Vojáky mají chránit proti koronaviru masky OM-90, realita je však často jinde

 18. 03. 2020      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Vojáci Armády České republiky se zapojují do ochrany státu v boji proti šíření koronaviru na 29 hraničních přechodech a hraničních úsecích. Policii tak posílí celkem 941 vojáků z povolání s 86 kusy techniky, především jde o osobní terénní vozidla. Vojáci se budou střídat ve 12 hodinových směnách. Podívejme se na to, jaké ochranné prostředky používají a jak se chrání.

hp-mikulov
Foto: Na hraničních přechodech vojáci měří lidem teplotu, pomáhají určit anamnézu, dezinfikují hasiče v ochranných oblecích. Armáda také poskytla stany a kontejnery (na fotografii hraniční přechod Mikulov).| army.cz

„Nepoužíváme respirátory ani roušky. Vojáci jsou standardně vybaveni maskami OM-90 a pláštěnkami JP-90. Masky jsou určené proti otravným a biologickým látkám a ve svých schopnostech převyšují schopnosti respirátorů, protože filtry jsou i proti virům podstatně účinnější než respirátory,“ řekl generál Petr Procházka v rozhovoru pro novinky.cz. Generál Procházka má nasazení vojáků jakožto posilu policistů na starost, tedy jsou i pod jeho velením, leč první slovo mají policejní velitelé.

Nicméně někteří vojáci možná používají i novější typ OM-95, který postupně nahrazuje stávající model OM-90, který je tak postupně nahrazován. Náhrada přichází vždy s ohledem na expiraci, která v tomto případě činí 10 let. Nové masky OM-95, respektive jejich část jako náhradu za expirující OM-90 zakoupila armáda v loňském roce od firmy Gumárny Zubří za zhruba 67 milionů korun, včetně DPH. Ale zpět k typu uvedeném panem generálem Procházkou. Tato vojenská ochranná maska v kombinaci s vhodným filtrem nebo dýchacím přístrojem chrání obličej a dýchací orgány vojáka proti účinkům toxických plynů, aerosolů, par, biologických látek a radioaktivních částic v teplotním rozmezí od -30°C do +70°C. Jedná se o kvalitní ochranu, tudíž lze říci, že jsou vojáci nasazeni na hraničních přechodech dostatečně chráněni.

om90
Foto: "Nepoužíváme respirátory ani roušky. Vojáci jsou standardně vybaveni maskami OM-90," řekl generál Petr Procházka v rozhovoru pro novinky.cz (ilustrační foto) | army.cz

Co se týče ochrany těla, zde je využívána pláštěnka JP-90, které také někteří vojáci říkají „atombordel.“ Poskytuje ochranu povrchu těla proti kapkám všech kapalin (s výjimkou organických rozpustidel) a radioaktivnímu prachu. Rovněž se může použít ke krátkodobé ochraně proti zápalným látkám jako je napalm a k nouzové ochraně proti účinkům světelného a tepelného záření jaderného výbuchu. Souprava se skládá z pláštěnky, rukavic a přezůvek. Lze ji využít jak k vojenským účelům, tak i k zemědělským pracím (postřik stromů nebezpečnými kapalinami). Takže i v případě této pláštěnky lze říci, že i přes svá značná léta plní svoji úlohu ve spojení s ochrannou maskou dobře.

hp-hate_3
Foto: Armádní zdravotnice společně s policistou na hraničním přechodu Hatě | army.cz

Sliby versus realita

Včerejší reportáž však ukázala, že ne každý voják sloužící na hranici je dostatečně chráněn. Dle portálu Seznam.cz chyběla některým vojákům ochrana ve formě respirátorů či roušek, kterou jim nakonec dodalo město Náchod a soukromý výrobce.

Vedoucí oddělení komunikace s veřejností Armády ČR, plukovnice Magdaléna Dvořáková, se k ochraně našich vojáků nedávno vyjádřila následovně: „Vojáci mají rozkaz nepřicházet do přímého kontaktu s lidmi. Pokud se do kontaktu budou muset dostat, musí si nasadit masku, to mají natrénované udělat velmi rychle,“ uvádí  Dvořáková. To ovšem popírá řada fotografií a televizních záběrů, na kterých je možné vidět občany diskutující s vojáky, případně vojáky, kteří nahlížejí do vozů a nemají adekvátní ochranné pomůcky.

Do redakce nám také přišlo několik postřehů a reakcí od našich čtenářů, z nichž vyberme např. tuto následující zkušenost. Každý voják a občanský zaměstnanec vstupující do budov ministerstva a k jednotlivým útvarům byl sice během poslední doby kontrolován dvojicí vojáků s digitálním bezkontaktním teploměrem, řada z těchto kontrolorů však nebyla prakticky nijak chráněna, někteří měli přes nos a ústa natažený pouze nákrčník či šálu.

Připomeňme si, že účinnost ochrany, jakou poskytuje šála, či nákrčník je cca 62 %. V případě kontaktu s nakaženým jde tedy o nedostatečnou ochranu a to je špatně. Výše uvedené případy nechráněných, resp. nedostatečně chráněných, vojáků pak celé globální ochranné opatření činí zbytečným a já pevně věřím, že se všichni příslušní vojáci brzy dočkají adekvátních ochranných prostředků.

 Autor: Martin Šiška