Evropská iniciativa ke koncepci a k vývoji demonstrátoru budoucího hlavního bojového tanku představuje kvalitativní posun v přemýšlení o pozemních schopnostech evropských ozbrojených sil. Projekt je koncipován jako praktický nástroj pro ověřování technologií a technických návrhů v měřítku celé platformy a současně jako politický rámec pro sbližování různorodých armád. Důraz na demonstrátor, tedy funkční systém na úrovni kompletního bojového vozidla, dává této iniciativě mimořádnou váhu. Otevírá se tím prostor jak pro hlavní systémové integrátory, tak i pro široké spektrum specializovaných subdodavatelů. České firmy mohou mezi nimi sehrát roli, která výrazně přesahuje jejich dosavadní zapojení v evropských pozemních programech.

Ohlášená výzva Evropského obranného fondu EDF-2026-DA-GROUND-MBT obsahuje řadu technických detailů. K jejím cílům patří vývoj platformy, která dosáhne technické vyspělosti alespoň TRL 6 (často minimální hranice pro vstup do akvizičního programu) na úrovni celého systému. Evropská komise tím dává jasně najevo, že chce posunout vývoj budoucího hlavního bojového tanku (MBT – main battle tank) z roviny koncepčních debat do fáze ověřitelných schopností. Rozpočet ve výši přibližně 125 milionů eur a rozhodnutí financovat jediný konsolidovaný návrh vytvářejí tlak na skutečnou integraci a na výběr řešení, jež mají reálný potenciál stát se základem budoucí standardizace.

Technické požadavky definované v programu Evropského obranného fondu (EDF – European Defence Fund) potvrzují koncepci budoucího evropského tanku jako plnohodnotné bojové platformy pro vysoce intenzivní konflikt. Důraz se klade na optimální vyvážení mobility, ochrany a palebné síly, přičemž právě palebná síla se explicitně označuje za prioritní parametr. Požadavek na automatické nabíjení, vysokou zásobu munice umožňující dlouhodobý bojový kontakt a schopnost ničit nejlépe chráněné cíle ukazuje, že Evropa počítá s rizikem přímého střetu těžkých obrněných sil. Zásadní je i schopnost zasahovat cíle v pohybu s vysokou pravděpodobností prvního zásahu, což klade extrémní nároky na senzory, stabilizaci, řízení palby a integraci dat.

Stejně ambiciózní se jeví požadavky v oblasti ochrany. Budoucí evropský tank má být chráněn proti široké škále hrozeb od průbojných tankových granátů ráže 125 mm přes moderní protitankové řízené střely třetí generace až po vyčkávací munici a FPV drony. Požaduje se kombinace aktivního ochranného systému, který zvládne více hrozeb najednou, modulárního pasivního a reaktivního pancéřování a prostředků pro maskování a narušení zaměřování protivníka. Zcela novým standardem se stal důraz na ochranu proti elektronickému boji, kybernetickým útokům a zbraním s řízenou energií, což tanku umožní přežít v elektromagneticky náročném prostoru moderního bojiště.

Mobilita a logistická udržitelnost se dočkaly podobně podrobné definice. Požadavek na rychlost minimálně 60 km/h na silnici a 40 km/h v terénu, dojezd přes 600 km v kombinovaném profilu a schopnost krátkodobých dynamických manévrů z klidového stavu naznačují potřebu vysoké operační flexibility. Hmotnostní limit 60 tun při současném požadavku na další růst (až o 15 %) vytváří tlak na inovativní konstrukční řešení, materiály a integraci subsystémů. Neméně důležitý je důraz na snížení logistické stopy, kompatibilitu s evropskou dopravní infrastrukturou a zohlednění environmentálních aspektů v celém životním cyklu platformy.

V této technické ambici se zároveň zrcadlí politická realita evropské obranné spolupráce, zejména napětí mezi Francií a Německem. Paralelní financování projektů MARTE a FMBTech v rámci předchozí výzvy EDF-2023-DA-GROUND-MBT bylo přímým důsledkem neschopnosti obou zemí shodnout se na vedení projektu. Německý důraz na průmyslovou dominanci a francouzská snaha udržet si národní strategickou autonomii vedly k rozštěpení úsilí, které musel EDF legitimizovat dodatečnými prostředky. Nová výzva financující pouze jeden návrh je tak jasným pokusem tento model překonat a donutit klíčové hráče ke skutečné integraci.

Právě v tomto kontextu se stále zřetelněji ukazuje slabina paralelního projektu MGCS (Main Ground Combat System) vedeného firmou KNDS (fúze německé společnosti Krauss-Maffei Wegmann a francouzské zbrojovky Nexter Systems). Tato snaha nahradit francouzské Leclercy a německé Leopardy se již řadu let pohybuje mezi politickými ideály a průmyslovými spory, aniž by produkovala hmatatelné technické výstupy odpovídající vynaloženému času a prostředkům. Zatímco iniciativa EDF-MBT směřuje k demonstrátoru s jasně definovanými parametry, MGCS zůstává rámcem, jehož praktická využitelnost se neustále odsouvá. Evropská iniciativa MBT tak fakticky vytváří alternativní těžiště vývoje, které může MGCS obejít, nebo jej v krajním případě redukovat na dílčí proud širšího evropského úsilí.

Pro Českou republiku a její obranný průmysl představuje tato situace mimořádnou příležitost. Tuzemská strategie spočívá v cíleném zapojení do hlavních subsystémů, jež budou určovat architekturu a standardy budoucí platformy. Velmi realistická je oblast senzoriky a situačního povědomí, kde české firmy dlouhodobě disponují špičkovými schopnostmi v pasivních senzorech, datové fúzi a elektronickém průzkumu (ERA, Retia). Integrace multispektrálních senzorů, detekce hrozeb, jejich automatická klasifikace a distribuce dat v rámci vozidlové sítě představují oblast, v níž může český průmysl nabídnout vysokou přidanou hodnotu.

Další klíčovou doménou je elektronická architektura vozidla a kybernetická odolnost. Požadavek na kompatibilitu s normami NGVA (NATO Generic Vehicle Architecture), velmi nízkou latenci při sdílení externích dat a schopnost fungovat v prostředí intenzivního elektronického boje vytváří prostor pro specializované dodavatele výpočetních jednotek, komunikačních uzlů, middleware a bezpečnostních řešení. Právě zde se rozhoduje o schopnosti tanku fungovat jako součást síťově propojeného bojiště.

Významný prostor se otevírá rovněž v oblasti aktivní ochrany a podpůrných obranných systémů. Nejde nutně o vývoj kompletního APS (Active Protection System), ale o jednotlivé senzory, efektory, algoritmy řízení zásahu nebo integrační prvky, které lze modulárně zapojit do širší architektury (EVPÚ Defence, Meopta, Retia). Podobně perspektivní je oblast protidronových schopností a obrany proti vyčkávací munici, kde se prolíná senzorika, elektronický boj a rychlé efektory.

Neméně realistické je zapojení českých firem do oblasti podpůrných a logistických subsystémů. Diagnostika, prediktivní údržba, simulace provozního zatížení a digitální dvojčata platformy představují technologickou oblast, která bude pro budoucí provoz těžkých jednotek klíčová (SVOS, Tatra Defence Vehicle, Pramacom-HT). Právě zde lze dosáhnout výrazného snížení provozních nákladů a zvýšení dostupnosti techniky v bojových podmínkách.

Zapojení českých firem do demonstrátoru budoucího evropského tanku by nemělo být vnímáno pouze prizmatem objemu zakázek. Zásadní přínos představuje účast na definování technických standardů, rozhraní a provozních konceptů, které se následně promítnou do výzbroje evropských armád. Kdo bude přítomen u zrodu demonstrátoru, získá nepoměrně silnější pozici při následné standardizaci, certifikaci a sériové výrobě.

Evropská iniciativa MBT má potenciál stát se velmi významným referenčním projektem pro budoucí těžké pozemní síly Evropy. Pro Českou republiku znamená příležitost vstoupit do tohoto procesu jako technologický partner s jasně vymezeným přínosem. V prostředí, kde se rozhoduje o podobě evropských pozemních sil na příští dekády, jde o strategickou šanci, která může dlouhodobě ovlivnit postavení českého obranného průmyslu i schopnost České republiky podílet se na formování aliančních standardů.

Zdroj: Evropská komise, Gefechtsklar, Defense News, Defense Express, Hartpunkt