Vzhledem k rostoucímu napětí na východní hranici Polsko zavádí bezprecedentní iniciativu: do konce roku 2026 by mělo projít vojenským výcvikem až 500 000 dobrovolníků. Cílem tohoto opatření je zapojit civilní obyvatelstvo do národní obrany prostřednictvím programu „W Gotowości“. Česká republika takové masivní opatření nepřipravuje.

Polsko zahájilo rozsáhlý plán mobilizace občanů zaměřený na obranu. Stát má v úmyslu sjednotit armádu a společnost tváří v tvář současným výzvám. V době, kdy válka na Ukrajině nutí ke strategickým redefinicím, tento krok odráží změnu v přístupu Varšavy k budování vojenských a civilních kapacit.

Polské ministerstvo obrany oznámilo, že Polsko zavede výcvikový program otevřený všem občanům na dobrovolné bázi. Země tento měsíc zahájila nový vojenský výcvikový program v rámci širšího plánu vycvičit do roku 2026 přibližně 400 000 lidí. Cílem programu je dosáhnout v počáteční fázi do konce roku 2025 až 100 000 účastníků. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz řekl: „Žijeme v nejnebezpečnější době od druhé světové války.“

Program s názvem „W Gotowości“ („Vždy připraveni“) zahrnuje základní moduly, jako je vojenský výcvik, první pomoc, přežití a kybernetická hygiena. Je otevřen široké veřejnosti a je zaměřen na školáky, zaměstnance, důchodce a podniky. Polsko má strategickou polohu, hraničí s Ukrajinou a ruskou exklávou Kaliningrad, což posiluje vnímání hrozby v jeho bezprostředním sousedství. Posílení obranných schopností proto přesahuje rámec profesionální armády: jedná se o globální mobilizaci společnosti.

Podle náčelníka generálního štábu Wiesława Kukuły je hlavním cílem „posílit odolnost občanů a komunit a zvýšit dostupnost, připravenost a kapacitu rezerv“. Polský stát nabízí model, ve kterém se obranná linie již neomezuje pouze na profesionální vojáky, ale zahrnuje i občany. Zvýšení síly se týká i rozpočtu: Polsko plánuje v roce 2026 vyčlenit na obranu 4,8 % svého HDP, což z něj činí v rámci NATO premianta.

Tento přístup je ambiciózní, ale přináší několik významných výzev. Výcvik až 500 000 dobrovolníků v krátkém časovém horizontu klade logistické, personální a organizační nároky. Dobrovolná povaha programu vyvolává otázky: bez povinnosti nemusí reakce občanů splnit stanovené cíle. Rozmanitost profilů – studenti, zaměstnanci, důchodci – totiž znamená různé úrovně předpokladů, což může ztížit zajištění homogenity výcviku.

Tato strategie především staví Polsko do centra zásadní transformace: vytvoření „občanské armády“ schopné v případě krize podporovat profesionální armádu. To vyvolává otázku vztahu mezi pravidelnými silami, zálohami a civilními dobrovolníky. V kontextu, kdy Polsko jasně signalizuje svůj záměr posílit svůj postoj vůči Rusku, by tento přístup mohl být vnímán jako eskalace – nebo přinejmenším jako redefinice role společnosti v národní obraně.

Polský program „W Gotowości“ navazuje na dlouhou historii zapojení civilistů do obrany, která sahá až do dob rozdělení Polska v 18. století a partyzánského odboje během druhé světové války. Polsko v roce 1999 vstoupilo do NATO a od té doby výrazně modernizovalo své ozbrojené síly. V současné době má země přibližně 200 000 aktivních vojáků a do roku 2035 plánuje jejich počet zvýšit na 300 000. Mezi nedávné nákupy patří 1 000 tanků K2 z Jižní Koreje, 96 vrtulníků Apache z USA a stíhací letouny F-35, což odráží investici v řádu miliard eur do interoperability se spojenci z NATO. Iniciativa dobrovolného výcviku doplňuje tyto hardwarové inovace zaměřením se na lidský kapitál a zajišťuje, že v případě hybridních válečných scénářů, jako jsou kybernetické útoky nebo vpády na hranice, lze rychle aktivovat velký rezervní fond. První zprávy naznačují silný počáteční zájem, kdy se v prvních týdnech listopadu 2025 zaregistrovaly tisíce lidí, poháněné vlasteneckými city a viditelným dopadem ukrajinského konfliktu na polské hranice, kde je od roku 2022 ubytováno přes 2 miliony ukrajinských uprchlíků.

Z logistického hlediska je program strukturován do fází. Pilotní projekt z roku 2025 se zaměřuje na městská centra jako Varšava, Krakov a Gdaňsk a využívá stávající vojenské základny, školy a firemní zařízení pro víkendové nebo večerní kurzy, aby se minimalizovalo narušení každodenního života. Moduly jsou různorodé: základní 16hodinový kurz zahrnuje zacházení se střelnými zbraněmi a evakuační cvičení, zatímco pokročilé kurzy trvají 40 hodin a zahrnují specializované dovednosti, jako je ovládání dronů nebo lékařské třídění. Mezi pobídky patří daňové úlevy pro zúčastněné zaměstnavatele, certifikace pro žádosti o zaměstnání a přednostní přijetí do státních služeb pro absolventy. Ministerstvo obrany uzavřelo partnerství s Polským skautským svazem a organizacemi veteránů, chce poskytovat obsah a využít zkušených instruktorů. Školení v oblasti kybernetické bezpečnosti se zabývá rostoucími hrozbami; Polsko hlásilo jen za rok 2024 více než 10 000 kybernetických incidentů sponzorovaných cizím státem, z nichž mnohé byly přičítány ruským aktérům. Moduly přežití zahrnují poučení z Ukrajiny a kladou důraz na boj v městském prostředí a odolnost proti narušení infrastruktury.

Ve srovnání s tím Česká republika přijímá k civilní obraně poněkud méně ambiciózní přístup. Zatímco Polsko usiluje o hromadnou mobilizaci až 500 000 dobrovolníků do roku 2026, český systém Aktivní zálohy v současné době zahrnuje pouze asi 4 000 osob, s dobrovolným výcvikem a bez celostátního povinného prvku pro civilisty. České ministerstvo obrany se zaměřuje na 25 000 aktivních profesionálních vojáků a integraci se spojenci z Visegrádské skupiny, přičemž v roce 2025 vyčlení na obranu přibližně 2 % HDP, což je méně než polovina plánovaných 4,8 % Polska. České programy jako „Dobrovolné předurčení“ nabízejí krátké kurzy první pomoci a základních vojenských dovedností pro přibližně 1 000 účastníků ročně, především prostřednictvím škol a mládežnických organizací, ale postrádají rozsah a naléhavost programu „W Gotowości“. Tento rozdíl částečně vyplývá z geografické polohy: Česká republika nesousedí přímo s Ruskem ani Ukrajinou, což snižuje vnímané bezprostřední hrozby.

Další rozdíl mezi oběma zeměmi spočívá v tom, že polská iniciativa odráží společenskou změnu směrem k „totální obraně“ inspirovanou skandinávskými modely, jako je nedávné oživení civilní připravenosti ve Švédsku, zatímco Česká republika upřednostňuje kolektivní odstrašování EU a NATO před masovým výcvikem. V roce 2024 ukázaly české průzkumy veřejného mínění 65% podporu pro zvýšení výdajů na obranu, ale pouze 40% ochotu osobně se zapojit do záloh, zatímco v Polsku dosáhla podpora dobrovolnických programů v době zvýšených bezpečnostních obav více než 70 %. Obě země však spolupracují v rámci Stálé strukturované spolupráce EU (PESCO) na projektech, jako jsou týmy pro rychlou kybernetickou reakci. Odvážnější strategie Polska by mohla vyvinout tlak na Prahu, aby rozšířila své zálohy, zejména s ohledem na eskalaci regionálních napětí, ale prozatím český model klade důraz na kvalitu před kvantitou a využívá vysoce vzdělané obyvatelstvo pro specializované role spíše než pro širokou civilní militarizaci.

Stručně řečeno, polský program „W Gotowości“ představuje proaktivní reakci na geopolitickou realitu, která spojuje historickou odolnost s moderními strategickými potřebami. Posílením role občanů jako rozšíření obranného aparátu státu Varšava nejen posiluje odstrašující účinek, ale také podporuje národní jednotu. Úspěch bude záviset na trvalé účasti, efektivním přidělování zdrojů a mezinárodní podpoře v rámci NATO. V době, kdy Evropa prochází obdobím obnovené konkurence velmocí, takové iniciativy podtrhují měnící se povahu bezpečnosti v 21. století, kdy se fronta rozšiřuje do každé komunity.

Zdroj: Defence24.pl, Gov.pl, Reuters