Bezpečnostní pakt AUKUS, uzavřený v roce 2021 mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií, představuje jednu z nejambicióznějších bezpečnostních iniciativ poslední dekády. Jeho hlavním cílem je posílení obranyschopnosti a technologické převahy západních struktur v Indo-Pacifiku, zejména prostřednictvím sdílení technologií pro jaderné ponorky a rozvoj dalších špičkových vojenských kapacit. Od počátku byl pakt vnímán jako přímá reakce na rostoucí vliv Číny a její vojenské aktivity v Tichomoří.

V létě 2025 však Bílý dům oznámil, že Trumpova administrativa provede „audit“ AUKUS, což vyvolalo ostré reakce doma i v zahraničí. Členové Kongresu napříč politickým spektrem naléhali na prezidenta, aby klíčové závazky vůči Austrálii a Velké Británii zůstaly nedotčeny. Obávají se, že zpochybnění nebo zpomalení paktu by mohlo oslabit odstrašující sílu trojstranné aliance a otevřít prostor pro posílení čínského vlivu v regionu. Samotný přezkum má být podle administrativy dokončen na podzim. Jeho výsledkem může být potvrzení současného směru, zásadní úpravy projektu, nebo dokonce odklad některých jeho klíčových částí. V každém z těchto scénářů se však hraje o strategickou stabilitu v jednom z nejdůležitějších geopolitických regionů současnosti. 

Proč vznikl AUKUS 

Vznik paktu AUKUS v září 2021 představoval strategický posun v přístupu Spojených států, Velké Británie a Austrálie k bezpečnosti v Indo-Pacifiku. Region se v posledním desetiletí stal epicentrem mocenského soupeření, přičemž hlavní hybnou silou byla rostoucí hospodářská a vojenská síla Čínské lidové republiky. Rozšířila svou vojenskou přítomnost v Jihočínském moři, militarizovala umělé ostrovy a výrazně zvýšila počet námořních hlídek v oblastech s nevyjasněnou suverenitou. Současně posílila diplomatické a ekonomické vazby s řadou tichomořských států, což vyvolalo obavy, že region se postupně dostane pod její vliv.

AUKUS byl koncipován jako trojstranná bezpečnostní a technologická aliance, která měla tento trend vyvážit. Jeho první pilíř se soustředí na poskytnutí jaderných ponorek Austrálii, schopných dlouhodobého nasazení a operací ve velkých vzdálenostech. Druhý zahrnuje sdílení a společný vývoj špičkových vojenských technologií, jako jsou hypersonické střely, kybernetická obrana nebo aplikace umělé inteligence v obranných systémech. Z pohledu Austrálie je AUKUS významným akvizičním a technologickým projektem. Spojené státy a Velká Británie naopak získávají dlouhodobého strategického partnera s posílenými kapacitami, který může efektivněji sdílet zátěž při obraně regionu.

Na mezinárodní scéně byl AUKUS od počátku vnímán ambivalentně. Zatímco Japonsko či Indie spolupráci uvítaly, Francie reagovala negativně – přišla totiž o kontrakt na dodávku konvenčních ponorek pro Austrálii, což vyvolalo diplomatickou roztržku. Čína pakt kritizovala jako destabilizující faktor a „asijskou verzi NATO“, což signalizovalo, že Peking AUKUS vnímá jako přímou výzvu svým ambicím či přímo nepřátelský pakt. 

Vojenská rovnováha a odstrašování

Pokud by audit vedl k odkladu či omezení prvního pilíře (jaderné ponorky pro Austrálii), oslabil by se nejcennější prvek spojeneckého odstrašování v podmořské doméně. AUKUS počítá s prodejem 3–5 ponorek třídy Virginia, cílem je zhruba osmikusová australská flotila. První dodávky jsou rámcově spojovány s obdobím po roce 2032, současně ale americká výrobní kapacita dlouhodobě nestačí (cca 1,2 ponorky ročně proti cíli 2). V dlouhodobém horizontu se ve 40. letech 21. století očekává společný vývoj designu AUKUS-SSN ve spolupráci s Velkou Británií, které budou vyráběny v Austrálii. Pro Čínu to znamená delší „okno příležitosti“ v západním Pacifiku: méně spojeneckých jaderných útočných ponorek znamená snažší plánování protiponorkových a protilodních operací, více prostoru pro nátlak v Jihočínském moři i vůči státům ASEAN. Z vojensko-operačního pohledu je podmořská převaha kritická právě proto, že je těžko vyvažovatelná jinými prostředky.

Možné scénáře dalšího vývoje AUKUS

Podzimní audit AUKUS bude klíčovým momentem pro budoucnost alianční spolupráce v Indo-Pacifiku. Z dosavadních politických signálů a postojů hlavních aktérů lze odhadnout tři základní scénáře:

• Potvrzení stávajícího rámce – v tomto scénáři audit potvrdí plné pokračování obou pilířů paktu — výstavby jaderných ponorek pro Austrálii i rozvoje pokročilých technologií. Politicky by šlo o jasný signál jednoty a odhodlání čelit čínskému vlivu, a to nejen pro region, ale i pro další spojence, například Japonsko či Filipíny. Pro průmysl v USA a Velké Británii by pokračovala stabilní poptávka po loděnicích, subdodavatelských kapacitách a technologiích. Nevýhodou je, že tento přístup neřeší dlouhodobé kapacitní problémy amerických loděnic, a proto ponorková flotila by se rozšiřovala pomalu.
• Přesměrování priorit na „rychlejší“ technologie – administrativa by mohla rozhodnout o omezení investic do prvního pilíře a soustředit se na systémy z druhého pilíře: hypersonické zbraně, kybernetickou obranu a umělou inteligenci. Tyto kapacity lze nasadit rychleji a s menšími výrobními úzkými hrdly. Výhodou je vyšší flexibilita a rychlejší reakce na čínské kroky v regionu, nevýhodou ztráta dlouhodobé podmořské převahy, která je pro odstrašení klíčová. Austrálie by mohla tuto změnu vnímat jako oslabení závazků, což by narušilo vzájemnou důvěru.
• Odklad nebo redukce paktu – nejradikálnější varianta počítá s odložením části projektu (například dodávek prvních ponorek) nebo s redukcí celé flotily. Takový krok by mohl být zdůvodněn rozpočtovými úsporami, ale regionálně by byl vnímán jako ústup USA z pozice garanta bezpečnosti. Čína by tak získala delší období relativní volnosti v západním Pacifiku, k urychlení její snahy o upevnění kontroly nad Jihočínským mořem a oslabení politické soudržnosti v rámci Quad či dalších bezpečnostních formátů.

Strategické jádro problému

Bez ohledu na konečný výsledek auditu je zřejmé, že AUKUS má pro Spojené státy, Velkou Británii a Austrálii nejen vojenský, ale i politicko-symbolický rozměr. Každá změna bude sledována nejen v Pekingu, ale i v Tokiu, Dillí a dalších hlavních městech regionu. Rozhodnutí z podzimu 2025 tak může zásadně ovlivnit strategickou rovnováhu v Indo-Pacifiku na příští dekádu.

Zdroj: defensenews.com, defence24.pl, naval-technology.com