Zpravodajství a průzkum Armády České republiky procházejí v posledních letech zásadní proměnou. Vývoj moderních konfliktů, zejména zkušenosti z Ukrajiny, mění pohled na vedení boje, rozhodovací procesy i práci s informacemi. O tom, jakým směrem se ubírá armádní zpravodajství, jak armáda pracuje s drony, protivzdušnou obranou a umělou inteligencí, jsme se bavili s ředitelem Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR brigádním generálem Romanem Hyťhou.

Generál  Hyťha nám hned v úvodu potvrdil, že zkušenosti z ukrajinského bojiště zásadně proměnily uvažování o nasazení bezpilotních prostředků. „Když jsem poprvé viděl dánské CV90, nad nimiž kroužily dva malé drony, bylo jasné, že tudy vede cesta. I naše jednotky, včetně 7. mechanizované brigády, s drony počítají,“ říká ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR. Podle něj se v rámci aktivní zálohy již formují specializované experimentální týmy, které jsou podporovány Sekcí zpravodajského zabezpečení. „Tento tým má přesně definované úkoly na základě reálných zkušeností z konfliktu na Ukrajině. Tito lidé školí vojáky, jak s drony pracovat a jak reagovat na jejich přítomnost,“ vysvětluje generál.

Součástí výcviku je podle Hyťhy nejen využití dronů pro získávání informací, ale i nácvik ochrany proti nim. „Když vojáci při výcviku vidí, že proti nim něco bzučí, začnou to brát vážně. To je první krok k účinné obraně proti UAS (Unmanned Aerial System). Ochrana nezačíná až u rušičky, ale u změny chování, maskování a detekce,“ upozorňuje generál.

Dozvěděli jsme se také, že se současné projekty soustředí na miniaturizaci prostředků elektronického boje. „Máme poměrně dobře rozvinutý systém elektromagnetického boje, ale ten je stále příliš těžkopádný – doslova. Potřebujeme ho dostat o úroveň níž – na mobilní malé zařízení,“ říká generál Hyťha. Cílem je, aby měl voják na vestě malou krabičku, která jej varuje, že se v okolí nachází dron. „Nejde o nic složitého – malý přístroj zapípá nebo zavibruje a dá vojákovi signál. Tohle potřebujeme dostat do armády a k vojákům co nejrychleji,“ zdůrazňuje Hyťha s tím, že taková zařízení už existují, a to jak ve vojenských, tak i civilních variantách. Armáda je již testuje, generál však přiznává, že proces jejich zavedení je pomalejší, než by si přál. „Je to i o tom, že zatím musíme hledat cesty, jak tyto technologie dostat k jednotkám dřív, než se rozběhnou velké akviziční procesy. Proto podporujeme i decentralizované iniciativy a testování na úrovni útvarů,“ říká ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR.

Rozvoj technologií v oblasti dronů se neobejde bez spolupráce s průmyslem. V této souvislosti Hyťha upozorňuje, že menší firmy a start-upy často reagují rychleji než tradiční výrobci. „Mám rád, když vzniká něco zespodu. Ti kluci to posouvají dál a dnes už mají polygony, testují, inovují. To je zdravé prostředí, které bychom měli podporovat,“ říká generál. Na druhé straně však zdůrazňuje význam státních podniků, které jsou podle něj u komplexnějších projektů nezastupitelné. „Státní podniky máme nalinkované k sofistikovanějším systémům, které vyžadují dlouhodobější vývoj a certifikaci. Příkladem je projekt s firmou LIAZ nebo spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nových senzorů,“ říká Hyťha, podle kterého by měl systém zůstat otevřený – tam, kde si poradí malá inovativní firma, měl by jí být dán prostor a tam, kde jde o strategické schopnosti, musí nastoupit státní sektor.

Zkušenosti z moderních konfliktů vedou i k proměně práce se zpravodajskými daty. V tomto kontextu generál Hyťha upozorňuje, že objem informací, který dnes proudí do armádních systémů, je skutečně obrovský a vyžaduje automatizaci. „Intel drives operations – tedy zpravodajství řídí operace. Jenže dnes už to není o několika hlášeních, ale o velkých datech. Tam už člověk prostě nestačí,“ vysvětluje ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR. Podle něj se proto armáda zapojuje do projektů, které přinášejí umělou inteligenci (AI) do zpravodajských procesů. „Spolupracujeme s ČVUT a dalšími institucemi. Viděl jsem skvělý příklad u studentů Univerzity obrany, kteří při cvičení na Libavé postavili experimentální zpravodajské středisko. Použili software s prvky umělé inteligence, který zpracovával data z různých senzorů a vytvářel z nich zpravodajský obraz. To je přesně ten směr, kterým se chceme vydat,“ říká generál Hyťha. Umělá inteligence má podle něj pomoci především s filtrováním dat a tvorbou zpravodajských informací. „AI nebude dělat rozhodnutí, ale urychlí proces – vybere relevantní informace a nabídne je veliteli v přehledné podobě. Člověk zatím zůstane tím, kdo rozhoduje,“ dodává generál.

Významnou roli v proměně zpravodajského zabezpečení hraje vzdělávání a generál Hyťha potvrzuje, že Univerzita obrany na nové požadavky armády v tomto ohledu reaguje. „Staví se tam struktury zaměřené na kybernetickou bezpečnost, drony i protidronová řešení. Studenti budou mít k dispozici prostředky, které budou reálně využívat jednotky,“ říká generál. Podle něj se navíc chystá propojení výuky průzkumníků a zpravodajců. „Dříve to bylo víc oddělené – průzkum šel svou cestou, zpravodajství svou. Teď to chceme spojit, aby se oba světy více chápaly. Průzkumník musí vědět, co se s jeho informacemi děje dál, a zpravodajec zase musí rozumět tomu, jak ty informace vznikají v terénu,“ vysvětluje Hyťha.

Ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR se netají tím, že jeho prioritou je posílení taktické úrovně – tedy podpory vojáků „s blátem na kanadách.“ „Mě zajímá ten voják vepředu. Potřebuje informace, ochranu a jednoduché nástroje, které mu pomůžou přežít. Ne složité procesy,“ říká generál.

Ačkoliv cesta k plné digitalizaci a propojení všech úrovní velení a řízení nebude krátká, podle Hyťhy má Armáda ČR jasný směr. „ Zpravodajství a průzkum se mění – a to je dobře. Každý konflikt, který vidíme kolem sebe, nám připomíná, že informace jsou tou nejdůležitější zbraní,“ uzavírá ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Ministerstva obrany ČR brigádní generál Roman Hyťha.