Vojenská policie České republiky je veřejností vnímána především jako složka zajišťující pořádek v armádě, vyšetřující trestnou činnost a střežící vojenské objekty. Jak ale vysvětluje zástupce náčelníka Vojenské policie brigádní generál Pavel Huták, její role se v posledních letech výrazně proměňuje – a stále více se orientuje na podporu vojsk v terénu i na zvládání moderních hrozeb. 

„Zákon o Vojenské policii je pro nás stěžejní – z něj vychází naše úloha a role,“ říká generál Huták. „Především jde o policejní ochranu ozbrojených sil ČR. To ale není jen střežení, vyšetřování a další policejní činnosti. V poslední době se to snažíme posunout do role podpory vojsk, protože situace tomu nahrává.“

Tento trend podle něj nezačal včera – Vojenská policie podporuje bojové jednotky dlouhodobě. „Začalo to u čtvrté brigády, když začala budovat bojové úkolové uskupení, jehož jsme byli součástí. Už tenkrát nebyla podpora pouze ve vyšetřování, ale spočívala také v ochraně velitelských stanovišť, konvojů, doprovodech, dohledu na kázeň nebo ochraně proti útokům,“ dodává generál.

České území je častou tranzitní trasou pro zahraniční vojenské jednotky. Vojenská policie proto úzce spolupracuje s partnery z NATO i dalších spojeneckých zemí. „Cvičící vojska cizích armád přebíráme od našich zahraničních kolegů na hranicích, následně dostanou poučení, upřesnění trasy, místa odpočinku a soustředění. Na trase je doprovázíme, zajišťujeme vozidlo v čele i na konci kolony, případně pohyblivé hlídky v rizikových úsecích,“ popisuje Huták.

Dříve byly podobné úkoly složitější kvůli jazykové bariéře. „Když jsem začínal a poslali mě doprovázet Holanďany, měl jsem angličtinu na úrovni STANAG 1. GPS nebyla, navigace nula – ukazovali jsme si prstem na mapě, kudy pojedeme,“ vzpomíná generál. Dnes je situace jiná – technologie i jazyková vybavenost vojáků výrazně pokročily.

Vojenská policie si v současnosti drží personální stav mírně nad 90 procenty. „Daří se nám to díky tomu, že pro mnoho našich příslušníků je to spíš celoživotní poslání než práce na pár let,“ vysvětluje Huták. Klíčová je podle něj motivace – nejen finanční, ale i profesní: možnost kariérního růstu, dalšího vzdělávání či specializace.

„Můžeme vojáky vyslat na vyšší odborné kurzy, na Policejní akademii nebo jiné vysoké školy. To u nás drží zkušené lidi a zároveň láká nováčky. Zatím se nám daří vyrovnávat generační výměnu, ale plánované navýšení stavu až o 500 lidí do roku 2035 je pro nás v současné době velkou výzvou,“ říká zástupce náčelníka Vojenské policie.

Rozvoj moderních technologií otevírá nové oblasti působení. „Už teď máme drony pro ochranu muničních základen nebo práci pyrotechniků. Máme vyškolených několik desítek operátorů a čekáme na nové stroje, aby s nimi mohli pracovat,“ popisuje generál Huták.

Dalším tématem je ochrana proti nepřátelským dronům – od elektronického boje až po kinetické zničení. „Dnes máme jen základní elektronickou ochranu a jako poslední možnost brokovnici. Musíme se posunout dál – převzít nadvládu nad dronem a elektronicky ho uzemnit. V dnešní společnosti je u bezpečnostních složek antidronová ochrana aktuální a velmi diskutované téma.“

V oblasti kybernetické kriminality už Vojenská policie řeší případy v trestněprávní rovině, ale specializované oddělení zatím nemá.  Za tímto účelem má armáda jiné útvary, avšak Vojenská policie se do budoucna chce více zaměřit i na tuto schopnost.

Vojenská policie v trestněprávních věcech pracuje pod dohledem státního zástupce a podle generála Hutáka jsou úniky informací z jejich spisů vyloučeny. „Informace z vyšetřování poskytuje jen dozorový státní zástupce. Když se podezřelý stane obviněným, seznámí se se spisem on i jeho advokát – a odtud se pak mohou často objevovat informace v médiích.“

Zahraniční nasazení má podle Hutáka velký přínos. „Největší plus je budování mezilidských vztahů – vojáci vidí, že nejsme jen zlí policajti, a my zase vnímáme, že jsou pro nás rovnocennými partnery. Poznají, že jsme odborníci a dokážeme jim pomoct – při nehodách, v dopravě i v dalších krizových situacích.“

Generál Huták klade důraz na odbornost vojáků a policistů. „Dnešní voják není jen chlapík s puškou v lese. Je to odborník, který je dostatečně jazykově vybaven a má požadované vzdělání. Pokud někdo přijde jen pro výplatu, je to budoucí problém – pro něj i pro nás.“

Prestiž povolání je podle něj důležitým lákadlem: „Nás vojenských policistů není mnoho, ale za to jsme více vidět. Máme trochu jiný systém výcviku, jiné technické prostředky, techniku a všechny tyto aspekty mohou zvyšovat atraktivitu vojenských policistů.“ Co se náboru týče, uchazečů je dostatek. Avšak výběrovým řízením Vojenské policie projde sotva 50 %.

Vojenská policie má jasně stanovenou strategii a cíl „Koncepce výstavby Vojenské policie do roku 2035“. „Chceme se vyrovnat technologickému pokroku a více se přizpůsobit bezpečnostní situaci doma i ve světě. Musíme být připraveni nejen na mírové úkoly, ale i na možné nasazení ve válečném konfliktu,“ zdůrazňuje generál Huták. Investice do státní infrastruktury – silnic, mostů či železnic – považuje za důležité i z vojenského hlediska pro možné vojenské přesuny. „Samozřejmě bychom uvítali více peněz, ale musíme je umět účelně využít. Víme, co chceme, ale procesy nákupu jsou složité a brzdí nás,“ uzavírá brigádní generál Pavel Huták.