Mezi více než pěti stovkami vystavovatelů mezinárodního veletrhu Future Forces Forum 2026 v pražských Letňanech nechyběla ani Správa informačních technologií města Plzně (SIT Plzeň). Organizace, která se dlouhodobě věnuje digitalizaci městských služeb, vývoji bezpilotních prostředků, robotice a podpoře technologických startupů, ukazuje, že inovace využitelné v obranném a bezpečnostním sektoru nemusí vznikat pouze ve specializovaných zbrojních společnostech. Plzeň byla na veletrhu výjimečná také tím, že představovala municipalitu, která se aktivně podílí na vývoji a praktickém nasazování pokročilých bezpečnostních technologií. O jejich využití, spolupráci s integrovaným záchranným systémem, ochraně kritické infrastruktury i podpoře firem s obranným potenciálem s námi hovořil ředitel SIT Plzeň Luděk Šantora.

Video: Luděk Šantora: Plzeň dokáže vytvořit unikátní technologické prostředí pro policii, hasiče i záchranáře / CZ DEFENCE

Future Forces Forum je tradičně místem, kde se setkávají představitelé ozbrojených sil, bezpečnostních institucí, výzkumných organizací a obranného průmyslu. Letošní ročník představil nejen moderní zbraňové systémy, bezpilotní prostředky a technologie určené pro vojenské operace, ale také řešení využitelná při ochraně kritické infrastruktury, krizovém řízení nebo zajištění bezpečnosti obyvatelstva. Právě do této oblasti zapadají aktivity Správy informačních technologií města Plzně, která se na veletrhu představila společně s několika inovativními firmami a technologickými projekty. Na první pohled může působit neobvykle, že se mezi výrobci vojenské techniky a dodavateli obranných systémů objevuje organizace zřizovaná městem. SIT Plzeň však již dávno není pouze institucí odpovědnou za provoz informačních systémů městské správy. Postupně vybudovala technologické zázemí zahrnující vývoj a provoz bezpilotních prostředků, robotiku, aplikace pro integrovaný záchranný systém i podporu začínajících inovativních společností.

„My jsme opravdu velmi divná entita. Táhne se to s námi dávno,“ uvedl s nadsázkou ve studiu CZ DEFENCE ředitel SIT Plzeň Luděk Šantora. Připomněl, že původní náplní organizace bylo poskytování klasických IT služeb pro město a jeho organizace. Dnes spravuje přibližně 7 500 počítačů a provozuje tři datová centra. Postupem času však začala rozvíjet také technologické vzdělávání dětí a mladých lidí. Právě z těchto aktivit se zrodily další projekty, včetně SIT Portu či technologického centra TechTower. Významnou roli v této proměně sehrály drony, kterým se organizace začala věnovat přibližně před dvanácti lety. Původně představovaly především atraktivní prostředek, jak děti a studenty přivést k technickým oborům. 

Postupně se však staly základem praktických aplikací využívaných policií, hasiči a dalšími bezpečnostními složkami. „Dneska v podstatě opravdu můžu říct, že Plzeň je unikátní v tom, že umí vytvořit technologické prostředí pro silové složky, policii, hasiče, záchranku,“ zdůraznil Šantora. Podle něj město dnes využívá technologie schopné rozpoznávat bezpečnostní incidenty, vyhodnocovat je a předávat příslušným složkám informace potřebné k zásahu. Důležitá je přitom nejen samotná detekce, ale také spolehlivost systému. Ředitel upozornil, že při zavádění podobných řešení bývá jedním z největších problémů množství falešných poplachů. Pokud systém zatěžuje policisty neustálými chybnými upozorněními, přestává být v praxi použitelný.

Plzeň proto technologie dlouhodobě testuje a upravuje podle zkušeností jejich skutečných uživatelů. Výsledkem jsou systémy, které již městská i státní policie využívají při ochraně veřejného prostoru. Jedním z klíčových projektů je takzvaný metropolitní dispečink. Jeho základem byl původně městský kamerový systém, který se postupně rozšířil o další senzory a analytické technologie. Dnes dokáže vyhodnocovat nejen obraz, ale také zvukové projevy potenciálně nebezpečných situací. Systém je schopen upozornit například na výstřel, panický výkřik, tříštění skla, rvačku, napadení člověka nebo jeho náhlý kolaps. „Tento systém již využíváme v praxi. Jakmile zaznamená potenciálně nebezpečnou situaci, během několika vteřin automaticky upozorní policii, která může okamžitě vyslat hlídku k zásahu,“ vysvětlil Šantora. Výhodou podle něj je výrazné zkrácení doby mezi vznikem mimořádné události a reakcí bezpečnostních složek. V případě událostí, kterých si nikdo bezprostředně nevšimne, může mít automatická detekce zásadní význam.

Zajímavý je také přesah technologií původně vyvíjených pro vojenské použití do civilního prostředí. SIT Plzeň se zaměřuje na ochranu veřejných prostranství, sportovních stadionů či dalších míst s vyšší koncentrací osob. Součástí této činnosti je také rozšiřování dosavadních detekčních schopností o radiofrekvenční technologie, které mohou pomoci odhalovat bezpilotní prostředky nebo další potenciální hrozby. „Já si myslím, že to má velmi k sobě blízko,“ odpověděl Šantora na otázku, zda dnes ještě existuje výrazná hranice mezi civilními bezpečnostními a obrannými technologiemi. V rozhovoru vysvětlil, že řešení, která byla ještě nedávno typická pro vojenské prostředí, nacházejí stále častěji uplatnění také při ochraně měst a jejich obyvatel. „To, co bylo kdysi pro armádu, přenášíme do prostředí města. Myslím si, že se to opravdu hodně stírá.“ Právě rozvoj technologií dvojího užití představoval jedno z důležitých témat letošního Future Forces Forum. SIT Plzeň přitom není pouze jejich uživatelem, ale prostřednictvím vlastních projektů a spolupráce s inovativními firmami se podílí také na jejich vývoji.

Významnou oblastí její činnosti zůstává provoz bezpilotních prostředků. Prostřednictvím týmu Drony SIT se Plzeň zařadila mezi průkopníky systematického využívání dronů ve veřejné správě a při činnosti bezpečnostních a záchranných složek. V roce 2019 se plzeňští dronaři stali jako první v České republice součástí integrovaného záchranného systému. Dnes poskytují podporu zejména hasičům a policii při mimořádných událostech, pátracích operacích i dokumentaci míst zásahů. Podle Šantory absolvoval tým v roce 2025 celkem 148 ostrých výjezdů. Pohotovost přitom zajišťuje nepřetržitě, 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Přibližně 60 procent zásahů připadalo na dopravní nehody, při nichž drony pomáhají s rychlou a přesnou dokumentací místa události. Výhodou je nejen úspora času, ale také možnost následné detailní rekonstrukce situace. „Ten, kdo to pak vyšetřuje, se dokáže vrátit v čase a vidí tu nehodu tak, jak byla, protože tohle už se zpátky poskládat nedá,“ vysvětlil ředitel. Právě úzká spolupráce s hasiči a policisty podle něj umožňuje vyvíjet technologie přímo podle skutečných provozních potřeb. Výsledkem jsou také aplikace určené pro vyšetřování dopravních nehod nebo výcvik bezpečnostních složek s využitím virtuální a rozšířené reality.

SIT Plzeň se však stále intenzivněji orientuje také na autonomní systémy. Šantora v této souvislosti upozornil, že záměrem není pouze automatizovat provoz dronů, ale obecně rozvíjet autonomní mobilitu ve vzduchu i na zemi. Jako příklad již fungujícího řešení uvedl systém preferenčního průjezdu vozidel Hasičského záchranného sboru městskými křižovatkami. Technologie dokáže připravit dopravní signalizaci na průjezd zásahového vozidla až dvě minuty před jeho příjezdem, čímž zvyšuje bezpečnost a zkracuje dobu potřebnou k zásahu. V oblasti bezpilotních systémů chce SIT Plzeň postupně rozvíjet především jejich dálkové řízení z centrálního pracoviště.

Drony umístěné v dokovacích stanicích by tak mohly automaticky nebo na dálkový pokyn vzlétat k událostem, aniž by na daném místě musel být trvale přítomen pilot. Konkrétním příkladem možného využití je ochrana kritické infrastruktury. Šantora zmínil jednání se společností Vodárna Plzeň, která se zabývá možnostmi posílení zabezpečení svých zařízení. Právě zde by mohly autonomní drony představovat další vrstvu ochrany umožňující rychlé prověření incidentu nebo monitorování rozsáhlého areálu. V budoucnu by podobný systém mohl fungovat také na dalších strategicky významných objektech.

Velký potenciál vidí organizace rovněž v dopravě zdravotnického materiálu. Plzeň již testovala doručování automatických externích defibrilátorů pomocí dronů. Šantora však upozornil, že při zavádění nových technologií je nutné vždy posuzovat jejich skutečný přínos. V samotné Plzni nemusí být transport defibrilátoru dronem vždy výhodnější než využití sanitního vozu, jehož průjezd městem usnadňují inteligentní dopravní systémy. Výrazně odlišná je však situace v odlehlých a příhraničních oblastech. „Když jste v příhraničí, tak už tam jste třeba v dojezdu dvacet, pětadvacet minut, což je pozdě. Dron je tam pak rychleji,“ vysvětlil Šantora. Právě proto chce organizace vybudovat schopnost řídit drony na dálku, například z Plzně pro zařízení umístěná v dalších městech regionu. Vývoj autonomních systémů má přitom význam nejen pro civilní záchranné operace, ale i pro vojenské zdravotnictví, logistické zabezpečení nebo ochranu strategických objektů. Schopnost provozovat bezpilotní prostředky bez nutnosti trvalé přítomnosti obsluhy přímo v místě nasazení může v budoucnu přinést nové možnosti jak bezpečnostním složkám, tak ozbrojeným silám.

Vedle vlastního technologického vývoje se SIT Plzeň zaměřuje rovněž na vytváření prostředí pro vznik a rozvoj inovativních společností. Prostřednictvím SIT Portu, technologického centra TechTower a spolupráce s podnikatelským a inovačním centrem BIC Plzeň propojuje vzdělávání, výzkum, vývoj a podnikání. Podle Šantory začíná celý systém již u technického vzdělávání dětí. Centrum robotiky pracuje především s věkovou skupinou od šesti do patnácti let, zatímco SIT Port navazuje aktivitami pro středoškoláky, vysokoškoláky a další zájemce o moderní technologie. Smyslem je vytvářet v regionu dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří následně mohou nacházet uplatnění v technologických firmách. „Potřebujeme v Plzni firmy, které budou mít nějakou přidanou hodnotu, firmy, které prostě budou v Plzni zakořeněné,“ zdůraznil Šantora. Organizace se proto stále výrazněji zaměřuje na perspektivní oblasti bezpečnosti a mobility. Vytváření stabilního technologického ekosystému má podle něj mimo jiné snížit závislost regionu na rozhodování zahraničních průmyslových centrál a podpořit firmy, které mají k Plzni dlouhodobý vztah.

Na Future Forces Forum se tento přístup promítl také do prezentace několika konkrétních technologických projektů s obranným nebo bezpečnostním potenciálem. Jedním z nich byla společnost Astrum Mobility, která původně vyvíjela speciální mobilní platformu pro handicapované sportovce. Z této technologie postupně vzniklo řešení využitelné také při transportu raněných vojáků z bojiště. „Kluci z firmy Astrum Mobility vlastně vymysleli vozík pro handicapované sportovce, ale dneska došli k tomu, že mají šest kol, která umí odvézt zraněného vojáka autonomní navigací z bojiště,“ přiblížil Šantora jeden z příkladů technologického přesahu mezi civilním a vojenským využitím.

Dalším představeným projektem byl mobilní hybridní energetický systém společnosti FUP.Systems, který umožňuje zajistit elektrickou energii v místech bez přístupu k běžné infrastruktuře. Oproti klasickým elektrocentrálám má nabídnout nižší akustickou a tepelnou stopu, což může být výhodné zejména při vojenských operacích vyžadujících omezení zjistitelnosti. Podle Šantory jde o technologii, která již nachází využití také na Ukrajině a může například zajišťovat napájení mobilních velitelských stanovišť.

Plzeňský ekosystém na veletrhu představil rovněž další projekty, včetně cenově dostupných tréninkových vaků využitelných při vojenském výcviku. Pro mladé společnosti představuje účast na podobné akci příležitost získat kontakty na potenciální zákazníky, technologické partnery nebo investory. „To, co se blíží k defense dual-use, jsme se sem snažili přivést a pomoct jim otevřít dveře nějakým budoucím zakázkám,“ shrnul Šantora hlavní důvod společné účasti na Future Forces Forum.

Zajímavou součástí plzeňského přístupu je také způsob, jakým SIT Plzeň nakládá s výsledky vlastního vývoje. Jelikož jde o veřejnou organizaci, nesoustředí se primárně na komerční prodej svých technologií. Naopak se snaží předávat zkušenosti, software a osvědčená řešení dalším institucím, především v oblasti veřejné bezpečnosti. Podle Šantory je důležité, aby technologie vytvořené z veřejných prostředků nacházely širší uplatnění a nezůstávaly omezeny pouze na jedno město. Současně však upozorňuje, že samotné převzetí jednotlivých technologií nestačí k vytvoření podobně fungujícího inovačního prostředí.

Plzeňský model vznikal téměř dvě desetiletí a vyžadoval dlouhodobé investice, vybudování odpovídající infrastruktury a především tým lidí, kteří jsou ochotni technologie nejen vyvíjet, ale také je prakticky využívat. „Popravdě, tohle se rodilo osmnáct let a nedá se to udělat za rok. To jsou obrovské investiční a provozní náklady a je to velké množství lidí, kteří pro to musejí dýchat,“ upozornil Šantora. Za jednu z největších předností organizace považuje právě osobní nasazení jejích zaměstnanců, kteří často vyrážejí v noci k dopravním nehodám, pomáhají při pátrání po pohřešovaných osobách nebo zajišťují podporu záchranných složek.

Přesto věří, že města mohou hrát mnohem významnější roli v rozvoji bezpečnostních a technologických inovací. Příležitosti vidí také v mezinárodní spolupráci a evropských výzkumných projektech, do kterých se Plzeň postupně zapojuje. V rozhovoru zmínil rovněž zájem zahraničních partnerů o spolupráci v oblasti technologií pro záchranné a bezpečnostní složky. „Já si myslím, že může,“ odpověděl Šantora na závěrečnou otázku, zda se municipalita může stát lídrem technologických inovací a bezpečnosti. Upozornil, že díky propojení technologického vývoje s každodenní činností hasičů a policistů má Plzeň zkušenosti, které jsou v českém prostředí mimořádné a nejsou běžné ani v dalších evropských městech.

Účast Správy informačních technologií města Plzně na Future Forces Forum 2026 tak ukázala, že budoucnost obranných a bezpečnostních technologií nemusí být spojena výhradně s velkými zbrojními projekty. Důležitou roli mohou sehrávat také regionální inovační centra, městské organizace a menší technologické firmy schopné pružně reagovat na nové potřeby bezpečnostních složek. Plzeňský model současně ukazuje, že rozvoj moderních technologií, vzdělávání nové generace odborníků a podpora domácích inovativních společností mohou tvořit jeden vzájemně propojený systém. Právě schopnost převádět nové nápady do praktického provozu a ověřovat jejich přínos ve spolupráci s koncovými uživateli představuje zkušenost, která může být inspirací nejen pro další česká města, ale také pro obranný a bezpečnostní sektor jako celek.