Ministerstvo obrany navrhuje změnu Ústavy - žádá jednodušší proceduru pro vysílání ozbrojených sil do zahraničí

 29. 04. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

V kontextu zhoršené bezpečnostní situace ve světě a s odkazem na probíhající válku na Ukrajině a zkušenosti, které přináší, předkládá Ministerstvo obrany návrh ústavního zákona, jehož účelem v principu je zjednodušit a rozšířit pravomoc vlády vysílat ozbrojené síly České republiky do zahraničí a povolovat pobyt cizích ozbrojených sil na našem území. Jde o změnu platného znění čl. 43 Ústavy ČR, které bylo zavedené ústavním zákonem č. 300/2000 Sb. Kromě zkušeností, aktuálního vývoje a bezprostředních hrozeb jde také mj. o problém vyslání jednotek AČR v rámci Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force) ustavených v roce 2014. Platná úprava se jeví jako v některých ohledech těžkopádná a omezuje možnost vyslání ozbrojených sil na úzký okruh operací. Po 22 letech je zjednodušení nezbytných procedur, při zachování pravomoci Parlamentu rozhodnout definitivně, zcela na místě.

VJTFFoto: Ministerstvo obrany žádá jednodušší proceduru pro vysílání ozbrojených sil do zahraničí (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany

Nejdůležitější změna se týká odstavce (4) čl. 43 Ústavy, který dosud v písmenech a), b) a c) vyjmenovává, a tím omezuje důvody, pro něž může vláda ozbrojené síly ČR do zahraniční vyslat, nebo rozhodnout o pobytu cizích ozbrojených sil na našem území, a to na dobu nejdéle 60 dnů. Jsou jimi:

a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,

b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,

c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

V návrhu jsou písmena a), b) a c) vypuštěna, protože nezahrnují plnou škálu možných legitimních účelů, a tím zbytečně komplikují akceschopnost vlády a potažmo ozbrojených sil v jiných situacích. Omezení na dobu 60 dní a plná kontrola Parlamentu je potom v návrhu zachována. Mezi legitimní účel vyslání ozbrojených sil patří důvodovou zprávou zmíněné vyslání jednotek za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničím, či občanů ohrožených na životě v důsledku katastrof, havárií apod., když se například nelze spolehnout na efektivní zásah ozbrojených sil/policie státu, kde k takové situaci došlo. Kromě speciálních jednotek Policie ČR, jejichž vyslání čl. 43 Ústavy nepodléhá, může přitom být vhodné využití jednotky AČR, specificky speciální síly, a v jejich případě již samozřejmě jde o ozbrojené síly ČR.

Dalším účelem mohou být opatření nezbytná pro zvládání důsledků nelegální migrace, což jsme sledovali mj. velmi intenzivně během loňského roku, kdy bylo Polsko ze strany Běloruska vystaveno cílené provokaci Lukašenkova režimu zneužívajícího migranty z Blízkého východu, a připomenout lze rovněž situace z roku 2015 a incidenty na vnější hranici EU, především v Maďarsku. I v těchto situacích může být pro účinné nasazení ozbrojených sil rozhodující rychlé a efektivní rozhodnutí - jež lze přitom zpětně přezkoumat a případně zrušit hlasováním jedné z obou komor Parlamentu, ale není často vhodné/možné čekat, než bude předem poslanci či senátory schváleno.

A předběžný souhlas Parlamentu také může v některých situacích komplikovat vyslání jednotek AČR v rámci Sil rychlé reakce NATO (VJTF) - ty mají reagovat v řádu dnů, a získat včas souhlas obou komor Parlamentu nemusí být za všech okolností možné.

Úpravu má doznat také odstavec 5, jehož účelem je usnadnit povolování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes území ČR. Kontrola Parlamentu zajištěná podle odstavce 6 zůstává zachována s tím, že vláda by nově neinformovala Parlament "neprodleně", ale "bez zbytečného odkladu", což je přesnější a vhodnější vyjádření téhož, resp. vyjádření, že k informování Parlamentu ČR dojde způsobem a v termínu obvyklým při komunikaci mezi vládou a Parlamentem.

Nejde přitom o novinku; stejná úprava byla v reakci na změny mezinárodního bezpečnostního prostředí předložena již v letech 2016 a 2019, ale přes svou nekonfliktnost a podporu napříč spektrem nebylo v daných volebních obdobích projednávání dokončeno. Ruský útok na Ukrajinu, a s tím spojená zřejmá potřeba akceschopnosti, prokázané mj. ustavením nového bojového uskupení (battlegroup) NATO na Slovensku, vhodnost uvedených změn podtrhují.

Důvodová zpráva vyjmenovává důvody aktuálního předložení návrhu takto:

a) agresivní chování Ruska, které vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022 a které představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti ČR;

b) bezprecedentní množství bezpečnostních hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Evropské unie (EU);

c) nárůst počtu aktérů včetně nestátních, kteří ohrožují mír, demokracii, občanské svobody, bezpečnost a stabilitu ve světě;

d) návrat k širokospektrálnímu chápání způsobů ovlivňování bezpečnosti, kdy je k prosazování zájmů států používána kombinace diplomatických, ekonomických, zpravodajských a vojenských nástrojů, populárně nazývaná jako hybridní válečnictví.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Jakub Samek