Do speciálního výcviku, který simuloval reálný ozbrojený konflikt i hybridní hrozby, se zapojili profesionálové i záložníci z několika útvarů Armády ČR. O své zkušenosti z této akce se s naší redakcí podělili zástupci Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov, 533. praporu bezpilotních systémů, 22. základny vrtulníkového letectva a Krajského vojenského velitelství Ostrava.

Na cvičení nazvaném „Speciální příprava pro krizové situace“, které proběhlo ve vojenském výcvikovém prostoru Březina, se pod vedením Ředitelství speciálních sil MO a Centra podpory speciálních sil (CPSS) sešla široká škála útvarů Armády České republiky. Cílem bylo nejen otestovat schopnosti vojáků čelit hybridním hrozbám, ale také prověřit, jak jednotlivé složky dokážou fungovat v prostředí simulující reálný ozbrojený konflikt. Na unikátní sedmidenní akci, jejíž scénář se odehrával ve fiktivní zemi Montawa, se celkem podílelo přes 190 účastníků ze šestnácti institucí. Výcvik zahrnoval bojové i neozbrojené složky, civilní odborníky, psovody, piloty vrtulníků, operátory dronů i příslušníky aktivní zálohy.

Redakce CZ DEFENCE požádala vybrané útvary, které významně přispěly k úspěšnému průběhu cvičení „Speciální příprava pro krizové situace“, o zpětnou vazbu.

VeV-VA: Koncepce, vedení a meziresortní rozměr výcviku

Centrum přípravy do zahraničních operací (CPřZO) z Velitelství výcviku – Vojenské akademie Vyškov stálo u zrodu celého konceptu speciální přípravy. Tým vedený kapitánem Vlastimilem Vašinou zajišťoval hlavní koncepční, organizační i instruktorské vedení výcviku a spolupracoval přitom úzce s instruktory CPSS. „Od počáteční fáze plánování jsme stáli u tvorby námětu, rozpracování scénáře a struktury výcvikových bloků. Ve spolupráci s instruktory CPSS jsme následně vedli samotný výcvik, koordinovali činnost zúčastněných složek a zajišťovali plynulý průběh celé přípravy,“ popsal naší redakci kpt. Vašina. Základem scénáře byl fiktivní stát Montawa, který CPřZO využívá i v dalších výcvikových programech. Právě tento model umožňuje realisticky simulovat prostředí s bezpečnostní nestabilitou a napětím mezi jednotlivými skupinami obyvatel.

„Do výcviku jsme zapojili také příslušníky aktivních záloh z KVV Brno a KVV Ostrava, kteří sehrávali role v jednotlivých scénářích. Tím jsme zvýšili realističnost a dynamiku celého výcviku,“ dodává Vašina. Podle něj cvičení prokázalo význam civilně-vojenské spolupráce a provázanosti meziresortních struktur. „Taková příprava přináší cenné zkušenosti z výcviku na mezirezortní úrovni a umožňuje testovat nové přístupy k výcviku neozbrojeného personálu i aktivních záloh. Zároveň prohlubuje schopnost integrované spolupráce mezi vojenskými, policejními a civilními složkami,“ uzavírá kapitán Vašina.

533. prapor bezpilotních systémů: Oči nad bojištěm

Bezpilotní prostředky sehrály při speciální přípravě významnou roli. Příslušníci 533. praporu bezpilotních systémů do akce nasadili dron ScanEagle, který plnil úkoly ISR (Intelligence, Surveillance, Reconnaissance) ve prospěch fiktivní mise OBSE a záchranných operací CSAR (Combat Search and Rescue). „Naše hlavní úloha spočívala v průzkumu oblasti, podpoře velení operace a zisku komplexního situačního přehledu,“ vysvětlil Miroslav Zuzaňák, velitel dronové jednotky. „Bezpilotní prostředky přinášejí zásadní výhodu – schopnost poskytovat detailní obraz o dění na bojišti a pomáhat při ochraně jednotek i plánování jejich pohybu.“ Důležitým prvkem výcviku byla také spolupráce s JTAC a rozvíjení konceptu manned–unmanned teaming, tedy koordinace pilotovaných a bezpilotních platforem. „Zajímavé pro nás bylo dynamické taskování a schopnost pružně reagovat na měnící se situaci. Podobné cvičení umožňuje rozvíjet právě tu flexibilitu, kterou moderní konflikty vyžadují,“ doplnil Zuzaňák. Podle něj je žádoucí pokračovat ve společných výcvicích, které propojují všechny druhy vojsk a posilují schopnost reagovat na dynamické hrozby i mimo tradiční operační rámce.

22. základna vrtulníkového letectva: Zkušenost záchranných misí

Dalším klíčovým prvkem byla účast 222. vrtulníkové letky 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou, která do výcviku nasadila vrtulník Mi-171 s posádkou. V rámci scénáře vrtulník sloužil jako Personal Recovery Vehicle – prostředek určený k rychlému nasazení a podpoře záchranných týmů. „V podobných situacích umožňuje vrtulník rychlé a flexibilní zasazení pozemního záchranného týmu i jeho opětovné vyzvednutí, včetně izolovaných osob, které je třeba dostat zpět na vlastní nebo spojeneckou základnu,“ popsal mjr. J. T., velitel vrtulníkové posádky z 222. vrtulníkové letky. Z pohledu posádky šlo o výcvik, který přesně napodobuje realitu. „Do naší běžné činnosti podobná cvičení vnášejí momenty překvapení, někdy až chaosu, kdy je nutné reagovat na neplánované a často nečekané situace. To je přesně to, co bychom zažili v reálném nasazení,“ uvedl mjr. J. T., který vidí velký přínos také v propojení s pozemními a vzdušnými složkami, včetně operátorů UAV či předsunutých leteckých návodčích JTAC. „Moderní operace nelze provádět izolovaně. Interoperabilita je klíčová a nelze jí dosáhnout jinak než společným výcvikem a vzájemným učením,“ doplňuje. Do budoucna by se podle něj měla pozornost zaměřit i na rozšíření pozemní přípravy leteckých posádek, které se mohou v krizové situaci ocitnout mimo přátelské území. „Schopnost fungovat po nouzovém přistání, zvládnout střeleckou přípravu i zelenou taktiku, může rozhodnout o přežití celé posádky,“ uzavírá mjr. J. T.

Aktivní zálohy KVV Ostrava: V roli „bad guys“

Významný podíl na realistickém průběhu cvičení měly aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Ostrava, které se v rámci scénáře ujaly role OPFOR – tedy protivníka. Účastníci byli důkladně proškoleni v taktikách přepadu, léček či aeromobilních operací a stali se důležitou součástí výcvikového prostředí. „Naši vojáci AZ jsou primárně určeni k ostraze a ochraně objektů NODOS, ale v rámci kurzu se setkali s taktikou, kterou si v běžném výcviku nemohou vyzkoušet. Postavili se do rolí ‚bad guys’, byli řádně vycvičeni a své úkoly zvládli velmi dobře,“ uvedl pplk. Radim Pyszko, náčelník štábu KVV Ostrava. Cílem bylo, aby záložníci poznali taktiku a postupy jiných složek a pochopili principy spolupráce v terénu. „Setkali se s profesionálními vojáky z různých útvarů a mohli tak vnímat jejich způsob práce i přístup. To je pro jejich rozvoj velmi cenné,“ dodal Pyszko. Vyhodnocení výcviku přineslo jednoznačnou zpětnou vazbu: „Naši záložníci hodnotili kurz jako mimořádně přínosný. Doslova řekli: ‚Bylo to super – a jestli cvičení bude příští rok znovu, už teď se hlásíme.’ Takové hodnocení je pro mě nejlepším důkazem, že cvičení mělo smysl,“ uzavírá pplk. Pyszko.

Společná zkušenost: Realističnost, propojení a důvěra

Zkušenosti zúčastněných útvarů tedy potvrzují, že cvičení typu „Speciální příprava pro krizové situace“ představují mimořádně efektivní formu výcviku. Přínos nespočívá pouze v rozvoji dovedností jednotlivců, ale především ve společném procvičení komplexních scénářů, které kombinují vojenské, informační i civilní aspekty krizí.

Jak shrnul kapitán Vašina, propojení s civilním prostředím je klíčové: „Zapojení civilních institucí, médií či odborníků z praxe zvyšuje autentičnost výcviku, rozšiřuje pohled účastníků a podporuje schopnost efektivní komunikace napříč resorty.“ Cvičení tak nejen otestovalo taktické schopnosti a připravenost jednotek, ale zároveň posílilo důvěru a spolupráci mezi armádou, zálohami a civilní sférou, čímž se potvrzuje další významný přínos ve formě budování komplexní odolnosti státu v době, kdy se hranice mezi bezpečnostními a civilními hrozbami stále více stírají.