Nasadit si speciální brýle, které vytvoří iluzi pobytu v objektu s nepřáteli, do ruky vzít makety zbraní ve skutečné velikosti, jež dokážou nasimulovat i zpětný ráz – takové pomůcky a technologie si mohli vyzkoušet účastníci odborné konference, která se nedávno uskutečnila v Praze a byla zaměřená na simulační technologie ve virtuální realitě. Konferenci s využitím techniky z Izraele, kterou využívá IDF i US Army, společně uspořádaly sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Konference účastníkům ukázala budoucí možnosti v aktivním přístupu k výuce a výcviku s využitím virtuální reality, ale i ukázku systémů využívaných k výcviku IDF (Israel Defence Forces), který je lídrem v dané oblasti.

Foto: Sál, který byl v rámci simulace pro účastníky v brýlích bojištěm s rozličným prostředím | army.cz

Na začátku je třeba uvést, že i Česká republika je jedním z lídrů v oblasti umělé inteligence a virtuální reality. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT je v těchto oblastech velice aktivní a spolupráce s resortem obrany při výměně informací, zkušeností, dovedností a interoperability je prospěšná pro obě strany. Kromě ČVUT je zde samozřejmě i Centrum simulačních a trenažérových technologií v Brně pod vedením podplukovníka Přemysla Tučka. Jeho tým utváří zejména prostředí virtuální reality, nicméně armáda má se simulátory letité zkušenosti.

Foto: Systém byl pro potřeby konference zjednodušen, využívají se makety zbraní ve skutečné velikosti i se simulací zpětného rázu | army.cz

Historie živé simulace sahá v rámci AČR až do roku 2002, kdy byl dodán první systém od americké firmy Lockheed Martin s názvem MILES. Taktický simulátor MILES byl dodán pro automatické ruční zbraně Sa. 58, UK. 59 pro RPG-7, KONKURZ a pro vozidla T-72, BVP-1 a BVP-2 a vozidlo BRDM. MILES byl dodán bez komunikačního systému s možností ad-hoc upgradu. Systém nebyl nikdy upgradován a je postupně nahrazován novými simulačními systémy, které splňují technologické trendy současnosti. V roce 2006 byl do AČR dodán firmou VILIS M.I.C. rekonfigurovatelný střelecký a taktický simulátor SSTBV/M, který je vybaven komunikačním systémem a je určen pro vozidla BVP-2 a T-72 M4CZ. Simulátor byl dodán v počtu 3 kusů spolu se sadou terčových čidel, která umožňují výcvik ve střelecké přípravě díky funkci simulace balistické křivky bez použití ostré munice. Výraz rekonfigurovatelný znamená funkci dva v jednom, kdy je možné díky možnosti záměny několika kabelových propojení a softwarové změně použít jeden simulátor na dva rozdílné typy bojové techniky. V rámci dalších simulátorů následoval systém pro Pandur a desítky adaptérů na zbraně pro střeleckou přípravu.

Foto: Přenesení virtuální reality do praxe | army.cz

Nové postupy a technologie na konferenci představil Moshe Markovitz z izraelské společnosti Magnifica. Dané simulace výrazně zrychlují mentální přípravu pro řešení krizových situací, což platí pro ozbrojené síly, ale také třeba pro hasiče, další složky Integrovaného záchranného systému, školy a nemocnice. Možnosti simulací jsou prakticky neomezené. Pro resort obrany jako příklad lze uvést vysoce sofistikovaný výcvikový program pro odstřelovače či projekty v oblasti výcviku služebních psů. Oba zmíněné systémy výrazně zkracují výcvik a jsou zcela realistické, kdy kupříkladu zbraně simulují zpětný ráz při výstřelu.

Foto: Operátor vidí přesně, kde se cvičící nachází | army.cz

Moshe Markovitz hovořil i o možném zkrácení povinné vojenské služby v Izraeli, pokud by byl ve větší míře aplikován daný systém. Jak tomu bude u nás v České republice, ukáže až čas. Hlavním faktorem budou určitě finance a ochota měnit některé zavedené pořádky a přizpůsobit se vývoji.

Foto: Každý, kdo si technologii vyzkoušel, si systém velice pochvaloval | army.cz

Představené technologie jsou unikátní především v přístupu k výuce, vzdělávání a výcviku. Nejde jen o využití technologií, které umožňují trénink v oblastech, jež nelze trénovat klasickými způsoby, ať už z důvodu bezpečnosti nebo vysokých nákladů. Jde o celkovou změnu výuky, kdy místo „pasivního učení ve třídě“ se aplikuje interaktivní přístup, který výcvik nebo výuku významně zrychluje a účastníci dosahují lepších výsledků. To by také mohla být cesta, jak nalákat do armády nové adepty.