Ministři obrany Severoatlantické aliance se v polovině října sešli ve svém bruselském sídle v rámci první schůzky od červnového summitu v Haagu. Zatímco v červnu se členské státy dohodly na bezprecedentním zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035, říjnové jednání ukázalo, jak tyto závazky převést do praxe. Hlavními tématy byly protidronové technologie, rozšíření operace Eastern Sentry a pokračující podpora Ukrajině.

Říjnové setkání aliančních ministrů obrany probíhalo v bezpečnostní situaci, kterou zásadně ovlivnily události předchozích měsíců. Summit v Haagu v červnu 2025 přinesl historické rozhodnutí investovat pět procent hrubého domácího produktu do obrany do roku 2035 - největší navýšení obranných rozpočtů evropských států od konce studené války. Z této částky půjde tři a půl procenta na přímé vojenské výdaje, zbývající jeden a půl procenta na bezpečnostně-obranné investice včetně infrastruktury a průmyslových kapacit.

Toto rozhodnutí má jasné důvody. Ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje a destabilizuje euroatlantický prostor. Od jara 2022 poskytly členské státy NATO Kyjevu valnou část zahraniční vojenské pomoci. Současně narůstají incidenty na východní hranici Aliance. V září došlo k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony během útoku na ukrajinské cíle poblíž společné hranice. Podobné porušení suverenity vzdušného prostoru zaznamenalo již dříve Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Tyto opakované incidenty vytvořily sérii bezpečnostních výzev, na které musela Aliance reagovat.

Odpověď NATO byla rychlá. Dvanáctého září, pouhé dva dny po incidentu v Polsku, byla vyhlášena operace Eastern Sentry. Navazuje na starší operaci Baltic Sentry zaměřenou na ochranu kritické infrastruktury v Baltském moři. Eastern Sentry byla koncipována jako flexibilní vojenská aktivita určená k posílení obrany celého východního křídla Aliance od severských zemí až po Černé moře a Středomoří. Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, zdůraznil, že operace kombinuje tradiční vojenské prostředky s novými technologiemi zaměřenými na obranu proti bezpilotním prostředkům.

Aliance je připravena zajistit bezpečnost miliardy obyvatel členských zemí

Zasedání ministrů obrany přineslo výsledky v několika oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že Aliance zůstává obrannou organizací připravenou zajistit bezpečnost jedné miliardy obyvatel členských zemí.

Prvním tématem bylo posílení ochrany proti dronům v rámci operace Eastern Sentry. Do této operace se zapojily klíčové členské země včetně Dánska, Francie, Spojeného království a Německa. Ministři schválili testování integrovaných systémů přímo v terénu a prohloubili spolupráci s Evropskou unií a soukromým sektorem. Generální tajemník ocenil mezinárodní solidaritu, když spojenecké země poskytly Dánsku technické vybavení po incidentech, během nichž drony narušily provoz kodaňského letiště a objevily se poblíž vojenských základen.

Druhým tématem bylo naplňování obranných investic dohodnutých v Haagu. Diskuse se zaměřily na nové schopnostní cíle vyžadující podstatné posílení kapacit. Klíčové je rozšíření systémů protivzdušné a protiraketové obrany. V současnosti se používají americký systém Patriot zaměřený na balistické střely s dlouhým doletem, německý IRIS-T optimalizovaný pro rychlou reakci na střední vzdálenosti a italsko-francouzský SAMP-T. IRIS-T se stává preferovaným systémem mnoha evropských zemí díky své efektivitě proti dronům a manévrujícím střelám, zatímco poptávka po systému Patriot převyšuje výrobní kapacity.

Generální tajemník NATO, Mark Rutte, před summitem v Haagu zdůraznil nutnost podstatného posílení vzdušné a raketové obrany. Velitelé Aliance opakovaně upozorňují, že nové technologie je třeba nasadit rychle a že jsou zapotřebí cenově efektivní senzory a efektory pro obranu proti masovým útokům bezpilotních prostředků.

Třetím pilířem byla pokračující podpora Ukrajině. Odpoledne se sešla Rada NATO-Ukrajina za účasti ukrajinského ministra obrany Denyse Shmyhala a vrchní představitelky Evropské unie Kaji Kallas. Následovalo zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, kterou v současnosti vedou Spojené království a Německo. Rutte také zdůraznil, že zatímco Rusko pokračuje v útocích na civilní infrastrukturu před zimou, podpora Ukrajině zůstává kontinuální. Součástí podpory je iniciativa Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny, v jejímž rámci několik zemí včetně Kanady, Dánska, Německa, Nizozemska, Norska a Švédska finančně podporuje dodávky amerických zbraňových systémů Kyjevu.

Pro Českou republiku má setkání konkrétní důsledky. V roce 2024 Praha poprvé překročila hranici dvou procent hrubého domácího produktu na obranu. Vláda premiéra Petra Fialy schválila plán postupného zvyšování obranných výdajů na tři procenta do roku 2030, s meziročním navýšením o dvě desetiny procenta od roku 2026. Česká republika vyjádřila připravenost podpořit ambicióznější cíl pěti procent v případě širšího konsenzu v Alianci. Důležité je, že tyto výdaje zahrnují nejen přímé vojenské nákupy, ale rovněž infrastrukturu, logistiku a podporu hostitelského státu. Výstavba transportních tras a logistických center na českém území se započítává do širšího cíle obranných investic, což odpovídá roli země jako tranzitního uzlu v evropské části NATO.

Modernizace českých ozbrojených sil zahrnuje nákup stíhaček F-35, bojových vozidel pěchoty CV90, transportních letadel Embraer C-390 a v budoucnu tanků Leopard 2A8. Tyto projekty představují nejrozsáhlejší modernizaci českých ozbrojených sil v historii a zajišťují interoperabilitu se spojenci.

Zásadní proměna přístupu NATO k bezpečnosti

Říjnové setkání ministrů obrany odhaluje zásadní proměnu přístupu NATO k bezpečnosti. Aliance přechází od reaktivního reagování na krize k systematickému budování odolnosti a preventivních kapacit. Tento posun se projevuje v rychlosti vyhlášení operace Eastern Sentry i v zaměření na technologické inovace v oblasti obrany proti bezpilotním prostředkům. Aliance již nepředstavuje pouze vojenskou alianci s mechanismem kolektivní obrany podle článku pět, ale transformuje se v komplexní bezpečnostní architekturu propojující vojenské, technologické a diplomatické nástroje.

Klíčovou otázkou zůstává evropská autonomie v rámci transatlantického partnerství. Rozhodnutí o pětiprocentním cíli pro obranné výdaje znamená, že evropské státy budou muset podstatně posílit vlastní vojenské kapacity, což vytváří předpoklady pro větší strategickou samostatnost. Tato dynamika souvisí s americkou politikou požadující, aby evropští spojenci nesli větší díl odpovědnosti za kolektivní obranu. Summit v Haagu byl z amerického pohledu úspěšný díky dohodě o ambiciózním navýšení výdajů. Pro Evropu však tato dohoda představuje nejen příležitost, ale též závazek vybudovat vlastní obranné kapacity.

Cíl pět procent hrubého domácího produktu znamená v řadě evropských zemí přesun značných prostředků z jiných oblastí veřejných financí, což může ovlivnit sociální programy, zdravotnictví a vzdělávání. Politická realizovatelnost bude záviset na schopnosti vlád přesvědčit veřejnost o aktuálnosti bezpečnostních hrozeb. Některé členské země již ohlásily ambiciózní plány navýšení obranných rozpočtů, jiné teprve hledají způsob, jak nové cíle naplnit.

Z perspektivy České republiky je relevantní, že Praha zastává jednoznačně proatlantickou orientaci. Účast na operaci Eastern Sentry, investice do modernizace ozbrojených sil a ochota podporovat ukrajinskou obranu řadí Českou republiku mezi členy, kteří své bezpečnostní závazky berou vážně. Geografická poloha země obklopené spojenci znamená, že přímá vojenská hrozba je v současnosti spíše teoretická. Významnější je role logistického uzlu pro posílení východního křídla Aliance, což vysvětluje důraz na infrastrukturní investice. Tento aspekt ilustruje, že každá země přispívá podle svých specifických možností a geografické pozice.

Podstatný je rovněž vztah s Evropskou unií. Téhož patnáctého října se ministři obrany zúčastnili též mimořádného zasedání Rady pro zahraniční věci v oblasti obrany pod záštitou EU. Zatímco NATO zůstává primárním nástrojem kolektivní obrany, Evropská unie rozvíjí vlastní bezpečnostní politiku. Koordinace mezi těmito institucemi je nezbytná pro efektivní využití zdrojů a vyvarování se duplicitě úsilí.

Závěr

Bruselské setkání prokázalo, že Aliance prochází významnou etapou své evoluce. Schopnost převést strategické závazky z června do konkrétních operativních kroků během čtyř měsíců dokládá vitalitu organizace blížící se osmdesátému výročí. Rychlé vyhlášení operace Eastern Sentry po incidentu v Polsku, koordinace podpory Ukrajině mezi desítkami zemí a mobilizace značných finančních prostředků na modernizaci obrany ukazují, že Aliance si zachovala adaptační kapacitu vůči měnícímu se bezpečnostnímu prostředí.

Budoucí vývoj bude záviset na třech dimenzích. První představuje technologický závod v oblasti dronů a obranných systémů, kde tempo inovací samo o sobě tvoří bezpečnostní faktor. NATO musí vytvořit mechanismy umožňující rychlejší přechod od výzkumu k operačnímu nasazení prostřednictvím užší integrace soukromého sektoru a vědeckých institucí. Druhou dimenzí je finančně-politická oblast. Cíl pět procent hrubého domácího produktu vyžaduje nejen politickou vůli, ale též makroekonomickou koordinaci pro zajištění udržitelnosti těchto investic. Třetí dimenzí je transatlantická rovnováha. Evropské státy získávají větší kapacity, a tím potenciálně větší vliv na definování strategického směřování Aliance, což vyžaduje citlivý diplomatický přístup.

Strategické myšlení Aliance se posunulo od konceptu odstrašení k doktríně odolnosti, tedy schopnosti vzdorovat rozmanitým hrozbám od vojenského útoku přes kybernetické útoky až po dezinformační kampaně. Tento přístup vyžaduje investice nejen do klasických vojenských prostředků, ale rovněž do kybernetické bezpečnosti, energetické nezávislosti a ochrany kritické infrastruktury. Aliance se učí z konfliktu na Ukrajině, kde se ukázalo, že moderní válka vyžaduje rozsáhlé zásoby munice, rychlé doplňování ztrát a odolnou logistickou síť schopnou fungovat i pod tlakem nepřátelského působení.

Pro Českou republiku představuje současný vývoj výzvu i příležitost. Výzvou je naplnit finanční závazky a modernizovat ozbrojené síly způsobem odpovídajícím bezpečnostním hrozbám jednadvacátého století. Příležitostí je posílit postavení spolehlivého spojence a využít strategické polohy k rozvoji tranzitní infrastruktury s vojenskou i ekonomickou hodnotou. Hlavním poučením z říjnového setkání je skutečnost, že členství v Alianci již nepředstavuje pouze sdílení bezpečnostního deštníku, ale aktivní účast na budování kolektivní bezpečnostní architektury. Cesta od červnového summitu v Haagu přes operaci Eastern Sentry po říjnové setkání v Bruselu je tedy příběhem o tom, jak si Evropa uvědomuje, že za svou bezpečnost nese primární odpovědnost, která vyžaduje investice, inovace a odvahu čelit bezpečnostním hrozbám aktivně.

Zdroj: nato.int (2, 3, 4), rferl.org, Defence Industry, expats.cz, behorizon.org, ABC News