Evropští členové Aliance postupně zvyšují investice do obranných technologií a hledají způsoby, jak efektivněji využít potenciál malých inovativních společností. Přestože Evropská obranná agentura (EDA) koordinuje rozsáhlé programy na posílení obranných kapacit, integrace startupů do tohoto procesu zatím naráží na systémové překážky. Česká republika může z lepšího propojení obranného sektoru s technologickými inovacemi těžit jak z hlediska bezpečnosti, tak ekonomického rozvoje.

Nová realita evropské obrany

Ruská agrese proti Ukrajině fundamentálně změnila bezpečnostní prostředí a přinutila evropské země přehodnotit obranné priority. Evropa konečně ukazuje známky strategické geopolitické vyspělosti: upřednostňuje obrannou spolupráci, investuje do vznikajících technologií a konsoliduje způsoby fungování, které byly historicky roztříštěné napříč členskými státy.

V létě roku 2023 se Česká republika oficiálně zapojila do Inovačního fondu Aliance NATO, v dnešní době nejspíše nejvýznamnějšího mezinárodního fondu rizikového kapitálu zaměřeného na strategické investice do disruptivních technologií. Účast je technicky zajišťována prostřednictvím Národní rozvojové investiční a.s., dceřiné společnosti Národní rozvojové banky.

Přesto něco stále Evropu brzdí: její neschopnost využít potenciál startupů. Malé, rychlé a high-tech firmy mají obtížný přístup k systému Evropské obranné agentury (EDA), což představuje zásadní překážku v době, kdy rychlost počítá stejně jako rozsah operací.

Startup revoluce versus byrokracie

V dnešním obranném prostředí inovace neprobíhají ve velkých státních výzkumných centrech, ale v malých laboratořích, odvozených firmách z univerzit a společnostech s dvojím využitím technologií, jejichž týmy myslí v týdnech a měsících místo v letech. Na Ukrajině právě tyto společnosti dělají rozdíl – levné drony vyrobené technologickými mladými podnikateli ničí masivní a drahé tanky.

Obranné, bezpečnostní a odolné technologie dosáhly rekordní úrovně 10 procent veškerého rizikového kapitálu v Evropě. Startupy v této oblasti získaly rekordních 5,2 miliardy dolarů rizikového kapitálu v minulém roce, což představuje nárůst o 24 procent oproti roku 2023 a téměř pětinásobek oproti roku 2019. Tento růst je obzvláště pozoruhodný v Německu, kde se Mnichov a Berlín staly hlavními centry.

Česká republika v této transformaci nezaostává a například skupina Czechoslovak Group (CSG) kontinuálně investuje do své expanze a zlepšování výroby a inovací ve svých členských společnostech. Společnost Tatra Defence Vehicle, spadající do skupiny CSG, vyvíjí a vyrábí kolová obrněná vozidla Pandur 8x8 EVO resp. Pandur II 8x8 či TITUS, zatímco další společnost Retia se specializuje na moderní (nejen) radarové systémy. Na nedávném veletrhu IDET tato společnost v rámci světové premiéry představila například elektronický vozidlový systém situačního povědomí SAAV (Situational Awareness for Armored Vehicles) využívající prvky umělé inteligence či vývojový projekt nového systému velení a řízení vzdušných sil vyvíjeného ve spolupráci s izraelskou firmou TSG Advanced Systems. Důležité je také zmínit společný investiční fond Presto Tech Horizons, který založila kapitálová firma Presto Ventures a CSG s cílem společných investic do inovativních firem v oblasti obranných a bezpečnostních technologií. 

Systémové bariéry však přetrvávají. I společnosti s prokázanými výsledky, jejichž produkty jsou nasazeny v operacích NATO, považují systém Evropské obranné agentury za nepřehledný a jeho navigaci za bolestivě pomalou. Přístup ke správným fórům vyžaduje zasvěcenou znalost, otevřené výzvy jsou vzácné a cesty k partnerství jsou plné byrokracie.
Spojené státy tento problém nemají. Rozhodně ne tak vážný. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která spadá pod Ministerstvo obrany USA, podstupuje kalkulovaná rizika se vznikajícími technologiemi, vyhlašuje otevřené výzvy a podporuje kulturu velkého myšlení. Jeden ze čtyř amerických obranných kontraktů směřuje do malého podniku a investice DARPA stojí za rozvojem internetu a autonomních vozidel.

Česká příležitost v evropském kontextu

Česká republika stojí před strategickou příležitostí využít rostoucí evropské investice do obranných technologií. Evropská komise přijala na počátku roku 2025 pátý roční pracovní program Evropského obranného fondu, který přiděluje 1,065 miliardy eur na společný obranný výzkum a vývoj. Program podporuje malé a střední podniky prostřednictvím EU Defence Innovation Scheme, včetně technologických výzev v oblasti umělé inteligence.

Tato iniciativa má pro Česko zvláštní význam vzhledem k historickým zkušenostem země. Roky 1938 a 1968 představovaly začátek traumatizujících období spojených s expanzionismem sousedů. Vstup do NATO v roce 1999 dal celé střední a východní Evropě největší záruku bezpečnosti v celé historii. Současná situace umožňuje Česku aktivně přispět k této bezpečnosti prostřednictvím technologických inovací.

Česká vláda nedávno formalizovala svůj závazek získat 24 stíhacích letounů F-35 Lightning II americké výroby, což demonstruje pokračující modernizaci obranných kapacit. Prezident České republiky Petr Pavel zdůrazňuje důležitost udržení jednoty v rámci Aliance a posilování kolektivní bezpečnosti. Tyto kroky vytváří rámec pro rozvoj domácího obranného průmyslu.

Evropský trh však čelí strukturálním výzvám. Evropské technologické startupy bojují se zajištěním financování v pozdějších fázích od domácích investorů, přičemž podíl kapitálu od asijských a amerických investorů stoupá na téměř 50 procent. Americká společnost Anduril údajně usiluje o získání kapitálu ve výši, která odpovídá dvojnásobku celkového financování všech evropských obranných startupů za celý rok. Pro Česko to znamená nutnost vytvořit konkurenceschopné podmínky pro domácí inovátory.

Cesta k technologické suverenitě

Současné konflikty ukazují, že nákladově efektivní systémy často překonávají drahé konvenční zbraně: dron za tisíc dolarů může vyřadit tank za deset milionů dolarů a autonomní námořní plavidlo za pět milionů dolarů může představovat hrozbu pro ponorku za 500 milionů dolarů. Tato ekonomika inovace mění paradigma obranného myšlení a otevírá prostor pro malé technologické firmy.

Ukrajinský konflikt demonstruje zásadní význam spolupráce mezi zavedenými obrannými společnostmi, inovativními startupy a ozbrojenými silami pro efektivní obranné schopnosti. Budoucnost evropské bezpečnosti proto nebude postavena na byrokracii, ale na těch, kteří jsou ochotni rychle reagovat a přeformulovat představu o moderní obraně.

Praktická řešení vyžadují systémové změny. Evropa potřebuje rutinní otevřené výzvy, které jsou dobře propagované a transparentní. Vstup do expertních skupin musí být zjednodušen a startupy s technologiemi použitelnými pro civilní i vojenské účely musí projít rychlou cestou z laboratoře na bojiště. Klíčové je také poskytnutí přístupu startupů ke strategickým plánům armády, aby se mohly vyvíjet správným směrem.

Globální trh nabízí významné příležitosti. Kosmická ekonomika vzrostla na 570 miliard dolarů v roce 2023, což představuje 7,4procentní meziroční nárůst, přičemž komerční sektor tvoří většinu tohoto růstu. Česká republika má možnost stát se průkopníkem této transformace kombinací silné průmyslové tradice, rostoucích obranných rozpočtů a aktivní účasti v Inovačním fondu Aliance.

Evropa disponuje potřebným startupovým potenciálem, nyní je třeba vytvořit systémové podmínky pro jeho rychlé zapojení do obranného ekosystému. Čas je klíčový – jiné regiony již tuto příležitost aktivně využívají a Evropa nesmí zůstat pozadu v této technologické transformaci obrany.

Zdroj: European Commission, Ministerstvo obrany ČR, NIF, Defense News, NATO.int