Evropský venture kapitál prochází výraznou proměnou. Zatímco velká část investorů dnes směřuje kapitál do softwarových projektů a umělé inteligence, některé fondy hledají příležitosti jinde – v oblasti takzvaných hard technologií a obranných inovací. Fond Presto Tech Horizons, který vznikl ve spolupráci Presto Ventures a skupiny CSG, patří mezi ty, které chtějí podporovat technologické projekty s přímým dopadem na bezpečnost a strategickou autonomii Evropy. Partner fondu Matej Luhový v rámci dalšího dílu diskusního pořadu CZ DIALOGY vysvětluje, proč se rozhodli jít jinou cestou než většina investorů, jak vybírají startupy do portfolia a jak náročné je v globálním technologickém prostředí najít firmy, které mohou skutečně změnit svůj obor.

Video: Rozhovor s partnerem Presto Tech Horizons Matejem Luhovým / CZ DEFENCE

Proměna globálního technologického trhu v posledních letech výrazně ovlivnila také investiční strategie venture kapitálových fondů. Podle Mateje Luhového je dnes patrné, že velká část investorů reagovala na nástup generativní umělé inteligence velmi rychle a často i velmi razantně. „Když se dnes podíváme na globální vývoj venture kapitálového trhu, vidíme jeden velmi silný trend,“ říká Luhový. „Po uvedení velkých jazykových modelů, jako je ChatGPT, se velká část investorů zaměřených na software okamžitě vrhla na tuto novou technologickou vlnu. Mnoho fondů přeorientovalo své investiční strategie a začalo se soustředit právě na firmy, které vyvíjejí produkty založené na umělé inteligenci. Proto dnes vidíme obrovské investice i velmi vysoká ocenění u těchto společností.“

Právě tato koncentrace kapitálu podle Luhového vytvořila zároveň prostor pro jiný typ investičního přístupu. Fond Presto Tech Horizons se proto rozhodl zaměřit na technologie, které nejsou tolik viditelné, ale mají zásadní význam pro průmysl, bezpečnost i technologickou suverenitu. „My jsme zvolili trochu jiný styl investování,“ vysvětluje Luhový. „Řekli jsme si, že pokud se software postupně stává komoditou, dává smysl zaměřit se na složitější technologie, které se vyvíjejí déle a vyžadují hlubší technické know-how. Jde o takzvaný hard-tech – například pokročilé materiály, nové výrobní procesy, autonomní systémy nebo obranné inovace. Tento segment existuje už mnoho let, ale často nedostával tolik pozornosti ani kapitálu.“

Právě zde podle Luhového vzniká prostor pro investory, kteří jsou ochotni pracovat s dlouhodobější perspektivou a větší technologickou komplexitou. „Díváme se na to, jak tyto technologie můžeme technologicky posunout a jak mohou přispět k bezpečnosti Evropy,“ říká. „Když se podíváte na investiční strategii Presto Tech Horizons, jde v zásadě o projekty, které mají jeden společný jmenovatel: zvyšují technologickou a bezpečnostní suverenitu evropských států.“

Velké množství kapitálu směřujícího do umělé inteligence však vyvolává také otázky, zda se na trhu nevytváří investiční bublina. Podobné diskuse jsou podle Luhového v technologickém světě poměrně běžné. „O tom, jestli jde o bublinu, se dnes mluví poměrně často,“ říká. „Ale podobné debaty se vedou i v jiných technologických segmentech. Například v oblasti obranných technologií.“ Jedním z ukazatelů, který investoři sledují, je poměr mezi tržní hodnotou firmy a jejími reálnými výnosy. V některých technologických segmentech jsou tato čísla velmi vysoká. „Když se podíváte na některé defense tech společnosti, jejich poměr ceny k výnosům se dnes pohybuje kolem stovky,“ vysvětluje Luhový. „Pro srovnání, u velkých technologických firem, jako je NVIDIA nebo Google, je to zhruba třicet až padesát.“ Takové rozdíly podle něj ukazují, jak vysoká očekávání investoři do těchto sektorů vkládají. Skutečná hodnota technologie se ale často projeví až s odstupem několika let. „Stává se, že investice předběhnou hodnotu, kterou firma skutečně vytváří,“ říká. „Teprve čas ukáže, jestli se tato hodnota opravdu naplní. Osobně si myslím, že v mnoha případech tam potenciál je, ale než se to projeví, může ještě přijít určitá korekce.“

Fond Presto Tech Horizons vznikl jako společný projekt venture kapitálové společnosti Presto Ventures a průmyslové skupiny CSG. Právě propojení finančního investora s průmyslovým partnerem považuje Luhový za jeden z klíčových prvků celé strategie. „Naše mise je poměrně náročná a velmi ambiciózní,“ říká. „Chceme vybudovat jeden z nejlepších fondů na světě zaměřených na obranné technologie. A na takovou vizi potřebujete partnera, který má stejně ambiciózní přístup.“ CSG podle něj přináší do spolupráce nejen kapitál, ale především hluboké průmyslové zkušenosti a globální síť kontaktů. „Když se podíváte na to, co dělá venture kapitálový fond opravdu výjimečným, jsou to v zásadě tři věci,“ vysvětluje Luhový. „První je přístup k nejlepším investičním příležitostem. Tyto projekty obvykle nejsou veřejně dostupné či známé, musíte je najít na privátním trhu.“ Druhou klíčovou schopností je správný výběr investic. „Jen za poslední rok a půl jsme analyzovali přibližně 1900 firem a investovali jsme do deseti z nich,“ říká. „Je to opravdu jako hledat jehlu v kupce sena.“ Třetím faktorem je podle něj následná práce s firmami, do nichž fond investuje. „Nestačí jen investovat kapitál,“ zdůrazňuje. „Musíte startupu pomoci růst, najít zákazníky, otevřít nové trhy a rozvíjet technologii.“ Právě zde se podle něj výrazně projevuje výhoda spolupráce s průmyslovým partnerem. „Mít partnera, který má globální síť kontaktů, přístup k potenciálním zákazníkům a v některých případech může být i samotným zákazníkem, je pro startupy velmi atraktivní,“ říká. „Firmy, do kterých investujeme, tak získávají nejen kapitál, ale i přístup k průmyslovému prostředí, ve kterém mohou své technologie rychleji ověřovat a rozvíjet.“ Díky tomu může fond podle Luhového postupovat rychleji než mnoho jiných investorů. „Umožňuje nám to rychleji vybírat ty nejlepší firmy, pomáhat jim růst a v budoucnu je úspěšně prodat,“ dodává.

Jednou z nejméně viditelných částí práce venture kapitálového fondu je proces vyhledávání nových investičních příležitostí. Podle Luhového jde o velmi náročnou činnost, která vyžaduje rozsáhlou mezinárodní síť kontaktů. „Ten proces hledání je opravdu náročný,“ přiznává. „Rozhodně to není práce pro jednoho nebo dva lidi.“ Fond proto spolupracuje s širokou sítí partnerů po celém světě. Od univerzitních výzkumných týmů přes technologické inkubátory až po další investory. „Máme tým lidí, kteří sledují technologické trendy, vznik nových startupů i vývoj ve výzkumných institucích,“ vysvětluje. „Kromě toho spolupracujeme s dalšími venture fondy a investory, kteří nás upozorňují na zajímavé projekty.“ Velkou roli podle něj hrají také osobní vztahy a reputace fondu. „Venture kapitál je z velké části o důvěře a vztazích,“ říká. „Když se fond postupně vyprofiluje a získá dobré jméno, začnou se k němu zajímavé projekty dostávat samy.“ Přesto zůstává výběr projektů velmi přísný. „Z těch stovek firem, které ročně analyzujeme, se do portfolia dostane jen malé procento,“ říká Luhový. „Ale právě to je podstata venture kapitálu – najít několik výjimečných projektů, které mají potenciál výrazně změnit svůj obor.“

Technologie, na které se fond zaměřuje, mají často delší vývojový cyklus než klasické softwarové startupy. Na druhou stranu však mohou mít mnohem větší technologický a průmyslový dopad. „Hard-tech projekty často vznikají na pomezí vědy a průmyslu,“ vysvětluje Luhový. „Vyžadují více kapitálu, více času a hlubší technické know-how. Pokud se ale podaří, mohou vytvořit velmi silnou konkurenční výhodu.“ Právě proto podle něj dává smysl, aby Evropa v těchto oblastech investovala více. „V posledních letech jsme si uvědomili, jak důležité je mít vlastní technologické kapacity,“ říká. „A to platí jak pro civilní průmysl, tak pro bezpečnostní sektor.“ Evropa podle něj disponuje silným výzkumným zázemím i talentovanými zakladateli technologických firem. Výzvou však zůstává schopnost tyto technologie rychle převést do praxe. „Evropa má obrovský technologický potenciál,“ říká Luhový. „Má kvalitní univerzity, silné výzkumné instituce a stále více talentovaných zakladatelů startupů. To, co často chybí, je hbitý kapitál a s ním schopnost technologie rychle komercializovat.“ Právě tuto mezeru by podle něj měly pomáhat vyplňovat specializované venture kapitálové fondy. „Naším cílem je pomoci technologickým firmám překlenout cestu od výzkumu k reálnému trhu. Pokud se to podaří, může Evropa získat mnohem silnější pozici v globální technologické konkurenci.“

Podle Luhového nejde pouze o ekonomický růst, ale také o strategickou nezávislost. „Technologie dnes hrají zásadní roli v tom, jak budou státy fungovat v příštích desetiletích,“ uzavírá. „A pokud chce Evropa zůstat silným a bezpečným regionem, musí do těchto technologií investovat mnohem více než dosud,“ říká partner fondu Presto Tech Horizons Matej Luhový.