V době, kdy se Armáda České republiky i celé NATO vracejí k přípravě na konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu evropského prostoru, získává vojenská logistika zcela nový strategický význam. O schopnosti rychlého přesunu sil, podpory spojeneckých vojsk, odolnosti logistických řetězců i modernizaci logistického systému Armády ČR jsme hovořili s brigádním generálem Miroslavem Horáčkem, ředitelem Agentury logistiky. Rozhovor se věnuje také roli praporu podpory nasaditelných sil v Rakovníku v rámci systému Host Nation Support, využití digitálních nástrojů, zapojení Aktivní zálohy i tomu, proč dnes logistika představuje jeden z rozhodujících faktorů schopnosti Aliance efektivně reagovat na krizové situace.

Od začátku roku stojíte v čele Agentury logistiky, předtím jste působil jako velitel 14. pluku logistické podpory v Pardubicích. Jak vnímáte hlavní rozdíly mezi řízením těchto dvou organizačních celků?

Rozdíl mezi řízením pluku a řízením agentury není ani tak v samotném množství úkolů, ale především v jejich charakteru a úrovni, na které jsou řešeny. 

Na úrovni pluku jsem se zaměřoval na konkrétní podporu jednotek v terénu, jejich připravenost, výcvik a schopnost plnit úkoly v daném čase a prostoru. Naproti tomu na úrovni Agentury logistiky je nutné vnímat celý systém jako celek – tedy propojení jednotlivých stupňů podpory, řízení toků materiálu, přeprav a koordinaci napříč armádou i ve vztahu ke spojencům.

Zásadní rozdíl je také v časovém horizontu. Zatímco na úrovni pluku se řeší především aktuální připravenost a plnění konkrétních úkolů, na úrovni agentury je nutné uvažovat i o dlouhodobém rozvoji logistických schopností, jejich udržitelnosti a připravenosti na plnění úkolů v rámci kolektivní obrany.

Ve své kariéře jste sloužil také v Rakovníku, tehdy ještě u ženijního vojska. Jak dnes hodnotíte obnovu tamních kasáren, která byla v minulosti zrušena, a jejich současnou roli v podobě Praporu podpory nasaditelných sil?

Obnovu rakovnických kasáren vnímám jako logické a správné rozhodnutí, které odráží změnu bezpečnostního prostředí v Evropě. Návrat armády do těchto prostor přináší posílení schopností v oblasti podpory hostitelským státem (HNS) a logistického zabezpečení v celé Alianci.

Dnes je Rakovník významným prvkem v systému logistické podpory, který umožňuje pružně reagovat na potřeby armády a našich spojenců. 

Jak se podle vás proměnila role vojenské logistiky v posledních letech v souvislosti s přechodem od expedičních operací k přípravě na kolektivní obranu velkého rozsahu?

Role vojenské logistiky se v posledních letech výrazně proměnila. Z podpory menších expedičních operací jsme se přesunuli k přípravě na operace velkého rozsahu, které vyžadují úplně jiný přístup. Dnes už nejde jen o to zajistit jednotku v místě nasazení, ale především o schopnost rychlého přesunu, rozvinutí a dlouhodobého udržení sil. Logistika se tak stává jedním z klíčových prvků celkové připravenosti armády. V rámci kolektivní obrany navíc musíme počítat s tím, že nejde jen o naše vlastní jednotky, ale o schopnost přijmout, podpořit a dále přesunout spojenecké síly v rámci aliančního prostoru.

To znamená zásadní posun v nárocích na celý systém – od plánování přes infrastrukturu až po koordinaci napříč státy. Logistika v tomto kontextu není jen „podpora“, ale jeden z rozhodujících faktorů, který určuje, jak rychle a efektivně dokáže Aliance reagovat. Zásadní je proto i větší důraz na spolupráci se spojenci a civilním sektorem, protože bez jejich zapojení nelze takto komplexní logistické úkoly zvládnout.

Jedním z hlavních témat současnosti je schopnost rychlého přesunu sil napříč Evropou. Kde dnes vidíte největší limity: je to infrastruktura, kapacity přepravy, nebo samotné plánovací procesy?

Limity rychlého přesunu sil nejsou dány jediným faktorem, ale kombinací infrastruktury, přepravních kapacit a plánovacích procesů. V praxi se často ukazuje, že i když fyzická infrastruktura existuje, rozhoduje schopnost ji v krizovém režimu efektivně využít – tedy mít připravené trasy, harmonogramy, doprovodná opatření a sladěnou koordinaci s civilním provozem. Právě proto je pro nás klíčové nejen „mít kudy jet“, ale mít i systém, který v reálném čase umí přesuny naplánovat, řídit a průběžně upravovat.  

Z pohledu Agentury logistiky je důležité zdůraznit, že v této oblasti máme dlouhodobé a opakovaně ověřené zkušenosti. Naše role stojí na schopnostech spojených s Host Nation Support (HNS) a zejména na práci Odboru vojenské dopravy, který je součástí struktury agentury a pravidelně koordinuje vojenské přepravy a přesuny – včetně přesunů ozbrojených sil jiných států přes území ČR.  

Tyto schopnosti se potvrdily i při velkých přesunech v rámci aliančních cvičení. Například při cvičení Saber Guardian 2025 se přes Českou republiku přesouvaly americké jednotky v rozsahu přes 1 200 vojáků a 450 kusů techniky, což je přesně typ zátěže, na které se ukazuje, že kromě infrastruktury rozhoduje i sehraná mezistátní koordinace, plánování a schopnost podporovat přesun v tomto rozsahu.

Velitelství pro operace zmiňuje jako klíčovou výzvu udržitelnost jednotek po jejich nasazení. Jak je na tom naše armáda z hlediska zásob, logistických řetězců a jejich odolnosti v případě dlouhodobého konfliktu?

Otázka zásob není jen o jejich aktuálním množství, ale především o schopnosti jejich dlouhodobého doplňování a udržení logistických řetězců. V podmínkách konfliktu vysoké intenzity rozhoduje kontinuita dodávek, schopnost oprav i celková odolnost systému.

V této oblasti je potřeba říci, že jde do určité míry o doménu na úrovni Ministerstva obrany, které dlouhodobě rozvíjí spolupráci s domácím průmyslem. Právě toto propojení je klíčové pro zajištění schopnosti zásoby nejen vytvořit, ale především je průběžně doplňovat a obnovovat.

Úkolem Agentury logistiky je pak tyto zásoby efektivně řídit, udržovat a zabezpečit jejich distribuci jednotlivým složkám v rámci resortu obrany. Jinými slovy – my zajišťujeme, aby tyto prostředky byly v pravý čas na pravém místě a plnily svůj účel v rámci operačního nasazení.

Česká republika bude v krizovém scénáři nejen vysílající, ale i tranzitní a hostitelskou zemí. Jak náročné je logisticky zajistit podporu spojeneckých sil na našem území?

Zajištění podpory spojeneckých sil na našem území je komplexní úkol, který v praxi stojí na schopnosti rychle převzít jednotky, vytvořit jim zázemí a bezpečně je posunout dál do prostoru jejich působení. Česká republika je v aliančních scénářích tranzitní i hostitelskou zemí, a právě proto máme Prapor podpory nasaditelných sil v Rakovníku, který byl zřízen jako logistický útvar podřízený Agentuře logistiky a od počátku je koncipován pro plnění klíčových aliančních procesů HNS (Host Nation Support) a RSOM (Reception, Staging and Onward Movement). Nicméně od 1. července tuto schopnost převezme Velitelství teritoriálních sil, aby byla v rámci koncepce jasně nastavena odpovědnost za plnění úkolů na teritoriu České republiky.

Příslušníci praporu dokážou v krátkém čase vybudovat a provozovat potřebnou infrastrukturu „v poli“ – od míst podpory konvojů až po shromaždiště jednotek a materiálu – a poskytovat jednotkám základní servis během přesunu. Už nyní zvládne v rámci Convoy Support Center zabezpečit zhruba 900 osob a kolem 400 kusů techniky, což si několikrát cvičně vyzkoušel. Nejde jen o „parkoviště“, ale o zajištění ubytování, stravování, hygieny, zdravotnické podpory, doplnění pohonných hmot a dalších služeb, které umožní, aby se přesun nezadrhl a jednotky pokračovaly podle plánu. 

Jak velkým rizikem je omezená propustnost klíčových dopravních uzlů, například železnice, mostů nebo terminálů. A jak by se tato slabá místa v případě ostrého nasazení řešila?

Je důležité tato místa identifikovat a počítat s nimi už v plánovací fázi. Součástí příprav je i hledání alternativních tras a opatření pro jejich ochranu. Cvičení v tomto směru pomáhají odhalovat konkrétní slabiny a připravovat postupy, jak na ně reagovat v reálné situaci.

Z pohledu Agentury logistiky je ale potřeba dodat, že disponujeme i specializovanými prvky, které tuto problematiku řeší v praxi. Klíčovou roli v tom hrají jednotky zabezpečení přeprav, tedy Movement Control Teams, které pravidelně provádějí rekognoskaci tras přesunů, podílí se na řízení dopravních uzlů a úzce spolupracují například s Vojenskou policií a Policií České republiky.

V případě reálného nasazení by se řešení těchto slabých míst neopíralo pouze o logistická opatření, ale i o jejich ochranu v rámci teritoria. To v praxi znamená zabezpečení klíčových dopravních uzlů a infrastruktury ve spolupráci s dalšími složkami státu a územní samosprávy, přičemž významnou roli by zde sehrávalo Velitelství teritoriálních sil.

Jakou roli dnes hrají digitální nástroje a sdílení dat v řízení vojenské logistiky, zejména při koordinaci s aliančními partnery?

Digitální nástroje dnes zásadně ovlivňují řízení vojenské logistiky. Umožňují lepší přehled o situaci, rychlejší rozhodování a efektivnější využití dostupných zdrojů. V aliančním prostředí je klíčová interoperabilita, tedy schopnost sdílet data napříč státy. V tomto směru se využívají nástroje typu LOGFAS (Logistic Functional Area Services), což je alianční informační systém určený pro plánování, koordinaci a řízení vojenských přeprav a logistických operací v rámci NATO. Díky těmto systémům je možné pracovat se společnými daty v reálném čase a pružně reagovat na vývoj situace, což je pro moderní logistiku zásadní.

Vidíte prostor pro větší zapojení Aktivních záloh právě do logistického zabezpečení operací na území České republiky?

Úkoly spojené např. s ochranou klíčové infrastruktury, logistických objektů nebo podporou operací na území státu spadají především do kompetence Velitelství teritoriálních sil. Právě zde je potenciál pro využití Aktivních záloh, a to v návaznosti na jejich určení a strukturu.

Z pohledu logistiky je pak důležité, aby tyto schopnosti byly s logistickým zabezpečením dobře provázány. V praxi to znamená jasné rozdělení odpovědností, vzájemnou koordinaci a pravidelný výcvik, který zajistí, že jednotlivé složky budou schopny efektivně spolupracovat v případě krizové situace.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že máme pro celou Agenturu logistiky tabulkově víc než 600 příslušníků Aktivní zálohy, celkem čtyři roty ochrany, které chceme postupně naplnit z důvodu střežení center zabezpečení, která budou hrát klíčovou roli v případě krizových situací při logistickém zabezpečení celé armády.

Jaké konkrétní nedostatky nebo slabiny logistického zabezpečení (zastaralá technika, vybavení, koordinace apod.) se ukázaly při posledních cvičeních a jak rychle podle vás půjdou tyto nedostatky zredukovat či ideálně eliminovat?

Cvičení samozřejmě mohou odhalovat určitá slabá místa, ale je potřeba říct, že logistika je dynamická oblast, která se musí neustále přizpůsobovat měnícím se požadavkům a bezpečnostnímu prostředí.

V praxi proto probíhá kontinuální rozvoj a modernizace logistických schopností, ať už jde o zavádění nové techniky, zvyšování kapacit nebo zefektivňování procesů. Armáda na tyto výzvy reaguje systematicky v rámci svého strategického rozvoje a postupného doplňování personálu i materiálu.

Způsob, jakým jsou tyto schopnosti dlouhodobě nastavovány a rozvíjeny, už ale není primárně v gesci Agentury logistiky. Úkolem logistiky je tyto koncepční kroky převádět do praxe, zajistit jejich implementaci a vytvářet podmínky pro jejich efektivní využití v rámci každodenní činnosti i přípravy na operace.

Jaké jsou vaše hlavní priority a konkrétní kroky, které chcete jako ředitel Agentury logistiky prosadit v následujících letech?

Mezi hlavní priority Agentury logistiky patří pokračování v implementaci modernizace, a to jak v oblasti techniky a výzbroje, tak i v zavádění a ověřování nových procesů, například v oblasti využití 3D tisku. Současně se zaměřujeme na posilování zásob a další rozvoj logistických kapacit, které jsou nezbytné pro zajištění podpory jak v každodenní činnosti, tak v rámci přípravy na operace.

Důležitou oblastí je také digitalizace a zvyšování interoperability se spojenci. Právě schopnost sdílet informace, plánovat a koordinovat logistické činnosti v rámci aliančního prostředí je dnes klíčová pro efektivní vedení společných operací.

Vedle materiálního a technologického rozvoje je ale zásadní také práce s lidmi. Odborná příprava, stabilizace personálu a rozvoj specifických logistických odborností jsou klíčovým předpokladem pro to, aby celý systém logistické podpory fungoval dlouhodobě spolehlivě a efektivně.