Miloslav Lafek: Nezbytným předpokladem k zajištění výstavby AČR je v první řadě finanční stabilita

 05. 08. 2021      kategorie: Rozhovory
Přidat na Seznam.cz

Generál Miloslav Lafek v současné době působí jako ředitel sekce rozvoje a plánování schopností MO. V letech 2015-2018 byl ředitelem odboru operačního plánování Společného operačního centra MO. V letech 2015-2016 byl také velitelem 12. úkolového uskupení AČR – Resolute Support v Afghánistánu. Od roku 2011 do 2015 zastával funkci zástupce ředitele – ředitel odboru operačního plánování Společného operačního centra MO. Dříve pak působil v Sekci rozvoje druhů sil jako specialista, zástupce ředitele odboru – vedoucí oddělení operačního plánování. Pana generála jsme se v souvislosti s jeho nynější funkcí zeptali na pár otázek.

Foto 4
Foto: Ředitel sekce plánování schopností MO generálmajor Miloslav Lafek | Ministerstvo obrany ČR

Pane generále, dovolte mi Vám dodatečně poblahopřát k nedávnému povýšení do hodnosti generálmajora. Jako první bych se rád zeptal, co si může laik představit pod pojmem "Sekce plánování schopností MO"? Co je účelem této sekce?

Působnost sekce plánování schopností Ministerstva obrany je velmi široká a je jí možno rozdělit do několika vzájemně propojených oblastí. V prvé řadě sekce odpovídá za rozpracování Obranné strategie ČR do podmínek AČR, za řízení úkolů obranného plánování v oblasti výstavby a rozvoje AČR k zajištění připravenosti armády k obraně ČR, včetně zpracování základních plánovacích dokumentů jako je Koncepce výstavby AČR a Střednědobý plán za AČR. Je koncepčním orgánem v oblasti plánování použití ozbrojených sil ČR k obraně proti vnějšímu napadení v rámci kolektivní obrany. Zabezpečuje proces plánování operací na strategické úrovni velení AČR, krizového řízení v AČR, rozvoj operační přípravy území ČR, výstavbu systému velení a řízení a rozvoj operačního umění v AČR.

Další oblastí spadající do působnosti sekce je koncepční a systémové nastavení bojové a mobilizační pohotovosti rezortu obrany, výstavba válečných ozbrojených sil, provedení výběrového doplnění a mobilizace ozbrojených sil, včetně plnění úkolů v oblasti branné povinnosti občanů ČR.

Mezi další úkoly sekce patří výstavba a rozvoj aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, tedy zapojení občanů ČR, kteří na sebe dobrovolně převzali závazek a odpovědnost za obranu naší země. Jde o velmi důležitou záležitost, kdy chápeme aktivní zálohu jako pevnou součást AČR připravenou k operačnímu nasazení v míru nebo za krizových stavů a zároveň jako určitý propojovací článek profesionálních ozbrojených sil s občanskou veřejností. Po předání krajských vojenských velitelství k 1. lednu 2021 do podřízenosti nově vzniklého taktického Velitelství teritoria zabezpečuje sekce odborné a metodické řízení těchto krajských velitelství, zejména v oblasti výkonu státní správy se zaměřením na brannou povinnost.

Foto 1Foto: Armádní generál Aleš Opata (vpravo) a generál Miloslav Lafek | Ministerstvo obrany ČR

Do podřízenosti sekce, jako přímo řízené útvary, spadají čtyři vojenské újezdy (Újezdní úřady Hradiště, Boletice, Libavá a Březina). U těchto újezdů sekce zabezpečuje koordinaci výkonu státní správy na těchto územích a organizuje jejich využívání. Je výkonným orgánem s  celostátní působností pro uplatňování práv a zabezpečení plnění závazků, které ČR přijala podpisem mezinárodních vojensko-bezpečnostních dokumentů, nebo které pro ČR vyplývají z rozhodnutí mezinárodních organizací, v oblasti odzbrojení, kontroly ozbrojených sil a jejich výzbroje, posílení důvěry a bezpečnosti v Evropě.

Součástí vaší práce je koncepce výstavby Armády České republiky. Co tato koncepce vytyčuje v dlouhodobém horizontu z pohledu dosahování schopností AČR?

Jak jsem již uvedl ve výčtu jednotlivých působností sekce, jednou z hlavních oblastí plnění úkolů je oblast obranného plánování AČR plánování, jehož součástí je plánování životního cyklu schopností armády. Základním dokumentem v této oblasti je Koncepce výstavby AČR 2030, která definuje požadovaný stav v oblasti dosahování schopností k zajištění obrany ČR a plnění mezinárodních závazků o společné obraně, ke kterým se ČR zavázala. Koncepce známá pod zkratkou KVAČR, jako strategický dokument, je zpracována na základě zákona o ozbrojených silách a je schválena Vládou ČR.

Koncepce vychází z bezpečnostních zájmů a principů zajištění obrany ČR, které jsou stanoveny zákonem o zajišťování obrany, Bezpečnostní strategií ČR, Obrannou strategií ČR a Dlouhodobým výhledem pro obranu 2035. Koncepce dále rozpracovává závazky a doporučení z bezpečnostních a vojenských strategických dokumentů NATO a EU, včetně cílů výstavby schopností přijatých ČR v rámci procesu obranného plánování Severoatlantické aliance. Vymezuje hlavní směry rozvoje a popisuje požadovaný stav AČR v roce 2030, včetně strategie, jak tohoto stavu dosáhnout v rámci postupného plnění úkolů a opatření ve dvou základních milnících, a to do roku 2025 a do roku 2030.

Koncepce je živý dokument. Po čtyřech letech je KVAČR pravidelně aktualizována, nebo může být revidována při zásadních změnách bezpečnostního prostřední. Případná revize může být dále provedena při zásadních změnách zdrojového rámce, který je přidělen ministerstvu obrany, respektive AČR. Koncepce je veřejný dokument a v roce 2022 bude zahájena její aktualizace.

Na jakém základě rozhoduje Ministerstvo obrany o prioritě jednotlivých plánovaných/realizovaných akvizic?

Na základě KVAČR jsou v rámci jednotlivých milníků definovány projekty, jejichž prostřednictvím je realizována výstavba a dosahování schopností armády. Tyto projekty jsou, ve smyslu zákonem daných norem, dále rozpracovány v tzv. programech reprodukce majetku se stanovením jejich priorit. Tyto priority stanovuje ministr obrany a náčelník GŠ AČR a vychází zejména z naplňování mezinárodních závazků, tedy z přijetí cílů výstavby schopností – Capability Targets a zajištění životně důležitých schopností k obraně ČR.

Nedávno se řešilo ohledně akvizice protiletadlových raketových kompletů SPYDER a samohybných děl CAESAR navýšení cen. Do jaké míry může tento fakt ohrozit úspěšné dokončení obou nákupů?

V souladu s  KVAČR při definování jednotlivých projektů jsou provedeny nezbytné finanční kalkulace, které se plánují k finančnímu pokrytí plánovaného pořízení movitého a nemovitého majetků. Obecně, každý požadavek na navyšování ceny potenciálním dodavatelem přináší řadu problémů. Snahou resortu MO je vyjednat co nejpříznivější cenu, v ideálním případě takovou cenu, která byla původně kalkulována. Případné navyšování ceny má negativní dopady na střednědobé plánování resortu jako takové. Generální štáb musí následně provést celkové posouzení těchto dopadů, například může dojít k úpravě časového rozpětí pořízení daného zbraňového systému, nebo mohou být realizována například opatření k úpravě splátkového kalendáře případně doplnění některých funkcionalit zbraňového systému, včetně nutné úpravy financování ostatních projektů.

Navyšování cen obecně může mít negativní dopady i na ostatní projekty s menší prioritou, kdy jejich realizace může být odložena v čase a tím pádem spojená i s nárůstem předpokládaných finančních nákladů k pořízení daného movitého nebo nemovitého majetku. Vyjednání o ceně obou zbraňových systému dosud nebyla ukončena.

Jste zodpovědný za roční i střednědobý plán resortu obrany. Jak moc podle Vás tyto plány ovlivnil koronavirus a státní rozpočet (a s ním spojené výdaje na obranu)?

Nezbytným předpokladem k zajištění komplexní, systémové a dlouhodobé výstavby AČR je v první řadě finanční stabilita a předvídatelný zdrojový rámec na obranu, který ČR bude vynakládat k zajištění své obranyschopnosti, jehož nezbytnou součástí je zhruba 20 % požadovaných nákladů k zajištění výstavby schopností k pokrytí a zajištění realizace opatření stanovených ve Střednědobém plánu ministerstva obrany.

army_cviceni_01
Foto: Nezbytným předpokladem k zajištění komplexní, systémové a dlouhodobé výstavby AČR je v první řadě finanční stabilita a předvídatelný zdrojový rámec na obranu. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Výstavba a dosahování schopností AČR je dlouhodobý proces, kdy zejména příprava a realizace jednotlivých zakázek je realizována v řádu několika let. Z toho jasně vyplývá, že je nežádoucí, aby docházelo k nepředvídatelnému snižování zdrojového rámce, se kterým je kalkulováno k zajištění výstavby a dosahování nezbytných schopností tak, jak je stanoveno ve strategických dokumentech ČR a následně rozplánováno ve Střednědobém plánu. Pokud tato stabilita nebude zaručena, Střednědobý plán se vždy rozsype jako domeček z karet a bude docházet neustále k jeho revidování. Tím bude významně narušena strategie dosažení požadovaných schopností armády, která je rozpracovaná v KVAČR. Přičemž je také vnímána reálná hodnota finančních ekvivalentů, které primárně zajišťují onu potřebnou stabilitu pro zajištění financování AČR ve všech směrech její existence a fungování.

Pandemie covid-19 má negativní dopady na hospodářství ČR, což má a pravděpodobně bude mít v budoucnu nepříznivé dopady na veřejné finance a tím následně i dopady na státní rozpočet včetně kapitoly ministerstva obrany a jeho finančních prostředků na vlastní modernizaci armády. Je významně ohrožen závazek ČR k vynakládání 2 % HDP na obranu. Pandemie se dále projevila i na plnění úkolů spojených s ročním plánem resortu obrany, kdy část plánovaných úkolů a akcí musela být zrušena nebo významně omezena. To se projevilo zejména na omezení přípravy a výcviku vojsk.

Resort obrany a armáda hledaly jiné formy naplnění plánovaných úkolů. Jako příklad lze uvést realizaci přípravy vojáků v aktivní záloze, kdy vzhledem k nepříznivé epidemiologické situaci a přijatým omezením v rámci státu a ministerstva obrany nebylo možné vojáky v aktivní záloze povolat na praktickou přípravu. Proto byl vytvořen systém přípravy vojáků v AZ z domova formou tzv. e-learningu. Nicméně i přes nepříznivou situaci a masivní nasazení armády k řešení pandemie byla převážná část úkolů splněna.

Jak náročné je/bude zohlednit finanční stav v souvislosti s tím, co naše armáda skutečně potřebuje?

Resort obrany a GŠ AČR musí pracovat s tím, jaké zdroje (finanční prostředky) jsou mu v rámci státního rozpočtu na daný rok přiděleny a s jakými lze počítat v rámci predikce, výhledu státního rozpočtu na další období. K pokrytí potřeb armády (a to jak v oblasti běžných výdajů a výdajů k zajištění výstavby a rozvoje) by bylo potřebné vydávat daleko více, v optimálním případě, Aliancí požadovaných 2 % HDP. Musíme být ale realisté, musíme zohlednit ekonomické možnosti státu a je nutné pracovat s tím, co je v konečné fázi vyčleněno k  zajištění výstavby schopností.

Management resortu obrany a velení AČR vnímá složitost celého procesu a přistupuje k němu tak, aby finanční prostředky přidělení resortu obrany byly nakládány efektivně, účelně a hospodárně. K tomu jsou velením AČR stanoveny jasné priority, kam budou přidělené prostředky investovány tak, aby nedošlo k poklesu schopností plnit úkoly AČR ve smyslu zákonů a politického zadání případně celospolečensky nutných činností.

Pane generále, jako ředitel "Sekce plánování schopností MO" jste mimo jiné zodpovědný i za zpracování válečné struktury a mobilizaci. Je možné uvést, jak by taková mobilizace v praxi v dnešní době mohla čistě teoreticky vypadat? Znáte počty občanů schopných služby, máte přehledy o zdravotním stavu a fyzické kondici obyvatelstva apod.?

S provedením výběrového doplnění nebo mobilizace ozbrojených sil se počítá i v současné době. V rámci ČR jde v podstatě o jediný nástroj, jak navýšit schopnosti státu, respektive ozbrojených sil k řešení krize, zejména vojenského charakteru. Bohužel vzhledem k citovosti informací a stupně jejich utajení nemohu být příliš konkrétní. Nicméně AČR musí reagovat na vývoj bezpečnostního prostředí a musí hodnotit jednotlivé hrozby, které ovlivňují bezpečnost a obranu naší země. K tomu přijímá adekvátní opatření nejenom ve výstavbě schopností profesionálních sil, ale také v rámci výstavby válečných sil, včetně nastavení systému k provedení mobilizace. Tato opatření zahrnují jak vlastní povolání vojáků v záloze, tak realizaci jejich přípravy a dosažení operační připravenosti k plnění stanovených úkolů.

Foto 3Foto: Zástupce velitele mise Resolute Support navštívil české vojáky v Afghánistánu, setkal se s plukovníkem Miloslavem Lafkem | Ministerstvo obrany ČR

AČR má přehled o počtech občanů, kteří podléhají branné povinnosti, která je v rámci ČR stanovena od 18 do 60 let věku. Bohužel současná branná legislativa nedovoluje v míru provádět vojenská cvičení záloh, neprobíhá odvodní řízení, jehož součástí je posouzení zdravotního stavu občanů. Jak všeobecně víme, zdravotní stav a fyzická připravenost české populace není obecně na úrovni odpovídající požadavkům pro vstup do ozbrojených sil. V této oblasti vidím nutnost provedení úpravy branné legislativy ČR tak, aby odpovídala zejména budoucím potřebám zajištění bezpečnosti a obrany ČR především v reakci na nepříznivý vývoj a dynamické změny bezpečnostního prostředí a předpokládané reakční doby na vznik nebo vývoj krizí obecně, která se neustále snižuje.

Do jaké míry je vůbec v dnešní době možné počítat v případě konfliktu s obyvatelstvem ČR? Existují prostředky, procesy, či případy, ve kterých lze užít určitých civilních majetků a odborností?

Obrana ČR je postavena na třech základních pilířích. V první řadě na odpovědném přístupu vlády a dalších orgánů k zajištění obrany státu. Dále na akceschopných ozbrojených silách a v neposlední řadě na občanech naší země, kdy obrana státu je základní povinností a současně morálním závazkem.

Foto 2Foto: Generál Miloslav Lafek na cvičení aktivní zálohy | Ministerstvo obrany ČR

Zákonná povinnost občanů toho státu bránit svou zemi nezanikla ani po vzniku profesionálních ozbrojených sil. Příprava občanů k obraně je v míru postavena na dobrovolnosti, za stavu ohrožení státu a válečného stavu je povinná. Pro vyjádření občana k dobrovolnému převzetí odpovědnosti za obranu naší země je možno využít vstupu do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolných vojenských cvičení, které organizuje AČR pro obyvatele ČR. Zapojení občana do obrany vlastního státu je nezastupitelné. K tomu, aby bylo možno navyšovat schopnosti ozbrojených sil formou doplnění osobami, včetně odborných specialistů a doplněním věcnými prostředky, jako je například technika a materiál z civilního sektoru nebo využití objektů pro potřeby armády, existuje řada funkčních procesů. K zabezpečení těchto činností jsou určena krajská vojenská velitelství s teritoriální působností odpovídající rozdělení ČR do krajských celků. K zabezpečení obrany ČR je vytvořen bezpečnostní systém ČR, respektive obranný systém a občané ČR jsou jeho nezbytnou a velmi důležitou součástí.

 Autor: Michal Pivoňka