Pavel Konvalinka: kurzem základní přípravy vojáky uvedeme do života, kde sloužit vlasti není prázdná fráze, ale životní styl

 22. 08. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Kurzem základní přípravy (KZP) si musí projít každý voják nezávisle na útvaru a budoucí odbornosti, kterou bude vykonávat. Cílem KZP je vycvičit motivované a fyzicky zdatné vojáky, kteří mají potřebné předpoklady pro službu v ozbrojených silách ČR.  Svým charakterem a důležitostí je základní příprava v kariéře každého vojáka velmi významná a neopakovatelná. Nepřetržitý vojenský výcvik v základní přípravě zahrnuje teoretickou přípravu v učebnách, praktický výcvik na cvičištích, přípravu vojenského materiálu k výcviku, přesuny do prostoru výcviku a zpět, údržbu vojenského materiálu po ukončení výcviku, přípravu na zaměstnání příštího dne, samostatné studium, vyhodnocovací činnost a další výcviková opatření. Na podrobnosti ohledně KZP jsme se zeptali náčelníka Úseku základní přípravy VeV-VA št. praporčíka Pavla Konvalinky.

web_01Foto: Kurzem základní přípravy (KZP) si musí projít každý voják nezávisle na útvaru a budoucí odbornosti, kterou bude vykonávat. | VeV-Va

Jak se změnil KZP oproti dřívějším létům? A jaká byla omezení s ohledem na covid?

Upřímně řečeno, s konceptem základní přípravy jsme se vrátili o několik let zpět. Výstupem je nyní nejzákladnější funkce v celých ozbrojených silách, a to střelec mechanizovaného, nebo motorizovaného družstva. A bylo to správné rozhodnutí. Úpravou Programů přípravy jsme oproti předchozím směrnicím vyřadili témata, která přesahují výcvik jednotlivce a upravili jsme témata, která jednotlivce připravují primárně k provádění zteče, nebo chcete-li útoku a činnostem v obraně.

Změnou režimu z původních 4 : 3, kdy účastníci kurzu byli po dobu 12 týdnů čtyři dny ve Vyškově a tři dny doma, na 24/7, jsme kalendářně kurz zkrátili, ale počtem výcvikových dnů jsme snad dokonce získali jeden den navíc. Sjednotili jsme výcvikovou dokumentaci a institucionálně i interně vzděláváme instruktory podle jednotné platformy. Tím si zajišťujeme jednotný výstup, čili stejně vycvičeného vojáka a vojákyni na konci kurzu.

Covid nás poměrně ovlivnil, spíše však instruktory. Ti byli nasazeni mnohdy 3–6 týdnů nepřetržitě, bez možnosti opustit posádku a navštívit své rodiny. Pokud vaše denní rutina začíná ve 4:30 a končí minimálně ve 23:00, zamává to s vámi, a to můžete být sebevětší tvrďák. A to nemluvím o rodinách instruktorů. Pohyb v respirátorech, neustále opakované testování, karantény a izolace, jsou snad již jen vzpomínkou na neuvěřitelný zápřah, kterým si museli jak absolventi, tak instruktoři základní přípravy projít.

Chci věřit, že covid nás opouští a vracíme se zase do normálu. Tady je nutno poděkovat všem instruktorům, absolventům kurzu, ale i externím instruktorům, kteří nám v průběhu této těžké doby pomáhali a dokázali udržet kvalitu kurzu v požadovaných intencích.

Občas slýcháváme názory, že současná příprava je výrazně snazší než v minulosti. Je tomu skutečně tak?

Tyto názory se nezakládají na pravdě. Kdybych jen na chvíli chtěl o tomto vést polemiku, zmínil bych opět režim 4 : 3, kdy účastnici kurzu nastoupili v pondělí do kurzu a ve čtvrtek ve 14:30 opouštěli kasárna na prodloužený víkend, aby mohli nabrat síly a odpočinuli si od vojenského života, od ostatních.

Vojáci a vojákyně v současném kurzu strádají nejen na výcviku, ale také tím, že se učí být odloučeni od svých blízkých. Po dobu 43 výcvikových dnů musí společně budovat tým a učit se, jak se spolehnout jeden na druhého a jak být přínosem pro tým. Učí se překonávat diskomfort a  spoustu překážek.

Nebudu tvrdit, že současný kurz je těžší a že ty předchozí byly na nic. Současný kurz jednoduše vychází z požadavků resortu obrany a připravuje vojáky a vojákyně v celém spektru příprav, aby absolventi mohli s nabytými vědomostmi a dovednostmi nastoupit na odborné kurzy, které je připravují na konkrétní pozice či případně rovnou na útvar. Tímto způsobem se mohou začlenit do jednotek a zahájit další etapu vzdělávání.

web_02Foto: Cílem KZP je vycvičit motivované a fyzicky zdatné vojáky, kteří mají potřebné předpoklady pro službu v ozbrojených silách ČR. | VeV-Va

Jak aktuálně vypadá turnus, jaká je délka výcviku?

Kurz základní přípravy je v současné době obsažen ve 240 výcvikových hodinách, které jednotlivce vedou k dosažení 22 cílových dovedností. Pro vojáky a vojákyně v přípravné službě, čili profesionály, je délka kurzu zarámována šesti týdny. Pro aktivní zálohy (AZ) a dobrovolná vojenská cvičení (DVC) je kurz zhuštěn do čtyř týdnů, čímž je paradoxně kurz pro AZ a DVC daleko intenzivnější, než pro profesionály.

Každý kurz má svou zahajovací část, kdy provádíme vstupní lékařské prohlídky, vystrojení, přezkoušení z tělesné přípravy a úvodní zaměstnání v učebnách i samozřejmě na nástupištích, kde „rekrutům“ vštěpujeme základy vojenského vystupování. Ve druhé části již začínáme dovednostní zaměstnání a provádíme přezkušování nabytých vědomostí. Třetí část je ve znamení potu, prachu, vůně oleje a střelného prachu, kdy eskaluje výcvik ve střelbě, taktické přípravě až do komplexního výcviku, kde se účastníci učí přežívat v poli, improvizovaně připravovat stravu a překonat noc. Závěr je ve znamení odstrojení a přípravy na slavnostní akt vojenské přísahy.

web_03Foto: Závěr je ve znamení odstrojení a přípravy na slavnostní akt vojenské přísahy | VeV-Va

Je nějaký rozdíl mezi přípravou vojáka z povolání a záložáka?

Žádný rozdíl není. Je jen jedna cesta a jeden kurz. Jak jsem zmínil výše. Zatím je však kurz pro AZ a DVC kalendářně o dva týdny kratší. Ale z pohledu výcviku a požadavků kladených na účastníky kurzu není rozdílu.

Dá se říct jaká je úspěšnost v rámci absolvování KZP?

U profesionálů jsme na hranici 95 %. U AZ a DVC se pohybujeme okolo 85 %. Kurz je však postaven tak, že nedokončí jen ten, kdo je zraněn nebo ten, kdo to vzdá.

My vojáky a vojákyně vedeme ke splnění úkolu. Takže pokud někdo nezvládne zkoušku napoprvé, není to žádná ostuda. Je docvičován/a do té doby, než to zvládne a splní požadované. Tímto opatřením jsme dosáhli snížení odchodovosti o cca 7 %, což třeba při 500 účastnících kurzu za čtvrtletí není malé číslo.

Mění se nějak náplň KZP v návaznosti na stále větší specializaci jednotlivých funkcí v AČR?

Kurz základní přípravy připravuje jednotlivce v základních dovednostech do klasického válečného konfliktu. Nástupem k útvaru začíná příprava jednotlivce specialisty a poté následuje etapa výcviku v družstvech, četách, rotách atd. Dále je jednotlivec vzděláván v odborných a kariérových kurzech. Zkráceně řečeno specializace na KZP neřešíme. Na ty je voják či vojákyně připravován/a u konkrétních útvarů, na konkrétních pozicích v souladu s konkrétními úkoly té dané jednotky, u kterých vojáci a vojákyně slouží.

Dá se zhruba určit procentuálně určit, kolik praktické a kolik teoretické náplně obsahuje KZP?

Zaměřujeme se primárně na dovednosti. Nicméně stále cca 10 % času strávíme v učebnách na čistě teoretických zaměstnáních.

V poslední době armáda zaznamenává zvýšený zájem o službu. Kolik zájemců nakonec projde až do KZP?  Jak Vaši instruktoři zvýšený zájem zvládají?

Instruktoři jsou tvrdí chlapi a zvládají to, co se po nich požaduje. Úskalím je nenaplněnost Úseku základní přípravy, která se v současné době pohybuje pod hranicí 70 %. Což pro zbývající kádr není jednoduché. Nenaplněnost kompenzujeme nasazením externích instruktorů z pozemních a vzdušných sil, nicméně toto není dlouhodobé a systémové řešení. Přáním je, aby se služba na základní přípravě stala součástí kariéry těch nejlepších velitelů družstev, kteří by se po splnění například dvouletého nasazení u základní přípravy vraceli zpět na pozice zástupců velitelů čet.

V jaké fyzické kondici se účastníci KZP nacházejí?

Od dubna 2020 do konce roku 2021 se z důvodu epidemiologických restrikcí nepřezkušovalo z tělesné přípravy ani v rekrutačních centrech, ani na základní přípravě. V této době se mohlo stát, že na útvary nakonec zamířili jedinci, kteří měli problémy splnit požadovaná kritéria výročního a profesního přezkoušení.

V současné době jsme zpět v normálu a na kurz základní přípravy nastupují vojáci a vojákyně prověření v rekrutačních centrech. 

Nesplnění přezkoušení z tělesné přípravy však nadále není kritériem vyřazení z kurzu. Ono to vlastně nebylo ani před covidem. Účastníky kurzu přezkušujeme podle platných kritérií pro profesionály, ponížené o 20 %. Naší snahou je katalyzovat fyzickou kondici u účastníků kurzu tak, aby po nástupu k útvarům mohli ve svém úsilí dále pokračovat a zlepšovat se.

Pokud se nyní rozhodnu pro službu v armádě, nemám předešlou zkušenost, projdu úspěšně zdravotní prohlídkou atp., kdy se nejdříve dostanu do KZP?

Kurzy začínají vždy první pracovní den, druhého měsíce ve čtvrtletí. Takže si můžete vybrat, zdali nastoupíte v únoru, květnu, srpnu nebo listopadu. Začněte na sobě pracovat, ujasněte si, co vlastně od života chcete, nastavte si hlavu tak, že první je služba – poté vlastní potřeby a my vás rádi uvedeme do života, kde sloužit vlasti není prázdná fráze, ale životní styl.

KONVALINKA  PAVEL 95p
Foto: Náčelník Úseku základní přípravy VeV-VA št. praporčík Pavel Konvalinka | Ministerstvo obrany ČR

Št. praporčík Pavel Konvalinka

Současný velitel Úseku základní přípravy, štábní praporčík Pavel Konvalinka, je absolvent Vojenské střední školy v Opavě a následně ve Vyškově. Svou kariéru začal v roce 1997. V průběhu své kariéry prošel funkcemi náčelníka chemické služby Hradní stráže, velitele družstva radiačního a chemického průzkumu (rchpz) 9. Roty sil okamžité reakce, instruktora výcviku na stupni prapor a brigáda u 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany (brchbo), 51. NSE (Národní podpůrný prvek) a 7. mechanizované brigády (mb), vrchního praporčíka 74. lehkého motorizovaného praporu a 7. mechanizované brigády. V průběhu kariéry byl nasazen v zahraničních operacích na územích Bosny a Hercegoviny, Kuvajtu, Iráku a Afgánistánu. Absolvoval kurzy potápěč, ITC BMATT (Instructor Training Course), Drill Sergeant (USA), Příprava a řízení boje v zastavěném prostoru, TACOPS CIED (Turecko), CIED TTT Course (Chorvatsko), IEDD MTC (Německo), a Sergeant Major Course (USA).

 Autor: Michal Pivoňka