Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici za 36,6 mil. Kč

 29. 01. 2022      kategorie: Armáda ČR
Přidat na Seznam.cz

Od října 2021 dochází k významné kumulaci ruských ozbrojených sil v blízkosti hranic s Ukrajinou. Struktura těchto sil odpovídá plánování reálného kinetického útoku proti Ukrajině. Ruská federace důvody těchto vojenských aktivit odmítá jakkoli vysvětlovat a je ohledně jejich skutečného rozsahu a cíle krajně netransparentní. Tyto vojenské aktivity jsou navíc doprovázeny silnou mediální i diplomatickou ofenzívou, vykreslující Rusko jako ohroženou zemi, a to především přibližováním vojenské infrastruktury NATO k ruským hranicím a jejím posilováním. Zároveň pak Rusko hovoří o údajných snahách Ukrajiny o reintegraci Donbasu silou, které by ohrozilo tamní ruskojazyčné obyvatelstvo. Kromě toho Rusko zintenzivnilo aktivity uvnitř Ukrajiny, jako je verbování spolupracovníků pro sabotáže, které je možno vnímat i jako přípravu k vyprovokování, resp. vytvoření záminky pro ruský útok na Ukrajinu.

shutterstock_102807911Foto: Česká republika daruje Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 mm, kterou používají např. samohybné kanónové houfnice 2S19 Msta-S (na snímku) a 2S3 Akacija, 2S5 Hyacint S, tažené houfnice 2A65, 2A36 či D-20  (ilustrační foto) | Shutterstock

Navyšování ruských ozbrojených sil v blízkosti hranice s Ukrajinou a mimořádná intenzita výcvikových aktivit, kterými tyto síly procházejí, spolu s vyostřením ruské rétoriky vůči Ukrajině i Západu a zintenzivněním hybridního působení zavdávají vážné příčiny k obavám z možné ruské agrese vůči Ukrajině. 

Ruská federace deklarovala, že vnímá rozšíření NATO o Ukrajinu jako své ohrožení a požaduje právně závazné záruky bezpečnosti. Jako klíčový Moskva označuje závazek NATO, že se již dále nebude rozšiřovat, a zejména že se jejím členem nikdy nestane Ukrajina. Dále požaduje stažení spojeneckých sil a ukončení spojeneckých vojenských aktivit na území nových spojeneckých zemí „poblíž ruských hranic“ a návrat ke stavu z roku 1997, tedy před prvním rozšířením NATO o země bývalého východního bloku. 

Ruské návrhy jsou pro členské státy NATO principiálně nepřijatelné. Ve vazbě na tyto ultimátu blízké požadavky proběhla série jednání na vysoké úrovni. Jejich společným jmenovatelem jsou výzvy k deeskalaci a varování před vážnými následky případné ruské agrese ze strany západních státníků a ruské popírání jakýchkoli vlastních agresivních úmyslů a obviňování Ukrajiny a Západu z militarizace podél ruských hranic ohrožujících národní bezpečnost Ruské federace.

Je jednoznačně v zájmu bezpečnosti České republiky i Evropy a NATO jako celku předcházet riziku vzniku konfliktu s Ruskem, a to nejenom s ohledem na jeho potenciálně naprosto zničující jadernou dimenzi. NATO přijalo opatření na posílení situačního přehledu, připravuje další posílení své kolektivní obranyschopnosti na východním křídle a vyjadřuje plnou podporu Ukrajině, která je již od roku 2014 obětí ruské agrese. Zároveň trvá připravenost NATO vést s Ruskem dialog v rámci Rady NATO-Rusko. Jak USA, tak NATO připravily písemnou podobu svých pozic a návrhů, které Rusku v souladu s jeho požadavkem předají.

Česká republika podporuje snahu vést dialog s Ruskou federací, současně ale podporuje intenzivní posilování obrany východního křídla NATO a je zásadní, aby se na tomto procesu aktivně podílela. Jednou z možností posílení odolnosti východního křídla NATO je podpora obranných schopností Ukrajiny, což je i jednou ze současných priorit NATO. 

Ukrajina se 17. ledna 2022 obrátila na Českou republiku se žádostí o poskytnutí vojenské techniky a munice potřebné pro pokrytí nutných operačních potřeb Ozbrojených sil Ukrajiny. Ministerstvo obrany navrhlo této žádosti vyhovět a posílit obranyschopnost Ukrajiny darováním vojenského materiálu na základě souhlasu vlády. Stejným způsobem pomohla Česká republika zahraničním partnerům v letech 2014-2016, kdy došlo k darování vojenského materiálu v rámci boje s tzv. Islámským státem. Konkrétně se jednalo o dar munice vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády (usnesení vlády ze dne 27. srpna 2014 č. 696), dar munice a samopalů vládě USA za účelem podpory iráckých ozbrojených a bezpečnostních sil (usnesení vlády ze dne 22. července 2015 č. 581 a ze dne 25. ledna 2016 č. 67) a dar munice vládě Jordánského hášimovského království (usnesení vlády ze dne 25. ledna 2016 č. 68). 

Ministerstvo obrany ČR navrhlo darovat Ukrajině tříštivo-trhavé dálkové náboje ráže 152 mm NB 152-EOFD-SHKH 77, které jsou použitelné děly ve výzbroji Ozbrojených sil Ukrajiny. Armáda České republiky (AČR) disponuje v současné době dostatečným počtem výše uvedené munice pro zabezpečení potřeb v rámci mírových i mobilizačně vytvářených útvarů.

V návaznosti na skutečnost, že je zároveň realizován projekt přezbrojení AČR novými děly NATO ráže 155 mm, se kterými není předmětná munice kompatibilní, Ministerstvo obrany navrhlo nabídnout Ukrajině bezúplatný převod 4006 ks uvedených nábojů, včetně 4006 ks truhlíků (každý s jedním nábojem, který tvoří střela a nábojka) a 404 ks palet dřevěných dělostřeleckých. Celková účetní hodnota daru činí 36.642.329,08 Kč. Snížení zásob AČR o tento vojenský materiál nebude představovat nárůst nadměrného rizika nezabezpečení mírových i mobilizačně vytvářených útvarů AČR.

Ve středu 26. ledna 2022 pak vláda České republiky tento materiál, předložený ministryní obrany Janou Černochovou, schválila. Bezúplatný převod vojenského materiálu bude uskutečněn na základě darovací smlouvy uzavřené mezi Českou republikou (Ministerstvem obrany) a Ukrajinou (Ministerstvem obrany, případně jiným státním orgánem Ukrajiny oprávněným podle práva Ukrajiny přijmout dar).

Ukrajinské pozemní síly disponují hned několika houfnicemi využívajícími munici ráže 152 mm. Jedná se o ruské samohybné kanónové houfnice 2S19 Msta-S a 2S3 Akacija, 2S5 Hyacint S, tažené houfnice 2A65, 2A36 či D-20. 

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

 Autor: Martin Šiška