CZ DIALOGY

František Šulc: Budování obrany, stejně jako budování bezpečnosti, je a musí být dlouhodobý proces

 18. 09. 2023      kategorie: CZ DIALOGY
Přidat na Seznam.cz
BANNER_662x260a

František Šulc je od ledna 2022 prvním náměstkem ministryně obrany Jany Černochové. Původní profesí je novinář, v roce 2003 dokonce obdržel cenu Ferdinanda Peroutky za reportáže z Iráku. Jako novinář působil v řadě konfliktních a postkonfliktních oblastech (země bývalé Jugoslávie, Irák, Pobřeží slonoviny, Afghánistán, Gruzie). Na ministerstvu obrany už v minulosti působil, od září 2010 jako vedoucí poradců ministra obrany a v letech 2012–2014 pracoval jako ředitel jeho kabinetu. Poté odešel do soukromého sektoru, ze kterého se v tomto volebním období do resortu vrátil. Františka Šulce jsme v rámci našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY požádali o rozhovor.

Video: Rozhovor s 1. náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem / CZ DEFENCE

Jako bývalý novinář má 1. náměstek ministryně obrany pro práci žurnalistů pochopení, i když občas některé postupy redaktorů nechápe. „Ve chvíli, kdy je novinařina o tom, že někdo mi něco řekl, tak honem běžím napsat zprávu, protože svět je dneska online a všichni musejí vědět všechno okamžitě, tak to pochopení opravdu mizí. Novinařina je, alespoň pro mě vždycky byla, trošku víc než jenom papouškování názorů někoho. Není to o tom, že si vyzpovídám jednu stranu a druhou stranu a budu říkat, že jsem objektivní. K tomu abych mohl relevantně o něčem informovat nebo mohl relevantně něco komentovat, musím něco nastudovat, musím něco vědět. Zvlášť to platí u obrany nebo bezpečnosti,“ říká náměstek Šulc. 

Je dobré připomenout, že František Šulc byl v rámci svého někdejšího angažmá na ministerstvu obrany v roce 2010 u vzniku tzv. Bílé knihy o obraně a může tak hodnotit vývoj armády za toto období. Může také hodnotit, co může ministr se svým týmem za čtyři roky řízení resortu stihnout. „My máme tendenci vnímat obranu, ale i bezpečnost jaksi skokově, že každý rok musí být něco nového. Každý rok si musíme vytyčit nové cíle a každý rok musíme splnit něco jiného. Budování obrany, stejně jako budování bezpečnosti, je a musí být dlouhodobý proces. To je na desítky, na stovky let a ten proces musí být kontinuální, a hlavně musí být konzistentní. Váš čas je přitom velice omezený a je to tak správně. Mluvím o čtyřech letech. Ty čtyři roky jsou takové optimum. Ne, abyste udělal revoluci, to říkala paní ministryně několikrát. Není to o revoluci, je to o evoluci,“ říká František Šulc a dodává, že v rámci svého mandátu musí spíše přijít, navázat a korigovat. Pokud jde o Bílou knihu o obraně, František Šulc říká, že se vlastně nic nezměnilo: „Pokud se podíváte na dokumenty, které na ministerstvu vznikají za posledních 20 let, tak tam máte v zásadě pořád popsáno plus mínus totéž. Potřebujete mít brigádu těžkého typu, potřebujete mít brigádu lehkého typu. Samozřejmě ze začátku to bylo košatější, pak se to postupně osekávalo, až jsme se dostali na ideálních 30 000 vojáků. Mimochodem, těch 30 000 vojáků bylo uvedeno v dokumentech starých asi 18 let, tehdy byl tenhle počet vytyčen. Gripenů mělo být původně v roce 2002 čtyřiadvacet, což je spíš na hraně adekvátnosti velikosti země.“

Foto: Podle Františka Šulce je a musí být budování obrany, stejně jako budování bezpečnosti, dlouhodobý proces. (ilustrační foto)  | mjr. Ladislav Kabát
Foto: Podle Františka Šulce je a musí být budování obrany, stejně jako budování bezpečnosti, dlouhodobý proces. (ilustrační foto)  | mjr. Ladislav Kabát

V rozhovoru jsme se shodli, že důležitou součástí obranného sektoru je spolupráce s akademickou obcí, kdy české vysoké školy mohou významně přispět k naplňování schopností armády zejména při implementaci moderních zbraňových systémů, při řešení bojeschopnosti v nových vojenských doménách apod. „Spolupráce s akademickou obcí je velice důležitá. Ale je důležité do toho přitáhnout i soukromý sektor podnikatelský. Proč? Protože jedině tak si zajistíte určitou rovnováhu. Spolupráce s akademickou obcí je důležitá ve společenské i v technické oblasti. Akademie vám primárně dává teorii. Bez teorie není praxe. Na Univerzitě obrany v Brně, na ČVUT a dalších univerzitách vznikají krásné projekty, které se ale ne vždy daří překlopit do sériové výroby,“ upozorňuje náměstek Šulc, podle kterého právě věda a výzkum, a zejména propojení do reálné výroby, je proces, který je v celém řetězci ten nejtěžší a také nejdražší. Ne vždy totiž skončí výzkum úspěšně a my jako společnost musíme být podle 1. náměstka ministryně obrany připraveni na neúspěch.

„To je to, čemu říkám účetní přístup ve vědě, výzkumu. Já nejsem expert na vědu, výzkum a vývoj a inovace, ale účetní přístup zjednodušeně říká to, že mám nápad a za nějakou dobu, za nějaké peníze, s určitým počtem lidí dostanu výsledek, se kterým se dostanu v nějakém čase na trh. Jenže ono to tak nefunguje a my na to nejsme mentálně nastaveni. Když vezmu deset projektů a šest až sedm z nich nedopadne dobře nebo trošku jinak, tak je to velký přínos. Měl bych si říct, že některé projekty nedopadly podle očekávání a dostal jsem se s nimi do slepé uličky a stálo to takové a takové množství peněz,“ uvádí František Šulc a pokračuje: „Ta slepá ulička je ale strašně důležitá, protože ostatním říkám: tudy nechoďte anebo nepostupujte tímto směrem!. Jenže my to neumíme zúčtovat, ty peníze zmizí a stát si nemůže dovolit, aby peníze zmizely.

A pak je tu druhá věc, která je strašně důležitá, a to je přechod z nějakého funkčního vzorku do prototypu a z prototypu do sériové výroby, což je strašně komplikovaná záležitost. Vy dokážete v garáži vyvinout a vymyslet vcelku cokoli, ale jen málo nápadů je takových, že když uděláte funkční vzorek, dostanete miliardu. Spousta projektů, které můžou být i dobré, ztroskotá. Ale já si myslím, že se v tom zlepšujeme. Ministerstvo průmyslu neodvádí špatnou práci,“ říká náměstek Šulc.

Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s 1. náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s 1. náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Česká republika uzákonila 2 % HDP jako stabilní částku pro výdaje na obranu. Zajímalo nás, zda tyto prostředky skončí pouze jako výdaje pro armádu nebo se o ně podělí i jiná ministerstva. „Vloni už paní ministryně oslovila ostatní resorty s tím, aby identifikovaly potenciální obranné výdaje, které mají ve své kapitole. Letos to děláme také a vznikla dokonce speciální skupina, která se tímto zabývá. Vycházíme z alianční metodiky a z toho, co se do dvou procent dá započítat. Musejí to být věci, které jsou spojené s obranou. No, já to vždycky uvádím na příkladu mostu. Chcete postavit most s nosností 20 tun a ministerstvo obrany přijde a řekne: Ne, tady to máme na této silnici a musí to mít nosnost 80 tun. V tu chvíli rozdíl mezi těmi dvaceti tunami a osmdesáti tunami má uznatelný. A můžeme do toho započítat to, co je v nějakém okamžiku použitelné pro Armádu ČR. A nemusí to být jenom technika, může to být i personál. V aliančním kontextu to tam můžeme započítat, ale musejí to být výdaje státu. Už to nemohou být například výdaje samospráv,“ říká 1. náměstek ministryně obrany František Šulc.

V rozhovoru s 1. náměstkem ministryně obrany Františkem Šulcem jsme probírali i další zajímavá témata, pokud se tedy chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

Spolupracujeme sCZ- LEXCZ - AOBP