Petr Tománek: Pronájem Gripenů pro AČR byl jednoznačně dobrou volbou

 12. 10. 2020      kategorie: Rozhovory

Plukovník gšt. Ing. Petr Tománek, který je v současné době velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi, působil již od roku 1993 jako operační pilot (MiG-21, Aero L-39). V roce 2000 pak působil jako důstojník štábu 21. křídla základny taktického letectva v Čáslavi a v roce 2005 se u stejné základny stal velitelem 212. taktické letky. V letech 2009 - 2012 pak byl Petr Tománek velitelem 21. křídla základny taktického letectva v Čáslavi a roku 2013 se stal náčelníkem Odboru bojové přípravy Velitelství vzdušných sil AČR. Od srpna 2016 pak plukovník Tománek zastává funkci velitele 21. základny taktického letectva v Čáslavi. V roce 2014 se Petr Tománek také zúčastnil zahraniční mise v Afghánistánu (ISAF, zástupce ředitele A-3, NATO Air Training Command). Pana plukovníka jsme se zeptali na pár otázek.

foto_1
Foto: Plukovník Petr Tománek během působení v zahraniční misi | archiv 21.zTL  

1) Pane plukovníku, představte nám, prosím, 21. základnu Čáslav, její působnost a techniku

21. základna taktického letectva je páteřním útvarem Vzdušných sil AČR. Hlavním úkolem je zabezpečit ochranu a suverenitu vzdušného prostoru ČR a členských zemí NATO. V rámci kolektivní obrany základna vyčleňuje pro systém NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence) 2 letouny JAS-39 Gripen do 15 minutové pohotovosti. Dále 21. zTL zabezpečuje v případě potřeby na vyžádání Národní posilový systém protivzdušné obrany (NaPoSy). V rámci něho musí být neustále připravena nejpozději do 24 hodin zaujmout patnáctiminutovou pohotovost dvojice letounů 
L- 159 ALCA pod národním velením. 

Video: 21. základna taktického letectva Čáslav / YouTube

Neméně důležitým úkolem je podpora úkolových uskupení jednotek pozemních sil. Jde o údery na pozemní cíle ve dne i v noci za všech povětrnostních podmínek.

To vše znamená cca 1200 lidí, 14 letounů JAS-39, 24 letounů L-159 a stovky kusů zabezpečovací techniky. Roční nálet letounů se pohybuje kolem 5 000 letových hodin.

foto_2Foto: Plukovník gšt. Ing. Petr Tománek | archiv 21.zTL

2) V nedávné době bylo využíváno náhradní letiště Pardubice. Jaká úprava se prováděla na vaší domovské základně Čáslav?

Během výluky letiště od 6. do 27. 7. 2020 se opravovaly plochy, které byly vyhodnocené jako neschopné z hlediska bezpečnosti letového provozu.

Týkalo se to opravy konstrukčních trhlin bezpečnostních ploch overrun dráhy RWY, těsnění spár speciálních stanovišť letounů PAD A, E, dále výměna části nevyhovujícího povrchu odbavovací plochy APN S. Vyměňovaly se vjezdy k hotovostním úlům pro systém NATINAMDS a odvodňovací žlab u letištní hasičské jednotky.

Zároveň se silami základny prováděla pravidelná údržby na záchytném zařízení letounů a obnova vodorovného značení v rozptylových prostorech letounů. Na dráze RWY byly opravovány poruchy betonových desek v nejvíce namáhaném úseku dosedu dráhy. V neposlední řadě byla provedena nezbytná údržba informačních a komunikačních systémů na TWR, tedy na naši věži, která řídí letový provoz.

3) Jak časté jsou úpravy a opravy drah a pojezdových drah?

Frekvence větších oprav ploch (zpravidla zajištěna dodavatelskou firmou) neprobíhá pravidelně.  Vždy se posuzuje skutečný stav plochy a možnosti letového provozu vzhledem k možné výluce. Opravy drah a pojezdových drah vycházení z pravidelné inventarizace ploch letiště. Opravy se plánují ze stupně Vzdušných sil AČR a slaďují se s provozem ostatních letišť. Poslední velká dodavatelská oprava dráhy RWY byla dokončena v roce 2011. 
V roce 2016 a 2017 se měnila značná část pojezdové dráhy TWY T. Při plánování oprav se vyhodnocuje Index stavu ploch, který vyjadřuje míru poškození dané plochy.

4) Několik Gripenů v roce 2019 působilo na základně Amari v Estonsku. Jak náročné je zkoordinovat přesun letecké techniky a veškerý potřebný personál?

Je to náročný plánovací proces. Zhruba 18 měsíců před zahájením mise zahajujeme první kroky. Jde hlavně o zplánování úkolů, cvičení a rozvržení oprav letecké techniky pro zajištění dostatečného počtu letových hodin.
Samotný přesun představuje stovky hodin koordinace pro přesun jak pozemním sledem, tak samotný přelet Jde o vyřizování různých povolení pro přesun vojenského materiálu, zbraní a výbušnin.

21_grip
Foto: 21. zTL je vyzbrojena nadzvukovými letouny JAS-39 Gripen a lehkými bitevníky L-159 ALCA v jednomístných i dvoumístných verzích |  archiv 21.zTL

5) Co vám, kromě létání nad mořem, daná mise dále přináší?

Jde o splnění závazku kolektivní obrany. Je to jasný signál, že jsme pevným spojencem zemí NATO.
Pro nás jde i o potvrzení toho, že to, co děláme, dává smysl. Vojáci jsou hrdí na svou práci. Během mise si ověří, že se nemáme za co stydět. Naopak, vždy patříme mezi nejlépe hodnocené jednotky.

6) Páteří stíhacího letectva jsou letouny JAS-39 Gripen. Ty jsou pravidelně aktualizovány. V jakém stavu se nachází všech čtrnáct strojů s ohledem na nový sw a možnosti? A v čem upgrade od výrobce spočívá?

Za dobu působení letounů JAS-39 Gripen v letectvu AČR bylo provedeno několik aktualizací, většinou se jednalo o softwarové úpravy řídících jednotek letounů. Poslední přechod na edici E20 se však dá považovat za nejvýznamnější za celé období. Tato modifikace byla zahájena koncem roku 2015, kdy výrobce Saab po dobu přibližně dvou let postupně prováděl hardwarové úpravy každého letounu. Začátkem roku 2018 byly přípravy završeny konečnou instalací nového modifikovaného software E20. Letouny Gripen tak získaly schopnost plnit mise vzduch - země (A-G) 
s možností využívat zakoupené zaměřovací kontejnery Litening 4i. Byl významně vylepšen diagnostický systém detekce závad, pro piloty přibyla možnost použití brýlí nočního vidění nebo kryptované komunikace standardu Link-16. Další vylepšení se týkala zejména optimalizace palubních systémů a systému údržby letounu.

foto_5
Foto: Focení letecké techniky v roce 2017 | prap. Martin Král

7) Jak náročný je servis těchto strojů? Jak vypadá předepsaná údržba a lze ji případně porovnat kupříkladu se stroji F-16, či jinou zahraniční technikou?

Lze všeobecně říci, že běžná provozní obsluha letounu JAS-39 Gripen není v porovnání s ostatními letouny nijak náročná na personál nebo vybavení. 

Údržba těchto strojů, tedy pravidelné prohlídky a předepsané práce, je zcela srovnatelná s moderními letouny jiných typů. Vynecháme-li drobnější prohlídky, první náročnější údržba je tzv. D-service, který se provádí po každých 100 nalétaných hodinách a její provedení trvá přibližně 1-2 týdny. Každých 200 nalétaných hodin je potřeba provádět vyšší stupně údržby, které mohou trvat přes 2 měsíce. Zde už se provádějí i vysoce specializované úkony, které vyžadují krátkodobou účast servisní skupiny specialistů od výrobce letounu. Nejvyšším stupněm údržby je práce po každých 800 hodinách letu a provádí ji výhradně výrobce letounu; tento typ údržby se dá srovnávat s generální opravou. 

Všechny uvedené stupně údržby obsahují i další práce na systémech a dílech letounu, které jsou řízeny jak počtem nalétaných hodin, tak dobou (termínem) nebo často i tzv. cykly, které udávají stav opotřebení součástí letounu.

Dalším nezanedbatelným aspektem z hlediska provozu je odstraňování závad. Letoun JAS-39 Gripen má velmi dobře navržený diagnostický systém, který významně napomáhá při lokalizaci závad. Případná výměna částí letounů je prováděna zkušenými leteckými techniky AČR, oprava těchto dílů je však prováděna výrobcem.

8) Pomalu se blíží konec pronájmu Gripenů. Když se podíváte zpětně, je Gripen pro AČR dobrou volbou?

Jednoznačně ano. Neznám pilota nebo technika, který by tvrdil opak. Za 15 let provozu jsme nalétali cca 30 000 letových hodin bez letecké nehody, katastrofy. Plníme nepřetržitě úkoly ostrahy v rámci NATINAMDS (zmiňované 2 letouny JAS-39 v pohotovosti). Dokázali jsme paralelně zabezpečit mise Air Policing pobaltských států a Islandu. Zavádíme schopnost použití přesné munice, datového spojení. To vše za přesně stanovených podmínek smlouvy o pronájmu. Spolupráce s švédskou stranou je na velmi vysoké úrovni.

9) Domníváte se, že je případné prodloužení pronájmu Gripenů nebo jejich odkup správným krokem, či by bylo rozumnější se podívat na stroje nové generace?

Necítím se oprávněn komentovat tuto citlivou věc. Budoucnost taktického letectva je strategické vojensko-politické rozhodnutí. Je vytvořen Integrovaný pracovní tým na úrovni Generálního štábu AČR, který připravuje podklady za vojenskou část.

10) A co stroje L-159? Občas zaznívají hlasy, že pro potřeby AČR jde o dostačující techniku a Gripeny nejsou tedy zapotřebí. Můžete nám toto objasnit a vysvětlit kupříkladu zásah proti neodpovídajícímu dopravnímu letounu Alcou (L-159) a Gripenem?

Není letoun jako letoun. L-159 ALCA je podzvukový letoun primárně určený na přímou leteckou podporu pozemního vojska, na boj s pomalu letícím vzdušným cílem (vrtulníky) a na pokročilý bojový výcvik pilotů. 

JAS-39 je vysoce výkonný nadzvukový víceúčelový letoun. Jen tato kategorie je schopna plnit úkoly ostrahy vzdušného prostoru. Jen pro představu, civilní dopravní letouny létají rychlostí blízkou 0,8M (jde o poměr k rychlosti zvuku). K efektivnímu zásahu tedy potřebujete letoun, který je v případě potřeby schopen letět nadzvukovou rychlostí. 

Při bojovém nasazení můžeme u Gripenu využít rakety AIM -120 dalekého dosahu, datové spojení LINK -16, má střelecký a ozařovací kontejner pro použití přesné munice. Piloti jsou cvičeni pro tankování za letu. To vše jsou schopnosti, které L–159 nemá.

11) AERO Vodochody představilo letouny L-39NG. Lze očekávat jejich nákup pro potřeby výcviku v CLV Pardubice. Můžete nám stručně popsat, jak vlastně vypadá takový výcvik pilota, než usedne za knipl Gripenu?

Kariéra vojenského pilota začíná na Univerzitě obrany v Brně - studijní obor vojenský pilot. Během studia začíná posluchač létat na letounu Z -142. Po několika desítkách nalétaných hodin dochází k výběru pro taktické, dopravní a vrtulníkové letectvo. Na konci studia už nastupuje pilot výcvik na letounu L-39 Albatros. Tento výcvik probíhá u Centra leteckého výcviku (CLV) v Pardubicích. Po ukončení studia vysoké školy je mladý pilot zařazen k útvaru. Stále pokračuje ve výcviku v Pardubicích a po dosažení 2. třídy (cca 350 nalétaných hodin) zahajuje letecký výcvik u 213. výcvikové letky v Čáslavi. Zde také dochází k selekci, kdo bude pokračovat na letounech JAS-39 a kdo na L-159 ALCA. Systém výcviku je nastaven tak, abychom piloty na Gripen vybírali co nejdříve, po náletu cca 500 letových hodin.

12) Koronavirus značně ovlivnil výcvikový rok. Jak se dotkl základny Čáslav a očekávají se další omezení?

Zavedli jsme podobná opatření jako celá společnost. Mělo to a má to samozřejmě vliv na každodenní rytmus života základny. Prioritou všech opatření je zabránit plošnému šíření na základně. I v případě pozitivních nálezů a karantény kontaktů musíme zabezpečit plnění hlavních úkolů.  Snažíme se udržet výcvikové tempo, létáme od pondělí do pátku.

13) Lze v tento okamžik říci, co vás v příštím roce čeká za mezinárodní aktivity?

Asi nejdůležitější aktivitou bude příprava na další misi v roce 2022. Dále půjde o ostré střelby na vzdušné cíle. Stejně jako každý rok se také zapojíme do několika mezinárodních cvičení a leteckých dnů, pokud to vývoj současné situace dovolí.

foto_4
Foto: Předání šeku Dětskému domovu Sázava, který základna dlouhodobě podporuje | archiv 21.zTL

14) Co display pilot? Ivo Kardoš tento rok ukončil své úspěšné působení. Kdo jej v této funkci nahradí?

Nový display pilot byl vybrán velením základny. Oficiálně však nebyl představen veřejnosti. Protikoronavirová opatření, která byla přijata na jaře však znemožnila provádění nácviků a následnou certifikaci nového display pilota.

 Autor: Michal Pivoňka