V době, kdy ruská agrese proti Ukrajině vstupuje do další fáze a zároveň narůstá napětí na Blízkém východě i v Asii, se Praha stala dějištěm prestižní mezinárodní konference European Air Chiefs Conference (EURAC 2025). Do české metropole přijelo více než dvacet velitelů vzdušných sil z Evropy a zástupci partnerských zemí i odborných institucí. Společné poselství bylo jasné: NATO zůstává jednotné, odhodlané a připravené čelit výzvám multipolárního světa. Ústředním tématem setkání byla: „Vzdušná dominance v multipolárním světě: strategická adaptace evropského letectva na měnící se globální alianční dynamiku.“

Vzdušné síly v moderním konfliktu

První blok přenesl diskusi přímo na aktuální bojiště – na Ukrajinu a do Izraele. Jednalo se o dronové válce, elektronickém boji, kybernetických útocích, integrované protivzdušné obraně a hypersonických zbraních – tedy hrozbách, které zásadně mění charakter ozbrojeného střetu a nutí evropská letectva k rychlé adaptaci.

Ukrajinský zástupce velitele vzdušných sil generálmajor Serhij Holubcov zdůraznil, že jeho země stojí v první linii za celou Evropu: „Ukrajina bojuje nejen za svou svobodu, ale i za bezpečnost celé Evropy. Drony způsobují až 80 % ruských ztrát, ale potřebujeme podporu spojenců, abychom mohli pokračovat.“

Dodal také klíčový předpoklad vzdušné převahy: „Bez dostatku moderních letounů a munice nelze dosáhnout vzdušné převahy.“ Zároveň připomněl význam taktiky: „Naše zkušenosti potvrzují, že ruská protivzdušná obrana není neproniknutelná. Flexibilita, časté přesuny a inovace nám umožňují vést účinné údery. Potřebujeme ale moderní prostředky PVO a západní letouny, abychom mohli změnit dynamiku války.“

Izraelský podplukovník Ouri Catarivas, vedoucí odboru mezinárodních vztahů izraelských vzdušných sil, podtrhl význam technologie a připravenosti: „Poučení je jasné: jen důkladná příprava a moderní technologie nám umožnily ubránit stát před masivní odvetou. Izrael si nemůže dovolit selhat – a stejně tak si to dnes nemůže dovolit Evropa.“

Současně upozornil, že konflikty slouží jako laboratoř: „Ukrajina i Izrael ukazují, jak lze levné a chytré drony využít proti protivníkovým bezpilotním prostředkům. Integrace umělé inteligence do vývoje je nezbytná, jinak nás protivník předběhne.“

Britský analytik Dr. Jack Watling z prestižního institutu RUSI zdůraznil, že Západ musí překonat vlastní slabiny: „Rusko dokáže část sankcí obejít a hledá nové spojence. Proto je nezbytné propojit bezpečnostní politiku s obranným průmyslem a reagovat rychleji než náš protivník.“

Evropská strategická a bezpečnostní autonomie

Druhý blok reagoval na posuny v americké strategii i rostoucí globální konkurenci. Diskuse se soustředila na nutnost větších evropských investic do obrany, rozvoj domácích technologií, snižování závislosti na USA a posilování partnerství mimo euroatlantický prostor.

Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka varoval: „Rusko zůstává největší hrozbou pro Evropu. Na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti nás všech. Musíme se adaptovat, modernizovat a připravit nejen armády, ale i společnost.“

Současně upozornil na nutnost vícevrstvé PVO: „Vzdušná nadvláda je klíčem k úspěchu operací. Pro ČR to znamená výrazné investice do vícevrstevné protivzdušné obrany – od přenosných systémů až po prostředky s dlouhým dosahem – a také využití umělé inteligence.“

Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál (v. v.) Philip Breedlove doplnil: „Evropa se příliš dlouho nechala ukolébat představou, že mír je samozřejmostí. Mysleli jsme si, že Rusko je přítel a partner, ale tak to není. Oni jsou nepřátelé, nechtějí mír a chtějí obnovit Ruský svět. Putin se nezastaví sám od sebe – musíme mu ukázat, že naše odhodlání je silnější než jeho agrese.“

O významu průmyslového zázemí hovořil Ilan Mazushan, zástupce ředitele odboru politicko-vojenských záležitostí izraelského ministerstva obrany: „Izrael je obklopen hrozbami a musí se spoléhat na vlastní odolnost a průmysl. Stejně jako jsme vděční Československu za pomoc při vzniku našeho letectva, dnes nabízíme Evropě naše zkušenosti – od výstavby krytů po systémy Iron Dome a F-35.“

Inovace, technologie a transformace

Třetí blok se věnoval modernizačním programům, letounům páté generace a průlomovým technologiím, které mají zajistit operační převahu i v budoucnu.

Mara A. Motherway, viceprezidentka pro strategii a rozvoj obchodu Lockheed Martin, vysvětlila: „Letoun páté generace není jen stíhačkou. Je to létající senzor, uzel, který propojuje informace a umožňuje velení reagovat v reálném čase. To je budoucnost, která už začala.“

Velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka zdůraznil, že bez letounů páté generace nelze plnohodnotně čelit moderním hrozbám, a připomněl nákup F-35 i výstavbu vícevrstvé PVO, posílené systémy SPYDER interoperabilními s alianční architekturou: „Vzdušná nadvláda není jen o letounech. Robustní pozemní PVO je stejně důležitá jako akvizice F-35.“

Generál Breedlove k tomu dodal: „Každá investice, která ochrání život vojáka, má cenu. Moderní výzbroj a připravenost znamenají menší ztráty.“

Spolupráce jako cesta k bezpečnosti

Na okraj EURAC 2025 proběhla řada bilaterálních jednání, která se týkala projektů F-35, protivzdušné obrany i víceúčelového transportního letounu C-390 Millennium.

Podle velitele Vzdušných sil AČR generálmajora Petra Čepelky setkání potvrdilo nutnost úzké spolupráce evropských vzdušných sil: „Společně jsme silnější. Česká republika bude vždy stát po boku spojenců, protože naše bezpečnost je neoddělitelně spjata s bezpečností celé Aliance.“

Součástí programu bylo také samostatné jednání států zainteresovaných v projektu C-390 Millennium. Zástupce společnosti Embraer představil stav a perspektivu projektu, zatímco brigádní generál Jaroslav Falta, velitel 24. základny dopravního letectva, sdílel první české zkušenosti se zaváděním letounu do výzbroje a s výcvikem specialistů. Z jednání vyplynulo, že užší spolupráce uživatelů C-390 bude klíčová pro efektivní zavedení do evropských letectev, budoucí sdílení speciálního vybavení a zajištění maximální flexibility v multidoménových operacích.

Česká republika: spolehlivý článek řetězu

Hostitelství EURAC 2025 bylo pro Českou republiku nejen prestižní událostí, ale i příležitostí ukázat, že je odpovědným a spolehlivým spojencem, který z kolektivní obrany nejen čerpá, ale také do ní aktivně přispívá – modernizací letectva, budováním PVO i sdílením zkušeností.

Konference v Praze vyslala jasný signál: Evropa se nenechá zastrašit. NATO zůstává jednotné, inovativní a připravené čelit všem výzvám – od hybridních hrozeb přes dronovou válku až po balistické rakety. A Česká republika je hrdou součástí tohoto obranného štítu.

Konferenci EURAC spolupořádalo Future Forces Forum, které bylo k účasti na organizaci přizváno Velitelstvím vzdušných sil Armády České republiky.