Mnohonárodní bojové uskupení Slovensko (MN BG SVK) vzniklo na jaře 2022 jako součást snahy posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli nevyprovokované agresi Ruska vůči Ukrajině. NATO proto rozhodlo o zajištění alianční přítomnosti na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Ve vojenském prostoru Lešť u Zvolena jsou součástí této Battlegroup kromě českých a slovenských vojáků také jednotky ze Spojených států, Německa a Slovinska. Velitelem Multinational Battle Group Slovakia je plukovník Karel Navrátil, který převzal 12. prosince 2. rotaci vojáků této mise. Na konci března letošního roku získal tento prapor certifikaci „Combat ready“. Komisi tehdy reprezentovalo 24 mezinárodních inspektorů, včetně dvou monitorujících příslušníků NATO z maďarské mnohonárodní divize střed. Hodnotilo se celkem 5 oblastí – příprava, operace, podpora, komunikační a informační systémy a administrace. Naše redakce měla možnost hovořit se zástupci všech jednotek: výkonným důstojníkem U.S. Army poručíkem Jonathanem Alvendiou, příslušnicí jednotky Bundeswehru majorkou a lékařkou Stefanie Böckler, zástupcem velitele roty poručíkem Jakou Babulčem, plukovníkem Alexanderem Schoberem – zástupcem velitele MN BG SVK a samozřejmě velitelem Multinational Battle Group Slovakia plukovníkem Karlem Navrátilem.

Video: Rozhovory se všemi zástupci členských zemí Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko / CZ DEFENCE

Mnohonárodní bojové uskupení Slovensko je vybudováno na bázi mechanizovaného praporu, který je složen z pěti základních manévrových jednotek, mechanizovaných rot české armády, slovinské armády, německé armády, armády Spojených států a společně se slovenskou stranou tvoří dohromady minometnou baterii. „Jsme podporováni jednotkami bojové podpory a bojového zabezpečení, které jsou rovněž mnohonárodní. Pokud se bavíme o číslech vojáků, asi neřeknu úplně přesné číslo. Pohybujeme se v mandátu, který vyhlásila Slovenská národní rada. Co se týče odborností, jsme primárně mechanizovaná jednotka. To znamená, že naší hlavní bojovou silou jsou obrněné prostředky podpory pěchoty a palebnou podporu nám poskytují české a slovenské minomety. Disponujeme dalšími prostředky pro vedení bojové činnosti, na průzkum, dálkový průzkum a vzdušný průzkum, teď hovořím hlavně o nepilotovaných prostředcích, o dronech. A samozřejmě naší nedílnou součástí je logistická podpora,“ představuje plukovník Navrátil složení slovenské battlegroup a zároveň vysoce hodnotí společné pětiměsíční působení u jednotky.

„Dokázali jsme si jasně definovat naše cíle a identifikovali jsme postupy, jak těch cílů dosáhnout. Máme společný výcvik. Samozřejmě ze začátku nebylo všechno ideální, ale postupem času se jednotky sladily a začaly jsme působit jako jednotná, řekněme, koherentní motivovaná jednotka, která dosáhla daných deklarovaných schopností, což bylo ostatně ověřeno v rámci certifikačního cvičení, které proběhlo ve druhé dekádě měsíce března.

V této chvíli je to jednotka, která je plně použitelná a nasaditelná v případě jakékoliv operace,“ hodnotí připravenost velitel Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko. Pokud budeme hledat specifika slovenské battlegroup, plukovník Navrátil poukazuje hned na dvě: „V první řadě máme zkušenosti z bojových misí, ale toto je jiný způsob orientování mise na výcvikovou. Dalším specifikem je fakt, že jednotka působí uprostřed země, kde fungují standardní mírové podmínky, takže je možno po výcviku upravit fungování praporu například návštěvou kulturních akcí a je možné si také jednoduše nakoupit.

Foto: V tomto speciálním díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s velitelem Multinational Battle Group Slovakia plukovníkem Karlem Navrátilem | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Prapor čeká pravidelná rotace, během které dojde k některým změnám ve výzbroji,“ vysvětluje plukovník Navrátil. „Tou první změnou bude pravděpodobně nahrazení německé mechanizované jednotky německou tankovou rotou, což výrazně zvýší taktické schopnosti. Naše kolové bojové prostředky budou nahrazeny pásovými bojovými vozidly pěchoty,“ nastiňuje situaci velitel slovenského bojového uskupení plk. Navrátil, který současně dodává, že největší posilou bude přítomnost německých tanků Leopard.

Důležitou součástí slovenského mnohonárodního uskupení je přítomnost vojáků v aktivní záloze, což plukovník Navrátil vnímá pozitivně. „Záložníci, kteří tady s námi jsou, se velmi osvědčili. Když se podíváte na jednotku, tak dnes nepoznáte, kdo je záložník a kdo je profesionální voják. Ti záložníci úplně zapadli a trénují, cvičí, žijí ve stejných podmínkách jako my, v tom diskomfortu, který s sebou vojenská služba v zahraničí přináší. K tomu ještě dodám, že výcvik v mnohonárodním prostředí přináší také jazykové zkušenosti. Kolem vás nejsou jen Češi, musíte komunikovat v angličtině. To vojákům aktivní zálohy dává velké zkušenosti a já si myslím, že tohle je ideální mise pro to, aby by se tady vojáci aktivní zálohy vystřídali a vycvičili,“ dodává velitel Multinational Battle Group Slovakia plukovník Karel Navrátil.

V rámci návštěvy u Mnohonárodního bojového uskupení na Slovensku jsme měli také možnost hovořit se všemi zástupci zahraničních jednotek. Aby mnohonárodní prapor mohl fungovat optimálně, musí se sladit všechny činnosti, což může při jiné struktuře družstev v jednotlivých armádách být problém. „Pokud velitelé znají úkol, na který jsou připraveni, tak jsou drobné rozdíly schopni vykomunikovat, koordinovat a dokončit úkol,“ říká poručík Jonathan Alvendia – výkonný důstojník U.S. Army. Podle něj nebyla složitá ani adaptace na přístup a způsob výcviku ostatních spojenců v této misi. „My cvičíme pravidelně. Každé dva nebo tři měsíce se sejdeme s tímto bojovým uskupením a trénujeme, učíme se navzájem schopnosti těch druhých a mezitím dvakrát až třikrát týdně cvičíme na střelnici a nacvičujeme budování týlové podpory s našimi spojenci,“ dodává poručík.

Foto: Rozhovor s výkonným důstojníkem U.S. Army poručíkem Jonathanem Alvendiou | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Podobně bezproblémovou vnímá spolupráci v rámci slovenské battlegroup i zástupkyně Bundeswehru majorka Stefanie Böckler. „Moje zkušenost byla vážně dobrá. Ukázali jsme, že zvládneme bojovat pospolu, pokud to bude nutné. Máme určité standardy NATO a každý národ, zejména zdravotníci v rámci NATO, ví, jak se starat o pacienty, jak dohromady spolupracovat. Je dobré vidět, že zvládneme bojovat dohromady, samozřejmě máme tu věci, na kterých musíme ještě pracovat. Například jsme měli potíže s radiokomunikací. Naše německé radiostanice nejsou příliš kompatibilní s radiostanicemi ostatních národů, ale když budeme trénovat déle, tak to vyřešíme a pak budeme moci dále spolupracovat.“

Foto: Rozhovor s příslušnicí jednotky Bundeswehru majorkou a lékařkou Stefanie Böckler | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Získávání cenných zkušeností včetně inspirace pro další výcvik vnímá také zástupce Slovinských ozbrojených sil poručík Jaka Babulč – zástupce velitele roty. „Já jsem přesvědčen, že mezinárodní vojenská spolupráce, zde v rámci tohoto uskupení, nám jako jednotce dala mnoho rozdílných metod, přístupů a řešení taktických úkolů na všech úrovních. Pro každého vojáka je to skvělá zkušenost. Každý voják může zhodnotit, jak pracujeme my a může to porovnat s tím, jak pracují ostatní jednotky jiných národů. Můžeme vidět, v čem jsme dobří a naopak můžeme něco zlepšit tím, že se budeme učit od ostatních.“

Foto: Rozhovor se zástupcem velitele roty poručíkem Jakou Babulčem | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Stejně jako velitele MN BG SVK plukovníka Navrátila, jsme se zeptali i ostatních zástupců členských států slovenského mnohonárodního uskupení, v čem je podle nich tato mise specifická? „Tahle mise je velmi jiná a specifická, protože je velmi blízko konfrontacím, ke kterým nyní v Evropě dochází a my tady stojíme v klínu, v té mezeře společně s našimi spojenci. Ještě nikdy jsem tak úzce s jinými národy nespolupracoval a bylo mi potěšením,“ říká poručík Jonathan Alvendia. Pro majorku Stefanie Böckler je mise specifická tím, že jsou si vojáci blíž než na jiných misích. „Například před rokem na misi v Norsku, jsme sice dohromady fungovali perfektně, ale zde na této misi pohromadě i bydlíme, jsme jeden mnohonárodní zdravotní tým a pracujeme i bydlíme pohromadě. Máme tak mnohem užší vazby jeden na druhého, a mnohem detailněji vidíme, jak pracují ostatní národy, kdy dochází k bližšímu propojení.“ Připravenost praporu vyzdvihuje i poručík Jaka Babulč, pro kterého je to již 4. zahraniční mise. „Všechny jednotky, které se přidaly k této rotaci, již byly dobře vycvičeny a připraveny. Jediné, co jsme museli udělat, bylo se secvičit dohromady, abychom jako prapor operovali jako jeden celek,“ dodává poručík.

Slovensko jako hostitelská země muselo, kromě klíčového rozhodnutí přijmout toto mnohonárodní vojenské uskupení na svém území, provést také mnoho logistických a organizačních příprav, což potvrzuje plukovník Alexander Schober – zástupce velitele MN BG SVK. Podle něj to bylo pro Slovensko něco úplně nového. „Když v roce 2016 začínal podobný projekt v Polsku a Pobaltských státech, měli všichni relativně dost času, ale v případě napadení Ukrajiny se vše změnilo. Máme před sebou úlohy, které chceme splnit tak, aby všechny jednotky NATO, které jsou na Slovensku, měly potřebné zázemí a zabezpečení pro každodenní život, včetně zabezpečení všestranného výcviku v součinnosti s ozbrojenými silami Slovenské republiky tak, aby byla zabezpečena celková idea detence a ukázané připravenosti. Takže je to výzva. Ze začátku to byl velký logistický problém, ale zástupci Slovenské republiky, ozbrojených sil a ministerstva obrany postupně vše zvládli. Máme za sebou dobré výsledky, ale máme stále mnoho práce před sebou.“

Foto: Rozhovor s plukovníkem Alexanderem Schoberem – zástupcem velitele MN BG SVK | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Podle plukovníka Schobera se umístění mnohonárodní jednotky na Slovensku setkalo s kladnou reakcí většinové veřejnosti. „Tato mise je specifická pro mě jako příslušníka ozbrojených sil Slovenské republiky a občana SR v tom, že je poprvé na území Slovenska umístěna tato mezinárodní mise v čase míru. Zabýváme se například legislativními otázkami a dalšími podmínkami, na které nejsme jako společnost zvyklí. Mnozí si možná mysleli, že budeme pomáhat jenom v zahraničí, například v zemích Afriky jako je Eritrea, nebo Kypr, Afghánistán či Východní Timor. Nikdy jsme si po roce 1990 nemysleli, že by mohlo dojít k nějakému blízkému ohrožení svrchovanosti, anebo celistvosti Slovenské republiky. To, co se děje na Ukrajině je pro nás všechny obranný, kulturní i politicko-vojenský šok a musíme nastavit nutné legislativní a další kroky. Toto vše s sebou přineslo nové výzvy, v tomto je to specifické,“ říká plukovník Alexander Schober, zástupce velitele MN BG SVK.

Pokud vás zajímají kompletní rozhovory se všemi zástupci členských zemí Mnohonárodního bojového uskupení Slovensko, pusťte si video v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE