Předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar: Jsem rád, že se obrana stala prioritou

 02. 06. 2022      kategorie: Rozhovory
Přidat na Seznam.cz

Agenda Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v závislosti na délce a vývoji války na Ukrajině a dalších hrozeb roste. Zejména v posledním období poslanci napříč stranami podporovali požadavky a potřeby armády, ať již šlo o vypsání tendrů na vojenskou techniku nebo dodržování plánovaných výdajových zájmů resortu. Jaká je atmosféra výboru a zda tento postoj trvá, jsme se zeptali jeho předsedy Lubomíra Metnara.

Pane předsedo, jako ministr obrany předchozí vlády můžete srovnávat. Jaký je Váš  pohled na způsob a vývoj financování resortu a AČR?

Nacházíme se v bezprecedentní situaci, kterou vyvolala invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Je zcela zřejmé, že obranné rozpočty byly napříč evropskými státy dlouhodobě obětovány a je třeba tento stav narovnat. Zvýšené tempo vyzbrojování je s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě prioritou. Současná vláda před napadením Ukrajiny škrtla v rozpočtu obrany 5,4 miliardy korun. Proti tomuto škrtu jsem kriticky vystupoval a navrhoval navrácení prostředků, kdy jsem upozorňoval, že AČR tyto prostředky potřebuje na konkrétní vojenský materiál a je nutné, aby rozpočet obrany vykazoval kontinuální a stabilní růst. V prvé řadě je třeba urychlit nákupy vojenské techniky v rámci stávajících rámcových smluv, případně uzavírat dodatky či nové smlouvy na věci, které už česká armáda používá tak, aby odpovídaly strategickým dokumentům Ministerstva obrany a operačním potřebám Armády České republiky. Ať již hovoříme o nákupu a doplnění munice, zbraní, balistiky, přepravních prostředků a další.

fond_TITFoto: Je zcela zřejmé, že obranné rozpočty byly napříč evropskými státy dlouhodobě obětovány a je třeba tento stav narovnat. Zvýšené tempo vyzbrojování je s ohledem na bezpečnostní situaci v Evropě prioritou. (ilustrační foto) | mjr. Ladislav Kabát

Pomůže podle Vás současná situace k rychlejší realizaci armádních akvizic a naplnění KVAČR?

Jsem rád, že se obrana stala prioritou a očekávám, že Ministerstvo obrany předloží sněmovnímu výboru konkrétnější plány akvizic, abychom znali a mohli diskutovat případné změny dlouhodobé strategie vyzbrojování. Dále je nutné se zaměřit na legislativní práce. Obranné projekty jsou svým charakterem odlišné oproti „běžným“ veřejným zakázkám a je třeba zefektivnit právní prostředí, ve kterém se tyto zakázky realizují. V programovém prohlášení vlády je legislativní zakotvení navýšení úrovně obranných výdajů na 2 % HDP. Přímá zákonná závaznost takového kroku fakticky neřeší. Na jedné straně je potřeba zajistit kontinuální růst rozpočtu obrany a na druhé straně je třeba vyzbrojovací projekty procesovat a realizovat tak, aby mohlo dojít k profinancování nákupu vojenského materiálu. Tyto dvě oblasti se vzájemně podmiňují a jedna bez druhé nezajistí efektivní proces modernizace. Toto je třeba mít na paměti a zohlednit kapacitní možnosti potenciálních dodavatelů. Těší mě trend navyšování rozpočtu pro armádu, který byl nastartován za vlády ANO, ale jak jsem říkal, je třeba pracovat na procesu, který reálně zajistí dodání požadované vojenské techniky, když na ně budou v rozpočtu obrany finanční prostředky.

U nákupů dávám přednost pro Českou republiku nejvýhodnějšímu způsobu pořízení a tím někdy může být otevřená soutěž a v některých případech pořízení na úrovni vláda-vláda. Zakázka musí splňovat požadavky armády, zapojit domácí průmysl a zaručit nejvýhodnější cenu. V případě, že není dodavatel na domácím trhu, je nutné, aby byl zapojen domácí průmysl v co největší možné míře. Způsob pořízení musí vycházet z předakviziční fáze projektu, a to ze studie proveditelnosti, marketingového průzkumu a musí být v souladu nejenom s právním řádem ČR ale i s evropskými směrnicemi.

V této souvislosti je Vám vyčítáno zrušení tendru na 210 pásových BVP…

Závěr patnáctičlenné expertní komise, která posuzovala nabídky na dodání 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty (BVP), které Ministerstvo obrany převzalo 1. září 2021 od tří potenciálních dodavatelů, byl jednoznačný a jednomyslný – nabídky všech tří uchazečů BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx nebyly na základě předložených odpovědí tedy podkladů hodnotitelné, protože ani jedna nesplnila všechny požadavky zadavatele. Identifikované nedostatky se týkaly například chybějících či nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem. Současná ministryně obrany zadala k vypracování právní analýzu zakázky, aby byl stanoven další postup.

Opakovaně se dotazujeme resortu Ministerstva obrany, kdy budeme seznámeni s právním posouzením tendru na BVP, abychom tento bod mohli na Výboru pro obranu projednat. Vzhledem k absenci závěrů právní analýzy a návrhu východisek ze strany armády a resortu Ministerstva obrany, jak dál postupovat, nelze toto předjímat, ale já osobně se kloním, a to s ohledem na současnou bezpečnostní situaci a tlak na urychlení dokončení strategických projektů a tím i plnění našich závazků, k variantě, která bude nejefektivnější, časově nejméně náročná a s maximálním zapojením českého obranného průmyslu.

Nabízí se celkem jednoduchá otázka: Bude mít vláda na všechny tyto projekty peníze? Co soudíte o nové formě zřízení „obranného fondu“?

Z pohledu probíhající ekonomické krize, jejíž vývoj nelze podle dosavadního průběhu dost dobře předvídat, nelze ani legislativně ošetřené navázání obranných výdajů na HDP považovat za prvek, který zcela stabilizuje rozpočet obrany. Naopak, lze očekávat meziroční výkyvy dosahovaného HDP, které následně rozkolísá rozpočty výdajů na HDP navázané. Dalším argumentem k uzákonění takového kroku je, že s ohledem na obtížnou predikovatelnost vývoje HDP v čase je i otázka nejen rozkolísanosti, ale i dostatečné výše finančních prostředku, které by byli na základě tohoto modelu kalkulovány a které bude armáda na vyzbrojování skutečně potřebovat. V souběhu realizací velkých strategických projektů (BVP, tanky, nadzvukové letectvo) a realizací nákupu další vojenské techniky, může být tato potřeba pro AČR dokonce vyšší než 2 %.

Co se týče obranného fondu, považuji ho za jednu z možných cest, nejzásadnější jsou však parametry a nastavení případného obranného fondu a legislativní rámec. S ohledem na potřebu rozsáhlé úpravy legislativy toto považuji za možnou cestu, jak dosáhnout efektivnějšího financování armády a realizace víceletých projektů.

Metnar
Foto: Předseda Výboru pro obranu Lubomír Metnar | archiv L. Metnara

Pane předsedo, delegace Výboru pro obranu pod Vaším vedením v příštím týdnu navštíví Izrael. Můžete prozradit, o co se budete zejména zajímat?

V rámci zahraniční cesty do Izraele, které se zúčastním spolu s kolegy z Výboru pro obranu, se setkáme s partnerským výborem pro obranu a s představiteli izraelského Ministerstva obrany. Dále navštívíme firmu IAI Elta a Rafael a také budou představeny menší a střední izraelské firmy, které působí v oblasti obrany a bezpečnosti. Čeká nás také návštěva zastupitelského úřadu v Jeruzalémě a setkání s panem velvyslancem Martinem Stropnickým. Zajímavá bude zejména výměna zkušeností na úrovni partnerského výboru a ministerstva obrany. Dále diskuze o otázkách aktuální bezpečnostní situace, u nichž by nemělo chybět téma Ukrajiny, a o realizaci projektů MADR a SHORAD. Zajímají mě také zkušenosti v rámci technologického pokroku a situace na trhnu s vojenským materiálem.

Děkuji za rozhovor

 Autor: Jan Zilvar