Brigádní generál Aleš Knížek je vojenský historik a ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ), který letos řídí přesně dvacet let. 28. října 2022 se pro veřejnost otevřelo kompletně zrekonstruované Armádní muzeum na Vítkově. Stalo se tak po čtyřleté rekonstrukci, kterou generál Knížek osobně řídil. Armádní muzeum Žižkov se tak řadí mezi nejmodernější svého druhu v Evropě. Pana generála jsme nejen v souvislosti s nedávným otevřením nově zrekonsturovaného Armádního muzea Žižkov požádali o rozhovor v rámci našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY, na který se můžete podívat níže.

Video: Gen. Aleš Knížek: Armádní muzeum Žižkov ukazuje, jak bohatou máme vojenskou historii / CZ DEFENCE

Během svého působení ve VHÚ se generál Aleš Knížek zasloužil o založení Vojenského technického muzea v Lešanech. Je také spoluautorem několika desítek publikací a článků zabývajících se vojenskou historií 20. století a pojednávajících o dějinách vojenské techniky. „Naše muzeum je jiné než ostatní muzea ve střední Evropě, například v Drážďanech nebo ve Vídni. Je údernější, protože je nové,“ uvádí v našem diskusním pořadu CZ Dialogy generál Knížek.

Během našeho rozhovoru jsme se dotkli nejen znovuotevření muzea, ale také jeho historie. Prošli jsme výčet osobností, které jsou s muzeem spojeny včetně osobností, které spolupracovali při získávání exponátů. Zajímavé je také připomenutí, jak VHÚ získal původní historickou pozvánku na otevření Vojenského muzea v roce 1932, kterou muzeum ve svých archivech nemělo. Podařilo se to díky získání pozůstalosti po generálu Klecandovi (Vojtěch Vladimír Klecanda 15. 11 1888 – 22. 4. 1947 byl český legionář a československý důstojník), kdy součástí převzaté dokumentace byly všechny pozvánky, včetně zmíněné pozvánky na otevření Vojenského muzea, adresované generálu Klecandovi, které uchovávala jeho manželka. 

Foto: Momentka z rozhovoru s panem generálem Knížkem | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Nová expozice muzea má celkem sedm základních částí, které mapují vojenské dějiny českého území a českou státnost. Jde o období od počátků do roku 1740, 1740–1914, 1. světová válka 1914–1918, Československo 1918–1938, 1938–1948, 2. světová válka a období od roku 1948 do současnosti. Sbírky VHÚ Praha poskytly zhruba sedm tisíc exponátů. Exponáty jsou umístěny v téměř třech stovkách vitrín, ale také ve volném prostoru výstavních sálů. Sály se nacházejí ve čtyřech podlažích, v některých sálech jsou navíc vestavěná menší mezipatra. Vizuální představení artefaktů, včetně nasvícení, bylo vytvořeno v duchu nejmodernějších trendů a díky nejvyspělejší osvětlovací technice. Specialitou jsou „předměty s příběhem“, u nichž je návštěvník informován o osudech exponátu i lidí, kteří jsou s ním spojeni. Četné exponáty jsou opatřeny také QR kódy, návštěvník si tak může pomocí moderních technologií přečíst komplexní informace o daném předmětu.

V rámci novodobé expozice je pak velký prostor věnován působení v Afghánistánu z období 2001–2022. Představeno je zde improvizované výbušné zařízení, kulomet M60 zničený v boji s povstalci, střepina rakety vypálená na naši základnu, směrovníky ukazující vzdálenosti do míst v České republice. Celá sekce vrcholí ukázkou života našich vojáků v Afghánistánu, jde o věrné zobrazení ubikace a kanceláře s figurínami vojáků v měřítku 1:1. Je zde i rozměrná koláž fotografií, která zachycuje české nasazení v Afghánistánu z nejrůznějších úhlů pohledu, v nejrůznějších situacích. Specialitou této části je mosazná tabulka českého vyslanectví v Kábulu a vojenská kaple, jako vzpomínka na padlé vojáky z našich zahraničních operací.

V rozhovoru také padne otázka, jaký exponát považuje generál Knížek za nejcennější: „Pro mě je důležitý ten první exponát, který je ve sbírkách Vojenského historického ústavu. Jde o plakát Vojtěcha Preissiga, což je náborový plakát do nově vznikající armády neexistujícího státu, budoucího Československa,“ prozradil ředitel VHÚ Knížek.

Slavnostním otevřením Armádního muzea práce historiků nekončí. „Snažíme se přinášet nové a nové poznatky,“ uvedl generál. Takovým příkladem může být kompletní databáze padlých během květnového povstání v roce 1945 nebo databáze padlých Čechů v Rakousko-Uherské armádě za období 1. světové války.

Zdroj: CZ DEFENCE, VHÚ