Gun trucky pro moderní konflikty

 11. 07. 2021      kategorie: Vojenská technika
Přidat na Seznam.cz

Moderní asymetrické konflikty, probíhající na Blízkém východě, v regionu Severní Afriky, ale například i na Ukrajině, nám přinášejí celou řadu zajímavých zkušeností. Daly ale také popud ke zrodu novým kategoriím bojové techniky. Jednou z těchto nových, či spíše staronových, kategorií vojenské techniky jsou tzv. gun trucky, tj. nákladní automobily osazené různými zbraňovými systémy.

Gun trucky v historii

Takovéto gun trucky ovšem nejsou žádnou novinkou. První nákladní automobily osazené různými pěchotními automatickými zbraněmi či dokonce lehkými děly se objevily již v období mezi světovými válkami. A za druhé světové války např. britská armáda používala hned několik typů nákladních automobilů osazených lehkými děly, které tak tvořily jakási improvizovaná kolová samohybná děla. Tato zkušenost druhé světové války byla ovšem s nástupem studené války a jaderných zbraní poněkud zapomenuta.

K prvnímu „znovuobjevení“ gun trucků došlo za vietnamské války. Právě tam americká armáda zjistila, že její obrněné transportéry M-113 jsou pro dané bojiště nevyhovující. U těchto obrněných transportérů nevyhovoval omezený výhled, stejně tak ale nevyhovovala jejich výzbroj, tvořená pouze jedním velkorážním kulometem. Proto byly M-113 osazovány dalšími kulomety. Přesto se ukázalo, že ani toto řešení není úplně ideální, a jako mnohem lepší řešení se ukázaly právě gun trucky. Převážně šlo o nákladní automobily M35, vylepšené různým přídavným pancéřováním a osazené kulomety.

Tyto americké gun trucky jsou z dnešního pohledu velice zajímavé. Pozoruhodné je především to, že tyto gun trucky byly osazeny zbraněmi poměrně malé ráže, velkorážními kulomety M2HB ráže 12,7 mm. Jejich účinek v cíli byl pro boj v džungli shledáván jako dostačující, neobjevila se snaha osadit gun trucky zbraní vyšší ráže. Hledala se spíš cesta, jak palebnou schopnost kulometů znásobit. Proto byly americké gun trucky osazovány větším množstvím kulometů M2 HB.

Konec vietnamské války gun trucky odsunul gun trucky do pozadí. Hlavní světové armády, připravující se na globální konflikt, se soustředily na hlavní kategorie bojové techniky – tanky, obrněné transportéry atd. Přesto tato kategorie nezanikla. Gun trucky se pouze přesunuly na vedlejší bojiště, a díky tomu si i nadále tato nenápadná kategorie vojenské techniky žila svým vlastním životem.

Zánik studené války, ale i vznik celé řady různých regionálních konfliktů atd. přinesl další znovuzrození této kategorie. Ta je však dnes oproti zmíněné době vietnamské války mnohem početnější. Gun trucky dnes slouží v desítkách armád po celém světě ve stovkách kusů, a přibývají stále nové konstrukce. Gun trucky tak představují určitý fenomén – a proto si zaslouží hlubší pozornost.

Gun trucky dnes

Vznik novodobých gun trucků byl do značné míry reakcí na moderní asymetrické konflikty. Během těchto konfliktů se totiž ukázalo, že pro tento boj je klasická bojová technika, jako jsou bojová vozidla pěchoty či obrněné transportéry, ne zcela vyhovující. Týkalo se to především starších, lehkých typů, jako jsou známá ruská vozidla řady BMP, ale i další konstrukce. Ostatně, i proto vývoj spěl k moderním, mnohem výkonnějším BVP. Tato BVP si ale ne každý stát může dovolit, a když, tak jen v omezeném množství. Pro některý terén jsou navíc tato těžká BVP nevhodná. Proto jsou čím dál častěji nasazovány i lehčí, často jen provizorní bojové prostředky, jako jsou právě gun trucky.

Stejně tak jsou gun trucky reakcí na objevení další kategorie systémů, které jsou výplodem asymetrických konfliktů – vozidel technicals, tj. lehkých terénních automobilů, osazených kulomety. I gun trucky jsou často do této kategorie zahrnovány, podle autora je ale tento přístup chybný. Je zřejmý rozdíl mezi vozidly postavenými na bázi osobních automobilů, jako jsou známé automobily Landrover či Toyota Land Cruiser, a mnohem těžšími typy postavenými na bázi mnohem těžších nákladních automobilů, jako jsou zmíněné americké automobily M35 či ruské automobily značky Zil, Ural atd.

Vozidla technicals představují pozoruhodný fenomén. Zarážející je nejen široká škála jejich typů, ale i jejich rozšíření, kdy tato vozidla slouží ve stovkách až tisících kusů. Čím dál častěji se navíc vozidla technicals objevují ve výzbroji nejen povstaleckých jednotek, ale také regulérních armád, byť většinou chudších států. Existují tak armády, které klasickou vojenskou techniku provozují jen v malém rozsahu a spoléhají se převážně na vozidla technicals, vyzbrojená kulomety či lehkými kanony. Často se stává, že při konfliktech v rozvojových zemích proti sobě stojí armády postavené na stejných systémech, vozidlech technicals. V důsledku toho se ale objevila přirozená snaha nepřítele „přestřílet“ výkonnější zbraní. Tento problém většina armád řeší použitím lehkých malorážových kanonů místo běžných kulometů – a jejich následným osazením na nějaký kolový podvozek. Nejčastěji jsou pro tento účel užívány známé ruské kanony ZU-23, stejně tak byly použity i další kanony ráže 20-25 mm.

Použití těchto výkonných malorážových kanonů ale přineslo i potíže. Ukázalo se, že běžné osobní automobily jsou pro osazení těmito lehkými kanony nepostačující. Takováto vozidla technicals se při palbě neúměrně otřásají, v důsledku toho je jejich palba málo přesná a navíc dochází k mnohem rychlejšímu opotřebovávání podvozků. I proto začaly být lehké kanony, jako jsou zmíněné ZU-23, osazovány na podvozky mnohem těžších nákladních automobilů. Kanony ZU-23 tak byly osazeny na celou řadu podvozků nákladních automobilů, jako jsou např. ruské automobily URAL, Zil či francouzské automobily značky ACMAT.

800px-Truck_with_antiaircraft_gunFoto: Nákladní automobil Zil-131 s protiletadlovým kanonem ZU-23-2 poblíž letiště Kandahár v roce 2002 | Charles G. Grow / U.S. Marines Corps / Public domain

Tyto nákladní automobily se pro osazení těmito relativně lehkými kanony zdají být zbytečně velké a výkonné, přesto jde o velice oblíbené řešení, protože dovoluje vedle těchto kanonů a jejich obsluhy převážet i běžný výsadek o velikosti pěšího družstva. Tyto gun trucky tak de facto plní úlohu BVP, ovšem nesrovnatelně levněji. A je možná příznačné, že toto řešení čím dál častěji používají i regulérní armády, např. ruská armáda, která je použila při svém vojenském angažmá v Sýrii. Je zajímavé, že ani toto řešení mnohým armádám nestačí, a i kanony ZU-23 atd. jsou někdy přes své vysoké výkony hodnoceny jako nepostačující. I nadále se navíc objevuje snaha nepřítele přestřílet použitím výkonnějších zbraní. Výsledkem je, že na nákladní automobily jsou čím dál častěji osazovány kanony čím dál vyšších ráží. Převážně jde o původně protiletadlové kanony, u kterých je vyšší ráže (a tedy i vyšší dostřel a účinek v cíli) umocněna i automatickým nabíjením a tedy i vysokou kadencí.

Objevily se tak např. gun trucky osazené staršími sovětskými kanony vz. 39 ráže 37 mm, případně jejich čínskými kopiemi, kanony Type 55 a Type 65. Tyto kanony jsou pro protiletecký boj již nevyhovující, pro boj proti pozemním cílům jsou ale jejich výkony postačující. Jsou s úspěchem používány jak proti pěchotě, tak i proti lehké obrněné technice. Lze ostatně porovnat výkony kanonu vz. 39 s kanony 30 mm, dnes používanými na BVP, jako jsou např. známé kanony 2A42 či moderní západní typy. A vzhledem k tomu, jak byly svého času kanony vz. 39 rozšířené a mnohé armády je mají dosud ve svých skladech, je pravděpodobné, že se s tímto řešením budeme setkávat čím dál častěji.

1280px-Gun_TruckFoto: US Army gun truck používaný v Iráku, postavený na základě amerického těžkého nákladního vozidla M939 | LCPL Patrick G. Pressdee / U.S. Marines Corps / Public domain 

Stejně tak se objevily také gun trucky vybavené „západními“ kanony 40 mm. Jde především o známé kanony Bofors L/60 a L/70. Lze však konstatovat, že takovýchto gun trucků se zatím objevilo jen relativně málo. Je to poněkud překvapivé, uvážíme-li vysoké výkony těchto kanonů (umocněné navíc i tím, že pro tyto kanony je k dispozici i moderní munice). Přesto se gun trucky vyzbrojené kanony Bofors objevily např. v Súdánu. Především je ale třeba zmínit jeden pozoruhodný typ, využívající jako hlavní výzbroj kanon L/60 ráže 40 mm, a to srbský systém PASARS.

Srbský systém je technicky zajímavý už třeba tím, že přesahuje kategorii gun trucků, a částečně do ní nepatří. Zatímco mnohé gun trucky vznikly spíše jako improvizace, PASARS představuje poměrně sofistikovanou konstrukci. Přesto je jeho zařazení do tohoto přehledu oprávněné, protože systém PASARS byl postaven na bázi běžného nákladního automobilu FAP 2026, který byl pro daný účel modifikován přemístěním kabiny za motor a doplněním pancéřové ochrany. Výzbroj pak vedle kanonu L-60 mohou doplňovat i lehké protiletadlové rakety, což jeho výkony dál umocňuje.

PASARS_16_-1Foto: PASARS-16 | Srđan Popović / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Velkou výhodou systému PASARS je především jeho víceúčelovost, tedy schopnost působit jak proti pozemním cílům, tak proti vzdušným cílům (a to jak kanonem, tak raketami). Připočtěme k tomu i fakt, že právě malorážové kanony se ukázaly jako velice efektivní prostředek proti čím dál rozšířenějším dronům. Srbský systém PASARS se tak jeví jako skutečně univerzální systém, schopný působit proti širokému spektru cílů. A dalo by se říci, že tento systém dotahuje kategorii gun trucků do zcela jiné, vyšší podoby. Systém PASARS  nám tak ukazuje na další trend, který se v kategorii gun trucků projevuje čím dál zřetelněji – příklon k technicky dokonalejším, sofistikovanějším konstrukcím.

1280px-Sloboda_2019_-_defile_14_-_PASARS-16_02Foto: PASARS-16 | Srđan Popović / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0

Je pozoruhodné, že v konfliktech posledních let lze pozorovat trend k ještě vyšším rážím, než jsou ráže 30-40 mm. Určitým hitem konfliktů v Sýrii či Libyi se staly gun trucky – nákladní automobily, využívající jako výzbroj známé sovětské kanony S-60.

Nástup kanonů S-60 se dal do jisté míry očekávat. Kanony S-60 vzhledem ke své vyšší ráži nabízejí vyšší výkon než kanony 37 mm či 40 mm. Výhodou je, že u kanonů S-60 se od počátku počítalo s jejich použitím také proti pozemním cílům, k dispozici je tak i průbojná munice. V neposlední řadě je výhodou těchto kanonů i fakt, že jsou díky přebytkům z let studené války k dispozici ve velkém množství, a to velice levně. Praktické zkušenosti navíc ukázaly, že tak výkonné automobily, jako např. ruské automobily URAL, jsou schopné tyto kanony nejen unést, ale také absorbovat zpětný ráz vzniklý při jejich palbě. Například syrská armáda proto používá celou řadu gun trucků, které mají různý podvozek, ale jako výzbroj používají kanon S-60. I v oblasti podvozků je ale čím dál zřejmější příklon ke standardizaci. Příklad syrské armády tak ukazuje další trend – gun trucky již nevznikají jako provizorní konstrukce v několika kusech, ale v poměrně rozsáhlých sériích a jsou používány skutečně systematicky jako regulérní bojový systém.

60guntruckFoto: Určitým hitem konfliktů v Sýrii či Libyi se staly gun trucky – nákladní automobily, využívající jako výzbroj známé sovětské kanony S-60. | neznámý autor / Wikimedia Commons / Public domain

Nutno říci, že nejde jen o nějaké staré kanony vytažené odkudsi ze skladů. Kanony S-60 totiž dnes zažívají skutečnou renesanci. Ruská firma Burevestnik již před lety představila svůj kanon, resp. zbraňový modul AU-220M Bajkal, který technicky vychází právě z kanonu S-60. Systém AU-220M je určený především pro osazení na obrněná vozidla. Modifikovaný kanon 57 mm byl použit pro protiletadlový systém, pro ruské konstruktéry by ale zřejmě nebyl problém vyvinout i nějakou modifikaci, kterou by bylo možno osadit na podvozek nákladního automobilu. Výsledkem by byl mimořádně účinný bojový systém, který by byl oproti BVP či obrněným transportérům mnohem levnější, a potenciální uživatelé by si jej mohli pořídit ve větších počtech.

au220Foto: AU-220M 57 mm | Topwar / CC BY-NC-ND

Poněkud jiný přístup představuje nedávno představený věžový modul Desert Spider společnosti International Golden Group. Ten jako hlavní výzbroj používá původní kanon S-60, který ale je (vedle spřažených zbraní, velkorážního kulometu KPV a neřízených raket) doplněn moderními senzory atd. Výslednou věž pak lze osadit na celou řadu podvozků. I to ukazuje na oblíbenost kanonu S-60, kterou začínají vnímat i západní firmy.

Nejde ale jen o kanony S-60, případně jejich modifikace. Podobně by v této úloze mohly být použity i známé kanony Bofors 57 mm, jejichž výhodou je moderní munice. Stejně tak je možné, že by mohlo dojít k použití izraelského kanonu HVMS ráže 60 mm, který nabízí mimořádný balistický výkon. Nevýhodou těchto „západních“ kanonů je ovšem jejich vyšší cena. Je proto pravděpodobné, že mnohé armády budou i nadále upřednostňovat kanony S-60 či jejich moderní modifikace – s tím, že uživateli zjevně nemusí být jen postsovětské státy.

Je otázkou, jestli vývoj gun trucků nepůjde ještě dál, a zda jako výzbroj gun trucků nebudou využívány kanony ještě větších ráží. Je totiž možné, že některá z armád pro tyto úkoly využije i staré sovětské kanony KS-12 ráže 85 mm. I tyto kanony jsou dosud ve výzbroji několika států a je pro ně dostatek munice. Jejich výkony jsou ještě vyšší, přitom např. zmíněné automobily URAL atd. by je vzhledem ke své robustnosti zvládly „unést.“ Pravděpodobnější však je, že ráže osazovaných kanonů se ustálí na hranici 57 – 60 mm s tím, že výsledné gun trucky budou oproti svým předchůdcům mnohem sofistikovanější a budou se také vyznačovat lepší kvalitou výroby - třeba po vzoru srbského systému PASARS.

Je pravděpodobné, že nástup takovýchto moderních, pokročilých gun trucků, vyzbrojených výkonnými kanony 57 mm, výrazně ovlivní tvář moderního bojiště. Stačí si totiž srovnat průbojnost kanonu S-60 a pancéřovou ochranu dnešních BVP. I v případě těch nejtěžších a nejlépe chráněných BVP dosahuje jejich pancéřování úrovně maximálně Level 6 podle normy STANAG 4569 a jsou tak schopna odolávat pouze munici ráže 30 mm. Kolové obrněné transportéry pak obvykle disponují ochranou ještě nižší. Samozřejmě, ve prospěch BVP hovoří jejich nesrovnatelně lepší senzorové vybavení, zajišťující dokonalý přehled bojiště, lepší systémy řízení palby atd. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz i fakt, že gun trucky vybavené kanony 57 mm mohou být také vybaveny lepším vybavením a systémem řízení palby. Je navíc pravděpodobné, že tyto gun trucky si pořídí státy, u kterých se tolik nehledí na lidské ztráty jako v západních zemích, a že ztráta třeba i desítek takových systémů bude pro danou armádu přijatelná, pokud se nepříteli podaří způsobit dostatečné ztráty. Je proto otázkou, jak se jednotlivé armády s tímto jevem vyrovnají.

Gun trucky a AČR

Gun trucky a jejich moderní, sofistikovanější obdoby, jsou ovšem zajímavé i pro Českou republiku, resp. armádu České republiky. Je otázkou, zdali by si nějaký takovýto systém neměla pořídit i naše česká armáda – samozřejmě v nějaké technicky pokročilé podobě, jako je např. zmíněný srbský systém PASARS. Faktem je, že české armádě se poněkud nedostává systémů palebné podpory – a přitom právě takovéto systémy, osazené středorážovými kanony (v případě české armády se jako nejlepší jeví západní kanony 40 mm), by tuto palebnou podporu mohly zajistit. Stejně tak by mohl takový systém napomoci i v boji proti bezpilotním prostředkům, dronům atd. Právě ona víceúčelovost je asi nejzásadnějším důvodem, proč by měla být akvizice takového systému alespoň zvažována. Ve prospěch akvizice takovýchto systémů pak hovoří i jejich nižší cena a fakt, že jejich výrobu by patrně zvládl i domácí zbrojní průmysl, který by navíc pro jejich konstrukci mohl využít nákladní automobily domácí konstrukce.

I v případě, že si česká armáda moderní gun trucky nepořídí, tyto systémy určitě stojí za pozornost. Je totiž pravděpodobné, že takovéto gun trucky vybavené výkonnými protiletadlovými kanony, schopnými prostřelit i pancéřování moderních vojenských vozidel, si pořídí různé problematické státy. Potom je pravděpodobné, že se s nimi budou setkávat i čeští vojáci, kteří v těchto zemích slouží v různých misích. I Proto by tedy kategorie gun trucků a jejich technický vývoj, který v této kategorii probíhá, měl být pozorně sledován.

Zdroj: hagerty.commod.gov.rsroe.ru,

 Autor: David Khol