Nedávná konference s názvem Bezpečná budoucnost, pořádaná Úřadem vlády, přinesla naléhavé poselství: bez společenského odhodlání a schopnosti bránit své hodnoty neobstojí ani nejvyspělejší zbraňové systémy.
Na této konferenci pod záštitou premiéra Petra Fialy se sešli odborníci z oblasti politiky, obrany a médií, aby společně hledali odpověď na otázku, zda je Česká republika připravena na svět, který už není bezpečný. Konference následně odhalila nejen výzvy, jimž čelíme zvenčí, ale především ty, které přicházejí zevnitř – z únavy společnosti, z nedostatku důvěry v instituce a z poklesu ochoty bránit demokratické hodnoty.

Premiér Fiala ve svém úvodním projevu zdůraznil, že bezpečnost není jen jednou z možností, ale jedná se o nezbytný předpoklad pro jakýkoli další rozvoj státu. Připomněl, že Evropa už dávno nemůže počítat s geopolitickou stabilitou, a že se musí jednoznačně rozhodnout, zda bude stát pevně na straně demokratického Západu, nebo zůstane otevřená vlivům autoritářských režimů. „Musíme si vybrat, zda chceme být součástí Západu, nebo stát na pomezí a být přístupní vlivům ruského světa,“ prohlásil Fiala.

Ten také zároveň vyzdvihl nutnost si udržet strategické partnerství se Spojenými státy, a to i přes aktuální neshody. Ve své řeči také připomněl konkrétní kroky současné vlády týkající se bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky – navyšování rozpočtu na obranu, modernizace armády, zajištění kybernetické bezpečnosti a pokračující pomoc Ukrajině, kterou Fiala označil za základní pilíř české zahraniční politiky.

Právě podpora Ukrajiny se objevila jako jednotící motiv celého setkání. Všichni vystupující se shodli, že svobodná a silná Ukrajina je nejlepším štítem i pro Českou republiku. Pouhá vojenská technika však k vítězství nestačí. Vlastislav Bříza ml., odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnostní politiku, ve své řeči zdůraznil, že rozhodujícím faktorem je ochota společnosti ke vzdoru. „Válku, stejně jako její prevenci, určují dva faktory – technická převaha a morální připravenost. A ta u nás zatím chybí,“ uvedl Bříza, který poukázal na nedávný průzkum, podle kterého by většina českých občanů nebránila svou vlast ani v případě napadení. „To je číslo, které by nás mělo varovat. Ukazuje, že jsme ztratili přirozený instinkt chránit to, co je naše,“ upozornil Bříza. Podle něj je třeba začít od základů – od rodiny, od školy, od výuky historie. Ne kvůli militarizaci společnosti, ale kvůli obnovení důvěry ve smysl obrany a občanské odpovědnosti.

Do následné debaty se ostře vložil také komentátor Aleksandr Mitrofanov, který varoval před rizikem demokratického rozkladu. Podle něj nemusí Rusko posílat do Evropy tanky, aby ji oslabovalo – stačí, když Evropané ztratí důvěru ve své vlastní státy a demokratické instituce. „Stačí, když voliči přestanou naslouchat vlastním představitelům. To je cíl ruské strategie – rozvrat zevnitř, demokratickými nástroji,“ řekl Mitrofanov.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, vystupující jako zástupce společnosti STV GROUP, připomněl, že bez důvěry veřejnosti nebude obranný průmysl nikdy plnohodnotnou součástí bezpečnostní architektury. „Nechceme peníze za odměnu. Chceme, aby vláda vysvětlovala lidem, co se děje a proč. Bez toho bude jakákoli strategie nestabilní,“ uvedl Kalousek.

Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar následně zkritizoval evropské lídry, kteří podle něj příliš spoléhají na diplomatické kruhy, místo aby přijímali rozhodnutí. „Jestli si někdo myslí, že se relevance získá tím, že sezvete další večeři, tak to nevím,“ podotkl ironicky Pojar a zdůraznil, že Česká republika musí být v evropské debatě nejen slyšet, ale především aktivně jednat.

Konference tak přinesla jednoznačný vzkaz: bezpečnost není něco, co za nás vyřeší armáda nebo spojenci. Je to hodnota, která se buduje v každodenním uvažování lidí – v tom, zda považují obranu státu za přirozenou součást své identity. Pokud totiž bude chybět ochota bránit vlastní hodnoty, selže i sebelepší strategie.