Rychlý technologický vývoj v oblasti digitalizace, autonomních systémů a umělé inteligence klade podle brigádního generála Petra Šnajdárka, ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany, zásadní nároky na schopnost armády tyto technologie nejen sledovat, ale především efektivně zavádět do praxe. Tradiční přístup k pořizování vojenského materiálu přitom v současném prostředí přestává být udržitelný. Přinášíme vám rozhovor, který vznikl v rámci odborné konference DronyX, kterou magazín CZ DEFENCE spolupořádal společně s Defence Consulting.

Video: Generál Petr Šnajdárek: Armáda musí změnit způsob pořizování technologií a vytvořit prostor pro jejich testování / CZ DEFENCE

Změna rigidního akvizičního systému

Generál Šnajdárek v rozhovoru upozornil, že stávající systém pořizování majetku je z velké části rigidní a neodpovídá dynamice současného technologického vývoje. V reakci na tuto situaci se resort obrany snaží zavádět nové přístupy, které umožní rychlejší a flexibilnější reakci na vznikající technologie.

Jedním z těchto kroků je zavedení konceptu průběžného ověřování technologií ještě před jejich plnohodnotným zavedením do armády. V praxi to znamená pořizování omezeného množství vzorků, jejich testování a následné rozhodování o případné akvizici na základě reálných zkušeností.

Cílem tohoto přístupu je eliminovat situace, kdy se technologie dostává do armády až s výrazným časovým odstupem, během něhož může již částečně zastarat. Současný model, kdy se specifikace připravují několik let a samotná akvizice následuje až s dalším zpožděním, je podle generála v dnešních podmínkách neudržitelný.

Národní testovací polygon jako klíčová infrastruktura

Zásadním prvkem změny přístupu je podle generála Šnajdárka také budování národního testovacího polygonu v Lipníku nad Bečvou, který má být otevřen letos v červnu a má být zaměřen na technologie spojené s digitalizací velení a řízení. Tento projekt je výsledkem několikaleté snahy vytvořit v rámci armády kapacity pro systematické testování nových technologií, které dosud chyběly.

Polygon bude sloužit k ověřování širokého spektra technologií, včetně bezpilotních a robotických systémů, komunikačních sítí nové generace (5G, 6G), systémů pro podporu vojáka, modulárních technologických řešení a aplikací aditivní výroby.

Důležitým aspektem je schopnost testovat tyto technologie v reálném provozním kontextu, včetně jejich integrace s existujícími vojenskými systémy, a to i v režimech odpovídajících různým stupňům utajení.

Propojování vojenského a civilního světa

Šnajdárek zároveň zdůraznil, že klíčem k efektivnímu rozvoji schopností není pouze technologie samotná, ale především propojování odborníků z různých prostředí. Testovací polygon má proto fungovat jako platforma, kde se budou setkávat vojenské a civilní technologie, stejně jako experti z armády, průmyslu a startupového prostředí.

Tento přístup umožňuje nejen technologické testování, ale také sdílení zkušeností a tvorbu postupů pro praktické využití nových řešení v armádním prostředí. Vedle technologické roviny tak polygon podporuje i rozvoj operačních postupů a doktrinálního myšlení.

Otevřená komunikace jako předpoklad změny

Podle generála Šnajdárka je zásadním prvkem celého procesu také otevřená komunikace napříč institucemi. Konference typu DronyX proto vnímá jako důležitou platformu, která umožňuje sdílení zkušeností nejen mezi armádou a průmyslem, ale i mezi jednotlivými bezpečnostními složkami státu, včetně policie či hasičského záchranného sboru.

Tato výměna informací je nezbytná pro efektivní reakci na bezpečnostní hrozby, které se stále více prolínají mezi vojenskou a civilní sférou. Zároveň zdůrazňuje potřebu otevřenosti vůči mezinárodní spolupráci a komplexním řešením, která přesahují rámec národního průmyslu.

Umělá inteligence jako příležitost i riziko

V oblasti umělé inteligence generál upozorňuje na její dvojí charakter. Na jedné straně představuje významnou příležitost pro zefektivnění procesů a zvýšení schopností, na straně druhé však přináší i nová rizika, zejména v oblasti hybridních a kybernetických hrozeb.

Nutnost rychlé adaptace

Na závěr rozhovoru brigádní generál Šnajdárek zdůraznil, že tempo technologického vývoje neumožňuje setrvávat u tradičních postupů. Schopnost rychle adaptovat procesy, otevřeně komunikovat a efektivně testovat nové technologie se podle něj stává jedním z klíčových faktorů pro zajištění obranyschopnosti státu.

Zásadní je přitom nejen technologická inovace, ale i změna myšlení napříč celým systémem a současné prostředí podle ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů MO neponechává prostor pro zpoždění, protože vývoj v oblasti bezpečnosti a technologií postupuje tempem, na které je nutné reagovat bezprostředně.