Belgické království chystá posílit své letecké kapacity nákupem dalších 11 kusů stíhaček F-35. V rámci posilování obrany NATO s cílem navýšit výdaje na armádu pořídí i nové systémy protivzdušné obrany. Jako potvrzení závazku Alianci zároveň Belgie vyslala na 200 vojáků do Litvy, aby posílila východní křídlo NATO. Belgická vláda už dříve uvedla, že z požadavku USA na 5 % HDP na obranu není nadšená, bude se však snažit být do budoucna cenným partnerem.

Členské země EU, respektive NATO nacházející se v severozápadní Evropě paradoxně nepatří k těm spojencům s vyššími výdaji na obranu, spíše naopak. Dosavadní požadavky Aliance na alespoň 2 % HDP na obranu Belgie splňuje s tím, že do roku 2034 plánuje výdaje zvýšit na 2,5 %. Už o rok později bude Severoatlantická aliance vyžadovat 5 % HDP na obranu, konkrétně 3,5 % na samotnou armádu a zbylých 1,5 % na širší bezpečnostní priority, jako je ochrana kritické infrastruktury, logistiku a kybernetickou bezpečnost.

„Upřímně řečeno, nejsme příliš nadšení z toho, že budeme nuceni schválit tento nový cíl 5 %. Belgie však již byla spolehlivým partnerem a my jím hodláme zůstat. Znamená to tedy, že nebudeme proti dosažení 5 %. Náš rozpočet proto upravíme mechanismem maximální flexibility,” komentoval už v červnu belgický vicepremiér a ministr zahraničí Maxime Prévot, který připustil nedostatky v dosavadním partnerství v rámci NATO a svou zemi přirovnal k „černé ovci” Aliance.

To ale teď chtějí Belgičané změnit a objednávají od Američanů dalších 11 stíhacích letounů F-35 Lightning II. Podle tamního ministerstva obrany jde o součást širší strategické vize obrany země s výhledem do roku 2034. Investice se odhaduje na 1 až 1,5 miliardy eur. Aktualizovaný plán po posledním summitu NATO signalizuje podle komentátorů posun v obranném postoji Belgie s důrazem na připravenost a mezinárodní spolupráci.

Celkový obranný rozpočet Belgie se má zvýšit z 10,8 na 18,2 miliardy eur, v příštím desetiletí dosáhne celkem 139 miliard eur. „Všechno, co jsme dělali během studené války, se vrátí, a to ještě v mnohem větším měřítku,“ řekl k rozhodnutí generál Harold Van Pee a zdůraznil zároveň i rozsah plánovaného navyšování počtu vojáků. Belgické ozbrojené síly se za deset let rozšíří na 34 500 aktivních vojáků, které bude podporovat 8 500 civilních pracovníků spolu s 12 800 záložníky. Na personální náklady bude vyčleněno 50 miliard eur.

Kromě nejmodernějších stíhaček je v plánu po vzoru evropských partnerů i doplnění arzenálu protivzdušné obrany. Belgie nakoupí polské přenosné protiletadlové raketové komplety PPZR Piorun, norské systémy protivzdušné obrany NASAMS a zvažuje i 20 kusů německých věžových systémů Skyranger 30. Právě s Německem jakožto vedoucí silou v současném evropském zbrojení chtějí Belgičané úzce spolupracovat. 

Jako další potvrzení závazku vůči NATO vyslala belgická armáda na konci července téměř 200 svých vojáků do Litvy v rámci operace Forward Land Forces, která dohlíží na mnohonárodní bojové skupiny rozmístěné v osmi východoevropských zemích. Belgické jednotky, nasazené na žádost právě Německa, budou v Litvě umístěny do 31. ledna příštího roku.

Skupinu bude tvořit zhruba 100 členů průzkumné jednotky, 70 dělostřelců, 10 štábních důstojníků a 10 vojáků specializovaných na logistiku, lékařskou podporu a vojenskou policii. „Tento závazek demonstruje naši připravenost převzít odpovědnost v rámci NATO, podtrhuje naši politickou a vojenskou solidaritu s našimi partnery a posiluje naše bilaterální vazby s Německem,“ uvedl podle The Brussels Times belgický ministr obrany Theo Francken s tím, že operace umožní belgickým jednotkám zlepšit jejich taktické dovednosti a interoperabilitu s mezinárodními partnery.

A nejde jen o vlastní výzbroj, ale i o prokázání solidarity s Ukrajinou napadenou Ruskem, opět v úzké spolupráci s Německem. Belgie tak v rámci německé iniciativy Okamžitá akce (IAAD – Immediate Action on Air Defence) v oblasti protivzdušné obrany samostatně přispěje 140 milionů eur na posílení ukrajinské protivzdušné obrany proti ruským útokům. Logistickou podporu poskytnou také belgické vojenské transportní letouny Airbus A400M.

Zdroj: Defense Industry Europe, Defense Magazine, The Brussels Times