Výroční zpráva Vojenského zpravodajství hovoří mimo jiné o fake news

 11. 10. 2021      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Výroční zpráva za loňský rok poukazuje na opakující se dezinformační snahy, chybné úsudky na základě krátkých, manipulativních novinových titulků, či chápání a ovlivňování občanů pomocí fake news. Rok 2020 byl samozřejmě také značně ovlivněn pandemií koronaviru a s tím spojených zkreslených informací, kterých využívají jednotlivci, ale i skupiny. Důležitým prvkem je pak nový náhled na využívání robotiky resp. umělé inteligence u zbraňových systémů, který je zcela v rozporu s respektováním známých tří zákonů robotiky Isaaca Asimova.

shutterstock_638642296Foto: Výroční zpráva Vojenského zpravodajství hovoří mimo jiné o fake news | Shutterstock

„V době převratných změn je společnost náchylnější k přijímání a šíření dezinformací či fake news, což výrazně snižuje její odolnost vůči různým snahám o manipulaci. Sílu těchto fenoménů umocňují i nová média umožňující cílené oslovení jak určitého segmentu společnosti, tak i nejširšího publika. To je zároveň zahlcováno obrovským množstvím informací, jejichž ověření lze provést jen důkladným zkoumáním. V dnešním světě kladoucím stále větší důraz na rychlost a okamžitou reakci však velká část příjemců mediálních sdělení nezbytnost tohoto kroku opomíjí a své úsudky často tvoří na základě zjednodušujících novinových titulků či zkreslujících statusů na sociálních sítích. Snahy čelit dezinformacím, fake news, hybridnímu působení a dalším souvisejícím jevům proto budou i nadále představovat důležitou součást bezpečnostní agendy,“ uvedl v předmluvě výroční zprávy za rok 2020 ředitel Vojenského zpravodajství, generálmajor Jan Beroun.

Zpráva přináší i řadu informací o kybernetickém prostoru, ale i vědě, technice a jejím využívání v oblasti zbrojení. Slabiny většiny zemí, vycházející z nedostatečné dimenze rezerv, přílišné závislosti na dovozu kritických komodit a nedostatečných nástrojů efektivně ovlivnit produkci soukromého sektoru, ukázaly v přeneseném smyslu jejich limity i pro případné řešení budoucích krizí vojenského charakteru. Mezi významné atributy obranyschopnosti každé země patří, kromě vojenských schopností a sofistikovaného krizového řízení, i vůle a ochota jejích občanů snášet omezení práv a svobod, které by řešení potenciálního vojenského ohrožení sebou přinášelo. Zkušenosti ze zvládání pandemie přinesly nejen nové pohledy na schopnosti států čelit krizím, ale také poskytly potenciálním protivníkům cenné informace o strategických slabinách jejich rivalů.

Krize také napomohla akceleraci soupeření mezi mocnostmi. Lze konstatovat, že dosavadní průběh a dopady pandemie i to, jak ji zvládaly EU, USA, Čína a Rusko, výrazně ovlivní geopolitickou situaci ve světě v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu. Z hlediska globální politiky, ekonomiky a bezpečnosti mají zásadní význam rozhodnutí o dosažení dominance v technologické oblasti. Budoucí vývoj je stále více ovlivňován rozvojem technologických a inovačních kapacit, které mají potenciál radikálně změnit povahu vojenských aktivit. Jsou označovány jako Emerging & Disruptive Technologies (EDTs) a mohou významnou měrou ovlivnit obranyschopnost. Jedná se například o hypersonické zbraňové systémy, biotechnologie resp. technologie zlepšující a navyšující schopnosti člověka, případně nástroje autonomního řízení. Vojenské zpravodajství se v rámci EDTs zaměřuje zejména na vesmírné technologie, zobrazovací technologie, zpracování velkých objemů dat a pokročilou datovou analýzu. Optimálně s využitím takových nástrojů a postupů, které umožňuje nasazení umělé inteligence.

Právě umělá inteligence se stala nedílnou součástí života člověka, aniž by si to sám uvědomoval. Jde zejména o první stupeň specifické inteligence (Artificial Narrow Intelligence), která má přesně vymezený účel – např. v oblasti informatizace, komunikace, finančnictví, dopravě nebo zábavě. Dalším stupněm je všestranná umělá inteligence (Artificial General Intelligence), plně srovnatelná s lidskou: svou komplexností, schopností abstrakce, plánováním a učením se na základě získaných poznatků. Její vznik je možný vytvořením alternativy lidského mozku, případně jeho evolucí. Otevírá se tím ale potenciálně velmi nebezpečná cesta, kdy je zdokonalování systému a jeho funkcí ponecháno na umělé inteligenci samotné. Ta pak umožňuje komunikovat s lidmi, zvládat velké objemy dat, provádět podle zadaných parametrů selekci informací, hodnocení jejich obsahu a relevance, a to nejen z hlediska vlastního předmětu zájmu, ale i věrohodnosti vyhodnocovaných dat. Problematičnost využití umělé inteligence vyplývá zejména z možností jejího uplatnění například při řízení automatizovaných zbraňových systémů, které jsou zcela v rozporu s respektováním známých tří zákonů robotiky Isaaca Asimova.

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství za rok 2020 se poté široce věnuje vysvětlení pojmů jako je Hybridní působení, Propaganda, Fake news, Dezinformace a Konspirace, či Konspirační teorie. Všechny tyto prostředky se využívají již dlouhá léta, ovšem s příchodem moderních technologií, internetu a sociálních sítí je jejich dosah mnohem závažnější a hlavně jejich šíření mnohem jednodušší.

Zdroj: Vojenské zpravodajství /  Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Martin Šiška