Pomalu se blíží summit NATO v Ankaře a s tím se opět do značné míry otevírá téma českých závazků vůči celé Alianci. V současné době ČR představuje v rámci strategického plánování NATO klíčový tranzitní uzel, přes který by v případě konfliktu či dalších rizik proudily spojenecké síly k východnímu křídlu celé Aliance. Národní bezpečnost ČR v současné době není definována pouze schopností bránit vlastní území nebo účastnit se vojenských misí v dalekém zahraničí, ale zásadním prvkem je garantovat bezpečný, plynulý a dobře logisticky organizovaný přesun spojeneckých vojsk. Schopnost rychlého a efektivního přesunu vojenské síly z bodu A do bodu B se jeví jako zcela zásadní prvek odstrašení i vedení samotné války, srovnatelný s akumulováním palebné síly samotné. ČR v tomto ohledu má roli Host Nation Support (Podpora hostitelské země).

Host Nation Support (HNS) pro ČR znamená jasný závazek. Podle definice ze standardu NATO AJP 4.3 se jedná o poskytování civilní a vojenské pomoci v době války, krize, ale také i míru. Z této části definice je jasné, že v případě krize či války se civilní infrastruktura ČR, jako jsou dálnice, železniční koridory a další logisticky důležité části, změní na součást celé operace NATO. Pokud by se spojenecké síly měly zaseknout v ČR kvůli nedostatečné nosnosti mostů a dalším infrastrukturním překážkám, mělo by toto selhání přímý strategický dopad na průběh možného konfliktu, ale hlavně na reputaci celé ČR, která by tím ovlivnila schopnost odstrašení celého NATO.

Je zřejmé, že ČR se musí na takto velké přesuny vojsk značně připravit. Zajištění bezpečného tranzitu spojeneckých vojsk je samozřejmě podmíněno fyzickým stavem české dopravní infrastruktury. Moderní vojenská technika je však značně těžší, než bylo v minulosti zvykem, zejména ve východním bloku během studené války. Pro rychlé porovnání nové tanky Leopard 2A8 váží přibližně 68 tun, zatímco tanky východní provenience, které používala AČR, měly hmotnost cca 43 tun (T-72 M1) tun resp. 48 tun (T-72M4 CZ). Západní technika se řídí trendem maximální ochrany osádek a dochází tak k nárustu váhy na zajištění většího pancéřování a dalších ochranných prvků celé techniky. Tento trend však klade velké nároky na silniční a železniční infrastrukturu, která s takto vysokými váhami v minulosti nepočítala.

V krizovém a válečném stavu se silniční a dálniční komunikace stávají základními tepnami celého přesunu sil. Rozsáhlé kolony vojenské techniky, zásobování municí i poskytování zdravotnického zabezpečení se neobejdou bez kvalitní dopravní páteře, která jde přes celý stát. Tato myšlenka se na našem území neobjevuje poprvé a stejnou snahu vytvoření dálkové komunikace mezi západem a východem měl již například ve třicátých letech Jan Antonín Baťa. Samozřejmě při plánování přesunu vojenské techniky po silniční komunikaci nehraje roli pouze vzdálenost a plynulost normálního provozu. Důležitou roli v tomto hraje například i šířka komunikace i šířka komunikace, nebo poloměr zatáček. Nejdůležitější roli má však samotná komunikace, jestli je schopna unést danou techniku.

V kontextu tohoto všeho je zřejmé, že je nutné budovat infrastrukturu dvojího využití (dual-use). Do pomoci státům, jako je ČR, které se takovou problematikou musí zabývat, se angažuje také EU, která pomáhá v současné době prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy 2021–2027 (CEF2), který má za jeden z cílů zlepšení vojenské mobility. Příkladem podpory EU v tomto ohledu je získání podpory na projekt mostu Šmejkalka v hodnotě 720 milionů Kč. Je samozřejmé, že ČR hodlá pomoci od EU využít i v následujícím CEF3.

Vhodnější pro přesuny masivního objemu těžké techniky se zdá být železnice než přímo silniční doprava. V současné době se železniční doprava využívá například pro palivové letecké základny anebo pro přesun jednotek na různé výcviky. Důležitost železniční dopravy se v plném významu ukazuje právě v kontextu současné těžké techniky. Právě váhy a rozměry nové techniky ubírají výhodnosti silničnímu provozu. Do toho je také nutné zmínit, že pásová technika ani není určena k přesunům na běžných komunikacích. Železnice pomáhá snížit zatížení silničních sítí a také opotřebení samotné těžké techniky. Plná důležitost železnice se z tohoto hlediska v plném rozsahu ukáže až v krizových situacích, kdy bude česká dopravní komunikace zatížena na maximum. Využívání vlakové dopravy AČR umožňuje státní nákladní dopravce ČD Cargo, který v současné době pomáhá při rotacích českých vojáků a techniky v Pobaltí. Na stálou relevanci železniční dopravy v dnešní době poukazuje například i to, že do Pobaltí jezdí až desítky vlaků ročně.

Důležitost takovéto, ale i další infrastruktury je viditelná i na závazku 5 % HDP na obranu, ke kterému se ČR v roce 2025 zavázala a má ho dosáhnout do roku 2035. Rozložení těchto 5 % HDP je děleno do dvou částí. První část, 3,5 % HDP bude z většiny hrazeno z rozpočtu ministerstva obrany na rozvoj AČR jako takové. V této části se prakticky jedná o přímé výdaje na obranu o 1,5 % HDP oproti minulému závazku 2 % HDP. Další část v podobě 1,5 % HDP je však tou složkou, která je v kontextu HNS tou zajímavější. V této části se jedná o výdaje související s obranou, které zahrnují investice do infrastruktury, zvýšení odolnosti a civilní připravenosti zvládat krize, rozšíření kapacit obranného průmyslu, podporu inovací, boj proti hybridním hrozbám, ochranu kritické infrastruktury či tvorbu strategických zásob. Tato část převážně nebude hrazena z rozpočtu Ministerstva obrany, ale pokud se podíváme na výše uvedený výčet, tak se jedná i o investice do železniční a silniční infrastruktury AČR a dalších aspektů spojených se samotným HNS.

Kromě samotného logistického přesunu Spojeneckých sil to pro AČR také znamená další k tomu spřízněné požadavky. Jak z výše vyplývá, tak vstup a podpora přesunu jsou samozřejmostí. Dále musí být také zajištěna odpovídající odpočinková místa nebo také ochrana před sabotážemi nepřítele. S tímto se však pojí další velké povinnosti pro ČR. Například se dá říci, že hlídání před sabotážemi již není pouhým fyzickým hlídáním mostů a základen. V dnešní době hybridního válčení je nutné například i zajistit dostatečnou kybernetickou bezpečnost. A to nejen pouze z prostředků přímo s armádou spojených, ale také například i řídicích systémů železniční dopravy. Napadení řídicího střediska ČD Cargo, či ochromení dispečinku silniční dopravy protivníkem by mohlo způsobit následky srovnatelné s fyzickým zničením infrastruktury. V rámci tohoto si AČR musí zajistit co nejbližší kooperaci a komunikaci se všemi dotčenými subjekty, které v případě využití HNS za doby krize či konfliktu mohou být napadeny.

Host Nation Support je pro Českou republiku jedním z největších závazků. Připravit celou infrastrukturu nejen AČR, ale celého našeho státu je finančně a časově náročná činnost, jíž by měla být věnována velká pozornost. Společně s vybudováním těžké moderní brigády se jedná o jeden z nejdůležitějších úkolů ČR. Problémem přípravy HNS je však rozsah celého závazku. Netýká se právě pouze armády, ale jedná se o komplexní meziresortní spolupráci, která musí dosahovat až do soukromé sféry a ziskového sektoru. Z toho hlediska je nutné efektivní plánování do nejmenších detailů, které zajistí co nejlepší průběh celého přesunu spojeneckých sil, ale také dostatečné zázemí s dostatečnými zásobami a prostředky pro přímé hoštění vojáků Aliance. Tomuto by právě mělo být uzpůsobeno rozpočtové plánování do budoucích let celé ČR.