Bezpečnostní prostředí Evropy a širšího euroatlantického prostoru prochází v posledním desetiletí zásadními změnami. Klíčovým impulsem byla ruská anexe Krymu v roce 2014 a následná hybridní válka na východě Ukrajiny, která v roce 2022 přerostla ve zcela otevřenou konvenční invazi Rusů na Ukrajinu. Právě konflikt na Ukrajině mimo jiné ukázal význam moderní protivzdušné obrany (PVO) nejen pro ochranu bojiště, ale i civilní infrastruktury. Masivní nasazení střel s plochou dráhou letu, balistických raket krátkého dosahu, bezpilotních prostředků (UAV) a tzv. vyčkávací munice (např. Šáhid-136), zásadně změnilo spektrum vzdušných hrozeb.

Systém SPYDER – technický a operační profil

SPYDER je moderní protivzdušný raketový systém krátkého až středního dosahu, vyvinutý izraelskou společností Rafael Advanced Defense Systems ve spolupráci s firmou Israel Aerospace Industries (IAI). Využívá osvědčené letecké střely Python-5 a Derby, upravené pro pozemní odpalovací platformu a nabízí vysokou flexibilitu, rychlou reakci a schopnost čelit širokému spektru vzdušných hrozeb.

SPYDER byl navržen jako modulární a exportně atraktivní systém, schopný nasazení v různých geografických a operačních podmínkách. Vyrábí se ve dvou základních variantách: 1) SPYDER-SR (Short Range) – dosah do cca 20 km, výška zásahu do 9 km. 2) SPYDER-MR/ER (Medium Range/Extended Range) – dosah až 40–80 km, výška zásahu do 16 km. Česká republika zakoupila verzi SPYDER-MR, která poskytuje vyšší dosah, lepší pokrytí a vyšší odolnost vůči saturaci vzdušného prostoru. Využívá dva typy naváděných raket: 1) Python-5 – infračerveně naváděná střela s vysokou manévrovatelností, schopná „lock-on after launch“ (LOAL) i „lock-on before launch“ (LOBL). Díky 360° senzoru a vysoké přesnosti je efektivní proti letadlům, UAV i některým typům řízených střel. 2) Derby / Derby-ER – radarově naváděná střela aktivního typu „fire-and-forget“ s dosahem až 80 km ve verzi ER. Díky svému radaru může působit v podmínkách silného rušení a je vhodná pro zásah rychlých cílů na delší vzdálenosti. Výhodou je schopnost kombinovat oba typy střel v jedné odpalovací platformě, což zvyšuje taktickou flexibilitu daného systému.

Klíčovou roli v systému hraje radar EL/M-2084 MMR (Multi-Mission Radar), vyvíjený firmou ELTA Systems (součást IAI). Jedná se o aktivní radar typu AESA, který dokáže detekovat cíle na vzdálenost přes 100 km, sledovat desítky cílů současně a vyhodnocovat trajektorie v reálném čase. MMR je mimo jiné také součástí systému Iron Dome, což svědčí o jeho spolehlivosti.

Reakční doba systému SPYDER se pohybuje v jednotkách sekund (řádově 5 až 10 sekund), v závislosti na režimu provozu a připravenosti. SPYDER je plně integrovatelný do nadřazených C4I struktur (Command, Control, Communications, Computers and Intelligence) NATO. Díky tomu může být součástí sjednoceného PVO systému a řízen z vyššího stupně velení, což je zásadní pro alianční interoperabilitu.

Zároveň je plně mobilní, založený na podvozcích Tatra, které zajišťují vysokou pohyblivost v náročném terénu i na silnici. SPYDER lze rozvinout do bojové pozice během několika minut, což výrazně zvyšuje jeho přežití v podmínkách moderního bojiště, kde je klíčová schopnost rychlého přesunu a rozvinutí. Rozsah pokrytí jedné baterie závisí na konfiguraci, ale lze uvažovat o krytí vzdušného prostoru cca 40–60 km v průměru, s možností navazovat zóny více baterií. Pokud jde o typy cílů, tak má schopnost zachytit: nízkoletící a manévrující letadla a vrtulníky, malé bezpilotní prostředky (UAV), řízené střely s plochou dráhou letu (např. Ch-55, Kalibr), potenciálně i některé typy dělostřelecké a raketové munice (schopnosti vůči těmto cílům jsou omezené, ale reálné). 

Nakolik je systém SPYDER dostačující?

Zavedení izraelského systému SPYDER představuje zásadní krok vpřed v modernizaci PVO Armády České republiky. Výrazně převyšuje schopnosti předchozího systému 2K12 KUB, především v oblastech mobility, přesnosti, reakční doby a schopnosti integrace do aliančního velení. Přesto zůstává otevřená otázka, zda SPYDER skutečně představuje dostačující a komplexní řešení, nebo zda jde o mezistupeň, který je třeba v budoucnu doplnit dalšími vrstvami PVO.

SPYDER-MR se nachází na pomezí krátkého a středního dosahu. Oproti klasickým SHORAD systémům má výrazně větší dosah a možnosti. Na druhé straně nedosahuje parametrů „plnohodnotných“ prostředků středního a dlouhého dosahu, jako jsou SAMP/T nebo Patriot PAC-3. Jeho výhodou je flexibilita a schopnost chránit vybrané objekty v taktickém prostoru – základny, velitelství, letiště, sklady, ale i jednotky v pohybu. Naopak není schopen poskytnout celoplošné pokrytí většího území, což jej limituje z hlediska strategické ochrany státu. Česká republika zakoupila 4 baterie systému SPYDER, což v praxi umožní vytvořit pouze několik izolačních zón – nikoli plošnou obranu celé republiky. Pokud by byl rozmístěn kolem nejkritičtějších objektů (např. Praha, vojenské základny, Temelín/Dukovany), zůstanou velké části území bez přímého pokrytí. SPYDER tedy plní spíše úkol bodové ochrany vybraných strategických lokalit, nikoli roli národního protiraketového štítu. Pro dosažení širší ochrany by bylo nutné buď zvýšit počet baterií, nebo jej doplnit o další vrstvy s větším dosahem. Budoucí směřování české PVO by mělo vycházet ze scénáře budování vícevrstvé obrany, kde SPYDER tvoří taktickou vrstvu, zatímco strategickou budou zajišťovat prostředky s větším dosahem a schopností čelit balistickým hrozbám.

Česká republika se v současnosti snaží být aktivním aktérem evropské bezpečnostní a obranné politiky. Právě oblast PVO se v posledních letech stává jedním z hlavních pilířů nové evropské bezpečnostní architektury. Spolupráce mezi státy EU, která se dříve jevila jako obtížně dosažitelná, nyní nabírá na konkrétní podobě – zejména prostřednictvím německé iniciativy European Sky Shield Initiative (ESSI), jejímž cílem je vytvořit vícevrstvý evropský štít proti hrozbám ze vzduchu. Česká republika se k této iniciativě připojila již v roce 2022, a přestože systém SPYDER není součástí primární výzbroje plánované v rámci ESSI, jeho integrace do obranné infrastruktury představuje významný krok směrem k alianční interoperabilitě a přenosu kapacit do evropského rámce.

Dalším důležitým aspektem je možnost společného provozu a sdílení PVO kapacit se sousedními státy. Z geografického i politického hlediska se nabízí intenzivnější spolupráce zejména se Slovenskem, Polskem a Německem – tedy státy, které již disponují nebo plánují pořízení systémů vyšších vrstev (Patriot, IRIS-T). Takové partnerství by mohlo vést nejen ke sdílení senzorových a komunikačních dat, ale i k efektivnímu rozdělení odpovědností při ochraně konkrétních sektorů, včetně společného výcviku či logistické podpory. Systém SPYDER se svými schopnostmi rychlé reakce a mobility může v tomto rámci hrát důležitou taktickou roli – například při ochraně kritické infrastruktury, velitelských stanovišť nebo vojenských základen.

Doporučení pro další vývoj české PVO jsou tedy zřejmá: nadále budovat vícevrstvý systém, který bude zahrnovat jak taktické, tak strategické prvky obrany; pokračovat ve spolupráci v rámci ESSI i NATO; zajistit jejich interoperabilitu a standardizaci; investovat do výcviku, infrastruktury a sdílené logistiky. Současně je třeba reflektovat technologický vývoj – především v oblasti hypersonických zbraní, hromadných útoků bezpilotních prostředků a síťově propojené obrany – a přizpůsobit tomu jak výběr technologií, tak organizační struktury.

Celkově lze tedy říci, že systém SPYDER je důležitým prvním krokem, ale zároveň ukazuje na jeho širší potřeby české obrany. Otevřel cestu k modernizaci, zvýšil odolnost vůči současným hrozbám a obnovil schopnost AČR bránit svůj vzdušný prostor, ale teprve navazující kroky rozhodnou o tom, zda bude Česká republika schopna obstát i v budoucích bezpečnostních výzvách jako aktivní a spolehlivý člen mezinárodního bezpečnostního systému.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, Rafael, IAI, NATO.int