Čína udržuje nejen vysoké tempo ekonomického růstu, ale také významně posiluje své vojenské schopnosti. Modernizace čínské armády je pozoruhodná i vzhledem k tomu, že se jedná o produkty domácího zbrojního průmyslu. Charakteristickým znakem této modernizace je také široké využívání nových technologií. Příkladem jsou hypersonické zbraně, laserové systémy, autonomní bojové drony či zbraně využívající řízenou energii.

Pokrok v rozvoji Čínské lidové osvobozenecké armády byl názorně předveden na vojenské přehlídce k 80. výročí porážky Japonska ve druhé světové válce. Přehlídka ukázala také podstatnou skutečnost, a to, že Čína disponuje kompletní jadernou triádou a také komplexním zbraňovým ekosystémem. Číně se podařilo zvýšit svůj jaderný potenciál z 300 hlavic v roce 2020 na odhadovaných 600 v roce 2025. Americké ministerstvo obrany dále odhaduje, že do roku 2030 dojde k jejich navýšení na více než 1000.

Dosažení komplexní protiraketové a protivzdušné obrany

Další důležitou informací je, že se Číně pravděpodobně podařilo vytvořit první známý systém protivzdušné obrany s globálním dosahem. Mělo by se jednat o funkční prototyp datového systému, který by umožnil detekovat a reagovat na vzdušné hrozby kdekoli na světě. V případě jeho plné funkčnosti by tak Čína předstihla USA, které vyvíjejí svůj systém zpočátku označovaný „Železná kopule pro Ameriku“, později přejmenovaný na „Zlatou kopuli“ - „Golden Dome“. Čínský systém má podle zveřejněných informací big data a kombinovat informace z různých senzorů napříč doménami. To znamená, že by měl být schopný zpracovávat data ze vzduchu, vesmíru, moře a pozemní domény. Vyvinutá platforma údajně umožňuje sledovat až tisíc přilétajících střel současně a dokáže sjednotit jejich sledování, vyhodnocení a varování do jednoho celku. Platforma má mít schopnost „sjednocené agregace, správy a sdílené aplikace dat na úrovni globální včasné výstrahy“, a to díky integraci údajů o cílech, odpalech, hrozbách i výsledcích identifikace. Podobně jako v případě vyvíjeného systému USA se jedná o projekt vybudování komplexní protiraketové a protivzdušné obrany, který může významně změnit poměr sil.

Nejde jen o protivzdušnou obranu

Zavedení takovéto komplexní protiraketové a protivzdušné obrany však způsobí narušení jaderné strategické stability, což by pravděpodobně vedlo k prudkému nárůstu závodů v jaderném zbrojení. Lze očekávat, že následkem zavedení tohoto systému narostou obavy z možnosti provedení prvního jaderného úderu ze strany země s vybudovanou komplexní protiraketovou obranou, která bude znemožňovat napadeným zemím provedení efektivního odvetného úderu. Samotná Čína by tak mohla získat významnou výhodu a narušit rovnováhu mezi velmocemi. K obavám přispívá i rychlý rozvoj umělé inteligence (AI), se kterou se kalkuluje v rámci vývoje automatizovaných jaderně-zbrojních systémů včetně možného vyřazení lidského faktoru z rozhodovacího procesu pro použití jaderných zbraní. Čína investuje do rozvoje AI enormní finanční prostředky a je zřejmé, že stát s efektivnější AI získá strategickou výhodu.

Spolupráce mezi Čínou a Ruskem

Bezpečnostní zájmy a vzájemná spolupráce mezi Čínou a Ruskem se stále prohlubují a stále více prolínají. Čína spatřuje v Rusku nejen vojenského spojence, ale Rusko představuje pro Čínu také strategickou zálohu, a to zejména v oblasti dodávek ropy, plynu i zbrojní produkce.

Doposud se považuje za slabou stránku Čínské lidové osvobozenecké armády skutečnost, že postrádá reálné zkušenosti z válečných konfliktů, které se v současné době snaží získat z probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Rusko podle všeho předává Číně techniku a detailní technické znalosti. Údajně také ruská armáda poskytuje výcvik pro čínské parašutisty a výsadkové operace, což je pro Čínu důležité zejména v souvislosti s možným obsazením Tchaj-wanu. Rovněž cvičí čínské speciální jednotky, aby mohly nepozorovaně proniknout na území jiných států. Čína si vysoce cení zkušenosti z bojového nasazení a obranná spolupráce mezi Čínou a Ruskem je stále viditelnější.

Ekonomické páky

Čína disponuje nejen výkonnou ekonomikou, jež produkuje výrobky, kterým se z hlediska ceny i kvality obtížně konkuruje. Zároveň disponuje rovněž kovy vzácných zemin a omezením jejich vývozu je Čína schopna značně poškodit výrobu v USA a Evropě. Výrazně se to týká i výroby zbraní a hovoří se přímo o riziku vzniku chaosu a dalekosáhlých dopadů v dodavatelských řetězcích. Záměrem regulací v exportu vzácných zemin je pravděpodobně získání výhody v rozvoji technologií, jako jsou polovodiče nebo umělá inteligence či oslabení konkurence a vojenských schopností potenciálních protivníků. Technologická soběstačnost je pro Čínu rovněž jednou z cest, jak dále snižovat svou závislost na Západu. Další cestou je např. rozšiřování obchodních vztahů nejen v Asii, ale zejména v Africe a Latinské Americe.

Závěrem

Čína tak drží velmi silné karty nejen v oblasti vojenské síly, ale také v rámci globální ekonomiky. Navíc se ji zatím daří vyhýbat vojenským konfliktům nebo z nich ještě těží. Příkladem je konflikt na Ukrajině. Z Ruska získává levně suroviny či vojenské zkušenosti. Rusko se mimo to stává lukrativním odbytištěm pro čínské výrobky nemluvě o skupování ruských společností či obsazování ruského trhu, který uvolnily západní společnosti.

Zdroj: Echo24, Armyweb, CNN Prima News, Novinky