Dánsko patří k malé skupině evropských států, které povinnou vojenskou službu nikdy zcela nezrušily ani nepozastavily. V roce 2005 však její délku zkrátilo z jednoho roku na spíše symbolické čtyři měsíce základního výcviku. Každoročně jím prošlo přibližně pět tisíc branců, převážně dobrovolníků. Pouze pokud jejich počet nestačil, doplňovala armáda potřebné stavy losováním. Tento systém odpovídal tehdejšímu zaměření dánské armády na zahraniční mise, přičemž povinná vojenská služba do značné míry sloužila jako nábor profesionálních vojáků. V současné bezpečnostní situaci, kterou v případě Dánska neurčuje pouze ruská agrese proti Ukrajině, ale také napětí kolem Grónska, autonomní součásti Dánského království, se však takto nastavený systém ukázal jako nedostačující.

Jedenáct měsíců služby: od dronů po Grónsko

Dánsko proto v uplynulých letech schválilo rozsáhlou reformu povinné vojenské služby, kterou letos začalo uvádět do praxe. Nově budou branci sloužit jedenáct měsíců namísto dosavadních čtyř. Po pěti měsících základního výcviku stráví dalších šest měsíců u konkrétních jednotek, kde budou pokračovat v odborné přípravě a plnit operační úkoly. Mohou působit například jako operátoři dronů, radaroví asistenti či námořní operátoři nebo vykonávat strážní a pohotovostní službu. Pro dánskou armádu tak mají představovat skutečně využitelnou personální posilu. Další zásadní změnou je genderová neutralita vojenské služby. Zatímco podle předchozího modelu mohly ženy nastupovat pouze dobrovolně, nově budou v případě nedostatku dobrovolníků zařazovány do losování stejně jako muži. Do roku 2033 chce Dánsko zvýšit celkový počet branců až na 7 500 ročně, z toho 6 500 má sloužit přímo v ozbrojených silách a zbývající část v systému civilní ochrany.

Samostatnou kapitolou je postavení Grónska. Mladí Gróňané branné povinnosti nepodléhají, mohou se však dobrovolně přihlásit buď ke službě v dánských ozbrojených silách, nebo do šestiměsíčního programu Arktická základní příprava, který kombinuje vojenský, policejní, námořní a záchranářský výcvik. Dánští branci naopak mohou být nově vysíláni přímo do Grónska. Krátký čtyřměsíční model podobné nasazení prakticky neumožňoval, zatímco jedenáctiměsíční služba poskytuje dostatek času na přípravu i následné operační využití. Již na začátku srpna odjela do Grónska přibližně stovka branců Šlesvického pěšího pluku. V rámci cvičení Arctic Endurance zde plnili strážní úkoly, cvičili v arktických podmínkách a spolupracovali se spojeneckými jednotkami.

Dobrovolníci zatím nechybějí

Dosavadní reakce samotných branců i armádních instruktorů na prodloužení služby jsou převážně pozitivní. Všech přibližně 1 600 účastníků prvního plného nástupu nového modelu tvořili dobrovolníci. Někteří z nich oceňují, že se během jedenácti měsíců mohou na rozdíl od předchozího krátkého formátu skutečně něco naučit a získané dovednosti také uplatnit. Instruktoři zase vyzdvihují jejich motivaci. Skutečná zkouška však přijde až v dalších letech, kdy bude armáda muset přijmout a vycvičit podstatně více mladých lidí. Celkový počet uchazečů armáda nezveřejnila, nelze proto určit, zda by současný zájem dobrovolníků stačil také k naplnění početnějších nástupů. Obavy se navíc netýkají pouze ochoty mladých lidí sloužit, ale také možností armády samotné. Někteří instruktoři upozorňují zejména na nedostatek personálu a vysoký objem přesčasů, omezené ubytovací kapacity a dosud neustálené organizační postupy. Jak nový model přijme širší veřejnost a zda jeho rozšiřování armáda kapacitně zvládne, se proto ukáže až s postupným navyšováním počtu branců.

Zdroj: forsvaret.dk (Dánské ozbrojené síly), ft.dk (Dánský parlament), Centralforeningen for Stampersonel, Reuters