Texaský startup s názvem Warhound vystoupil z utajení s počátečním kapitálem ve výši 200 milionů dolarů a tržní hodnotou 1,2 miliardy dolarů. Společnost, jejíž zakladateli jsou Ben Lamm, podnikatel stojící za firmou Colossal Biosciences, a Palmer Luckey, zakladatel firmy zabývající se obrannými technologiemi Anduril Industries, má v úmyslu obnovit domácí dodávky elitních služebních psů pro americké ozbrojené síly, bezpečnostní složky a záchranné služby. Pod vedením generálního ředitele Davida Spirka, bývalého mariňáka a prvního hlavního datového ředitele Pentagonu, kombinuje Warhound schopnosti společnosti Colossal v oblasti klonování a úpravy genů s ochranným hardwarem a softwarem společnosti Anduril. Projekt se zaměřuje na dlouhodobý problém: více než 80 procent vojenských služebních psů se v současné době získává od evropských chovatelů a po několik let trvajícím akvizičním procesu a výcviku se nakonec pro službu kvalifikuje méně než polovina z nich. Program Pentagonu nasazuje více než 2 200 týmů psovodů, jejichž úkoly sahají od detekce výbušnin a omamných látek až po hlídkování a specializované pátrací operace; společnost tvrdí, že pokračující závislost na zahraničních dodavatelích není ani spolehlivá, ani efektivní.

Warhound si klade za cíl chovat zdravější zvířata, která budou lépe přizpůsobena náročnému nasazení, a zároveň snížit počet psů, kteří nastoupí do intenzivního výcviku, který však nedokončí. Společnost již vytvořila biobanku buněčných linií od nejvýkonnějších služebních psů, zejména belgických malinoisů a německých ovčáků, přičemž zvažuje i labradorské retrívry. Buňky budou klonovány – prostřednictvím firmy Viagen, kterou vlastní společnost Colossal – a výsledná embrya budou podrobena cílené úpravě genů. Počáteční priorita je subtraktivní: vyloučení nebo korekce genetických markerů spojených s dysplazií kyčelního kloubu, určitými druhy rakoviny, svalovou degenerací a problémy se zrakem, které často předčasně ukončují kariéru služebních zvířat.

Pozdější fáze se mohou zaměřit na dlouhověkost a vlastnosti související s výkonem, jako je rychlost, obratnost nebo citlivost čichu, ačkoli vedoucí představitelé společnosti zdůrazňují, že jakákoli vylepšení musí být vědecky a eticky proveditelná. První vrhy se očekávají na počátku roku 2027, s nadějí, že zvířata by mohla nastoupit do služby zhruba za dva roky. Souběžně s genetickým výzkumem vybaví společnost Anduril psy a jejich psovody ochrannými vestami, ochranou očí a uší, senzory a nástroji pro situační povědomí – popisovanými jako „kybernetická vylepšení“ –, které jsou umístěny na zvířatech, nikoli v nich. Společnost zapojila organizaci American Humane Society, aby pomohla certifikovat výcvikové programy a podporovala opětovné sjednocení s majiteli nebo adopci psů po skončení služby.

Plánované schopnosti zůstávají stejné jako u konvenčních vojenských služebních psů: detekce výbušnin a dalších hrozeb, zabezpečení perimetru, stopování a podpora pátracích a záchranných či specializovaných operací v prostředích, která jsou pro lidi nebo současné robotické systémy příliš nebezpečná či omezená. Zastánci projektu argumentují, že geneticky prověřená klonovaná zvířata pocházející z osvědčených pracovních linií by měla vykazovat konzistentnější žádoucí vlastnosti, zatímco přidané ochranné vybavení a datové spojení by mohly zlepšit jak schopnost přežití psů, tak rozhodování jejich psovodů.

Mezi uváděné výhody projektu patří větší odolnost národní bezpečnosti díky ukončení závislosti na zahraničních dodavatelích, kteří čelí vlastním kapacitním omezením a geopolitickým tlakům; vyšší úspěšnost výcviku, což by znamenalo, že méně zvířat bude podrobeno zdlouhavému procesu, jen aby byla nakonec odmítnuta; .a potenciálně delší a zdravější pracovní život samotných psů i jejich kvalitnější život po ukončení služby. V tomto kontextu se biotechnologie stává nástrojem ke snížení plýtvání a zlepšení welfare v rámci stávajících operačních požadavků, spíše než k vynalezení zcela nové kategorie zvířat. Komerční využití by se nakonec mohlo rozšířit i mimo vládní uživatele na záchranáře a, jak naznačují prohlášení společnosti, dokonce i na civilní veterinární aplikace zaměřené na běžné nemoci související s plemeny.

Oznámení ovšem vyvolalo ostrou kritiku ze strany organizací na ochranu zvířat a bioetiků. Organizace PETA označila projekt za zastaralý nápad v době, kdy robotika a umělá inteligence dokážou vykonávat mnoho stejných nebezpečných úkolů, aniž by vystavovaly živá zvířata riziku střelby, výbušnin, tepelného stresu nebo dlouhodobého traumatu; skupina již dlouho prosazuje nahrazení vojenských a policejních psů robotickými alternativami. Zástupci organizace In Defense of Animals označili tento počin za zastaralý a kruté plýtvání životy, přičemž poukázali na to, že robotičtí psi již prokázali v reálných situacích užitečné schopnosti. Organizace Animal Legal Defense Fund popsala genetické úpravy psů pro válečné účely jako hlubokou zradu pouta mezi člověkem a psem, které se utvářelo po tisíciletí selektivním chovem za účelem společenství a důvěry.

Nezávislí odborníci vyjádřili podobné obavy: harvardská veterinářka a bioetička Lisa Mosesová poznamenala, že klonování psů zůstává neefektivní, často vyžaduje mnoho invazivních zákroků a vede k nízké míře přežití potomků, přičemž vystavuje náhradní matky riziku. Průkopník v oblasti klonování Robert Lanza poznamenal, že ačkoli se vědecké cíle jeví jako dosažitelné, je nepravděpodobné, že by se je podařilo dosáhnout bez četných neúspěchů a vad. Širší diskuse zpochybňuje, zda lze spolehlivě vytvořit komplexní behaviorální nebo výkonnostní vlastnosti bez nezamýšlených důsledků a zda projekt nehrozí tím, že bude psy považovat především za optimalizované nástroje spíše než za vnímající partnery.

Zakladatelé společnosti Warhound a Americká humánní společnost namítají, že důraz na zdraví, ochranné vybavení a strukturované možnosti odchodu do důchodu představuje zlepšení oproti současnému stavu. Debata se proto točí kolem otázky, zda cílené genetické zásahy a lepší vybavení smysluplně přispívají k blahu zvířat v rámci vojenské služby, nebo zda je samotný předpoklad genetické úpravy psů pro konfliktní zóny eticky neudržitelný, když se nadále rozvíjejí alternativy bez použití zvířat.

Zdroj: Scientific American, PETA, USA Today, Defence Blog