Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je ústřední orgán státní správy pro hospodářská opatření v krizových situacích a pro státní hmotné rezervy. V posledním období jsme o ní mohli slyšet například v rámci pandemie covid-19. Letos v létě zase v souvislosti s tím, že právě tato instituce poskytla mostní konstrukce pro záplavami postižené Slovinsko. Správa státních hmotných rezerv se podílí také na poskytování humanitární pomoci do zahraničí. V jejím čele je od roku 2014 Pavel Švagr, který nedávno ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu, obhájil svůj mandát na příštích 5 let. O pozici SSHR v rámci obranné strategie, schopnosti reagovat na případné hrozby apod. jsme v rámci dalšího dílu našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY diskutovali právě s předsedou SSHR Pavlem Švagrem.

Video: Rozhovor s předsedou SSHR Pavlem Švagrem / CZ DEFENCE

„Státní hmotné rezervy má k dispozici každý stát na světě, protože státní hmotné rezervy jakožto rezervy, jsou to poslední, co by mělo sloužit občanům dotyčného státu v krizových situacích,“ říká Pavel Švagr a dodává, že jsou různé formy tvorby zásob. „Když se budeme bavit o Česku, tak v principu větší důraz na státní hmotné rezervy byl kladen samozřejmě po druhé světové válce, přibližně od roku 1959. Formálně pak Správa hmotných rezerv vznikla v roce 1969,“ doplňuje Švagr. Důležitým milníkem je vznik samostatného českého státu, kdy vznikla samostatná česká Správa státních hmotných rezerv. „Česko i Slovensko mají z hlediska tvorby přístupu, ale i struktury státních hmotných rezerv hodně podobného a připomínám právě mostní provizoria, která byla vyráběna v období od 50. do poloviny 80. let minulého století,“ pokračuje předseda SSHR.

Skladba státních hmotných rezerv se samozřejmě mění v čase podle nových výzev a reality. „Jednak rezervy mají nějaký proces stárnutí, jednak je potřeba je modernizovat a obnovovat po krizích. Takže i v dnešní době se v průběhu času struktura státních hmotných rezerv mění. Ale některé stálice samozřejmě musí být zachovány. Jsou to třeba zmíněná mostní provizoria. Což je logické, protože mostní provizoria jsou využitelná dejme tomu při mimořádných situacích, například pro armádu,“ vysvětluje Pavel Švagr.

Státní hmotné rezervy tvoří široká skupina položek. Představme si například elektrocentrály nebo nejrůznější kovy, suroviny jako obilí, máslo, mléčné výrobky, maso a výrobky z masa, čočka nebo rýže. Samozřejmě nejde opomenout otázku zdravotnické připravenosti. Důležitými položkami jsou proto lůžka, humanitární pomoc, potravinové banky, hygienické pomůcky či zdravotnický materiál.

Významnou oblastí je ropa a ropné produkty, ale také sací bagry, čerpadla a cisterny na vodu nebo různá vyprošťovací technika. Pro armádu se jedná o mobilizační rezervy. „Je to opravdu široká skupina položek a cílem je, abychom byli v principu připraveni na nejrůznější potenciální krizové stavy, které mohou nastat. Ty krizové stavy nedefinujeme my jako Správa státních hmotných rezerv, ale definují je také jednotlivá ministerstva. V tuto chvíli existuje 22 typových plánů rozhodujících dokumentů, ze kterých vychází požadavky jednotlivých resortů na pořízení státních hmotných rezerv. V minulosti byla poměrně velká debata o pandemickém plánu,“ vypočítává Pavel Švagr množství položek, kterými SSHR disponuje.

Krizový zákon uplatňuje různé krizové stavy a připravenost Správy státních hmotných rezerv vychází z toho, jaké požadavky od resortů obdrží. A jde skutečně o vypjaté okamžiky. „V roce 2019 jsme si odzkoušeli asi měsíční odstávku ropy. Dneska se nám to hodí, protože víme, co by to znamenalo, kdyby náhodou v souvislosti s ukrajinskou krizí přestal ropovod Družba fungovat. Pak přišel covid. To byla těžká a zajímavá zkouška celého aparátu Správy státních hmotných rezerv. Sotva skončil covid, tak jsem si říkal, že konečně bude čas na přípravu strategických debat, strategických rozhodnutí a legislativních úprav. A zase přišla Ukrajina, takže jsme v tom prakticky neustále. Z hlediska připravenosti nemusíme ani cvičit. My ty krize máme zažité v praxi a nejedná se jenom o vrcholový management správy, ale jedná se samozřejmě i o naše sklady, protože i pracovníci v našich skladech jsou na krizové stavy díky této praxi připraveni. Umíme vyskladňovat věci opravdu velmi rychle,“ konstatuje předseda SSHR.

Tak, jak vzrůstá napětí nejen v Evropě, vyvstávají nové otázky tvorby strategických zásob pro obranný průmysl, které by měly být k dispozici v případě ohrožení státu. Podle Pavla Švagra to bude ještě dlouhá debata, protože armáda svoje požadavky a mechanismus připravenosti na válečný stav dále rozvíjí. „Myslím, že dneska jsme v té šťastné situaci, kdy má armáda zafixovaný svůj podíl na HDP ve výši 2 procent, tudíž bude dlouhodobě vědět, jaké položky může pořídit a bude na ně finančně také nastavena. Co se týká nás, tak na základě rozhodnutí vlády je rozpočet správy státních hmotných rezerv zařazen jako součást obranných výdajů. My tím pádem začínáme mít k armádě a k debatě kolem armády a kolem jednotlivých položek ještě blíže. Nové nároky budou, protože bude určitě potřeba pořídit řadu položek v souvislosti s připraveností na válečný stav,“ říká Pavel Švagr a vzpomíná na období svého nástupu do úřadu v roce 2014: „Všechno bylo zalité sluncem a nikdo z nás si nepřipouštěl extrémně velké nebezpečí. A my jsme prodávali poměrně hodně majetku, který byl pro správu nepotřebný. A byly to třeba i muniční sklady. Byly to i sklady materiálu Správy státních hmotných rezerv, ve kterých materiál už nebyl, ale byly to také vlastní budovy, které byly v několika podnicích obranného průmyslu, třeba v Tatře nebo i v některých dalších. Myslím si, že se blíží období, kdy se vracíme do stavu, kdy bude potřeba aktivovat v daleko větší míře než dosud uchovávání výrobních schopností, kdy bude potřeba v daleko větší míře přemýšlet o propojenosti obranného průmyslu a Správy státních hmotných rezerv ve prospěch armády, ve prospěch připravenosti na mimořádné stavy.“

V letošním roce byly přijaty dva strategické dokumenty –⁠ Obranná a Bezpečnostní strategie ČR, na jejichž přípravě se SSHR podílela. „Je to o větší propojenosti armády, ministerstva obrany a Správy státních hmotných rezerv a je to logické,“ říká Švagr.

Zajímalo nás, zdali může existovat mezinárodní spolupráce v oblasti hmotných mezer mezi okolními státy a dozvěděli jsme se, že funguje například mezi státy V4. „Spolupráce se Slovenskem je naprosto skvělá, protože na začátku správy jsme měli společné rodiče a tím, že jsme se rozdělili, tak obě země mají plus mínus stejnou strukturu toho, co měly z minula. Podařila se nám navázat velmi dobrá spolupráce v Polsku. Já popravdě pošilhávám po Polácích, protože udělali v posledních letech jak v oblasti dopravní infrastruktury, tak z hlediska krizové připravenosti ohromný skok a jejich připravenost na krizové situace je ve srovnání s ČR úplně někde jinde, včetně legislativní situace. Polsko je pro nás opravdu velkým příkladem. Pokud jde o Německo, tak i tam máme navázané kontakty. Do konce roku ještě přijede delegace z Rakouska. Měli jsme u nás delegaci z Rumunska. Máme zmapováno Finsko. Řekl bych, že máme navázanou spolupráci s řadou zemí, a spolupráci dále rozšiřujeme. Je tady ale jeden problém –⁠ každý stát si svou oblast státních rezerv chrání, a to i informačně,“ říká v pořadu CZ DIALOGY předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE