Modernizace českého dělostřelectva: Teď nebo nikdy

 12. 07. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Zdržení v případě nákupu nových francouzských houfnic vzdáleně připomíná jiné zbrojní zakázky, ve kterých došlo a dochází ke zpožděním, na nichž jsou nejvíce biti samotní vojáci. V případě dělostřelectva tak může dojít nejen k ohrožení samotné bojeschopnosti 13. dělostřeleckého pluku, ale i dalších jednotek, které má dělostřelectvo podporovat. 

Momentálně je dělostřelectvo AČR vyzbrojeno morálně i technicky zastaralými samohybnými kanónovými houfnicemi vz. 77 DANA ráže 152 mm. Jak už samotné označení napovídá, tato houfnice byla zavedena do výzbroje tehdejší armády v roce 1977. Ráže 152 mm, která byla standartní ráží v rámci Varšavské smlouvy, je již dnes nevyhovující. Houfnici lze sice modernizovat, ale taková modernizace by nepřinesla kýžený efekt a hlavně změnu ráže. K tomu, aby jinečtí dělostřelci mohli důstojně plnit úkoly palebné podpory, zkrátka potřebují houfnice nové.

Bojová rychlost střelby při automatickém nabíjení jsou 4 výstřely z minitu
Foto: V České republice je v rámci velkých projektů prioritní nákup samohybných houfnic Caesar jako náhrada za samohybné houfnice vz. 77 DANA (na snímku) | Ministerstvo obrany ČR

Resort obrany nám na naše dotazy k současné situaci dělostřelectva a výhledu do budoucna odpověděl následující:

Jaké jsou nejzávažnější problémy, kterým musí čeští dělostřelci v současnosti čelit v souvislosti s provozem houfnic DANA?

Problémem je především samotné stáří této techniky a jeho dopady na celkovou spolehlivost a zároveň ztížená dostupnost některých náhradních dílů.

Kdy resort očekává dodávku prvních kusů houfnic Caesar?

Zahájení dodávek je možné očekávat v roce 2025.

Nové houfnice ovlivní také operační schopnosti úkolových uskupení na bázi 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Pokud by se pořízení nových houfnic zpozdilo, mělo by to vliv na podporu 7. mechanizované brigády. V souvislosti s vyzbrojením mechanizované brigády novými pásovými bojovými vozidly vyvstává také otázka ohledně dělostřeleckého průzkumu. Původní záměr počítá s umístěním průzkumných prostředků na podvozky nových bojových vozidel, nicméně vzhledem k chystaným škrtům je možné, že první obětí bude právě zakázka na nová BVP a jejich specializované varianty. 

caesar_strelba_1Foto: Samohybná houfnice Caesar 8x8 | NEXTER / CC BY-NC-ND

Modernizace dělostřelectva se však netýká pouze houfnic. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na dodávku obrněných vozidel TITUS (Tactical Infantry Transport & Utility System). Ty dodá francouzský NEXTER společně s českou společností Tatra Defence Vehicle (TDV). 13. dělostřelecký pluk dostane vozidla TITUS v úpravě MKKP – Místo Koordinace Palebné Podpory. První kusy vozidel má armáda obdržet podle plánu již příští rok. Otázkou zůstává, k čemu dělostřelcům budou vozidla TITUS, pokud jednotka neobdrží v přibližně stejnou dobu nové houfnice. Další zakázkou související s modernizací dělostřelectva je Systém řízení palby dělostřelectva. Podle KVAČR 2030 má proběhnout realizace pořízení tohoto systému v letech 2020-2023. V tomto případě vyvstává stejná otázka jako u vozidel TITUS – k čemu by byl integrovaný systém řízení palby, pokud by dělostřelci neobdrželi nové houfnice?

TITUS (3)
Foto: TITUS patří do kategorie vozidel MRAV (Multi-Role Armoured Vehicle), jež se vyznačují silným pancéřováním a vysokým stupněm ochrany posádky, ale zároveň přes svou hmotnost mají velmi dobrou mobilitu a průchodivost těžkým terénem. | Tatra Defence Vehicle / CC BY-NC-SA

Ohledně tendru na systém řízení palby jsme se zeptali resortu obrany, v jaké fázi se nachází pořízení nového systému řízení palby pro dělostřelectvo (SŘP) a bylo nám sděleno následující: „Realizace probíhá prostřednictvím národního integrátora, kterým je Vojenský technický ústav, státní podnik. V současné době pracujeme s předpokladem, že se výběr nového SŘP podaří uzavřít na konci letošního, případně v prvních měsících příštího roku.“

Jedním ze zásadních aspektů (nejen) modernizace dělostřelectva je také podpora domácího průmyslu. Na modernizaci českého dělostřelectva se budou podílet tradiční podniky jako CSG, VTÚ nebo Explosia. Z ekonomického hlediska v rámci zakázek pro domácí armádu nelze tyto podniky nechávat v nejistotě. Úspěšné dokončení výše zmíněných zakázek vhodně podpoří domácí průmysl v době po pandemii koronaviru a částečně tak nastartuje českou ekonomiku. Reference v domácí armádě navíc pomohou českým firmám k prosazení se na zahraničních trzích, kde nyní musí soupeřit se zahraničními produkty. V neposlední řadě jde také o posilování národní bezpečnosti v oblasti dodávek zbrojního materiálu v době krize.

Posledním důležitým bodem souvisejícím s celkovou modernizací armády je česká důvěryhodnost v Severoatlantické alianci. Nejde tolik o proklamovaná 2 % HDP vydávaná na obranu, ale spíš o pozitivní signál vůči našim spojencům v Alianci, že to s obranou myslíme vážně a naši spojenci se na nás mohou spolehnout. Modernizace dělostřelectva navíc probíhá více či méně ve spolupráci s evropskými zbrojovkami, což vysílá pozitivní signál směrem k evropským spojencům a Česká republika tak směřuje k rozumné diverzifikaci používaných systémů, což vylučuje závislost na jednom dodavateli nebo jedné konkrétní zemi.

Vzhledem k tomu, v jaké fázi se nachází modernizace dělostřelectva – ministerstvo obrany rozhodlo o nákupu francouzských houfnic a výroba obrněných vozidel TITUS je v plném proudu – je třeba tento projekt dotáhnout úspěšně do konce. K tomu nechybí moc. Projekt modernizace dělostřelectva je zajímavý tím, že z úspěšného dokončení budou profitovat všichni zúčastnění aktéři – armáda, alianční partneři i domácí průmysl. Pokud však nedojde v dohledné době k modernizaci dělostřelectva a projekt bude kvůli škrtům odsunut, může, stejně jako stojí v Bílé knize o obraně z roku 2011, znovu za několik let nastat problém s nahromaděnými potřebami modernizace, na kterou v konečném důsledku nebudou finanční prostředky. Daná modernizace se tak bude neustále odsouvat, což bude mít negativní vliv v první řadě na operační schopnosti armády, na kondici domácího průmyslu a v konečném důsledku to významně poškodí již tak těžce zkoušenou spojeneckou důvěru v rámci Aliance.

 Autor: Mgr. Jan Feryna