Výbor pro obranu měl na programu projednávání klíčových rozpočtů

 03. 11. 2022      kategorie: Události
Přidat na Seznam.cz

Rozpočet Ministerstva obrany, rozpočet Národního bezpečnostního úřadu na rok 2023 a výhled na rok 2024, 2025, to byl program 18. schůze Výboru pro obranu. Projednávání se zúčastnil ředitel NBÚ genmjr. Jiří Lang a přítomná byla také náměstkyně ředitele Zdeňka Jůzlová. Resortní rozpočet před výborem prezentovala ministryně obrany Jana Černochová, dále 1. náměstek František Šulc a náměstkyně pro řízení sekce ekonomické Blanka Cupáková, Armádu České republiky reprezentoval generálporučík Miroslav Hlaváč a další hosté. Jednání se tentokrát zúčastnil také místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.

vybor_01Foto: Výbor pro obranu měl na programu projednávání klíčových rozpočtů | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu zasedání představil generál Lang návrh rozpočtu pro rok 2023 a výhled na roky 2024 a 2025 pro NBÚ. Struktura rozpočtu musela být podle generála Langa přizpůsobena cenovému vývoji všech služeb, protože dochází ke skokovému nárůstu cen a také muselo dojít k vyrovnání rozpočtu po několikaletém snižování běžných výdajů. Výdaje jsou pro rok 2023 navrhovány ve výši 332,3 milionů korun, z toho na platy a odvody má jít 71 %. Navýšení platů přibližně o 9,7 milionu umožňuje systemizovat 262 míst v rámci NBÚ. Toto bylo schváleno vládou letos v srpnu. Na investice je počítáno s částkou 27,3 milionu korun, na provoz by mělo být vyčleněno celkem 70,3 milionu korun. Tyto běžné výdaje jsou ve srovnání s předchozím rokem navýšeny o 30 %, a to především kvůli vyšším nákladům na energie. Jak uvedla náměstkyně Jůzlová NBÚ nakupuje elektřinu i plyn prostřednictvím burzy a předpokládá, že bude v obou případech vysoutěžená cena nižší než cena zastropovaná.  

Při přípravě technologické obnovy informačního systému sloužícího pro hlavní výkon činnosti NBÚ označené jako projekt Cefeus pomohlo s financováním Vojenské zpravodajství, které využívá stejný systém. Proto budou oba systémy financovány společně. Na jeho technologickou obnovu bude v rámci rozpočtových opatření v období 2022 až 2027 vynaložená částka 70 071 100 korun, z čehož kapitálové výdaje dosahují 51 884 800 korun. „Bez této pomoci bychom po roce 2024 již neměli zajištěnou žádnou podporu klíčového systému pro činnost NBÚ,“ uvedl ředitel Lang. Mzdové náklady pak pokryjí tarify pro 262 zaměstnanců. Stejně tak je podle Langa potřeba navýšit proti letošnímu roku rozpočet na energie o 80 procent. 

IMG20221102094720Foto: Schválený rozpočet po kategoriích výdajů | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Výbor pro obranu v následném hlasování doporučil Poslanecké sněmovně rozpočet NBÚ pro rok 2023 ke schválení, a to ve výši celkových příjmů 850 000 korun a ve výši celkových výdajů 332 001 158 korun.

Před projednáním rozpočtu resortu obrany informovala ministryně Černochová členy výboru o jednání s ukrajinskou vládou z počátku tohoto týdne a zmínila, že v rámci své agendy nastínila pět možných směrů spolupráce s ukrajinskou stranou. Podle ministryně je pro vzájemnou spolupráci klíčová průmyslová spolupráce, která je velice důležitá pro český i ukrajinský obranný průmysl. „V rámci této spolupráce jsme diskutovali o vzniku společného podniku mezi Ukrajinou a mezi Českou republikou. Ten podnik by měl samozřejmě sídlo i továrnu u nás, protože Ukrajina v tuto chvíli ještě není v takové kondici, aby se podobný zbrojařský podnik nestal terčem nějakých útoků,“ upřesnila ministryně. Dalším tématem jednání s ukrajinskou stranou byly oslavy osmdesátého výročí bitvy u Sokolova, kde 8. a 9. března 1943 bojovalo 104 českých vojáků. „V této souvislosti by měl na tomto místě vzniknout nový památník a právě březnu příštího roku by bylo vhodné alespoň poklepat na základní kámen. Další úrovní je pak spolupráce mezi oběma parlamenty. A také podstatnou součástí byly otázky ohledně výcviku. Jsme připraveni spustit tréninkové mise jak ukrajinských civilistů a vojáků. Ukrajinská strana nás požádala konkrétně o základní výcvik týkající se například ženistů a systému MEDEVAC,“ doplnila ministryně. 

Výbor pro obranu následně projednal návrh rozpočtu Ministerstva obrany včetně výhledu na další dva roky. Rozpočet resortu by se oproti loňsku měl zvýšit zhruba o čtvrtinu. Celková plánovaná výše výdajů dosáhne úrovně 111,8 mld. Kč, tedy 1,52 % HDP. Nejvíc peněz bude čerpat armáda, a to ve výši 80,3 miliard korun, tedy 71,8 % z celkové sumy.  Zástupce armády generálporučík Miroslav Hlaváč doplnil, že tato částka směřuje do všech kategorií rozvoje armády. Více než třetina z rozpočtu směřuje na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií apod. Druhá nejvyšší částka půjde na hlavní druhy vojenské techniky. Na třetím místě jsou personální náklady na přesně 28 134 vojáků z povolání. Ty by měly činit 19,4 mld. korun. Počítá se přitom s tím, že se v příštím roce o celkem 1 100 rozroste počet příslušníků ozbrojených sil. Část plánovaných prostředků bude také poskytnuta pro vojenské školství, na účast armády v zahraničních misích, na vědu, výzkum a inovace a také na infrastrukturu. Meziročně jde o nárůst ve výši 22,7 miliardy korun (25,4 %). Pro roky 2024 a 2025 pak jsou plánovány výdaje v objemu 130 miliard korun, tedy 1,7 % HDP v roce 2024 a v roce 2025 pak 155 miliard korun 1,9 % HPD. Podle náměstkyně sekce ekonomické Blanky Cupákové vycházelo MO při stanovování částky z původní makroekonomické predikce a výdaje na obranu před tímto přepočtem dosahovaly v roce 2025 2 % HDP.

IMG20221102094257Foto: Schválený rozpočet MO za oblast výdajů | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Ministryně Černochová označila tento rozpočet a výhled za výrazně proinvestiční. Investiční výdaje dosahují 35,2 % a rozhodující část je plánována k naplnění Koncepce výstavy AČR 2030. Na hlavní druhy vojenské techniky má jít minimálně 20 % obranného rozpočtu. Návrh podle slov ministryně naplňuje základní předpoklady pro uspokojení potřeb resortu Ministerstva obrany. Personální náklady dosahují 19,4 miliardy korun. Projeví se zde například výrazné posílení ozbrojených sil. 

Plánované počty vojáků AČR dosahují 28 134 mužů a žen, z toho 11 171 u pozemních sil, 5 078 u vzdušných sil, 423 u teritoriálních sil, 271 u kybernetických sil a 11 191 ostatní. V armádě slouží 3 650 žen (13 %). Cílový počet vojáků v Aktivní záloze pro rok 2023 je 4 500. Dále v MO pracuje 8 292 civilních zaměstnanců, 7 102 občanských zaměstnanců a 1 190 zaměstnanců státní služby.

Součástí prezentace rozpočtu pro Výbor pro obranu byl výčet víceletých investičních projektů armády. U pozemních sil je to akvizice pásových BVP v celkové hodnotě 51,7 miliard (4,4 miliardy pro rok 2023), samohybných děl CAESAR za 8,5 miliardy (1,2 miliardy v roce 2023). Dále je plánován nákup kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích TITUS v celkové hodnotě 5,8 miliard (2 miliardy v roce 2023) a lehkých útočných vozidel v celkové hodnotě 5,6 miliard (0,4 miliardy v roce 2023). Vzdušné síly mají pokračovat v projektech MADR za 3,5 miliardy (0,03 miliardy v roce 2023), SHORAD – SPYDER za 13,7 miliard (1,2 miliardy v roce 2023), víceúčelových vrtulníků systému H-1 za 17,6 miliard (6,7 miliardy v roce 2023), taktických dronů za 2,7 miliardy (0,8 miliardy v roce 2023) a pronájmu Gripenů C/D za 19,3 miliard (1,9 miliard v roce 2023). I tento návrh rozpočtu Ministerstva obrany Výbor pro obranu schválil, a to ve výši celkových příjmů 6 264 143 000 korun, v celkové výši výdajů 111 808 741 000 korun.

Členům výboru jsme položili následující anketní otázku: Výdaje na obranu jsou oproti roku 2022 vyšší o zhruba 22 miliard korun, tedy skoro o 25 %. Je toto navýšení vzhledem k inflaci a zdražování podle vás dostatečné?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Rozpočet Ministerstva obrany, potažmo Armády České republiky, by měl vycházet z plánů a požadavků Armády České republiky, které jsou uvedeny ve strategických dokumentech (např. Koncepce výstavby Armády České republiky a další), to znamená, že rozpočet by měl odpovídat reálným požadavkům Armády České republiky tak, aby se udrželo požadované tempo modernizace a budování schopností Armády České republiky, směřující ke zvýšení obranyschopnosti České republiky. Stěžejní je připravenost plánovaných investičních akcí tak, aby byly finanční prostředky účelně a efektivně vynaloženy. Ze struktury rozpočtu kapitoly 307 – Ministerstva obrany, významných a finančně náročných investičních výdajů na rok 2023, je z položkového seznamu zřejmé, že současná vláda pokračuje v námi rozjetých akvizicích, kdy z počtu 38 těchto významných akcí, navazuje na 27 námi uzavřených. V 11 případech se jedná o nové projekty, které Armáda připravovala. V letošním rozpočtu jsem mimo jiné kritizoval neuskutečněné valorizace služebních tarifů vojáků, které byly schválené ještě za mého působení v resortu obrany, tudíž jsem rád, že v příštím roce dojde i k valorizaci o 10 %.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Je to umění možného v době, když nemůžeme zvyšovat financování pouze na obranu, ale zároveň řešit mimořádné situace typu zastropování cen energií apod. Jde o další z řady důkazů, že směřujeme ke splnění našeho závazku 2% HDP v roce 2025. Další léta budou závislá na ekonomické kondici státu, ale děláme maximum pro udržitelnost rozpočtu na obranu. Chci určitě vyzdvihnout, že peníze pro výzkum a vývoj v oblasti obrany a bezpečnosti státu jsou pro mě priorita. Budu se zájmem sledovat, jak budou alokovány.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Navýšení rozpočtu MO je v tuto chvíli odpovídající. Částka odpovídá chystaným projektům a akvizicím, které nás v budoucnu čekají. Na ně jde hlavní část navýšených financí. U velkých projektů jsme na začátku, proto jsou rozpočtované peníze zatím nižší. Nyní jsme na 1,5% HDP a se zahájenými projekty bychom měli naplnit cíl 2% HDP do roku 2025. Já jsem rád, že se v rozpočtu konečně objevuje částka na financování BVP, o kterých se nyní jedná a snad se podaří vše dohodnout ještě v letošním roce.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Navýšení výdajů na obranu o 25 % v roce 2023 považuji za dostatečné, i vzhledem k velmi napjatému státnímu rozpočtu. Více než samotný meziroční nárůst výdajů na obranu, považuji za klíčové, že byl nastolený trend, který směřuje ke splnění závazku člena NATO v podobě výše výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP. Dlouho jsme byli černým pasažérem mezi členskými zeměmi NATO (a rozhodně jsme nebyli jediní), a i vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě je nejvyšší čas začít se chovat jako zodpovědný člen Aliance. Bezpečnost naší republiky je pro tuto vládu naprostá priorita a navyšování rozpočtu Ministerstva obrany má moji podporu.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Samozřejmě, že by rozpočet MO snesl ještě další navýšení, ale vzhledem k nutnosti sanovat energetický šok, pádivé inflaci, nutnosti zvyšování platů ve veřejném sektoru, důchodů a „prodýchávání" covidových opatření – musíme stát nohama na zemi. Skokově navýšit rozpočet navíc stejně nelze vzhledem k nutnosti plánovat akvizice a připravovat tendry. Zásadní ale je, že ten prorůstový trend bude pokračovat podle plánu, tedy v letech 2023, 2024, 2025 vzroste z 1,52 % HDP na 1,66 % HDP, resp. až na 1,89 % HDP. Magická 2 % se blíží. Důležité je ale rozpočet rozklíčovat – nejvyšší nárůst objemu financí je v programovém financování, a to z 31 % na 44 %, tedy výzbroj, a pokles pak v mandatorních výdajích, důchodech a běžných výdajích. Pro výstavbu těžké brigády, což je v současnosti priorita, je navýšení prostředků dostačující. V dalších letech bude nezbytné investovat do kompletních zbraňových systémů.  

Petr Liška (STAN), člen výboru

Rozpočet na rok 2023 má svým nárůstem správný směr ke splnění našeho závazku v rámci NATO (tedy naplnění poměru výdajů na zbrojení vůči HDP v úrovni 2 %) a zároveň je asi maximem možného v současné složité ekonomické situaci státu, kde dochází bohužel k prohlubování našeho zadlužení. Při dodržení nastaveného trendu splníme 2 % výdajů plynulým, neskokovým způsobem v příštích 3 letech, což je také závazek naší vlády. Nárůst výdajů je v úrovni cca 22 mld. Kč, z toho jde cca 0,6 mld. na vrub nárůstům cen energií. Vliv inflace není tak významný, protože inflace je stanovována z tzv. spotřebního koše, který neobsahuje výdaje na obranu. Spíše bychom měli sledovat vývoj cen materiálu pro výrobu a stavby. Vliv na ceny také může mít zvýšená poptávka zejména u zbraní vyvolaná agresí Ruska na Ukrajině a destabilizací situace v Evropě. Významná část navýšení výdajů jde především do investic a nákupů, které jsou z významné části již zasmluvněné nebo alespoň vysoutěžené, takže jen u menší části těchto výdajů nelze nyní předvídat, jak se projeví tyto vnější vlivy na jejich cenách proti předpokladům.   

Navýšení rozpočtu MO je v úrovni cca 25 % oproti rozpočtu letošního roku, což je velmi výrazné a za sebe budu velmi pečlivě sledovat, zda takové navýšení dokáže MO a armáda smysluplně absorbovat a přetavit je do potřebných výdajů do obrany země, které vnímám jako nezbytné. Nicméně i jiné zásadní oblasti, které stát zajišťuje, potřebují buď úspory nebo navýšení zdrojů. Naším cílem musí být stabilizace vývoje veřejných financí, snižování zadlužení státu a nejde akceptovat, že plníme závazky státu na dluh, a to ještě při vědomí, že jiné potřeby nejsou pokrývány.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Už v programovém prohlášení vlády jsme se zavázali k tomu, že do roku 2025 navýšíme výdaje na obranu na 2 % HDP, tento slib tedy držíme. Zároveň se ukazuje, že je opravdu potřeba investovat do obrany naší země a spolupracovat také v rámci NATO, abychom byli schopni bránit se komukoliv, kdo by nás chtěl ohrozit. Při návrhu výdajů na obranu jsme zohledňovali také to, zda je resort zvládne plně využít. V aktuální situaci, kdy mají vzhledem k inflaci vyšší výdaje i jiné resorty, považuji navýšení rozpočtu na obranu za dostatečné.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Jedná se o stejnou částku výdajů na obranu k poměru HDP, jako byla v roce 2009. Takže k žádnému reálnému navýšení rozpočtu MO nedochází i s ohledem na inflaci. Navíc v době, kdy ceny komodit jdou skokově vzhůru a ceny výzbroje tím pádem stoupají do astronomických výšin. Nikde také není zaručeno, že MO bude schopno jednotlivé strategické a významné projekty včas připravit a vysoutěžit, a tedy vyčleněné finanční prostředky smysluplně utratit tak, aby je byla armáda schopna smysluplně pojmout.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

To, že došlo k navýšení rozpočtu MO v předloženém návrhu, který byl dnes projednán  VO PSP ČR na úroveň 1,52 % HDP je dobře. Teď jde o to, aby finanční prostředky v plánované výši skoro 112 mld. Kč po schválení SR na rok 2023 byly efektivně využity.

Zdroj: Schůze Výboru pro obranu

 Autor: Jan Zilvar