Výbor pro obranu jednal o pásových BVP, pořízení Leopardů a darech vojenského materiálu Ukrajině

 22. 06. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Výbor pro obranu má za sebou druhé jednání v rozmezí pěti dnů. Poslední plánované schůze před parlamentními prázdninami se zúčastnila ministryně obrany Jana Černochová, přítomni byli dále náčelník Generálního štábu Armády České republiky arm. gen. Aleš Opata, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka a další hosté. Poslanci se vrátili mimo jiné k bodům z předchozí schůze a vyslechli si například informace Ministerstva obrany ČR k zakázce na bojová pásová vozidla pěchoty či k nákupu tanků Leopard. Poslanci také pokračovali v přerušeném jednání o darech poskytnutých Ukrajině.

vybor_fotoFoto: Výbor pro obranu má za sebou druhé jednání v rozmezí pěti dnů. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu výbor schválil 2. doplněk k účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022. Jde o doplnění původního schváleného usnesení vlády z 22. listopadu 2021 a jeho 1. doplňku schváleného 9. března letošního roku. Obsahuje upřesňující informace o třech cvičeních mimo území České republiky, a to zejména v termínech, změnách počtu dnů, osob, techniky, cvičících součástí zahraničních jednotek i Armády ČR. Nově bylo na území ČR zařazeno cvičení TANKER. Armáda bude cvičit společně s U.S. Air Force. Budou prověřeny kapacity letiště v Pardubicích pro případ podpory leteckých jednotek NATO v tankování za letu. Součástí tohoto cvičení také bude prověření letových tras.

Očekávané ale byly především informace, které měly původně zaznít již na minulé schůzi, a to o stavu zakázky na pořízení pásových BVP a nákupu tanků Leopard. Členové výboru obdrželi slibované stanovisko právní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o..  Dokument označený jako „Nedůvěrné shrnutí hlavních závěrů a doporučení právního posouzení postupu zadavatele v projektu strategické veřejné zakázky s názvem Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace – nákup však uvádí, že vzhledem k tomu, že vícekolové jednací řízení stále probíhá, právní posouzení by ohrozilo probíhající rozhodovací proces resortu. Proto podle advokátní kanceláře není možné uveřejnit úplné znění právního posouzení. Podle ministryně je hlavním důvodem problémů v realizaci tohoto tendru množství byrokratických procesů, které trvají více než 10 let. Předchozí vlády měly podle ní v této zakázce přijmout naprosto odlišný postup, nebyla tehdy ani vůle zahájit jednání s vládami napřímo. Dalším problémem v říjnu loňského roku bylo vyloučení nabídek a ne uchazečů, přestože jeden z nich nepředložil požadované podklady, např. Smlouvu o smlouvě budoucí, nabídku dodal výrazně neúplnější než ostatní uchazeči a jeho cena byla vyšší. Došlo také k výraznému zdražení vstupů, takže bude velice složité udržet vytyčenou maximální cenu.

bvp_souteziciFoto: Členové výboru obdrželi v rámci tendru na nová BVP pro AČR slibované stanovisko právní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o. (ilustrační foto) | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Řešením této neuspokojivé situace je zaslání informace všem třem dodavatelům (BAE Systems, GDELS a Rheinmetall ) o zásadně změněných podmínkách jednání. Jak v rozpravě uvedl náměstek Koudelka – následný postup bude takový: „Do konce tohoto týdne budou všichni dodavatelé v dopise seznámeni s novými podmínkami výběrového řízení. Zásadní podmínkou pro pokračování bude výslovný souhlas všech tří účastníků a vzdáním se jakýchkoliv nároků zejména na náhradu újmy, která účastníkům vznikla z výběrového řízení. Při nehodnotitelnosti nabídky bude z veřejné zakázky rovnou vyloučen dodavatel, nikoli pouze vyřazena jeho nabídka. Uchazeč by byl vyloučen, pokud by předložil vyšší cenovou nabídku než v původně předpokládané hodnotě 51,68 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo by zároveň mohlo i bez uvedení důvodu ukončit jednání s kterýmkoli z uchazečů a vyloučit jej z tendru i ukončit posuzování či hodnocení předložené nabídky.  Pokud s těmito novými podmínkami nevysloví všichni potenciální dodavatelé souhlas, bude zakázka zrušena a bude vyhlášeno nové jednodušší výběrové řízení, resp. jiný způsob výběru dodavatele. Tyto kroky musí být provedeny v řádech týdnů.“  Dosavadní postup způsobil podle ministryně Černochové jediné: „Rizika soudních sporů můžeme jedině minimalizovat, jejich eliminace ovšem bude obtížná. Chceme zachránit nešťastnou situaci tak, aby naše armáda dostala vše potřebné k obraně naší země a plnění spojeneckých závazků.“ V rámci rozpravy byla několikrát připomenuta zbytečná byrokratičnost i délka tendru. V následném hlasování poslanci projednávání přerušili do 30. srpna. V té době už by mělo být jasno, zda tendr pokračuje podle změněných podmínek, nebo bude zvolen jiný způsob výběru dodavatele.

Vůbec poprvé se mohli členové Výboru pro obranu seznámit s informacemi resortu o pořízení tanků Leopard. Jak uvedla v úvodu projednávání ministryně Černochová, jde o naplnění schopnosti armády a koncepce budování těžké mechanizované brigády. „Cílem je pořídit 58 bojových tanků a 15 tanků bojové podpory a bojového zabezpečení, vše na stejné platformě. Tyto počty představují tankový prapor o 4 tankových rotách, k tomu jedna tanková rota aktivních záloh.“ Podle ministryně je tank Leopard 2 A7 německé firmy KMW  vhodnou alternativou pro potřeby Armády České republiky. Ministerstvo obrany v současnosti připravuje realizaci daru 15 tanků Leopard 2 A4 od Spolkové republiky Německo jako kompenzaci za podporu Ukrajině.

LEOPARD 2A4_SprungFoto: Leopard 2 A4 | KMW

Tyto tanky budou reálně plně operační, včetně munice, náhradních dílů a prvotního výcviku. V současnosti probíhají jednání na dvou úrovních. Jednak o Smlouvě o daru, v jejímž rámci by ke konci roku mohla mít armáda k dispozici první tank a mohl tak probíhat výcvik. Pokud jde o nákup nových strojů, neplatí podle ministryně závazek, že v případě obdržení darovaných tanků musíme koupit i ty nové od stejné firmy. Proto hledá současně nejvhodnější řešení, které zajistí reálnou cenu i parametry, které jsou obvyklé v okolních zemích. Inspirací jsou okolní státy, například Polsko, které kupuje 250 nejmodernějších tanků Abrams a současně vyjednává o akvizici jihokorejských tanků K2 Black Panther. Náměstek ministryně Lubor Koudelka doplnil, že servis darovaných tanků bude realizován na základě smlouvy mezi Českou republikou a společností Rheinmetall. Počítá se také se zapojením českého obranného průmyslu.

Poslanci se včera také vrátili k informacím Ministerstva obrany o darech poskytnutých Ukrajině. Na minulé schůzi opoziční členové výboru kritizovali, že jde o zprávu velmi obecnou a trvali na konkrétních informacích. Ministryně obrany Černochová uvedla, že poskytování vojenského materiálu průběžně schvaluje vláda. Ta rozhodla o poskytnutí vojenského a humanitárního materiálu v hodnotě 3,7 miliardy korun. Konkrétní položky této pomoci, podobně jako náměstek Čech na minulé schůzi, odmítla sdělit s odůvodněním, že jde o informace v „důvěrném“ režimu, které by mohly ohrozit obranyschopnost a bezpečnost České republiky. K tomuto postupu byly podle ministryně vyzvány státy EU generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Česká republika také podle ministryně již požádala EU o proplacení zhruba 3,2 miliardy korun v rámci tzv. Evropského mírového nástroje. Do dnešního dne byly jako vhodné k refundaci doporučeny dary materiálu za téměř 2,2 miliardy korun. "Získané prostředky budou použity na pořízení nové moderní výzbroje a materiálu pro armádu," sdělila ministryně. Někteří poslanci tak opět neuspěli s požadavkem na konkretizaci darů a pomoci Ukrajině, i když odkazovali na stanovisko legislativního odboru sněmovny o nakládání s utajovanými informacemi. Nicméně před přerušením tohoto bodu do 30. 8. 2022 ministryně Černochová slíbila, že jakmile konflikt na Ukrajině pomine, bude výbor detailně informovat.

Předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar na závěr jednání poděkoval generálu Opatovi, který končí v pozici náčelníka Generálního štábu za práci, jež odvedl pro armádu i za spolupráci se třemi ministry obrany. Ocenil jeho mandát v období, které bylo plné nových zkušeností a zkoušek. Ať to bylo ukončení mise v Afghánistánu, modernizace armády, boj s pandemií Covid-19 nebo současný válečný konflikt na Ukrajině.

Dnes bude vláda ČR na svém pravidelném zasedání projednávat mimo jiné změnu Ústavy České republiky. Jde o úpravu čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. To by umožnilo, aby vláda svým rozhodnutím mohla vyslat za určitých pevně stanovených podmínek vojáky mimo území České republiky až na 60 dnů, povolit ozbrojeným silám jiných států uskutečňovat průjezdy přes území České republiky nebo přelety nad územím České republiky a povolovat účast českých vojáků i vojáků ozbrojených sil jiných států na cvičeních mimo a na území ČR.

Proto jsme se zeptali členů výboru na následující: Ve středu by měla vláda projednat návrh změny článku 43 Ústavy České republiky. Tato úprava by měla umožnit státu reagovat na všechny druhy hrozeb flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Souhlasíte s touto úpravou a podpoříte jí ve sněmovně?

Níže přinášíme reakce těch, kteří nám odpověděli:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Ke změnám Ústavy České republiky a ústavního pořádku by mělo být obecně přistupováno se zdrženlivostí, přičemž by veškeré změny měly být činěny na základě široké odborné diskuse. Aktuální podoba návrhu změny čl. 43 Ústavy bude ještě podrobně diskutována v poslaneckém klubu a na zasedání stínové vlády hnutí ANO.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Jedná se o změnu čl. 43 odst. 3, 4 a 5. Dosavadní znění je totiž poměrně svazující – byť chápu, za jakých okolností a s jakým úmyslem ústavodárce tuto úpravu konstruoval. Jen pro připomenutí dnes může vláda bez souhlasu parlamentu rozhodnout o vyslání Ozbrojených sil České republiky do zahraničí a pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nanejvýš na 60 dnů, a to pouze za předpokladu striktně daných podmínek: pakliže jde o plnění závazků daných mezinárodními smlouvami o společné obraně proti napadení; případně o účast na mírových misích mezinárodní organizace, které je ČR členem, se souhlasem daného státu, kde mírová mise bude působit; a v neposlední řadě, pokud ČR participuje na záchranných pracích v přírodních pohromách, průmyslových/ekologických katastrofách apod. Problémem ale může být, pokud bychom se pokoušeli o operace na záchranu občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí. V současném znění čl. 43 bychom tento případ nenalezli. Také bychom obtížněji mohli vysílat operace na boj proti ilegální migraci. To jsou jen namátkou některé z mnoha důvodů, proč zvýšit flexibilitu rozhodování vlády.

Parlament nebude úplně vyškrtnut z rozhodování, jde pouze o větší prostor a flexibilitu při rozhodování vlády. Stále zde máme jako poslanci řadu nástrojů, jak eventuálně špatné rozhodnutí vlády zvrátit. Stále je takové rozhodnutí omezeno na 60 dnů. Ke zrušení rozhodnutí postačuje nesouhlasné stanovisko jedné z komor: za předpokladu přijetí takového stanoviska nadpoloviční většinou všech členů dané komory.

Legislativní rada Vlády ČR se k záměru vyjádřila pozitivně, to je pro mě směrodatné. Mohu veřejnost ujistit, že nikdo zde neplánuje válečnou diktaturu. Než dojde k ústavní změně, vyjádří se k ní ještě řada orgánů – např. výbory PS i Senátu, specializované Stálé komise pro Ústavu ČR obou komor apod. Diskuse nekončí, teprve začíná.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Souhlasím. Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila. Podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku ozbrojených konfliktů, epidemií či pandemií, živelních katastrof, průmyslových havárií a jiných událostí s podobnými důsledky.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Já ji určitě podpořím. Do ústavnosti naší země by se mělo zasahovat co nejméně, ale zvýšená bezpečnostní hrozba nedaleko od nás dokazuje, že musíme být schopni reagovat rychle i na nečekané situace, které mohou přijít. A k tomu jsou potřeba adekvátní ústavní nástroje. Aktivizace našich ozbrojených sil musí být co nejrychlejší. A to i v krajních případech, kdy by mohlo čekání na potvrzení parlamentem zkomplikovat situaci a možná řešení. Nová úprava neposiluje postavení vlády, principy dělby moci jsou zachovány, a proto si myslím, že by pro její přijetí měla být ve sněmovně i opozice.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Cílem změny ústavy je zefektivnit současný mechanismus tím, že dojde k převedení pravomocí o schvalování průjezdů a přeletů cizích vojsk z parlamentu na vládu a zároveň k rozšíření pravomocí vlády v oblasti vysílání ozbrojených složek do ciziny, kdy za konkrétních podmínek může vyslat ozbrojené složky až na dobu 60 dní. Musí však být zachován kontrolní mechanismus obou komor parlamentu. S návrhem bych za těchto okolností souhlasil, a to zejména s ohledem na nevypočitatelnost současné bezpečnostní situace ve východní Evropě.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Souhlasím. Je to potřeba při mimořádných situacích, příkladně jako byla evakuace z Kábulu, kdy se jelo na hraně ústavy. Takováto rozhodnutí, kdy jsou v sázce lidské životy, padají v řádu hodin a není možno svolávat v takové rychlosti Sněmovnu, aby akce posvětila.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

S uvedeným návrhem změny Ústavy ČR nesouhlasím. Je zcela nepřijatelné, aby Vláda ČR rozhodovala i nasazení Ozbrojených sil ČR bez projednávání parlamentu. Stávající znění Ústavy ČR ve smyslu vysílání vojáků na humanitární a záchranné operace považujeme za dostatečné.

 Autor: Jan Zilvar