Rozpočtový výhled a škrty v obranném rozpočtu hrozí podle generála Opaty zastavením rozvoje AČR

 06. 07. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Náčelník generálního štábu to uvedl ve stručném příspěvku v rámci projednávání bodu Informace ministra obrany o přípravě kapitoly "307 – Ministerstvo obrany" Státního rozpočtu na rok 2022 během poslední schůze Výboru pro obranu. Stručném, ale zaznělo vše. Atmosféru při projednávání věci by bylo možné označit za pochmurnou. Pozoruhodné bylo, že prakticky nikdo z přítomných, včetně ministra obrany Lubomíra Metnara, nevyjádřil pro poměrně drastické zpomalení nárůstu výdajů na obranu v následujících letech pochopení. Projednávaným návrhem se Česká republika vzdaluje od deklarovaného cíle dosáhnout 2 % HDP na obranu v roce 2024.

3_3684
Foto: Rozpočtový výhled a škrty v obranném rozpočtu hrozí podle generála Opaty (na snímku) zastavením rozvoje AČR | Ministerstvo obrany ČR

V úvodu podkapitoly Finanční zdroje Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 stojí: "Stanovené priority a cíle koncepce vychází z predikovaného nárůstu výdajů na obranu v následujících letech. Ve vazbě na požadavky „Defence Investment Pledge“ a v souladu s Obrannou strategií ČR a Dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 je předpokládáno, že rozpočet resortu MO bude postupně navyšován s cílem dosažení podílu 1,4 % na HDP do roku 2019 a v roce 2024 podíl rozpočtu resortu obrany na HDP dosáhne 2,0 %."

Pro rok 2022 vláda ve stávající podobě návrhu státního rozpočtu počítá pro obranu s výdaji ve výši 90,7 miliardy korun. To je o 4,5 miliardy méně oproti loňskému rozpočtovému výhledu. A současně ale také o 11,4 miliardy korun méně, než co je pro rok 2022 uvedeno právě v KVAČR 2030 a označeno za optimální podíl rozpočtu MO na HDP (102,11 miliard, resp. 1,60 % HDP). K tomu je třeba dodat, že aktuální predikce HDP pro rok 2022 činí 6257 miliard korun, zatímco KVAČR 2030 z roku 2019 pracoval s číslem 6382. Měl-li by zůstat zachován poměr výdajů na obranu vůči HDP na úrovni plánovaných 1,6 %, stále v návrhu rozpočtu chybí obraně 10 miliard korun.

Současně byl snížen rozpočtový výhled na roky 2023 a 2024. KVAČR 2030 počítá s výdaji ve výši 2 % HDP v roce 2024, ale nově to má být 1,47 %. Ještě v září 2020 počítal ministr obrany ve výhledu s částkou 101,7 miliardy, resp. 1,6 % HDP již v roce 2023. A i to tedy znamenalo v absolutních číslech oproti předpokladu KVAČR 2030 o bezmála 16 miliard korun méně (poměr k HDP měl být 1,8 %). V rámci rozpočtové kapitoly 307, tedy Ministerstva obrany, činí výdaje pro Armádu České republiky asi 70 %.

Ministr Metnar na výboru zopakoval, že pro obranu je zásadní předvídatelnost a stabilita rozpočtového výhledu. Leckdo by mohl namítat, že to je zásadní, resp. líbilo by se každému. Jak zazní později mj. z úst ekonomické náměstkyně MO Blanky Cupákové, oproti jiným rezortům se ovšem situace Ministerstva obrany liší mj. tím, že jeho investiční projekty jsou zpravidla mnohaleté. Ministr pokračoval slovy, že s návrhem rozpočtu spokojený není. Přesto musí ministerstvo do konce července připravit v rámci daných limitů vnitřní strukturu obranného rozpočtu, což automaticky vede k otázce, jakých projektů se problém dotkne.

Vycházet se má z modelace zdrojů za horizontem roku 2024. Bez toho nelze přistoupit ke stanovení výdajů pro jednotlivé víceleté akviziční nebo modernizační projekty. Prioritou nevyhnutelně budou již uzavřené kontrakty. Následovat bude ověření počtu personálu a investičních projektů, a to v rámci povědomí o přijatých závazcích vůči spojencům. Kromě toho ministr Metnar řekl, že po červencové makroekonomické predikci bude o navrhovaných výdajích pro obranu dále jednat.

Poté již dostal slovo náčelník generálního štábu generál Opata. Podle jeho slov se navrhované snížení výdajů bezprostředně negativně dotýká Armády České republiky, a s návrhem vyjádřil nesouhlas a žádá zachování limitů v původní výši, resp. na výši schválené vládou v říjnu roku 2020, tedy alespoň 95,1 miliardy pro rok 2022 a 101,7 miliardy v roce 2023. "Nově stanovené limity výdajů zásadním způsobem negativně ovlivňují a v mnoha případech zastavují modernizaci výzbroje Armády České republiky v rámci realizace v rámci realizace plánovaných strategických a významných modernizačních projektů. Negativně ovlivňují udržování a rozvoj schopností AČR," varoval náčelník štábu. Limity ohrožují plánované a vládou schválené naplňování stavů armády a celkově realizaci Koncepce výstavby AČR 2030. "V případě pokračování obdobného snižování rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany v letech 2025 a dále dojde v období 2025-2028 k zastavení rozvoje Armády České republiky, protože nebude prostor pro nově zahajované investiční projekty."

Bod na jednání výboru navrhl zařadit jeho místopředseda Jan Lipavský (Piráti), který situaci označil za smutnou a připomněl, že již při projednávání KVAČR 2030 v roce 2019 byla rozpočtová čísla a výhledy nižší, než s nimiž koncepce počítala. A položil otázku, kterých projektů se má "zásek" ve výši 15 miliard dotknout, které zpozdit. Konkrétní odpověď ale nedostal. Ministerstvo provádí analýzu a její výsledky zatím nejsou k dispozici. Ministr Metnar řekl, že argumenty, které dosud zazněly, "musí vláda slyšet."

Zdroj: schůze Výboru pro obranu, Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Jakub Samek