Bezpilotní technologie se stávají nepostradatelnou součástí moderního průmyslu, bezpečnosti i obrany. Jedenáctý ročník konference Dronedge, který se uskutečnil 7. a 8. října v pražské Fantově budově, představil nejnovější trendy v oblasti autonomních systémů, umělé inteligence, senzoriky a využití dronů v civilním i vojenském prostředí. Významnou pozornost vzbudila prezentace Armády České republiky věnovaná budování národní protidronové ochrany i představení možností, které českým technologickým firmám nabízí program NATO DIANA. Dvoudenní setkání potvrdilo, že rozhodující již není pouze vývoj samotných dronů, ale především schopnost propojovat technologie, výzkum, průmysl a jejich koncové uživatele.

Bezpilotní letectví prochází zásadní proměnou. Zatímco v minulosti se pozornost soustředila především na samotné létající prostředky a možnosti jejich komerčního využití, dnes tvoří drony součást rozsáhlého technologického ekosystému. Autonomní řízení, umělá inteligence, pokročilé senzory, bezpečná komunikace či schopnost integrace do komplexních systémů získávají stále větší význam. Právě tento vývoj reflektoval jedenáctý ročník odborné konference Dronedge 2026, kterou uspořádala Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA).

Dvoudenní program propojil představitele státní správy, evropských institucí, Armády České republiky, bezpečnostních složek, výzkumných organizací i technologických společností. Zatímco první den se zaměřil především na civilní bezpilotní letectví, regulaci, testovací infrastrukturu a vědecký výzkum, druhý den patřil bezpečnosti, obraně a konkrétním průmyslovým inovacím. „Bezpilotní letectví už dávno není jen o samotných dronech. Dnes jde o komplexní ekosystém, který zahrnuje řízení letového provozu, navigaci, autonomní systémy, umělou inteligenci, zpracování dat, bezpečnost, průmyslové aplikace i obranu. A právě tuto šíři jsme chtěli letošním programem zachytit,“ uvedl pro CZ DEFENCE prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas.

První konferenční den otevřela problematika regulace a bezpečného začleňování bezpilotních prostředků do vzdušného prostoru. Vystoupili představitelé Ministerstva dopravy, Úřadu pro civilní letectví, Řízení letového provozu České republiky, evropské organizace EUROCONTROL a Agentury Evropské unie pro kosmický program EUSPA. Diskutovalo se zejména o podmínkách dalšího rozvoje bezpilotního letectví, evropských pravidlech a vytváření prostředí umožňujícího bezpečný provoz stále většího počtu dronů. Významnou úlohu v tomto směru sehrává koncept U-space, který prostřednictvím digitálních služeb umožňuje koordinovat bezpilotní provoz ve vymezených částech vzdušného prostoru. Další rozvoj autonomních operací a letů mimo přímý vizuální dohled pilota totiž vyžaduje nejen technicky vyspělé prostředky, ale také odpovídající legislativu, systém identifikace a spolehlivé sdílení informací. „Zásadní je, aby pravidla byla srozumitelná, předvídatelná a odpovídala rychlosti technologického vývoje. Bezpečnost musí zůstat prioritou, současně však potřebujeme prostředí, které umožní nové technologie testovat, ověřovat a postupně zavádět do provozu,“ zdůraznil Karas.

Na legislativní problematiku navázaly prezentace testovací infrastruktury a polygonů, včetně projektů BVV, SUAS a Moravských Budějovic. Právě možnost ověřovat nové technologie v reálných podmínkách představuje jeden z předpokladů rychlejšího zavádění inovací do praxe. Další část programu ukázala široké spektrum civilních aplikací. Své zkušenosti představili zástupci Plzně, Ústí nad Labem, energetické společnosti E.ON nebo Státního zemědělského intervenčního fondu. Drony dnes nacházejí uplatnění při monitorování infrastruktury, technických inspekcích, mapování, zemědělských činnostech i při získávání dat pro potřeby veřejné správy. Významný prostor získaly také věda a výzkum. Tým Multi-Robot Systems z ČVUT pod vedením profesora Martina Sasky, společnosti Fly4Future, GoodAI nebo Workswell představují příklady technologického zázemí, na němž může český bezpilotní průmysl stavět. Výzkum autonomní navigace, spolupráce více robotických prostředků či automatizovaného zpracování dat přitom nachází stále výraznější uplatnění také v obranném prostředí. Zajímavým zpestřením programu byla disciplína Drone Soccer, která spojuje pilotáž dronů se sportovním soutěžením a technickým vzděláváním. Aliance nově získala licenci FIDA pro pořádání oficiálních turnajů v České republice a účast na mezinárodních zápasech. Podle Karase jde o příležitost, jak přivést mladou generaci k technickým oborům a postupně vychovávat budoucí odborníky.

Od civilních technologií k obraně: Drony jako bezpečnostní výzva

Druhý den konference se pozornost přesunula k bezpečnostním a vojenským aplikacím. Jedním z nejvýraznějších vystoupení byla prezentace podplukovníka Michala Peterka ze Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany ČR (SKIS MO), který představil současný přístup k ochraně proti bezpilotním prostředkům, její technologické možnosti i připravovaný systém národní protidronové ochrany. „Je lepší mít osmdesátiprocentní ochranu než stoprocentní zranitelnost,“ uvedl Peterek a upozornil, že žádný systém nedokáže zajistit absolutní bezpečnost. Účinná ochrana musí podle něj vycházet z analýzy rizik a charakteru chráněných objektů. Jiná řešení vyžaduje vojenská základna, jiná energetické zařízení nebo prostor s velkým pohybem civilních osob.

Peterek popsal jednotlivé úrovně protidronové ochrany od základní identifikace prostřednictvím Remote ID přes radiofrekvenční detekci, lokalizaci a radarové sledování až po elektronická a kinetická protiopatření. Zdůraznil význam vrstveného přístupu, který kombinuje pasivní ochranu, senzory, řídicí systémy a prostředky určené k eliminaci hrozeb. Mimořádně důležitým aspektem je rychlost rozhodování. V některých situacích má obsluha na vyhodnocení hrozby pouze několik sekund. Význam proto získává automatizace, která dokáže vyhodnocovat senzorická data, identifikovat nebezpečné prostředky a navrhovat odpovídající reakci. Samotná eliminace dronu však může představovat riziko pro okolí. Například rušení FPV prostředku nad obydleným prostorem může způsobit jeho nekontrolovaný pád. Zásadním momentem je potřeba propojení jednotlivých lokálních systémů do společné národní architektury. Česká republika podle představené koncepce potřebuje sdílený situační obraz, který umožní bezpečnostním složkám získávat informace o bezpilotních hrozbách v reálném čase. Na přípravě se podílí meziresortní výbor zabývající se protidronovou ochranou. Pracuje se na legislativních úpravách, technických a datových standardech, vymezení kompetencí jednotlivých složek i jednotných postupech při řešení incidentů.

Armáda současně prověřuje dostupné technologie prostřednictvím experimentálních cvičení. Peterek přiblížil nedávné rozsáhlé testování, do kterého se zapojily desítky společností a více než tisíc účastníků. Technologie pocházely ze sedmnácti zemí. Prověřovaly se osobní detektory, ochrana stacionárních objektů, pasivní opatření, elektronické protiútoky, bezpilotní prostředky i robotické systémy. Výsledky mají armádě umožnit posoudit skutečné schopnosti jednotlivých řešení a výrobcům nabídnout zpětnou vazbu pro jejich další vývoj. „Nic lepšího neexistuje než testovat, testovat, testovat,“ zdůraznil Peterek. Právě praktické ověřování v podmínkách odpovídajících reálnému nasazení považuje za nezbytné. Budoucnost protidronové ochrany přitom nespočívá v jediném univerzálním zařízení, ale ve vzájemně propojených a průběžně modernizovaných systémech, které budou sdílet informace mezi civilními a vojenskými institucemi.

Na potřebu rychlého zavádění inovací navázal Leoš Mauer z Defence Hub CzechInvest, který představil možnosti podpory českých startupů a jejich zapojení do mezinárodních obranných projektů. Defence Hub se zaměřuje na vyhledávání technologií dvojího užití a jejich přenos do obranného prostředí. Současně působí jako české akcelerační centrum programu NATO DIANA. Tento program propojuje inovativní společnosti s odborníky, investory, testovacími zařízeními a vojenskými uživateli napříč Aliancí. Úspěšné firmy mohou získat finanční podporu, odborné vedení i možnost ověřování technologií v aliančních laboratořích a při vojenských cvičeních. Mauer upozornil, že české společnosti mohou využívat také zahraniční testovací infrastrukturu a zapojovat se do experimentálních aktivit v dalších členských státech NATO. Významnou roli hraje spolupráce s Ukrajinou, kde rychlost inovací a přímá zpětná vazba z bojiště zásadně ovlivňují vývoj nových prostředků. Defence Hub usiluje o zprostředkování kontaktů, společných projektů a možností testování českých technologií v reálných podmínkách.

Mauer zároveň představil program, jehož cílem je propojovat obranný průmysl s firmami z civilních odvětví. Za poslední dva roky se podle něj podařilo přivést k jednacímu stolu přibližně 230 českých podniků a hledat příležitosti pro jejich zapojení do dodavatelských řetězců. Zmínil rovněž možnosti financování prostřednictvím NATO Innovation Fund a dalších evropských programů. Program NATO DIANA představuje pro české inovátory příležitost dostat se nejen k financování, ale také k potenciálním zákazníkům z aliančních armád. Mauer přiblížil mimo jiné úspěchy českých společností zapojených do akcelerace a zdůraznil, že podpora Defence Hubu je určena především startupům a menším technologickým firmám. „Naše služby ve prospěch startupů a malých firem jsou samozřejmě zdarma,“ připomněl v závěru svého vystoupení.

Odpolední program druhého dne následně představil konkrétní technologická řešení. České společnosti Dronetag a RETIA reprezentovaly oblast identifikace, senzoriky a bezpečnostních systémů, URC Systems specializované komunikační a elektronické technologie. JISR Institute a Neuron Soundware upozornily na význam práce s daty a pokročilé analytiky, zatímco Quantum Systems, STARK a Excalibur International představovaly oblast bezpilotních platforem a systémových řešení. THALOR Group ukázala potenciál aditivní výroby při urychlování vývoje nových prostředků. Právě schopnost kombinovat jednotlivé technologie představuje podle organizátorů jeden z nejdůležitějších trendů celého odvětví. „V praxi totiž málokdy rozhoduje jediná technologie. Důležité je, jak spolupracuje s ostatními systémy, jaká data poskytuje, jak rychle je lze vyhodnotit a jak spolehlivě celé řešení funguje v reálném prostředí,“ uvedl prezident UAVA Jakub Karas.

Letošní Dronedge tak ukázal nejen technologickou vyspělost českého bezpilotního průmyslu, ale také překážky, které musí překonávat při zavádění inovací do praxe. Vedle dostupnosti testovacích kapacit a financování jde především o schopnost rozšiřovat výrobu, získávat reference a propojovat průmyslovou nabídku s konkrétními potřebami uživatelů. Významnou příležitost přitom představují technologie dvojího užití, které mohou nacházet uplatnění v civilních aplikacích i při plnění bezpečnostních a vojenských úkolů. „Přenést inovaci do praxe znamená mnohem víc než vyvinout funkční prototyp. Je třeba technologii otestovat, ověřit její spolehlivost, vyřešit integraci do existujících systémů a zajistit, aby odpovídala skutečným potřebám uživatelů. Právě spolupráce mezi výzkumnými institucemi, firmami a koncovými zákazníky je pro tento proces klíčová,“ upozornil Karas.

Podle prezidenta aliance má Česká republika kvalitní inženýrské zázemí, tradici ve strojírenství, elektronice a obranném průmyslu i výzkumné týmy schopné vyvíjet pokročilá řešení. Největší výzvou nyní zůstává jejich rychlé zavádění do praxe, dostupnost investic, rozšiřování výroby a schopnost získávat zákazníky na zahraničních trzích. Význam Dronedge proto nespočívá pouze v prezentaci technologií, ale především v propojování jednotlivých aktérů celého odvětví. „Za nejdůležitější výsledek Dronedge proto nepovažuji pouze samotnou prezentaci nových technologií. Je jím především posilování vztahů mezi jednotlivými částmi ekosystému. Chceme, aby se na konferenci potkávali lidé, kteří dokážou společně identifikovat potřeby, najít technologická řešení a posunout je směrem ke konkrétním projektům,“ shrnul Jakub Karas. „A to je podle mě hlavní poselství jedenáctého ročníku: Česká republika má na čem stavět. Máme odborníky, technologické firmy i výzkumné kapacity. Nyní je důležité ještě více propojit jejich schopnosti s konkrétní poptávkou a vytvářet prostředí, ve kterém se dobré nápady mohou měnit ve funkční produkty, úspěšné firmy a řešení využívaná doma i ve světě,“ uzavřel pro CZ DEFENCE prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas.