Poslanci výboru pro obranu se včera v návaznosti na programové prohlášení vlády zabývali prioritami ministerstva obrany, hospodařením resortu za rok 2024 i plánovanými vojenskými cvičeními v roce 2026. Klíčovým bodem jednání pak byla informace ministra obrany Jaromíra Zůny o strategickém směřování resortu. Armádu České republiky na jednání zastupoval 1. zástupce náčelníka generálního štábu genpor. Miroslav Hlaváč.

Předseda výboru Josef Flek zvlášť přivítal staronové členy výboru: poslankyni Janu Černochovou a poslance Marka Ženíška. Výbor tak pracuje v kompletním šestnáctičlenném složení. Stěžejními body programu byly informace ministra obrany Jaromíra Zůny o prioritách Ministerstva obrany v rámci programového prohlášení vlády, projednání státního závěrečného účtu státního rozpočtu za rok 2024 v kapitole Ministerstva obrany, informace o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních v roce 2026, závěrečný účet kapitoly Národního bezpečnostního úřadu a v závěru ustavení podvýborů a volba jejich předsedů.

Ještě před schválením programu zazněl návrh na jeho rozšíření o samostatný bod týkající se mezinárodní situace kolem Grónska. Poslanec Ivan Bartoš navrhl, aby výbor přijal usnesení odmítající „transakční logiku“ uvažování o územní celistvosti spojeneckých států. „Základním pilířem kolektivní obrany je respekt k suverenitě států a mezinárodnímu právu. Jakékoli snahy pojímat území jako předmět obchodních transakcí podkopávají důvěru mezi spojenci,“ uvedl Bartoš. Návrh však v hlasování podporu většiny nezískal a výbor následně schválil program v původním znění.

Hlavním bodem jednání byla informace ministra obrany Jaromíra Zůny o prioritách resortu. Ministr ve svém vystoupení zdůraznil, že východiskem pro naplňování jakýchkoli ambicí je stabilní financování obrany. „Pro všechny vlády a pro každého ministra obrany je klíčovou otázkou financování. Bez něj nelze naplnit žádné ambice,“ uvedl ministr. Připomněl také zákonný závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP a upozornil, že v době rozpočtového provizoria nelze hovořit o detailech. Za klíčové označil roky 2027 až 2029, kdy se mají realizovat rozhodující kroky modernizace. Modernizaci armády označil ministr obrany za hlavní cíl resortu. „Modernizace armády a posilování obranyschopnosti státu je hlavním cílem, stejně jako tomu bylo u všech mých předchůdců,“ uvedl Zůna a zdůraznil větší akcent na článek 3 Washingtonské smlouvy. Podle něj je nutné klást větší důraz na vlastní obranné schopnosti státu a na provázání armády s celým bezpečnostním systémem České republiky. Podpora českého obranného průmyslu má podle něj pokračovat kontinuálně, přičemž resort připraví aktualizaci strategie jeho rozvoje.

Ministr se věnoval také tématům jako řízení resortu, pokračování víceletých smluv a hovořil o důsledném sledování životního cyklu pořizované techniky. Otevřenou komunikaci označil za jednu z priorit. „Veřejnost musí být informována o tom, jak resort hospodaří, jaké jsou cíle a jak postupují modernizační projekty,“ řekl ministr. Významnou část vystoupení věnoval lidem v uniformě i civilním zaměstnancům. „V loňském roce jsme dosáhli přírůstku 2 396 osob, což je z historického hlediska velmi pozitivní číslo,“ uvedl ministr Zůna s tím, že letošní cíle jsou nastaveny ještě výše. Zdůraznil také klíčovou roli občanských zaměstnanců resortu a avizoval záměr jejich další platové stabilizace.

Mezi materiální priority zařadil rozvoj protivzdušné obrany. „Na protivzdušnou obranu se dlouho zapomínalo, ale je klíčová. Bez ní nelze hovořit o skutečné obranyschopnosti státu,“ zdůraznil. K projektu pořízení letounů F-35 uvedl, že proces pokračuje, avšak zásadní rozhodnutí zatím nepadlo. Podpora českého obranného průmyslu má podle něj pokračovat kontinuálně, přičemž resort připraví aktualizaci strategie jeho rozvoje.

Po ministrově prezentaci následovala rozsáhlá diskuse poslanců. Ministr v úvodu poděkoval za dotazy a zdůraznil význam této části jednání. „Právě diskuse je tím nejdůležitějším. Umožňuje otevřeně mluvit o prioritách i problémech,“ uvedl. V oblasti protivzdušné obrany připomněl její dlouhodobou degradaci a upozornil, že spoléhat se pouze na alianční integrovaný systém PVO nestačí, což se podle něj ukazuje zejména v souvislosti s dronovými hrozbami. Potvrdil, že koncepce PVO i dronů jsou schválené, a avizoval možnost seznámit poslance s detaily na jednání na půdě generálního štábu, případně i v neveřejném režimu.

Výrazná část diskuse se soustředila na letouny L-159. Ministr odmítl zjednodušené vnímání otázky jako „prodat či darovat“. „Nelze to zjednodušit na otázku daru nebo prodeje. Jde o národní zájem, bezpečnost vzdušného prostoru a kontinuitu rozvoje letectva,“ řekl ministr obrany. Připomněl, že bojových letounů je v provozu pouze 16 a jejich vyřazení by znamenalo výrazné oslabení schopností. „Tyto letouny mají nalétáno zhruba 20 procent své životnosti, která je plánována až do let 2044–2045. Z hlediska našeho národního zájmu by byl jejich prodej nevýhodný,“ dodal. Poslankyně Jana Černochová v této souvislosti zdůraznila, že politické vedení nemůže postupovat proti stanovisku Armády ČR. „Žádný ministr si nemůže dovolit rozhodovat proti jasnému stanovisku armády, pokud jde o obranyschopnost státu,“ uvedla Černochová.

Poslanci se dále ptali na moderní technologie, ochranu těžké techniky proti dronům, nábor, aktivní zálohy a dělostřelectvo. Ministr obrany zdůraznil, že Česká republika má v některých technologických oblastech nadstandardní schopnosti, avšak integrace nových systémů je časově náročná. „Samotná rekrutace problém nevyřeší, pokud nebude v souladu s parametry výstavby armády,“ upozornil Zůna a přislíbil přípravu strategie reflektující nové úkoly a závazky. U dělostřelectva doporučil detailní seznámení výboru v rámci samostatného, případně neveřejného jednání. V diskusi zazněla také výzva k pokračování dobrovolného vojenského cvičení.

Poslanec Pavel Růžička otevřel téma personálních změn ve vedení armády a jejich načasování. Ministr Zůna předestřel, že tento rok bude z pohledu generality „živý“ a změny by měly probíhat v etapách. „Personální změny na úrovni generality proběhnou ve třech etapách. První uvidíte v únoru,“ uvedl ministr s tím, že část změn souvisí s rotacemi a obsazením uvolněných míst, následovat bude proces výběru nového náčelníka generálního štábu a třetí vlna změn proběhne na podzim v návaznosti na návraty a odjezdy do struktur v zahraničí.

Státní závěrečný účet státního rozpočtu České republiky za rok 2024

Součástí jednání bylo rovněž projednání státního závěrečného účtu státního rozpočtu České republiky za rok 2024 v kapitole ministerstva obrany. Předseda výboru Josef Flek v rámci tohoto bodu připomněl, že dokument byl sice předložen již v minulém volebním období, avšak poslanecká sněmovna se k němu nedostala hlasováním v plénu. „Z procedurálního hlediska se na něj hledí, jako by předložen nebyl, a vláda jej proto musela předložit znovu,“ vysvětlil. Ministr obrany uvedl, že výdaje kapitoly byly stanoveny ve výši 150,1 miliardy korun, přičemž skutečné čerpání dosáhlo 159 miliard korun. „Rok 2024 byl přelomový, protože obranné výdaje poprvé po dlouhé době dosáhly dvou procent HDP,“ konstatoval. Výbor státní závěrečný účet kapitoly Ministerstva obrany za rok 2024 vzal na vědomí.

Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních v roce 2026

Dalším projednávaným bodem byla informace o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních v roce 2026 (sněmovní tisk č. 79). Ministr obrany uvedl, že jde o standardní každoroční dokument. „Materiál obsahuje přehled zhruba 150 cvičení Armády České republiky mimo území státu a přibližně 60 cvičení zahraničních ozbrojených sil na našem území,“ uvedl ministr. Mezi nejvýznamnější zahraniční cvičení patří například Rammstein Flag, Steadfast Dart 26 či Strong Lineage, na území České republiky pak mimo jiné Agile Combat Employment, Apple Strike 26 nebo Federated Cloud 2026. Celkové plánované výdaje na zabezpečení těchto cvičení v roce 2026 činí 200,5 milionu korun. Na ministra navázal 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Miroslav Hlaváč. „Plán cvičení je popisným přehledem hlavních aktivit operační přípravy Armády České republiky. Reflektuje alianční koncepce NATO a EU i aktuální bezpečnostní situaci,“ řekl a zdůraznil, že společná cvičení se spojenci výrazně zvyšují připravenost vojáků i schopnost interoperability.

Podvýbory

V tomto 10. volebním období bude mít výbor pro obranu dva podvýbory, které budou pětičlenné. Podvýbor pro akvizice MO, obranný průmysl a obchod s vojenským materiálem na základě hlasování povede poslanec Miroslav Samaš (ANO) a podvýbor pro válečné veterány Lubomír Wenzl (ANO).

Třetí zasedání Výboru pro obranu tak potvrdilo kontinuitu základních směrů obranné politiky státu a současně otevřelo klíčová témata, která budou v následujících měsících rozhodující. Ministr Zůna v závěru jednání shrnul hlavní poselství slovy: „Bez dlouhodobé strategie, realistického plánování a stabilního financování nelze bezpečnostní výzvy současné doby zvládnout.“ 

Předseda výboru pro obranu Josef Flek naší redakci sdělil, že byl mile překvapen tím, že generál Zůna přišel a jasně deklaroval, že chce navazovat na předchozí rozhodnutí a pokračovat ve spolupráci s NATO – včetně výcviku, zahraničních misí i aliančních cvičení u nás. Flek také pozitivně vnímá důraz na protivzdušnou obranu, drony a širší evropskou spolupráci. „Pokud by rozhodování bylo čistě odborné, byl bych klidnější než v situaci, kdy do resortu výrazně vstupuje politika,“ řekl CZ DEFENCE předseda výboru, kterému jsme následně položili tyto otázky:

Jednou z priorit v tomto volebním období jsou legislativní změny. Jak je na ně výbor pro obranu připraven?

Záleží především na tom, s čím přijde ministerstvo. My jako opozice chceme být konstruktivní, chceme upozorňovat na chyby a pomáhat návrhy zlepšovat, nikoli je brzdit. Pokud budou dávat smysl, podpoříme je. Zároveň ale sledujeme, jak silně do obrany vstupuje politika, z čehož mám určité obavy.

Může být podle vás ohrožena apolitičnost armády?

Doufám, že ne. Nicméně vidíme výroky některých politických představitelů a je důležité, aby ministr i vedení resortu udrželi pevnou a jasnou linii. Opozice v tom bude hrát kontrolní roli.

Jak se díváte na takzvané mobilizační zapojení českého obranného průmyslu, o kterém se dnes na výboru hovořilo?

Může to být přínosné, pokud budou jasně nastavené podmínky a zachována transparentnost. Zatím je to spíše obecná myšlenka a čekáme, s čím vláda přijde konkrétně.

Uspokojila vás odpověď ministra obrany k letounům L-159?

Částečně. Mám informace, že jejich případné předání by bezpečnost ČR zásadně neohrozilo. Domnívám se, že se to dalo lépe vyjednat. Například výměnou za spolupráci v oblasti protivzdušné obrany. Chyběla mi větší odvaha a snaha maximálně pomoci Ukrajině. Budu se k tomu chtít ještě vrátit.

Jakou roli bude hrát protivzdušná obrana jako téma v dalších jednáních výboru?

Je to jednoznačná priorita. V tomto se s panem ministrem shodujeme. Výbor bude podporovat rychlé a koncepční budování protivzdušné obrany, a to jak na národní, tak evropské úrovni.

Anketa

Všem poslancům jsme pak v rámci včerejšího zasedání položili následující otázku: Kterou z priorit ministerstva obrany představených v rámci programového prohlášení vlády považujete v současné době za klíčovou pro posílení celkové obranyschopnosti České republiky?

Josef Flek (STAN), předseda výboru

Priorit ministerstva obrany je více a je zásadní, aby se rozvíjely vyváženě. Obranyschopnost státu nelze stavět na jedné oblasti na úkor ostatních, proto je klíčové i chytré a dlouhodobě udržitelné financování. Mezi hlavní priority patří dobudování těžké brigády, rozvoj bezpilotních prostředků, spolupráce s obranným průmyslem, posílení logistiky a strategických zásob, nábory i modernizace armády. Pokud bych měl vyzdvihnout jednu oblast jako klíčovou, je to plošné pokrytí České republiky protivzdušnou obranou. Armáda již testuje systém SPYDER a další posilování PVO by proto mělo být kompatibilní s tím, co už máme, a umožnit efektivní integraci bez zbytečných duplicit.

Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředseda výboru

Za jednu z klíčových priorit dnes považuji budování protivzdušné obrany České republiky, protože právě ochrana vzdušného prostoru a reakce na nové hrozby jsou zásadní pro bezpečnost státu. Zároveň ale platí, že tento důraz nesmí ohrozit ani zpozdit již smluvně dojednané a strategicky důležité projekty, jako je pořízení stíhaček F-35, pásových BVP ze Švédska nebo tanků Leopard. Problémem však je, že v tuto chvíli nemáme jasnou informaci o tom, s jakým objemem prostředků na obranu vláda letos i v dalších letech reálně počítá, a bez této rozpočtové jistoty je velmi obtížné odpovědně stanovovat a řadit jednotlivé priority.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

​Za naprosto zásadní prioritu v současné době považuji personální stabilizaci Generálního štábu AČR a jmenování takového náčelníka, který bude schopen věcné a profesionální komunikace napříč politickým spektrem. Aktuálnímu vedení se nedaří efektivně komunikovat s koalicí ani opozicí, což se negativně podepisuje na celkovém stavu a rozvoji naší armády. Bez silného a komunikativního vedení v čele vojáků nelze modernizační procesy dotáhnout do konce. ​Z hlediska konkrétních schopností pak kladu největší důraz na vybudování robustní protivzdušné obrany ČR a důsledné prosazování našich národních zájmů v rámci obranné politiky. Modernizace a nákup techniky musí jít ruku v ruce s jasnou vizí, která v první řadě zajistí bezpečnost našich občanů a suverenitu našeho vzdušného prostoru, včetně teritoria České republiky.

Ivan Bartoš (Piráti), člen výboru

Klíčovou prioritou je nyní posílení protivzdušné obrany, zejména posílení obrany proti masově nasazovaným levným dronům. V této oblasti musíme konat velice rychle, technologie na trhu dostupné jsou, ale je o ně velký zájem. Když budeme váhat, budeme si muset na dodávky počkat – a to by byla chyba. Nesmíme ale zapomínat ani na další priority vyplývající z NATO Capability Targets 2025. PVO je prioritou nejvyšší, ale ne jedinou.

Matěj Hlavatý (STAN), člen výboru

Za klíčovou prioritu Ministerstva obrany v současné době považuji především zajištění dlouhodobé a stabilní modernizace Armády České republiky, a to včetně posílení schopností protivzdušné obrany, munice a logistického zabezpečení.

Zároveň je nezbytné výrazně investovat do lidí, tedy do náboru, udržení a kvalitních podmínek pro vojáky i aktivní zálohy, protože bez personální stability nebude modernizace ani celková obranyschopnost dlouhodobě udržitelná.

Roman Kubíček (ANO), člen výboru

Celkově nemám výhrady k prioritám prezentovaným ministrem obrany. Pokud bych chtěl vypíchnout nějakou věc, tak je to zapojení českého obranného průmyslu a jeho integrace do systému obrany státu a vytvoření integrované protivzdušné obrany.