Vojenské technické muzeum Lešany se v sobotu 29. srpna opět stane dějištěm jedné z největších tuzemských přehlídek historické vojenské techniky. Vojenský historický ústav Praha zde uspořádá již 22. ročník tradičního Tankového dne, jehož hlavním tématem bude tentokrát období studené války. Návštěvníci uvidí desítky kusů techniky někdejšího východního i západního bloku, nově restaurované exponáty a přírůstky do sbírek VHÚ Praha. Chybět nebudou dynamické ukázky ani tradiční rekonstrukce bojové operace, která připomene boj o Ludendorffův most u Remagenu, který se odehrál v závěru druhé světové války a jehož filmové zpracování má výraznou československou stopu.

Poslední prázdninová sobota patří v kalendáři Vojenského historického ústavu Praha již tradičně Tankovému dni. Letos se ve Vojenském technickém muzeu Lešany uskuteční jeho 22. ročník a pořadatelé jej tematicky spojili především s obdobím studené války. Právě v letošním roce uplynulo 80 let od známého projevu bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu. Jeho vystoupení z 5. března 1946, ve kterém hovořil o „železné oponě“ spuštěné napříč evropským kontinentem, se stalo jedním ze symbolických mezníků nastupujícího rozdělení Evropy a světa na dva mocenské bloky.

Toto rozdělení se zásadně promítlo také do vývoje vojenské techniky. Tanky se během studené války staly nejen jedním z hlavních prostředků případného rozsáhlého konfliktu mezi NATO a Varšavskou smlouvou, ale zároveň symbolem vojenské síly obou stran. Závody ve vývoji pancéřové ochrany, palebné síly a mobility postupně přinesly několik generací konstrukcí, z nichž řadu dnes uchovává právě Vojenský historický ústav Praha.

V lešanské aréně tak bude možné sledovat techniku dokumentující vývoj od konce druhé světové války až po závěrečné dekády studené války. Východní konstrukční školu mají podle dosud zveřejněných informací reprezentovat například těžký tank IS-3 a tanky T-34, T-54, T-55 či T-72.

Proti nim se představí stroje západní provenience včetně amerického stíhače tanků M36 Jackson, hlavního bojového tanku M60 Patton nebo německého Leopardu 1A1. Právě možnost vidět stroje obou někdejších mocenských bloků v pohybu patří k největším přednostem Tankového dne. Lešany totiž nejsou pouze statickou muzejní expozicí. „Vojenský historický ústav dlouhodobě věnuje značné úsilí tomu, aby byla část jeho sbírkových předmětů udržována v provozuschopném stavu. Tankový den je tak zároveň příležitostí představit výsledky práce restaurátorů, techniků a dalších pracovníků muzea, kteří se starají o zachování vojenské techniky pro další generace,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek. 

Od OT-810 D po americký Gama Goat

Jedním z exponátů, který by měl letos přitáhnout pozornost, je nově zrestaurovaný československý obrněný transportér OT-810 D. Vozidlo představuje domácí poválečnou konstrukční kapitolu navazující na německé polopásové transportéry. Pracovníci Vojenského technického muzea se jeho renovaci věnovali delší dobu a již v minulém roce VHÚ ukázal práce na motoru Tatra 928, který tento stroj pohání. Zcela odlišnou konstrukční filozofii reprezentuje americký M561 Gama Goat. Šestikolové obojživelné terénní vozidlo vzniklo pro americkou armádu a spojováno je zejména s obdobím války ve Vietnamu. Díky kloubové konstrukci tvořené dvěma částmi bylo určeno pro pohyb v mimořádně obtížném terénu. Také tento stroj se má v Lešanech objevit v rámci letošního programu.

Pozornost však pravděpodobně opět přitáhnou především tanky. Jedním z nejvýraznějších představitelů sovětské poválečné techniky je IS-3, jehož charakteristická nízká věž a specificky tvarovaná přední část korby předznamenaly některé prvky pozdější sovětské tankové školy. Na opačné straně pomyslné železné opony bude stát například americký M60 Patton. Ten vznikal v době, kdy Spojené státy reagovaly na rychlý vývoj sovětských tanků T-54 a T-55. Přestože měl původně představovat do značné míry přechodové řešení, stal se jedním z nejrozšířenějších západních hlavních bojových tanků své doby a jeho modernizované varianty se v některých zemích udržely ve službě mimořádně dlouho.

Dalším reprezentantem západní tankové školy bude Leopard 1A1. Německý Leopard 1 byl konstruován v době, kdy se vzhledem k tehdejším možnostem protitankových zbraní stále více zdůrazňovala mobilita, palebná síla a schopnost působit v podmínkách předpokládaného evropského bojiště. Společné předvedení Leopardu s T-54, T-55 či pozdějším T-72 tak návštěvníkům nabídne názorný pohled na rozdílné přístupy k obrněné technice, které se na obou stranách železné opony vyvíjely několik desetiletí.

Boj o most u Remagenu

Tankový den však tradičně není jen přehlídkou jednotlivých vozidel. Jedním z hlavních bodů programu jsou dynamické bojové ukázky připravované Vojenským historickým ústavem ve spolupráci s kluby vojenské historie. Letos se jedna z nich vrátí do samotného závěru druhé světové války a připomene boj o Ludendorffův železniční most přes Rýn u německého Remagenu. Události z března 1945 patří k pozoruhodným epizodám závěrečné fáze války v západní Evropě. Americká 9. obrněná divize při svém postupu dorazila k Remagenu a zjistila, že Ludendorffův most stále stojí. Německé jednotky se jej pokusily zničit, demolice však nebyla úspěšná a Američané získali možnost vytvořit předmostí na východním břehu Rýna.

Podle materiálů VHÚ se přes most během prvních 24 hodin podařilo převést přibližně osm tisíc mužů společně s tanky a protiletadlovými prostředky. Německá strana se následně snažila strategicky významný přechod zničit různými prostředky včetně dělostřelectva, letectva, plovoucích min nebo nasazení speciálních jednotek.

Remagen a jeho československá stopa

Pro české prostředí má Remagen ještě jeden mimořádně zajímavý rozměr. Událost se stala námětem amerického filmu Most u Remagenu, který režisér John Guillermin natáčel v roce 1968 také v Československu, mimo jiné v okolí nedaleké Davle. Natáčení probíhalo v atmosféře pražského jara a přítomnost vojenské techniky upravené tak, aby představovala americké síly, získala po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy téměř absurdní politický kontext.

Sovětská propaganda totiž záběry americky vyhlížející vojenské techniky a vojáků využívala jako údajný doklad přítomnosti západních sil v Československu. Propojení letošního Tankového dne s Remagenem proto není jen připomínkou jedné epizody druhé světové války. V jistém smyslu propojuje konec světového konfliktu s následnou studenou válkou a současně připomíná zvláštní československou stopu, kterou získal příběh Ludendorffova mostu o více než dvě desetiletí později.

Nové přírůstky, vojenské tábory i historická letadla

Vedle bojových ukázek a předvedení techniky se mají návštěvníci seznámit také s novými přírůstky do sbírek Vojenského historického ústavu Praha. Právě Tankový den tradičně slouží jako jedna z příležitostí, kdy muzeum představuje veřejnosti výsledky své akviziční a restaurátorské činnosti. Program doplní dobové vojenské tábory a ukázka výcviku služebních psů Armády České republiky. Pokud to dovolí meteorologické a letové podmínky, počítá se rovněž s letovými ukázkami historických letounů ze sbírek VHÚ Praha.

Tankový den představuje vrchol návštěvnické sezony Vojenského technického muzea Lešany a současně jednu z největších pravidelných akcí pořádaných Vojenským historickým ústavem Praha. Letošní 22. ročník navazuje na loňský Tankový den věnovaný 80. výročí konce druhé světové války. Tehdy program zahrnoval nejen rozsáhlé dynamické ukázky pozemní techniky, ale také přelet dvojice stíhacích letounů JAS-39 Gripen a historických letounů ze sbírek VHÚ.

Samotné Vojenské technické muzeum Lešany přitom patří rozsahem svých sbírek k mimořádným institucím svého druhu. Areál bývalých dělostřeleckých kasáren umožňuje prezentovat velké množství tanků, obrněných transportérů, dělostřelecké techniky, vojenských automobilů, logistických prostředků a dalšího materiálu, který dokumentuje více než století vývoje pozemní vojenské techniky. Význam dynamických akcí, jako je Tankový den, spočívá především v možnosti ukázat část těchto exponátů nikoliv jako nehybné muzejní předměty, ale v prostředí, které alespoň částečně připomíná podmínky, pro něž byly původně konstruovány.