Svět v krizovém režimu: Dopady na Česko

 07. 07. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Ve čtvrtek 16.6.2022 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnila konference s hvězdným obsazením. Kromě videozáznamu nabízíme čtenářům CZ DEFENCE také stručný výtah klíčových bodů, protože považujeme problematiku současných krizí – hlavně prolínání a umocňování jejich faktorů, nepředvídatelnost a mnohotvárnost – za téma, které rozhodně nesmí zapadnout, a to ani ve srovnání s probíhající válkou ve východní Evropě. Ta je vlastně jen kouskem do skládačky dnešního „krizového režimu“ – a ten se stává novým normálem.

Video: Svět v krizovém režimu: Český stát a jeho schopnost čelit souběhu krizí / YouTube

Konferenci uspořádala Pražská bezpečnostní konference, z. s. s podporou Města Hluboká nad Vltavou a Jihočeského kraje pod záštitou hejtmana Martina Kuby. První blok se věnoval schopnosti českého státu čelit souběhu krizí na celostátní a mezinárodní úrovni.

Václav Cílek, geolog a prakticky založený intelektuál, připomněl, že po každé krizi přichází regenerace. Otázka je, jak dlouho trvá a jak hluboká ta krize je. Období klidu a prosperity se skutečně periodicky střídají s těmi krizovými. Nyní jsme na počátku chaotické fáze cyklu. Tu současnou krizi lze označit za kompozitní, poskládanou a spletenou jako lano z různých zdánlivě nesouvisejících vláken. Jsme v období, kdy dochází k celkové transformaci společnosti, která trvá obvykle kolem třiceti let. To se nutně projeví na mentalitě společnosti. Rizikem je určitá ztráta zdravého rozumu, která pramení z období blahobytu a z krize důvěry mezi generacemi. Musíme si vytvořit naši vnitřní resilienci, předefinovat svoje vnitřní hodnoty – a k tomu bude třeba nepodléhat vlivu médií a držet se vlastního názoru. Zároveň je zřejmé, že narážíme na limity hmotného světa. Bude třeba posilovat soběstačnost; zesílí tendence k samozásobitelství a nezávislosti na vnějších zdrojích. Čeká nás omezení dodávek plynu, které bude nutno nahrazovat zpočátku zejména elektřinou. S tím poroste vliv státu, který musí garantovat dodávky všeho nutného pro život.

shutterstock_2163086441Foto: Čeká nás omezení dodávek plynu, které bude nutno nahrazovat zpočátku zejména elektřinou (ilustrační foto) | Shutterstock

Globálně bychom neměli přehlížet dramaticky se prohlubující nedostatek podzemních vod, který ovlivní vše. Do toho běží periodický, cca jedenáctiletý sluneční cyklus, který způsobuje přírodní katastrofy – a s ním opět roste riziko povodní, ještě silnějších, než byly roku 2002.

Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a jaderná fyzička, navázala tím, že největší nebezpečí vnímá v oblasti solidarity a soudržnosti společnosti. Palčivý rozdíl vnímá mezi postoji a názory obyvatelstva Prahy a přilehlé, v blahobytu tonoucí části středních Čech na jedné, a obyvateli ostatních regionů na straně druhé. „Narážím na letitou neschopnost centrálních institucí vnímat miliony hlasů lidí z okrajových částí země, z příhraničí. Lidé se necítí být součástí státu, nedůvěřují mu a podle toho se chovají“. Politická reprezentace nezastupuje dostatečně profil většinové společnosti. Jak se budou prohlubovat rozdíly mezi jednotlivými lidmi a mezi regiony, je načase věnovat se oživení „společenské smlouvy“, která musí být založená na důvěře. Do toho nám nastává „konec velkých prázdnin“ – dlouhé období míru a prosperity. Zatímco Česko má soběstačnost ve výrobě elektřiny, u ostatních zdrojů je hlavní problém je sem vůbec dostat. Polsko začalo budovat s předstihem plynovody nezávislé na Rusku. Cena energie není synonymem pro hodnotu. Hodnota je to, že nám zajistí vůbec nějaké fungování společnosti. Zásadní je tedy zajistit dostatek energie ve správném místě, času a ceně. Význam jaderné energetiky je dnes hlavně v její spolehlivosti.

„Krize je skvělá v tom, že víte, že musíte něco změnit. Letíte proti zdi a musíte něco udělat. Možná to nevyjde a rozmáznete se. Ale když neuděláte nic, rozmáznete se určitě.“  Tím začal Miroslav Singer, ekonom a předseda dozorčí rady Generali Česká pojišťovna a bývalý guvernér České národní banky. Naše země má za sebou dvaatřicet let klidu a relativní prosperity. Mohla se rozvíjet, zvyšoval se náš ekonomický výkon. Inflace je krátkodobý a řešitelný problém.

Musíme redefinovat náš vztah k Evropě. Když se na něj podíváme z odstupu, tak alternativy k tomu existujícímu jsou v zásadě dost extrémní. Jednou je Czexit, zřejmá katastrofa. A druhou je už jen federalizace a EU jako stát. Evropa nám, jako nejprůmyslovější zemi Unie dává bezprecedentní přístup na velký trh a civilizuje naše sousedství. Věci se ale dějí způsobem, který příliš neovlivníme. Sousedíme s Německem. Německé firmy jsou zvyklé hodně lobovat, hodně investovat a tak, jak otevíraly své závody jinde, je mohou i začít zavírat. Pro navázané země bude mít jakákoliv chyba v rozhodování větší dopad.

Vztah k Rusku se láme s hranicí staré a nové Evropy. Odvěkým problémem Ruska je propastný a frustrující rozpor mezi ambicemi a vlastními schopnostmi. Známe dlouhodobou realitu zemí, které s ním hraničí: Rusko nemá spřátelené sousední státy. Jeho armáda je neadekvátní k ekonomické síle. Spěchá i z demografického hlediska, které je pro něj nepříznivé. Velmoci jako Čína nebo Indie si mohou počkat, demografický vývoj je na jejich straně.

Česku ovšem taky chybí důležitá kompetence: dělat dobrou zahraniční politiku. Německo, Polsko a Maďarsko na rozdíl od nás umí rozhodovat se strategickou vizí. Kromě toho je naší chronickou potřebou urychlení digitalizace státu a zlepšení výkonu školství – kam patří nutně i návrat matematiky.

Lubomír Zaorálek, bývalý ministra zahraničních věcí a kultury, upozornil na opakující se negativní rysy v řízení krizí: naše vlády se chovají v období krize v podstatě stejně. Když přijde, zpočátku ji zvládáme dobře, naše první reakce je zdařilá, můžeme být vzorem pro jiné. Ale nedokážeme trend udržet, nahradit improvizaci rychle disciplínou. To platilo pro covid a stejně tak nyní pro uprchlickou krizi. Začali jsme dobře a nyní se už přou kraje s vládou. Norové si udělali studii, vytvořili krizový manuál a své chyby neopakují. My bohužel nejsme schopni udělat z vlastních chyb závěr, nastavit systém, nejsme schopni krizi dlouhodobě zpracovat a posunout se kvalitativně dál – na rozdíl od jiných Evropanů, kteří jsou zpočátku pomalejší a méně suverénní.

Vstupujeme nyní do období geopolitické nestability, která bude minimálně na dekádu. Právě v důsledku chybějící disciplíny nebudeme schopni se s následky krizí dlouhodobě vyrovnávat. Válka, která se dnes děje, zvyšuje pravděpodobnost recese. Jak tohle desetiletí zvládnout? Jako klíčové vnímám vztahy mezi lidmi, silné instituce a silné příběhy, které lidé sdílejí. Sociální sítě společnosti bohužel tříští. Jsme na začátku nové éry. To, že se vracejí pandemie, války, to není důvod pro depresi, ale musíme s tím něco dělat. Lépe nebo hůře, ale jen tak to zvládneme.

Česko má ve světě stále velkou přitažlivost, která je daná dostupností dobrého života. Důkazem je, že i Češi, kteří zbohatli a dosáhli velkých úspěchů v zahraničí, se i po dlouhých letech vrací nakonec natrvalo domů, anebo o tom stále vážněji uvažují. K dlouhodobé neschopnosti naší zahraniční politiky lze dodat, že je nám skutečně vzdálená vůle ovlivňovat okolí ve svůj prospěch a k obrazu svému, kterou pozorujeme u Poláků a Maďarů. V tom jsme totiž stejní jako Rakousko – ostatním důvěřujeme a vystačíme se sami, protože víme, jak je u nás dobře. Dobrý model to ale opravdu není. Výzvou pro nás je teď nedovolit vznik proti sobě stojících bloků ve světě, hledat partnery, více diskutovat, a neodřezávat se v tom ani od spolupráce s Čínou.

Téma urychlení digitalizace státu a veřejných služeb vnesl zakladatel společnosti WEDOS Internet Josef Grill, podle nějž je v oblasti IT stát o roky pozadu za privátním sektorem. Množí se technická selhání v institucích, jako je Řízení letového provozu, Ředitelství silnic a dálnic či nemocnice. Potřebujeme urychleně zvýšit bezpečnost jejich systémů. Bez fungujících sítí budeme úplně bezmocní. Žili jsme si dosud nadprůměrně dobře, ale zaostáváme nejen jako Česko, ale i jako Evropa. Lídry digitalizace jsou jednoznačně USA, Čína, nebo nám blízký Izrael.

Druhý blok, věnovaný odolnosti regionů a jejich kapacitám pro zvládání krizí, zahájil senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa. Popsal vlastní zkušenost, kdy za 28 let v úřadu starosty museli zvládnout krizi finanční v roce 2009, záplavy v letech 2002 a 2013, zvládli jsme covid a zvládáme i uprchlickou krizi 2022. Z každé krize vycházíme poučenější, zkušenější, záplavy nám umožnily smysluplně investovat do infrastruktury a město díky nim rozkvetlo. A zvládneme i ty další, musíme se ale naučit obracet negativa v pozitiva. V těžkých chvílích musíme nejdřív hledat pomoc sami u sebe, zařídit se sami. A přitom si zachovat optimismus a dobrou náladu.

Video: Svět v krizovém režimu: Odolnost regionů a jejich kapacity pro zvládání krizí / YouTube

Plukovník Lubomír Bureš, ředitel Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje poukázal na fakt, že řešení krizových situací v minulosti přineslo pozitivní efekt pro zkvalitnění řídících činností hlavních složek integrovaného záchranného systému. V dobách klidu docházelo k tomu, že krizové plány bobtnaly a komplikovaly se. Díky nutnosti zvládat krizové situace jsme dnes ale nesrovnatelně dál než před 20 lety. Podařilo se zjednodušit systémy operačního řízení, zlepšit operabilitu, umíme rychle reagovat na událost, rychle a efektivně zasáhnout. Je potřebné mít propracovanou, ale jednoduchou a v zásadě univerzální matici plánování, protože řada činností se i v případě různých typů krizí pořád opakuje. Plány se musí aktualizovat takřka v reálném čase. Řízení krizí je možné jen tehdy, když lidé věří informacím, které jim předkládáte. Aby nám lidi mohli věřit, měli bychom je učit, jak si informace sami třídit a tím bránit dezinformacím. Důvěra lidí, spolupráce s médii a veřejností je v tomto smyslu klíčová. Komunikace s veřejností by už měla být automaticky součástí jakýchkoli cvičení. A která hrozba si zaslouží bezprostředně intenzivní přípravu? Jsou to situace spojené s výpadkem elektřiny a informačních sítí, tedy blackout.

Plukovník Jaroslav Hrabec, zástupce velitele Velitelství teritoria Armády ČR, potvrdil, že i armáda je připravená zapojovat se prakticky do zvládání všech hrozeb na území státu, které vyžadují její kapacity. Úzká spolupráce v rámci krizového řízení ČR už je samozřejmostí. Žádoucím krokem pro nejbližší budoucnost je prosadit jednotný systém krizového plánování, tedy pro krizové situace vojenského i nevojenského charakteru. Jedním z blízkých kroků je revize krizových plánů a plánů obrany z pohledu zapojení a uplatnění armády. Dlouhodobějším procesem je ustavení a vybudování teritoriálních sil AČR na bázi aktivních záloh, a to v potřebném, tedy výrazně větším rozměru, než je tomu dnes (pěší roty při krajských vojenských velitelstvích).

Obrovský pokrok ve schopnostech zvládat krizovou situaci potvrdil také Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy. Systémy varování jsou dnes plně funkční a spolehlivé. Mimořádný důraz klade na schopnost vzájemně komunikovat, vyrozumět všechny příslušné orgány i získat rychlou reakci uvnitř a v hloubce vlastní organizační struktury, a to i v případě výpadku komunikačních sítí a výpadku proudu, což jsou reálná rizika. K dispozici je třeba mít vždy více komunikačních platforem; své přednosti měl kromě mobilních telefonů i bývalý rozhlas po drátě.

Velkou výhodou Jihočeského kraje je soběstačnost v zásobování vodou, robustní vodárenská síť a vydatné a spolehlivé zdroje pitné vody. Rizikovým faktorem může být v případě povodní paradoxně sofistikovaná rybniční soustava, protože rybníky slouží v době povodní do určitého okamžiku jako přirozený akumulační prostor, ale mohou se stát i zdrojem nebezpečí. Minulé povodně nás naučily, že na rybničních soustavách musíme včas plánovat a realizovat potřebná opatření.

Problematiku nedostatku vody jako klíčové hrozby pro některé jiné regiony ČR zdůraznil Petr Wagner, technický ředitel Wero Holding. Sucho se stává chronickým rizikem zejména pro jižní Moravu. Z pohledu tržních subjektů lze efektivně přispět k prevenci znečišťování podzemních vod, k provádění analýz a přípravě záložních kapacit při výpadku zdrojů pitné vody (rychle nasaditelné úpravny vody apod.)

shutterstock_450088237Foto: Problematiku nedostatku vody jako klíčové hrozby pro některé jiné regiony ČR zdůraznil Petr Wagner, technický ředitel Wero Holding. (ilustrační foto) | Shutterstock

Zásadní témata otevřela také Hana Šťastná, ředitelka Jihočeské agrární komory. Poukázala v první řadě na potřebu řešit potravinovou soběstačnost, kde jen v Jihočeském kraji došlo k výraznému poklesu osevních ploch o 20 %, v chovu prasat a drůbeže dokonce o 80 %. I v kontextu současných válečných událostí musíme začít vážně myslet na potravinovou bezpečnost a jak ji vlastními silami co nejlépe zajistit. Zemědělství je strategickou složkou národního hospodářství a vyžaduje strategické řízení. V době krize nemůžeme zavřít chovy živých zvířat, musí dostávat pravidelnou péči. Bylo by potřebné vedle vytváření strategických zásob potravin definovat v regionech i strategické chovy zvířat, které by v době krize byly rezervou. Výhodou regionů je, že jsou to relativně malé jednotky, dobře řiditelné. Lidé se tu navzájem znají a mohou proto v krizi postupovat správně. Zemědělci ale potřebují jasnou veřejnou objednávku. Problémů je přitom celá řada. Válka na Ukrajině může postihnout hlavně trh s obilninami, olejninami a hnojivy. Slabinou se stává celková závislost zemědělství na dotacích, které vlastně potlačují produktivní funkci zemědělské výroby. V situaci, kdy podle profesora Milana Zeleného „globalizace se vyčerpala“, nastupuje výhoda regionů a jejich vnitřní dynamiky. Konkrétní akcí, jíž chtějí jižní Čechy čelit enormním nákladům na elektrickou energii – a tím se vracíme k úvodu celé konference – je i strategický krok: zřízení South Bohemia Nuclear Park, jehož účelem je výstavba prvního modulárního reaktoru (SMR) v areálu JE Temelín.

shutterstock_2134609697Foto: Zásadní témata otevřela také Hana Šťastná, ředitelka Jihočeské agrární komory. Poukázala v první řadě na potřebu řešit potravinovou soběstačnost, kde jen v Jihočeském kraji došlo k výraznému poklesu osevních ploch o 20 % (ilustrační foto) | Shutterstock

Konference ukázala, že téma odolnosti se do značné míry překrývá s raketově rostoucím významem soběstačnosti. Jak pro zvládání vojenských, tak nevojenských krizí. Všichni vystupující se prakticky shodli na tom, že co nemáme k dispozici, co nepochází z vlastních zdrojů, případně z připravených zásob, to prostě v nastalé krizi mít nebudeme. Platí to pro energetiku, zásobování potravinami i vodou, pro obranu a vojenské i bezpečnostní technologie, i pro průmyslovou výrobu.

Libor Stejskal
Pražská bezpečnostní konference, z.s.