Včerejší dopoledne v pražské rezidenci norské velvyslankyně bylo zasvěceno norské obranné produkci. Zástupci významných norských společností v rámci svých prezentací umožnili posluchačům nahlédnout pod pokličku toho, jak obranný průmysl jednoho ze zakládajících členů Severoatlantické aliance reaguje na proměňující se strategické a operační prostředí, stejně jako na současné nároky moderního vedení boje. Zejména ve světle zkušeností z ukrajinského bojiště přitom identifikovali jednoduchost, propojitelnost, adaptabilitu či účinnost a efektivitu jako klíčové vlastnosti, kterými musí dnešní zbraňové systémy disponovat, aby obstály na soudobém bojišti.

Důraz na tyto vlastnosti je patrný v přístupu, který v rámci vývoje a produkce praktikuje norská společnost Kongsberg, pyšnící se více než dvousetletou tradicí. Její část zaměřující se na obranu a aerospace nabízí celou řadu produktů. Prominentním příkladem je NASAMS (National Advanced Surface-to-Air Missile System) – síťově propojený pozemní systém protivzdušné obrany krátkého až středního dosahu. Disponuje modulární a vysoce mobilní konstrukcí, která umožňuje propojit radary, velitelské stanoviště a odpalovací zařízení do pružné obranné sítě s velkým pokrytím a schopností reagovat na více cílů současně. Tento zbraňový systém odebírá 15 zemí včetně Ukrajiny.  

Odd Terje Johansen, seniorní manažer z Kongsberg Defence & Aerospace, zdůraznil několik klíčových předností NASAMS. Za prvé, je založen na net-centric architektuře, v níž jsou senzory, velení a odpalovače propojeny do jedné distribuované sítě se sdíleným obrazem situace. Na rozdíl od tradičnějších site-centric systémů umožňuje NASAMS pružněji rozmisťovat prvky systému, rozšiřovat chráněný prostor a koordinovat více zásahů současně. 

Dále se jedná o uživatelskou přívětivost. Ve výcvikovém centru Kongsbergu probíhá výcvik ukrajinských operátorů, přičemž jejich úspěšné vyškolení zabere pouhé tři týdny, což dle Johansena vystihuje jednoduchost tolik potřebnou k tomu, aby bylo možné NASAMS efektivně využívat v podmínkách intenzivního konfliktu. V neposlední řadě zdůraznil interoperabilitu celého systému. NASAMS funguje na principu plug-in a umožňuje do architektury zapojit různé senzory, efektory nebo komunikační prvky, aniž by se musel celý systém přestavovat.

Kongsberg se dále pyšní produkcí dálkově ovládaných zbraňových stanic PROTECTOR. Rodina těchto produktů norské společnosti zahrnuje například dálkově ovládané věže s kanónem střední ráže, které se opět uplatňují na ukrajinském bojišti k ničení dronů. Jak upozornil další z představitelů norské firmy Tor Martin Henriksen, Kongsberg před několika týdny získal kontrakt na dodávky těchto věží do Polska v rámci programu SAN CUAS, který Varšavě napomůže vytvořit integrovaný systém obrany před bezpilotními vzdušnými systémy.

Henriksen také zdůraznil důležitost role dálkově ovládaných zbraňových stanic v obraně proti bezpilotním vzdušným systémům. Ve srovnání s raketovými interceptory (jako jsou střely AMRAAM používané ve výše zmiňovaném systému NASAMS) jsou totiž mnohem levnější. Jejich zařazení do protivzdušné obrany umožňuje neplýtvat drahými zbraňovými systémy na „levné“ hrozby, jako jsou drony. Důraz na rentabilitu a ekonomicky efektivní využívání zbraňových systémů je zejména v opotřebovávacích konfliktech, jako je válka na Ukrajině, mimořádně důležitý. Ve vztahu k relativně dražším zbraňovým systémům je kvůli této skutečnosti naopak imperativem dbát na jejich maximální účinnost v boji, naznačil později Johansen.

Důležitými hráči v rámci obranného průmyslu nejsou však výhradně velcí výrobci zbraňových systémů. Podstatnou roli mohou sehrávat i poměrně malé „rodinné“ firmy. Příkladem takové společnosti je norský Teleplan Globe. Jedná se o technologickou firmu, která vyvíjí softwarová řešení pro obranu a další oblasti. Jejím klíčovým produktem je FACNAV, tedy rodina softwarových systémů pro řízení boje, které vojákům a osádkám vozidel pomáhají s navigací, sdílením cílů, koordinací palby i propojením do širšího bojového informačního prostředí.

Řešení firmy Teleplan využívá i ukrajinská armáda: FACNAV UxS je taktický systém velení a řízení pro bezpilotní prostředky napříč různými doménami. Haakon Heyeraas z Teleplan Globe naznačil, že největší přidaná hodnota tohoto systému spočívá v tom, že umožňuje ukrajinské armádě zvýšit účinnost a efektivitu bojových operací. Příběh tohoto produktu může být také dobrým příkladem adaptability. Teleplan totiž přikládá zvláštní důležitost zpětné vazbě koncových uživatelů, v tomto případě ukrajinské armády. Na základě zpětné vazby produkt dále upravuje, aby v podmínkách ukrajinského bojiště fungoval co nejlépe. Ostatně, „zrodil se z potřeb koncových uživatelů,“ uzavřel Heyeraas.

Řešení FACNAV využívá také Armáda ČR. Za zmínku stojí, že společnost Teleplan dodala AČR její produkty ve spolupráci s českým partnerem – firmou Pramacom, která se specializuje na optoelektroniku a systémy C4ISTAR pro vojenské a bezpečnostní použití. Naše redakce měla možnost se zeptat technického ředitele společnosti Pramacom na specifika spolupráce s norskými společnostmi působícími v rámci obranného průmyslu. Filip Chlup v tomto ohledu upozornil na skutečnost, že velké norské obranné firmy, jako je Kongsberg nebo Nammo, jsou částečně vlastněné státem. Na rozdíl od těchto společností, „centrální a východní Evropa má státní podniky neexportní – specificky je to případ České republiky. My, když chceme spolupracovat s Kongsbergem nebo Nammo, tak to jsou vlastně úplně jiné státní podniky, než u nás,“ uvedl pro CZ DEFENCE Chlup.

Filip Chlup se dále pro CZ DEFENCE zmínil o specifikách spolupráce s malými firmami, jako je Teleplan. „Takových firem je v Norsku více. Ta flexibilita je u těchto firem úplně někde jinde.“ Malé firmy podle Chlupa přistupují v rámci spolupráce k partnerovi takovým způsobem, že se mu snaží vytvořit řešení „na míru“. Stejný přístup ostatně vyznává i Pramacon. „Proto si s nimi i více rozumíme,“ sdělil Chlup.

Dále jsme si povídali s výše zmíněným Tor Martinem Henriksenem, který se v Kongsbergu zabývá rozvojem obchodu v souvislosti s pozemními systémy. Zeptali jsme se, jaké příležitosti pro spolupráci spatřuje v kontextu českých firem? „Jsme otevřeni všem návrhům na spolupráci,“ uvedl Henriksen, přičemž doplnil, že konkrétní zapojení českých podniků by vždy záviselo na typu požadovaného systému. Co se týče například dálkově ovládaných věží, Henriksen si dovede představit, že pokud by Kongsberg v Česku uspěl a získal kontrakt, samotná montáž by probíhala lokálně, stejně jako integrace na vozidlo. Prostor podle něj existuje také pro zapojení českých výrobců v oblasti pancéřování a balistické ochrany, ale i v rámci následné údržby a oprav. Další možnosti spolupráce vidí u dodavatelů jednotlivých subsystémů, například kabeláže, senzorů či termovizních kamer, uzavřel pro CZ DEFENCE Henriksen.