Západ by si měl jako prioritu stanovit co nejrychlejší odražení ruské agrese na Ukrajině. Odkládání a opatrná pomoc problémy Západu jen prohlubují. Zintenzivnění vojenské podpory Ukrajině, která byla dosud příliš opatrná, je jedinou reálnou možností, jak urychlit ukončení války a minimalizovat ohrožení zájmů západních zemí. To jsou jedny z hlavních závěrů nejnovější zprávy Centra analýz jagellonského klubu „Jak ukončit válku na Ukrajině? Scénáře ukončení konfliktu” od Józefa Langa.

Nyní je zapotřebí větší vojenská podpora

Autor nové zprávy CAJK tvrdí, že vleklý konflikt na Ukrajině výrazně zvyšuje nepřímé náklady střetu také pro západní země. Patří mezi ně vysoké ceny energií, vysoká inflace a náklady spojené s uprchlíky. Optimálním způsobem, jak tyto náklady z dlouhodobého hlediska snížit nebo se jim vyhnout, je zvýšit vojenskou podporu Ukrajině. Jedná se o levnější alternativu než prodlužování konfliktu pouze s omezenou vojenskou pomocí.

Spojené státy, hlavní zdroj pomoci, poskytly Kyjevu od 24. února 2022 podporu v celkové výši téměř 71 mld. dolarů, což je o poznání méně než odhadované náklady na válku v Iráku a v Afghánistánu – přibližně 250 mld. dolarů ročně (celkem 2 biliony dolarů), respektive 115 mld. ročně (celkem 2,3 bilionu dolarů).

Jak upozorňuje Józef Lang, navzdory gigantickému rozdílu v měřítku se peníze amerických daňových poplatníků promítly do reálných efektů právě na Ukrajině – ofenzivní potenciál Ruska pro nadcházející roky byl jednoznačně snížen. Tím byla také posílena bezpečnost evropských spojenců USA. Kyjevu, který navzdory útoku zachoval fungování státu, se podařilo získat zpět 45 % území, která předtím Moskva okupovala.

Lang v publikaci zdůrazňuje, že podpora Západu by se měla týkat především zbraňových systémů, které umožní útoky na strategické ruské objekty, jež jsou v současnosti mimo dosah ukrajinských jednotek. 

Zpráva neopomíná ani výzvy. V USA a západní Evropě často panuje obava z eskalace konfliktu ze strany Ruska, pokud se zvýší podpora Kyjevu. Lang poukazuje na to, že dosavadní překračování „červené linie” ze strany Západu ukázalo, v jak nízké míře Kreml odolává odhodlání západních zemí. Pokud dojde k eskalaci, bude to následkem vnitřních faktorů v Rusku, nikoli bezprostřední reakce na kroky Západu. 

Autor zdůrazňuje, že výrazná eskalace (např. taktický jaderný útok na ukrajinské území) by byla velmi riskantní, a to i v kontextu klíčových vztahů Ruska s Čínou, která výslovně žádá, aby nebyly použity jaderné zbraně. Kreml se doposud vyhýbal rizikovým krokům nad rámec rozsáhlé invaze na Ukrajinu, protože Západ (včetně Spojených států) může účinně čelit Rusku různými způsoby.

Vladimir Putin doufá, že vleklý konflikt oslabí odhodlání Západu podporovat Ukrajinu dřív, než se oslabí válečný potenciál Ruska. Snaží se využít obav Západu z eskalace, ale podle názoru autora zprávy se za touto rétorikou neskrývá skutečná ochota riskovat.

Odstrašování má mít v dalším průběhu války zásadní význam – slabou reakci Západu na hybridní akce by si Kreml vyložil jako projev slabosti a ochoty Západu dělat v případě konfrontace ústupky. 

O ukončení války rozhodne Moskva a Kyjev

Jak tvrdí Józef Lang, o délce války rozhodují vnitřní podmínky, nikoli vnější tlaky. Ani snížení materiální západní podpory by Kyjev přímo nepřesvědčilo, aby souhlasil se zastavením konfliktu, což je scénář, při kterém by bylo možné i rozdělení NATO.

Ukrajinská veřejnost v drtivé většině očekává úplné vítězství Ukrajiny – 64 % věří v opětovné získání celého ukrajinského území v rozsahu před rokem 2014. (včetně Krymského poloostrova). To omezuje prostor ukrajinských rozhodovacích orgánů pro kompromis a promítá se to i do celé politické scény, kde panuje shoda na pokračování války. Případný tlak Západu je zatím předurčen k neúspěchu, protože ukrajinští politici, bez ohledu na to, ze které jsou politické strany, by pokračovali ve válečném úsilí i bez vnější podpory.

Autor zprávy CAJK zdůrazňuje, že Západ má velmi omezené možnosti, aby přiměl obě strany k ukončení války – o tom rozhodne Kyjev a Moskva. Ačkoli Rusko hledá způsob, jak konflikt zastavit, nechce udělat výrazný krok zpět kvůli obavám z vnitřního i vnějšího narušení své reputace.

Přímé ovlivňování konfliktu, ať už vojenským zapojením, nebo ukončením podpory Ukrajiny, by bylo pro strategické zájmy Západu velmi škodlivé. Na druhou stranu může zvýšit náklady ruské straně, mimo jiné právě podporou Ukrajiny. 

Sankce proti Rusku jsou z dlouhodobého hlediska klíčové

I když však Západ nemá reálnou možnost donutit Moskvu k ukončení invaze, může prostřednictvím sankcí a restrikcí zvýšit napětí mezi elitami uvnitř Ruska. Podle Langa vojenský nepoměr mezi stranami znamená, že Ukrajina pravděpodobně nebude schopna plně získat zpět svá území, pokud by nedošlo k vnitřní krizi Ruska.

Jak ve zprávě upozorňuje bývalý analytik Centra východních studií, Prigožinův červencový pokus o převrat ukázal polarizaci uvnitř ruské elity (mj. mezi ministerstvem obrany a Wagnerovou skupinou) a uvádí – podle něj pravděpodobné – zprávy z médií o rozdělení na „mírovou stranu” (oligarchové pociťující sankce, např. předseda banky WTB Andrej Kostin), „válečnou stranu" (vysocí představitelé bezpečnostního aparátu) a „mlčící stranu” (technokraté, např. předseda vlády Michail Mišustin). Zároveň upozorňuje na nepřehlednost vazeb (založených především na obchodních zájmech a osobních vztazích) mezi klíčovými subjekty uvnitř Ruska.

Přestože Kreml zatím zvládá ekonomické prostředky vnějšího nátlaku a udržování likvidity, z dlouhodobého hlediska Rusku zvyšují náklady na invazi. 

Autor tvrdí, že ani rozpočtové dotace z vyčerpaných rezerv a zvýšené ceny vyvážených energetických produktů nemohou dlouhodobě omezit pokles HDP způsobený sankcemi a stažením západních částí. V roce 2022 Rusko dosáhlo rozpočtového deficitu 45 mld. dolarů namísto plánovaného přebytku 17,7 mld. dolarů. I letošní rok je deficitní – za prvních sedm měsíců činil 28,44 mld. dolarů.

Výše uvedené údaje se promítají do fungování ruské společnosti. Na začátku roku až 65 % dotázaných Rusů uvedlo, že se jejich životní úroveň oproti loňskému roku snížila.

Ani občanské nepokoje v Rusku by pravděpodobně nezpůsobily pokles současné popularity nacionalistických a militaristických postojů. Ba naopak – mohou tyto postoje ještě posílit.

Z hlediska scénářů ukončení války je ještě důležitější, že ruští oligarchové mohli od 24. února 2022 podle západních odhadů přijít až o 94 mld. dolarů. Zdrojem politické krize v Rusku je tak spíše náhle zjevné napětí uvnitř elity než jednání většinou pasivní ruské veřejnosti. 

Více podpory pro větší reformu

Lang však jasně uvádí, že podpora Ukrajiny by měla být prováděna na základě principu „více za více”. Intenzivnější pomoc by měla vyžadovat větší posun v oblasti vnitřních reforem.

Západní společnosti a elity stále více projevují známky únavy z velmi asertivního postoje ukrajinských politiků vůči svým spojencům. Nedostatečně rychlé zavádění reforem ze strany ukrajinských politiků je zdůvodňováno trváním války.

Pro úspěch je nutné spolupracovat a komunikovat s ukrajinskou veřejností, která je velmi nakloněna vstupu do západních struktur (85 % je pro vstup do EU). Zároveň 77 % uvádí, že největším problémem jejich vlasti je korupce (celkově na třetím místě).

Józef Lang navrhuje, aby na Ukrajině fungovala Západem sponzorovaná média, která nebudou podléhat vlivu oligarchů. 

Jaký je nejpravděpodobnější scénář?

Klíčovými faktory, které rozhodnou o osudu války, bude schopnost ukrajinských ozbrojených sil úspěšně bojovat s ruskou armádou a získat zpět kontrolu nad ukrajinským územím, udržitelnost podpory Ukrajiny ze strany Západu a vnitřní situace v Ruské federaci. Právě to je při určování pravděpodobného scénáře třeba sledovat.

Zpráva „Jak ukončit válku na Ukrajině? Scénáře ukončení konfliktu” považuje za nejpravděpodobnější scénář pro nadcházející měsíce pokračování současné dynamiky konfliktu. To však neznamená statický stav – obě strany ponesou vojenské, ekonomické a sociální náklady probíhajícího konfliktu, což ovlivní další osud ruské invaze.

Zdroj:  CEVRO ARENA