Výběrové řízení na bojová vozidla pěchoty pro AČR: Termín nákupu se opět posouvá

 26. 07. 2020      kategorie: Armáda ČR

Na začátku července přinesly Hospodářské noviny obsáhlý rozhovor s ministrem obrany Lubomírem Metnarem. Tématem rozhovoru byly úspory v obranném rozpočtu a samozřejmě padla také otázka na akviziční projekt pásových BVP. Přestože potřeba moderní výzbroje v této oblasti je urgentní již delší čas, tendr byl dlouho a opakovaně odkládán, a podle Metnarovy odpovědi se zdá, že průtahům nemusí být konec: "Když všechno půjde, jak máme naplánováno, tak koncem roku, či na začátku dalšího, chceme podepsat smlouvu." Dosud přitom platil termín do konce letošního roku. Podívejme se na dosud nedopsanou historii největší armádní zakázky.

tendr_TIT
Foto: Armáda hodlá rozložit dodávky i platby do delšího časového období, avšak i nadále počítá s výběrem mezi třemi typy, tzn. CV90, ASCOD 42 a KF41 Lynx. | archiv CZD

1997-2013 - nerealizovaný záměr modernizace stávajících vozidel

Napřed nahlédněme do strategických dokumentů koncepce rozvoje Armády České republiky. Potřebu modernizovat bojová vozidla pěchoty zmiňuje již Záměr koncepce výstavby AČR do roku 2000 s výhledem do roku 2005 formulovaný v roce 1997, tedy bezmála před čtvrt stoletím. Nutnost modernizovat BVP-2 se pak o několik let později znovu objevuje v Koncepci výstavby profesionální armády z roku 2002 i 2003. 

V tzv. Bílé knize z roku 2011 najdeme formulaci o končící životnosti části bojových vozidel pěchoty BVP-2. Zmiňuje záměr provozovat BVP-2 do konce jejich životního cyklu (uvedeno 2018-2020) s modernizací plánovanou v rozmezí let 2010-2015, a do konce roku 2013 také rozhodnout o modernizaci či náhradě BVP-1. Byl zmíněn záměr po skončení životního cyklu nahradit BVP-2 právě modernizovanými BVP-1, nebo "jinou technikou". 

Modernizace BVP-1 a BVP-2 se velmi vážně řešila v letech 2012-2013, kdy panovalo pod dojmem z doznívající hospodářské krize i (a možná především) z diskutabilní akvizice kolových Pandurů přesvědčení, že pořízení nových moderních pásových vozidel nebude pravděpodobné, a několik zajímavých projektů již existovalo, obecně s důrazem na zvýšení balistické ochrany vozidel. 

2015-2026 náhrada BVP-2 novými vozidly

V Koncepci výstavby Armády České republiky 2025 z roku 2015 je pro dosažení cílů milníku 2020 zmíněno již zahájení náhrady BVP-2 bez alternativy modernizace existujících vozidel. Dokončené pořízení nového pásového BVP do roku 2025 pak zmiňuje KVAČR 2030 z roku 2019. Celý proces byl zahájen v roce 2016 a zájem nabídnout Armádě České republiky pásové bojové vozidlo pěchoty náhradou za BVP-2 projevilo na základě české žádosti o informaci na jaře roku 2017 sedm výrobců. Čtveřici donedávna nejvytrvalejších uchazečů (tedy ASCOD od GDELS, CV90 od BAE Systems, PUMA od PSM a LYNX od Rheinmetallu) doplňovali PMMC G5 od německé společnosti FFG a turecká vozidla Kaplan 20 a Tulpar.  

ASCOD 42 max elevace FOTO GDELS (1)
Foto: BVP ASCOD 42 | GDELS

Záměr na jaře roku 2017 zněl: výběrové řízení bude zahájené na podzim 2017, vítěz bude vybrán v roce 2018, v roce 2019 bude podepsána smlouva a dodávky budou zahájeny v roce 2020. Ukázal se být velmi optimistickým.

Vozidla ASCOD, PUMA, LYNX a CV90 byla následně během léta 2017 testována ve vojenském prostoru Libavá, a byly ověřovány obecné požadavky, které v té době Armáda České republiky na svých budoucích 210 vozidel (plánovaných v sedmi variantách) kladla. Závěrem zkoušek bylo, že všechna vozidla takticko-technickým požadavkům vyhovují. V té době také nebyl dosud zmíněn ani požadavek na přepravu osmi vojáků výsadku, a tím méně kontroverzní požadavek osádkové věže. Při střelbách bylo nejúspěšnější vozidlo PUMA. Neméně důležitou roli v celém tendru hraje přitom rozměr, na který vojáci nemají vliv: forma a míra zapojení českého průmyslu do zakázky. 

Potenciální dodavatelé rozvíjeli v následujícím období své vztahy s potenciálními českými partnerskými společnostmi a předváděli svá vozidla veřejnosti na akcích jako Bahna nebo NATO Days. V červnu 2018 byl také publikován materiál Modernizační projekty AČR, který upřesňoval požadavky mj. pro nová pásová BVP. Na prvním místě se tehdy poprvé objevil požadavek na osmičlenný výsadek, resp. šest vojáků mechanizovaného družstva a dva specialisty. 

tendr_cv90
Foto: BVP CV90 | BAE Systems

Změna požadavků a problémy s výběrem právní kanceláře

V srpnu 2018 bylo také kvůli chybám v zadávacím procesu poprvé zrušeno výběrové řízení na právní kancelář pověřenou poradenstvím a především přípravou smlouvy s vybraným dodavatelem. To se potom opakovalo ještě v březnu 2019, kdy bylo také představeno šestnáct tzv. nepřekročitelných požadavků, a mezi nimi jako velké překvapení požadavek osádkové věže. Armáda dosud preferovala bezosádkové řešení. Jeho kategorické vyloučení pak v důsledku znamenalo na podzim 2019 odstoupení jednoho z uchazečů - společnosti PSM s vozidlem PUMA. V tiskové zprávě ze 17. prosince 2018 uvedlo Ministerstvo obrany, že podpis smlouvy s dodavatelem očekává v srpnu 2019.

Podpis smlouvy v září 2019? Nebo konec roku 2020? Nebo začátek roku 2021?

Současně se zveřejněním nových požadavků v březnu 2019 Ministerstvo obrany oznámilo, že smlouvu na pořízení 210 vozidel podepíše v září 2019. Teprve koncem července byla konečně vybrána právní kancelář (Brož, Sedlatý), přičemž nízká cena jejích služeb vzbudila u odborné veřejnosti údiv. V srpnu 2019 dostaly následně společnosti ucházející se o zakázku výzvu k podání předběžné nabídky, a sice do října 2019, čímž definitivně padl zářijový termín podpisu smlouvy.

tendr_lynxFoto: BVP Lynx KF41 | Rheinmetall

Předběžné nabídky pak byly podány v říjnu 2019 třemi uchazeči (BAE Systems, GDELS a Rheinmetall), a v listopadu se po předchozích odkladech ve schváleném návrhu státního rozpočtu objevil termín pro finální podpis smlouvy s úspěšnou firmou do konce roku 2020. Letos jsme sledovali bouřlivý vývoj v souvislosti s pandemií COVID-19. Premiér Babiš napřed zakázku na pořízení BVP zpochybnil jako v kontextu situace a očekávaných potřebných úspor nepotřebnou, aby ji zanedlouho naopak v plném rozsahu podpořil. 

Probíhají jednání Ministerstva obrany s uchazeči o parametrech jejich finálních nabídek. Je zřejmé, že nejsou jednoduchá a jde v nich kromě dalšího o rozložení financování na delší období. Ministr obrany ve zmíněném rozhovoru z počátku července připustil další odklad termínu podpisu smlouvy na začátek roku 2021. Do celého procesu může zasáhnout ještě mnoho různých vlivů (nejen další zhoršení ekonomického výhledu v důsledku případné druhé vlny pandemie, resp. opatření proti ní), přičemž nad armádou visí Damoklův meč - k 1. lednu 2026 se Česká republika zavázala dát Severoatlantické alianci k dispozici brigádní úkolové uskupení těžkého typu, a z opakovaných prohlášení nejen generála Opaty je zřejmé, že úkoly kladené na takové uskupení nebude možné efektivně plnit s muzejní výzbrojí v podobě BVP-2 (ale také T-72M4 CZ). 

Podle prvotních záměrů měly být již letos zahájené dodávky nových vozidel. Od oficiálního zahájení soutěže byl termín podpisu smlouvy odložen již třikrát a nyní dost možná počtvrté. Kromě rizika dalších průtahů tak vyvstává také riziko chyb způsobených pod časovým tlakem. Nezbývá než doufat, že vše doběhne řádně a situace nepostaví Českou republiku před nutnost obhajovat zvolený postup v nákladných arbitrážích, zatímco bude mechanizovaná pěchota nadále jezdit v BVP-2.

 Autor: Jakub Samek