Válka na evropském kontinentu znovu naplno připomněla, že schopnost překonávat vodní překážky není okrajovou ženijní disciplínou, ale jedním ze zásadních předpokladů úspěšné manévrové operace. Řeky, jezera nebo přehrady představují přirozené obranné linie, které mohou zásadně zpomalit postup mechanizovaných a obrněných jednotek. V prostředí, kde o výsledku manévru a střetu rozhodují hodiny, někdy i minuty, je rychlost vybudování přemostění stejně důležitá jako palebná síla nebo průchodnost terénem. Právě do tohoto kontextu zapadá motorový pontonový mostní systém PFM (Pont Flottant Motorisé) francouzské společnosti CNIM Systèmes Industriels, který v posledních letech získává stále větší pozornost evropských armád, a to i v ohledu přezbrojování východního křídla na těžší a robustnější techniku ve standardech NATO.

Modulární a flexibilní řešení šetřící čas a zdroje

Systém PFM je koncipován jako plně motorizované a vysoce modulární řešení pro překonávání vodních překážek. Zásadní výhodou oproti starším generacím pontonových systémů je skutečnost, že jednotlivé moduly disponují vlastním pohonem a jsou schopny samostatného manévrování na vodní hladině. To znamená, že není nutné využívat pomocná plavidla, remorkéry nebo další podpůrné prostředky, které by jednotlivé díly mostu naváděly do požadované pozice a udržovaly by je ve stabilní poloze. Každý modul je vybaven dvojicí motorů, které umožňují velmi přesné řízení a rychlé spojování modulů na požadovanou délku. Celý proces výstavby může být navíc řízen systémem dálkového ovládání, což snižuje nároky na počet operátorů a zvyšuje tím zároveň i jejich bezpečnost.

PFM přitom není pouze klasickým plovoucím mostem. Jeho koncepce umožňuje využití ve dvou základních režimech – jako kontinuální mostní spojení mezi oběma břehy nebo jako samostatně operující přívozové soulodí. Tato flexibilita má význam zejména v situacích, kdy šířka toku, charakter břehů nebo taktická situace neumožňují okamžité vybudování plnohodnotného mostu. V režimu přívozu lze jednotlivé moduly spojit do kompaktní platformy schopné přepravovat těžkou techniku mezi břehy, aniž by bylo nutné budovat dlouhou souvislou konstrukci. Přechod mezi oběma režimy je otázkou několika minut, což dává nejen velitelům ženijních jednotek, ale i mechanizovaných jednotek značnou taktickou volnost.

Nosnost bez kompromisů i pro nejtěžší techniku

Klíčovým parametrem každého pontonového mostního systému je jeho nosnost. Moderní evropské armády dnes provozují tanky a těžká pásová vozidla o hmotnosti přesahující 60 tun a hmotnostní kategorie dále rostou v důsledku dodatečného pancéřování, systémů aktivní ochrany a dalších modernizačních prvků. PFM je navržen tak, aby splňoval vysoké zátěžové standardy NATO, konkrétně klasifikaci MLC 90 pro pásová vozidla a MLC 100 pro kolová vozidla. To znamená, že je schopen bezpečně přepravovat moderní bojové tanky, těžká vozidla, vyprošťovací prostředky nebo jinou ženijní techniku, která je pro vedení operací nezbytná. PFM přitom umožňuje plynulý a velmi rychlý průjezd kolony bez zásadního omezení tempa přesunu, což je z hlediska manévrového boje zásadní.

Rychlost výstavby patří k dalším silným stránkám systému. Díky integrovanému pohonu a promyšlené konstrukci je možné vybudovat most o délce přibližně sto metrů v řádu jednotek minut, přičemž celý proces probíhá s řádově nižším počtem vojáků a bez rozsáhlého logistického zabezpečení. Redukce takzvané logistické stopy je v moderních konfliktech mimořádně důležitá, protože rozsáhlé a pomalu se pohybující podpůrné jednotky představují snadný cíl. PFM byl proto navržen s důrazem na minimalizaci počtu přepravních vozidel i personálu.

Řešení ověřené výcvikem i konflikty

Operační nasazení systému PFM již není pouze teoretickou záležitostí. Mosty této koncepce jsou ve výzbroji několika armád a pravidelně se objevují na aliančních cvičeních. Významným referenčním zákazníkem je například Polsko, které v rámci programu modernizace ženijních schopností uzavřelo se společností CNIM dlouhodobý rámcový kontrakt na dodávky nových mostních souprav. Nasazení PFM během cvičení NATO v Polsku potvrdilo interoperabilitu systému s dalšími mostními prostředky aliančních armád i jeho schopnost fungovat v komplexním mnohonárodním prostředí. Právě interoperabilita je v dnešních podmínkách klíčovým kritériem, neboť většina operací je vedena v rámci uskupení NATO.

Pro Českou republiku má otázka modernizace pontonových prostředků zcela konkrétní rozměr. Armáda České republiky stále využívá mostní soupravy PMS-80, jejichž konstrukce vychází z technologických možností minulého století. Přestože tyto systémy dlouhá léta spolehlivě sloužily, jejich nosnost, rychlost výstavby i celková koncepce již neodpovídají současným požadavkům na lehkých i podporu těžkých mechanizovaných jednotek. V situaci, kdy AČR postupně zavádí moderní pásová bojová vozidla nebo těžší tanky a zvyšuje svou roli v rámci aliančních plánů kolektivní obrany, se otázka schopnosti rychlého překonávání vodních toků stává stále naléhavější.

Z geografického hlediska navíc nelze podceňovat skutečnost, že střední a východní Evropa je protkána hustou sítí vodních toků. V krizové situaci by schopnost rychle a s minimem podpory vytvořit spolehlivé mostní spojení mohla rozhodovat o tempu operace nebo o možnosti převzít iniciativu na bojišti. Moderní systém typu PFM by v tomto kontextu představoval výrazný kvalitativní skok, a to nejen z hlediska samotné nosnosti, ale i z pohledu rychlosti reakce a omezení personálních nároků.

Průmyslová spolupráce jako cesta k budoucí udržitelnosti a rozvoji

Dalším aspektem, který nelze opomenout, je potenciální průmyslová spolupráce. Společnost CNIM dlouhodobě deklaruje spolupráci s STV GROUP jako lokálním průmyslovým partnerem a integrátorem systému se zapojením do výroby, servisu, výcviku, či dlouhodobé údržby pontonových systémů. V českém prostředí, kde je dlouhodobě kladen důraz na maximální zapojení domácích podniků do obranných projektů, by taková spolupráce mohla představovat významný přínos. Nešlo by pouze o samotnou dodávku mostních modulů, ale o vytvoření dlouhodobé schopnosti a předpokladu snazší budoucí generační modernizace za několik dekád.

PFM zároveň není systémem určeným výhradně pro válečné scénáře vysoké intenzity. Schopnost rychlého vybudování mostního spojení má své místo i při záchranných a vyprošťovacích pracích nebo při likvidaci následků rozsáhlých povodní. V takových situacích může armáda sehrát klíčovou roli při obnově dopravní infrastruktury a zajištění přístupu do odříznutých oblastí. Moderní a rychle nasaditelný pontonový mostní systém tak představuje nejen vojenský, ale i širší bezpečnostní nástroj.

Debata o budoucnosti ženijních schopností AČR se proto neomezuje pouze na otázku náhrady jednoho typu techniky druhým. Jde o širší úvahu nad tím, jakou roli mají české ozbrojené síly sehrávat v rámci kolektivní obrany a jak rychle jsou schopny reagovat na vývoj bezpečnostního prostředí. Systém PFM od společnosti CNIM Systèmes Industriels zapadá do současného trendu zvyšování mobility, modularity a interoperability. Nabízí kombinaci vysoké nosnosti, rychlé výstavby a omezené logistické náročnosti, která odpovídá požadavkům 21. století.

Pokud se Česká republika rozhodne přistoupit k modernizaci svých pontonových prostředků, bude stát před volbou, která ovlivní schopnost překonávat vodní překážky na několik desetiletí. Dává proto smysl uvažovat nad těmi řešeními, které tuto schopnost zajistí v dlouhodobém horizontu a které získaly důvěru jiných aliančních armád. V době, kdy je mobilita vojsk jedním z hlavních faktorů strategického odstrašení i funkční obrany, může být právě investice do moderního mostního systému klíčovým krokem k posílení schopností Armády České republiky čelit budoucím výzvám.

Udržení operačního tempa je jedním ze základních požadavků na úspěšné splnění cílů operace, v oblasti zajištění mobility proto investice do moderního pontonového mostního systému může být klíčovým krokem k posílení této schopnosti Armády České republiky.