Ministerstvo obrany ČR připravuje významnou reorganizaci, jejímž cílem je zjednodušit řízení resortu, zvýšit efektivitu státní správy a zároveň posílit podporu českého obranného průmyslu. Jednou z důležitých změn má být zrušení Sekce průmyslové spolupráce MO a přesun části jejích kompetencí do Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci, známé pod zkratkou AMOS. Ta se má stát klíčovým nástrojem ministerstva pro podporu domácích firem, rozvoj mezinárodní obranné spolupráce a realizaci mezivládních zakázek.

Podle ředitele AMOS Aleše Vytečky se základní role agentury nemění, naopak má být posílena. Připomíná, že AMOS vznikl v roce 2021 jako nástroj státu pro podporu obranné spolupráce a domácího obranného průmyslu na úrovni vláda–vláda. Agentura je přímo podřízena ministrovi obrany, aby její činnost odpovídala bezpečnostním a zahraničněpolitickým prioritám vlády.

Nové vedení ministerstva podle Vytečky deklarovalo zájem posílit nástroj G2G spolupráce, tedy mezivládní obranné spolupráce. V této souvislosti AMOS připravuje návrh legislativního posílení. Inspirací je například izraelský SIBAT, který je integrální součástí izraelského ministerstva obrany a slouží jako silný státní nástroj podpory obranně-průmyslové spolupráce.

Vytečka zdůrazňuje, že význam takového nástroje roste s ohledem na současnou bezpečnostní situaci. Nejde pouze o válku na Ukrajině, ale také o nestabilitu na Blízkém východě, v oblasti Sahelu, napětí v otázce Taiwanu a Jihočínského moře či šíření nadnárodního organizovaného zločinu. Státy proto podle něj musejí posilovat nástroje obranné a bezpečnostní spolupráce s vybranými zahraničními partnery. Podobné G2G mechanismy mají Spojené státy, Izrael, Francie, Velká Británie, Itálie nebo Španělsko.

Česká republika podle Vytečky v posledních čtyřech letech výrazně posílila svou roli producenta vojenského materiálu, zejména díky dodávkám pro Ukrajinu financovaným mezinárodními partnery. Tím dramaticky vzrostl exportní potenciál českých zbrojních firem. Po skončení konfliktu na Ukrajině bude podle něj důležité tento potenciál využít. Český obranný průmysl nabízí produkty, které získaly pozitivní zpětnou vazbu z ukrajinského bojiště – útočné pušky, dělostřeleckou techniku a munici, prostředky elektronického boje, pasivní sledovací systémy, UAV a C-UAV řešení či letadla.

AMOS podle Vytečky nemá být orientován pouze na muniční iniciativu a podporu Ukrajiny. Agentura se mezivládní obranné spolupráci věnovala i během posledních let, kdy vojenská pomoc Ukrajině dominovala veřejné pozornosti. Spolupracovala například se Severní Makedonií, Ghanou, Keňou, Filipínami nebo Uruguayí a aktuálně byla podepsána mezivládní dohoda s Černou Horou.

V krátkodobém horizontu bude AMOS nadále výrazně zaměstnán realizací mezinárodní pomoci Ukrajině, především muniční iniciativou financovanou zahraničními partnery. Současně se však podle Vytečky již nyní dívá za horizont války a řeší, jak využít zkušenosti státu i posílené kapacity českého obranného průmyslu do budoucna.

Významnou část rozhovoru tvoří téma transparentnosti muniční iniciativy. Vytečka zdůrazňuje, že iniciativa je od počátku nastavena jako maximálně transparentní vůči donorským státům. Česká republika je zprostředkovatelem nákupu munice, kterou si vybírá konkrétní západní spojenec ze zaslepených tabulek. Donorské ministerstvo obrany si zvolí typ, množství, cenu a dodavatele a následně zadá České republice úkol munici pořídit.

Každý donor má podle Vytečky vlastní kontrolní a auditní mechanismy. Ministerstvo obrany průběžně reportuje jednotlivým donorům a zároveň také koordinačnímu centru NATO Security Assistance Training Ukraine, které vede americký generál. Reportování probíhá na týdenní bázi. Každý donor je tedy informován, pokud byl v předchozím týdnu realizován dílčí dovoz jím financované munice nebo jiného vojenského materiálu.

Vedle toho existují i vnitřní kontrolní mechanismy. Byla vytvořena dohledová komise, jejímiž členy jsou zpravodajské služby, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Komise se schází čtyřikrát ročně a AMOS jí reportuje svou činnost. Funguje také mezirezortní pracovní skupina pro mezivládní obrannou spolupráci, v níž jsou zastoupeny MO, MZV, MV, MPO a MF. Informace byly opakovaně poskytovány také vládě, Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny i senátnímu výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Samotné dodávky jsou kontrolovány v rámci celního řízení a firmy jsou žádány o pravidelné reporty včetně fotodokumentace. Vytečka uvádí, že od začátku ruské invaze bylo prostřednictvím České republiky dodáno 4,8 milionu kusů munice a ukrajinská strana podle něj nikdy žádnou munici nereklamovala.

Tlak na fungování muniční iniciativy považuje Vytečka za legitimní. Česká republika podle něj zprostředkovává dodávky velkého množství munice i další techniky za peníze západních spojenců, a proto je odpovědná nejen vůči Ukrajině, ale také vůči daňovým poplatníkům donorských zemí. Skutečnost, že spojenci v posledních více než čtyřech letech svěřili České republice vyšší jednotky miliard eur a nepřišli podle něj ani o jediné euro, označuje za důkaz funkčnosti nastaveného systému.

Pokračování muniční iniciativy ve stejné struktuře chápe Vytečka jako závazek. Důvěra premiéra, ministra obrany i zahraničních partnerů podle něj není samozřejmostí a je nutné ji neustále potvrzovat transparentní činností. Ministr obrany je podle Vytečky informován každý týden o projednávaných a diskutovaných projektech.

Důvěra zahraničních partnerů se podle něj politickými debatami nezměnila, naopak zůstává silná. Donorské státy s Českou republikou nadále spolupracují a diskutují nové projekty. Jejich rozsah závisí na domácích politických cyklech, finančních možnostech a především na aktuálních potřebách Ukrajiny. Od druhé poloviny loňského roku Vytečka identifikuje tři hlavní priority: protivzdušnou obranu, výrobu dronů a C-UAV prostředků a dodávky velkorážové munice 155 mm s prodlouženým doletem.

Právě munice 155 mm zůstává podle Vytečky zásadní. Česká republika je aktuálně dodavatelem přibližně poloviny veškeré velkorážové munice směřující na Ukrajinu. Přerušení nebo výrazné zpomalení iniciativy by podle něj ukrajinská armáda na bojišti pocítila prakticky okamžitě.

Situace na trhu s municí se však změnila. Od druhé poloviny roku 2025 se kvůli tzv. killzone, tedy přibližně dvacetikilometrové zóně dominované FPV drony, výrazně zvýšila ukrajinská potřeba munice 155 mm s doletem 24 kilometrů a více. Tento typ munice je obtížnější zajistit a munice s nejdelším doletem kolem 38 kilometrů je zhruba dvakrát dražší než standardní náboj s doletem 18 kilometrů. Úzkým hrdlem jsou zejména speciální bi-modulární prachové náplně.

Pozitivní podle Vytečky je, že čeští a evropští dodavatelé, konkrétně STV Group a Czechoslovak Group, dokázali rychle reagovat a rozšiřují schopnost vyrábět munici 155 mm s prodlouženým doletem přímo v České republice, respektive v Evropské unii. Další české společnosti zapojené do muniční iniciativy využívají své obchodní kontakty, což Vytečka označuje za unikátní schopnost českého průmyslu.

Za největší úspěch muniční iniciativy považuje vytvoření funkčního mechanismu stabilních a robustních dodávek velmi nedostatkového materiálu. Důvěra donorů v systém umožnila získat potřebné finance a vytvořit situaci, kdy jeden stát zprostředkovává dodávky poloviny munice pro ukrajinskou armádu. Největším problémem zůstává trvalý nedostatek financí vzhledem k rozsahu a ceně dodávaného materiálu.

Vytečka odmítá, že by pozornost věnovaná muniční iniciativě zastínila další projekty AMOS. Agentura podle něj i nadále pracuje se zahraničními partnery a podporuje domácí obranný průmysl. V oblasti evropského obranného průmyslu hodnotí reakci na technologický posun pozitivně. V řadě zemí podle něj probíhají reálné projekty transferu výroby z Ukrajiny do partnerských zemí NATO a EU. Významnou roli v tomto procesu hrají Německo, Nizozemsko, Dánsko nebo Norsko.

České i evropské firmy podle Vytečky získávají díky dodávkám na Ukrajinu klíčové poznatky pro další vývoj v oblasti bezpilotních prostředků, protivzdušné obrany a elektronického boje. AMOS spolupracuje s většinou českých společností působících v oblasti UAV, protivzdušné obrany, C-UAV a elektronického boje. Nově se soustředí také na podporu přenosu know-how z Ukrajiny do České republiky.

Do budoucna by podle Vytečky mělo být cílem spojenců v NATO a EU vytvořit hustou síť komerčních partnerství evropských a ukrajinských firem napříč Evropou. Taková síť má umožnit rychlou adaptaci na technologický vývoj, zvýšit modularitu a škálovatelnost výroby a posílit obranyschopnost členských států.

V horizontu dvou až tří let by Vytečka chtěl AMOS posunout směrem k modernímu nástroji podpory obranně-průmyslové spolupráce na úrovni vláda–vláda. Česká republika by podle něj měla mít prostřednictvím Ministerstva obrany vybudovaný silný systém podobný izraelskému SIBAT, který bude dlouhodobě podporovat bezpečnostní zájmy státu, domácí obranný průmysl i spolupráci se spojenci a partnery.