Brno hostilo jubilejní 30. valnou hromadu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP), která potvrdila mimořádnou dynamiku celého odvětví. Asociace přijala 72 nových členů, zástupci vlády představili změny v podpoře obranného průmyslu a zazněla také jasná výzva k intenzivnější spolupráci mezi státem, armádou a průmyslovými podniky. Jedním z hlavních témat byla příprava nového seznamu strategických projektů obranného průmyslu a posilování českých firem na zahraničních trzích.

30. valná hromada Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) se uskutečnila 3. června v Brně za široké účasti členské základny, představitelů státní správy, armády, bezpečnostních složek i českého obranného průmyslu. Mezi hosty nechyběl ministr obrany Jaromír Zůna, náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter, vrchní ředitel Sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí Tomáš Kuchta, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr ani zástupci integrovaného záchranného systému. Armádu České republiky zastupoval generálmajor Robert Bielený.

Význam celé akce podtrhl nejen rekordní zájem o členství v asociaci, ale také skutečnost, že obranný průmysl se stal jedním z klíčových témat bezpečnostní a hospodářské politiky České republiky.

Ministr obrany Jaromír Zůna ve svém vystoupení zdůraznil, že český obranný průmysl dnes představuje nezastupitelnou součást obranyschopnosti státu i jeho ekonomiky. „Blíží se nám summit NATO v Ankaře. Klíčovým tématem bude rozvoj obranného a bezpečnostního průmyslu v Evropě. Je důležité, aby Česká republika zaujala své místo a využila příležitostí, které se před námi otevírají,“ uvedl ministr. Podle něj český obranný průmysl roste tempem, které vzbuzuje respekt i v zahraničí. Ministerstvo obrany proto považuje investice do obranného průmyslu za jednu z nejdůležitějších investic současnosti.

Zůna současně připomněl konkrétní aktivity resortu obrany při podpoře českých firem v zahraničí. Jen během posledních týdnů osobně jednal ve prospěch českého průmyslu na Slovensku, v Moldavsku, Černé Hoře či Litvě. Česká republika podle něj aktivně podporuje domácí firmy také prostřednictvím návštěv zahraničních ministrů obrany a ekonomické diplomacie. Jedním z nejvýznamnějších oznámení byla informace o přípravě nového seznamu strategických a zvlášť významných projektů obranného průmyslu. „Budeme předkládat vládě nový seznam strategických projektů. Současný seznam vyhodnocujeme a po schválení nové koncepce výstavby Armády České republiky předložíme jeho aktualizovanou podobu,“ uvedl ministr. 

Významnou část diskuse ovládlo téma reorganizace státní podpory obranného průmyslu. Část agendy dosavadní Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany přechází na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter ve svém vystoupení vysvětlil, že MPO přebírá odpovědnost za řadu aktivit spojených s mezinárodní průmyslovou spoluprací, účastí českých firem na zahraničních výstavách či koordinací programů NATO a Evropské unie. „Chceme vést dialog s průmyslem bez ohledu na to, zda se právě připravuje konkrétní akvizice. A zejména dostatečně včas před tím, než akviziční proces začne,“ zdůraznil Sechter. Podle něj bude MPO aktivně podporovat zapojení českých firem do mezinárodních projektů a technologických partnerství, a to nejen při samotném pořizování vojenské techniky, ale během celého jejího životního cyklu. Současně upozornil na rostoucí význam oblasti kosmických technologií, které se nově stávají součástí jeho gesce. 

Na význam ekonomické diplomacie navázal vrchní ředitel Sekce ekonomicko-vědecké diplomacie a rozvojové spolupráce Ministerstva zahraničních věcí Tomáš Kuchta. Připomněl, že české ambasády jsou připraveny pomáhat obranným firmám při vstupu na zahraniční trhy a že nově vytvořená sekce MZV propojuje ekonomickou diplomacii, rozvojovou spolupráci i mezinárodní organizace pod jedno řízení.  „Vaše projekty a vaše aktivity v zahraničí se mnohdy bez státní podpory neobejdou. Naše ambasády a naši velvyslanci jsou připraveni vám kdykoliv podat pomocnou ruku,“ uvedl Kuchta. Podle něj mohou české firmy využívat nejen klasické nástroje ekonomické diplomacie, ale také rozvojové programy Evropské unie, financování rozvojových bank či podporu mezinárodních organizací. Významnou roli přitom sehrávají i projekty ekonomické diplomacie PROPED, které umožňují organizovat zahraniční mise, účast na veletrzích nebo návštěvy zahraničních delegací v České republice. 

Velmi otevřené vystoupení přednesl generálmajor Robert Bielený, který na valné hromadě zastupoval náčelníka Generálního štábu Armády ČR. Poděkoval firmám za spolupráci s armádou a ocenil výrazné zlepšení komunikace mezi armádou a průmyslem v posledních letech. Současně však formuloval dvě důležité výzvy.

První se týkala spolupráce mezi samotnými firmami. „Prosím vás opravdu s pokorou, abyste mezi sebou spolupracovali,“ apeloval Bielený s tím, že vzájemné spory a nekoordinovaný postup mohou komplikovat plnění potřeb armády. Druhá výzva směřovala ke kvalitě výroby a důsledné kontrole výrobních procesů. „My opravdu potřebujeme dostávat produkty od vás. Potřebujeme, abyste si důsledně pohlídali kontrolu nad výrobou. Pokud se to nepovede, vznikají problémy při zavádění techniky do Armády České republiky,“ upozornil. Současně zdůraznil, že armáda podporuje maximální možné zapojení českých firem do obranných zakázek a hledá cesty, jak jejich účast dále posilovat.

Jedním z nejviditelnějších výsledků letošní valné hromady bylo přijetí 72 nových členů. Asociace tak pokračuje v mimořádně dynamickém růstu a potvrzuje rostoucí význam obranného a bezpečnostního sektoru v české ekonomice. Prezident AOBP Jiří Hynek označil tento vývoj za jasný důkaz síly celého odvětví. „Svědčí to o tom, že je o obranný a bezpečnostní průmysl velký zájem. Zároveň to ukazuje, že v České republice existuje obrovský potenciál nových technologií a firem s vlastním výzkumem a vývojem,“ uvedl. Podle něj dnes obranný sektor představuje jeden z nejrychleji rostoucích segmentů českého hospodářství. „Mezi našimi členy jsme napočítali přibližně 210 miliard korun obratu pouze v oblasti military. K tomu mají firmy ještě významné aktivity v civilním sektoru. Je to podle mě nejdynamičtěji se rozvíjející průmyslové odvětví v České republice,“ dodal Hynek. 

Po skončení valné hromady AOBP jsme Jiřímu Hynkovi položili následující otázky:

Dnešní valná hromada přijala 72 nových členů. O čem to podle vás svědčí?

Svědčí to především o tom, že je o obranný a bezpečnostní průmysl obrovský zájem. Zároveň je to důkaz, že Česká republika disponuje mimořádným potenciálem v oblasti nových technologií, výzkumu a vývoje. Často jsem překvapen, když poznávám nové firmy a zjišťuji, jak kvalitní vývojové týmy a výrobní kapacity u nás vznikají. Dnes si troufnu říci, že obranný sektor se stává jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví v zemi. Nedávný průzkum mezi našimi členy ukázal roční obrat přibližně 210 miliard korun pouze v oblasti military. A to nepočítáme jejich civilní aktivity. Rosteme opravdu velmi rychle. 

Jak vnímáte přesun části agendy průmyslové spolupráce z Ministerstva obrany ČR na Ministerstvo průmyslu a obchodu?

Beru to jako realitu, na kterou se musíme adaptovat. Ve skutečnosti nejde o úplný přesun, protože část kompetencí zůstává na Ministerstvu obrany. Pokud se však Ministerstvo průmyslu a obchodu bude dále transformovat směrem k hospodářskému ministerstvu, vnímám to jako významný signál. Spolu s kosmickým průmyslem se obranný průmysl dostává mezi klíčové high-tech obory státu. To je podle mého názoru pozitivní vývoj a potvrzení strategického významu našeho sektoru. 

Na valné hromadě zaznívala silná podpora spolupráce mezi státem, armádou a průmyslem. Je to dostatečné a nemělo by se v některých oblastech přidat?

Musím říci, že při jednáních s vrcholnými představiteli jednotlivých ministerstev jsem dnes výrazně optimističtější než před několika lety. Ekonomická diplomacie už není sprosté slovo. Obranný průmysl už není sprosté slovo. Vnímám skutečný posun. Problém vidím především v investicích. Pokud stát očekává, že obranný průmysl bude plnit roli pilíře obranyschopnosti a současně motoru ekonomiky, musí do něj také investovat. Žádný sedlák nesklidí, pokud nejprve nezasadí. Máme spočítáno, že koruna investovaná státem do domácího high-tech obranného průmyslu přinese během roku zpět přibližně 45 haléřů. Pokud stát podpoří export, návratnost je ještě výrazně vyšší. Rozpočet totiž není pouze o výdajích, ale také o příjmech. A právě obranný průmysl může být významným zdrojem budoucích příjmů státu.