Hloupost kvete v každé době, krize nekrize, korona nekorona

 20. 08. 2020      kategorie: Události

Kdyby hloupost nadnášela… Daří se jí jak v době blahobytu, tak v době krize. V první polovině roku celý svět zasáhla pandemie covid-19. Ač zásadně změnila a ovlivnila naše životy i všechna průmyslová odvětví, tak některých míst jako by se nedotkla vůbec. Zatímco většina z nás se musí přizpůsobovat opodstatněným i nesmyslným krizovým opatřením, eurounijní úředníci tvrdošíjně pokračují ve svém oblíbeném koníčku – omezovat, regulovat a zakazovat. 

Někdejší prezident Spojených států amerických Ronald Reagan v roce 1986 na Národní konferenci Bílého domu k drobnému podnikání čelným státním úředníkům řekl: „Pohled vlády na ekonomiku by se dal shrnout do několika krátkých frází: Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“ Jako kdyby již tehdy velmi výstižně popsal přístup Evropské komise, která je výkonným orgánem Evropské unie. Evropští komisaři tentokráte zatoužili po regulaci olova ve střelivu do té míry, že ho chtějí do roku 2022 plošně zakázat. Tento návrh je nesmyslný hned ze dvou úhlů pohledu.

shutterstock_1146346211
Foto: Evropští komisaři tentokráte zatoužili po regulaci olova ve střelivu do té míry, že ho chtějí do roku 2022 plošně zakázat. | Shutterstock

Tím prvním je argument Evropské komise opírající se o životní prostředí. Na životní prostředí by neměl případný zákaz olova ve střelivu vůbec žádný vliv. Naopak to bude mít řadu negativních efektů, a to především zdražení střeliva, které negativně dopadne na myslivce, sportovní střelce a na každého dalšího, kdo legálně drží zbraň. Mimochodem, postihne to i rybáře, protože zákaz se má týkat nejen střeliva, ale také rybářských olůvek. Jsem přesvědčen, že snaha ochránit životní prostředí je pouhým zastíracím manévrem. Ve skutečnosti se evropští komisaři snaží odzbrojit civilní obyvatele. Když se ale slušní a zákonů dbalí občané nebudou mít šanci sami bránit, prospěje to jedině zločincům či zločinným režimům. Navíc se tím sníží také přirozená obranyschopnost státu, která může být v době ohrožení klíčová.

Kritici směrnice REACH, která se zákazu olova týká, argumentují velice logicky a věcně. Jak se říká, o peníze jde až v první řadě. Alternativa olova bude velmi drahá, což bude v reálu znamenat, že střelivo nebude cenově dostupné ani pro lovce či myslivce, což povede k přemnožení zvěře v lesích a ke špatné rovnováze v přírodě. Postihne to veškeré držitele zbrojních průkazů, k čemuž se váže již zmiňované snížení obranyschopnosti civilního obyvatelstva legálně vlastnícího zbraně. Nákladná bude ale také pro ozbrojené složky, které mají na starost zajišťování obrany a bezpečnosti obyvatel. Buď jim vzrostou výdaje, nebo budou nakupovat menší množství munice, což by ale vedlo k jejich nižší akceschopnosti. Pro výcvikové účely bude munice ještě méně. I kdyby ozbrojené síly dostaly na olovo výjimku, tak stejně dojde k výraznému nárůstu ceny s ohledem na razantní snížení produkce střeliva obsahujícího olovo.

Evropská agentura pro chemické látky již před dvěma lety ve své studii doporučila omezení používání olova, zejména pro jeho toxicitu. Některé navrhované alternativy jsou ale podle jiných studií ještě toxičtější, jako je tomu v případě asi nejefektivnější náhražky olova – bizmutu. Bizmutové broky jsou vysoce toxické, a to zejména ve chvíli, kdy zvíře po zásahu ještě žije. Tato pravděpodobnost je navíc vyšší než při zásahu olověnými broky. Průmysl navíc v současné době není připraven vyrábět bizmutovou munici v dostatečném množství.

Komplikace nastávají také v případě méně toxických náhražek – wolframu a železa. Wolframové broky jsou jednak až desetkrát dražší než olověné, jednak jsou také výrazně tvrdší. Podobně železné broky, které jsou sice přijatelnější z hlediska ceny, kvůli nižší hustotě železa ale broky musejí být větší, což má dopad na balistiku a také na možné poškození zbraně. Alternativy k olověným nábojům tedy mají celou řadu negativních dopadů – jak na životní prostředí, tak na cenu či vlastnosti střeliva.

Pokud by se podařilo prosadit zákaz olověných nábojů, povede to k výraznému oslabení obranyschopnosti ještě z jednoho důvodu. A to, že se výrobci přesunou mimo Evropu, kde by směrnice neplatila. Odchod strategických výrobců a ztráta výrobních schopností výrazně zhorší evropskou bezpečnost.

Kroky Evropské komise spějí k odzbrojení civilního obyvatelstva. Úplný zákaz olova je hned ve vleku směrnice na omezení zbraní. To vše nahrává zločincům a teroristům. Historku o tom, že to povede k větší bezpečnosti, nemůže nikdo myslet vážně. Bude to přesně naopak. Policie a jiné silové složky nemohou být vždy všude ani dostatečně včas. A bezúhonní občané nebudou mít možnost se lumpům bránit.  Náboje s olověnými náboji navíc samozřejmě nevymizí, budou se vyrábět všude mimo Evropskou unii. Na černém trhu se k nim dostanou překupníci, kriminálníci a teroristé. 

Zákaz olova dosud platí pro oblast mokřadů, ale do budoucna počítejme, že Evropská komise použije svoji oblíbenou salámovou metodu, kdy bude zákaz postupně rozšiřován, až bude platit úplně všude. AOBP nicméně bude vždy hájit práva slušných a bezúhonných občanů bránit se projevům zločinu a bezpráví. Doufejme, že se najdou také politici, kteří budou ochotni hájit zdravý rozum oproti nesmyslným návrhům euroúředníků.

 Autor: Jiří Hynek