Ministerstvo obrany nedávno poodhalilo detaily z jednání se švédskou stranou ohledně dalšího pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen, s jejichž provozem se počítá až do roku 2035. Česká republika nedávno obdržela od švédské strany upravenou nabídku dalšího pronájmu po roce 2027, která více reflektuje některé naše požadavky a je do značné míry kompromisem obou stran. Pokud Ministerstvo obrany společně s armádou vyhodnotí tuto nabídku jako přijatelnou, předloží návrh příslušné smlouvy vládě a k finálnímu podpisu by mohlo dojít ještě do konce funkčního období současné vlády. Je tedy velmi pravděpodobné, že švédské Gripeny, které za 20 let služby v AČR nalétaly již úctyhodných 38 tisíc hodin, budou ve své službě pokračovat i nadále.

Česká republika se rozhodla již v roce 2023 pořídit letouny páté generace F-35A, které se v následující dekádě stanou hlavním a do budoucna i jediným bojovým typem taktického letectva AČR. Vzhledem k faktu, že nové letouny přiletí do České republiky nejdříve ke konci roku 2031 a s dosažením plných operačních schopností obou letek se počítá až v roce 2035, ministerstvo obrany plánuje provoz platformy JAS-39 udržet i v následujících letech a oba bojové typy provozovat po určitou dobu souběžně. Pro Ministerstvo šlo od počátku o preferovanou variantu, která České republice nadále zachová schopnost zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru a zároveň umožní bezproblémový přechod na novou platformu páté generace. Pokračování v dalším pronájmu Gripenů je pochopitelně důležité i kvůli zajištění vycvičenosti pilotů, neboť jádrem létajícího personálu nových F-35A budou právě piloti stíhaček JAS-39 Gripen.

Méně letadel, méně hodin

O prodloužení pronájmu Gripenů a jejich servisu zástupci ministerstva vyjednávali se švédskou stranou již delší dobu. První nabídky Švédů však v žádném případě nesplňovaly očekávání Ministerstva obrany ČR, neboť podle neoficiálních informací se výše roční splátky pronájmu původně blížila až ke třem miliardám korun. Po náročných jednáních dospěly obě strany ke kompromisní variantě, jejíž součástí je jak snížení ceny o zhruba 25%, tak na druhou stranu i optimalizace počtu letounů i letových hodin. Nově by Vzdušné síly AČR měly po roce 2027 k dispozici celkově 12 letounů místo současných 14, z nichž bude 10 jednomístných JAS-39C a dva dvoumístné JAS-39D. Zároveň dojde ke snížení celkového objemu letových hodin, ačkoliv armáda zatím neupřesnila, o jak výrazný pokles oproti současnému stavu půjde. Velitel Vzdušných sil AČR generálmajor Petr Čepelka v této věci uvedl, že i s nižším počtem letounů by měla armáda zvládnout plnit úkoly ochrany vzdušného prostoru České republiky, na druhou stranu je jasné, že plnění aliančních zahraničních misí bude v tomto období značně omezené.

Co se týče ceny pronájmu, tak podle švédské nabídky zaplatí Česká republika v letech 2027 až 2035 za pronájem letounů, servis a výcvik podle současného kurzu švédské koruny přibližně 16,65 miliardy korun včetně DPH. Na výši cenové nabídky mělo vliv zejména stáří využívaných letadel, která budou ve službě již třetí dekádu a je u nich reálný předpoklad vyšších nákladů na údržbu. České Gripeny budou mít v roce 2027 průměrný nálet 3.000 hodin na letoun, což však není úplně vypovídající údaj, neboť mnohem důležitější je počet cyklů vzlet-přistání a reálné opotřebení dle zátěžového spektra, které může být u českých strojů poměrně vysoké. Důležitou součástí nabídky je i rozsáhlá modernizace a navýšení potřeb operačních schopností letounů v reakci na situaci, panující na současném bojišti. Česká armáda by za modernizace podle švédského návrhu zaplatila 3,9 miliardy korun včetně DPH. Modernizovat letouny bylo či bude potřeba již v současné periodě pronájmu v letech 2015 až 2027 a to za téměř 2 miliardy korun včetně DPH.

Složitá jednání se Švédy

Zároveň je dobré si položit otázku, zda ČR potažmo Ministerstvo obrany mohly zvolit jinou strategii vyjednávaní o pronájmu a dosáhnout lepší ceny, respektive celkových podmínek. Česká strana totiž začala vyjednávat o pronájmu až po uzavření smlouvy na americké stroje F-35A, jejichž výběr nesli Švédi slušně řečeno velmi nelibě, přestože si za svůj neúspěch mohou tak trochu sami. Švédský výrobce totiž ještě začátkem roku 2022 „spinkal“ jako Šípková Růženka a byl si naprosto jistý, že historie se bude znovu opakovat. To znamená, že česká vláda potažmo ministerstvo obrany nechají vše opět na poslední chvíli, kdy již nebude čas k nějaké zásadní změně a ve výsledku nezbude jiné řešení, než pokračovat na Gripenech starší či novější generace. Švédi se rozhoupali teprve v okamžiku, kdy již bylo na politické a vojenské úrovni v podstatě rozhodnuto, že ČR směřuje k pořízení amerických letounů páté generace. Pokud by poradci švédského Saabu pro Českou republiku četli v letech 2021-2022 články na czechairforce.com, možná by jim „docvaklo“, že v případě náhrady Gripenů se „železo kulo“ právě v této době. Zatímco ještě v září 2021 se na tradičních Dnech NATO fotili v mockupu F-35 tehdejší premiér Babiš a ministr obrany Metnar, na podzim roku 2021 se v ČR kompletně změnila vláda a do vedení ministerstva obrany nastoupila Jana Černochová, o níž bylo již dopředu známo, že preferuje silnější euroatlantickou spolupráci a shlíží se především v technice z USA či Izraele.

Po brutální ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 navíc začalo být v případě nadzvuku více méně jasné, že Česká republika nahradí dosavadní  „švédské“ provizorium nějakým trvalejším a komplexnějším řešením. V této době zároveň došlo k několika mediálně známým přestřelkám ohledně letounů Gripen mezi Janou Černochovou a představiteli Švédska, přičemž je určitě pravda, že mnohá vyjádření ministryně obrany nebyla vzhledem k pozdějšímu vývoji situace úplně strategická a šlo je určitě řešit jinak či diplomatičtěji.

O Janě Černochové se totiž všeobecně ví, že ač má oproti svým předchůdcům zcela nepopiratelný „tah na branku“, tak při komunikaci na sociálních sítích se vyjadřuje mnohdy značně emotivně a někdy bohužel nedokáže úplně domyslet následek svých sdělení. Je tedy zřejmé, že bez ohledu na pozdější rozhodnutí pořídit letouny páté generace F-35A, které bylo a stále  je pro budoucí rozvoj taktického letectva AČR jednoznačně správným krokem, mohla ČR zvolit jinou strategii vyjednávání, případně mít ostřejší lokty a zkusit v určitém období „maďarskou cestu“. Pojďme si teď říci příběh, který se možná stal, a nebo třeba nestal, případně se stal trochu jinak a třeba si ho autor úplně vymyslel, to ať si každý ze čtenářů vyhodnotí sám vlastní hlavou.

„Maďarská“ cesta

Když na konci února 2024 oznámil předseda maďarské vlády Viktor Orbán uzavření nové obranné dohody se Švédskem, v rámci které maďarské letectvo získá mimo jiné další 4 letouny JAS-39 Gripen, vyvolalo to mezi maďarskými milbloggery nemalé překvapení. Ve skutečnosti však celý příběh začal patrně mnohem dříve a sám autor se k prvotní informaci o rozšíření maďarské flotily Gripenů dostal již začátkem roku 2022. O důvodech, proč se Maďarsko rozhodlo na přelomu druhé dekády nového tisíciletí posílit svou flotilu JAS-39 o další 4 stroje můžeme jen spekulovat, ale jako vždy, vysvětlení může být velice prosté. V roce 2018 sousední Slovensko uzavřelo kontrakt na dodávku 14-ti nových letounů F-16 Block 70, které představují nejmodernější verzi šestnáctky v Evropě a jež svými schopnostmi a vybavením do značné míry převyšují Gripeny, používané Maďarskem. A protože mezi oběma státy panují stále určité historické animozity, akce jedné strany vždy vyvolává reakci té druhé.

Maďarsko tedy vzhledem k paritě sil rozhodlo jak o posílení své flotily Gripenů, tak o jejich modernizaci a pořízení nové výzbroje kategorie Air-toAir, která měla převahu šestnáctek Block 70 vyrovnat. Pro navýšení počtu Maďaři využili švédské nabídky na dokončení již částečně rozpracovaných strojů. Jak totiž už  před několika lety zjistili švédští investigativní novináři, Saab měl v Linköpingu skladovaných třináct úplně nových draků Gripenů, z nichž 11 bylo ve verzi JAS-39C a dva zbývající byly spárky JAS-39D. Šlo o draky v různém stupni dokončení, které Saab vyprodukoval v určitém meziobdobí po skončení sériové výroby původních Gripenů C/D, kdy ještě nezačala výroba nové generace Gripen E. Důvod výroby těchto draků byl zřejmý, švédský výrobce  nechtěl propustit odborně vyškolený personál výrobní linky, který by se mu později při rozběhu výroby nového typu jen těžko sháněl. A tak začala produkce malé série Gripenů C/D, u kterých byl Saab přesvědčen, že se je jako nově vyrobené letouny později podaří udat například v Bulharsku, Slovensku či v Chorvatsku. Jenže tyto státy se nakonec rozhodly pro konkurenční F-16, respektive francouzské stroje Rafale, a vyrobené holé draky putovaly na uložení, přičemž Švédsko se je pokoušelo nabízet na mezinárodním trhu.

Úspěch přišel zřejmě někdy v období let 2020 až 2021, kdy Maďarsko údajně poptalo 4 letouny pro posílení své flotily a začalo se intenzivně zajímat o uložené a nedokončené draky JAS-39C/D. Někdy v druhé polovině roku 2022 se na maďarských diskusních fórech zároveň šířil screen prezentace maďarského Ministerstva obrany, zachycující budoucí podobu maďarských ozbrojených sil a kde se vůbec poprvé objevil údaj o čtyřech nových Gripenech, které měly být dodány již v průběhu roku 2024. Jenže na konci roku 2022 veškeré aktivity okolo čtveřice nových maďarských Gripenů najednou utichly a o celém záměru nebylo ani vidu, ani slechu. O důvodech můžeme opět pouze spekulovat, na druhou stranu nelze nevnímat, že právě v této době panovala mezi Švédskem a Maďarskem v politické rovině mimořádně napjatá atmosféra, která mohla zapříčinit úplné zastavení zahájených prací na „maďarských“ Gripenech. Jenže s čím asi Švédové dopředu nepočítali byl fakt, že již zanedlouho budou potřebovat maďarský souhlas se vstupem do Aliance jako následek ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a z toho plynoucího politického rozhodnutí o směřování do té doby neutrálních států Finska a Švédska do struktur NATO.

Asi nepřekvapivě vstup obou severských států zdržovalo Erdoganovo Turecko, které k tomu mělo své důvody. Jenže v případě Švédska začalo nejvíce „zlobit“ právě Maďarsko, jež tento proces natahovalo téměř dva roky. V průběhu této doby se uskutečnila celá řada bilaterálních jednání mezi Švédy a Maďary, až v polovině února 2024 nakonec Viktor Orbán deklaroval, že schválí přístup Švédska do Aliance. Shodou mnoha náhod, které se prostě v našem vesmíru stávají, Maďaři po ratifikaci přístupu Švédska do NATO oznámili uzavření nové obranné dohody se Švédy, v rámci které dojde k posílení flotily Gripenů o 4 letouny. Dohoda zahrnovala rovněž desetileté prodloužení logistických služeb poskytovaných Švédy a navázání spolupráce v oblasti výcviku. Bylo také rozhodnuto, že 14 Gripenů pronajatých maďarským letectvem se v roce 2026 stane maďarským majetkem.

Co z toho všeho plyne pro ČR?? Už v polovině roku 2022, kdy vláda Petra Fialy oznámila záměr koupit 24 amerických stíhaček F-35A bylo zcela jasné, že tyto letouny nepřijdou do konce pronájmu Gripenů a bude tedy nezbytně nutné dohodnout se Švédy prodloužení dosavadní smlouvy. Česká republika zároveň mohla už tehdy začít vyjednávat „maďarským stylem“ a vstup Švédska do NATO podmínit již v předstihu uzavřením nové dohody o pronájmu, která by více reflektovala české požadavky na cenu, stupeň modernizace a objem letových hodin, případně mohla prodloužení pronájmu podmínit rozsáhlým kontraktem na BVP. Česká vláda se nakonec k takovému „handlířskému“ stylu jednání, který rozhodně nepatří mezi dlouholeté dobré partnery, navíc ještě v tak zásadní bezpečnostní otázce, naštěstí nesnížila. A tak je to správné a tak to má být.

Upgrady a navyšování operačních schopností pokračuje

Přestože česká flotila Gripenů prošla v roce 2018 poměrně zásadní modernizací v souvislosti s přechodem na novou softwarovou edici MS20 Block 1.2, dílčí modernizace a softwarové upgrady neustále pokračují. Ještě před zahraniční misí Baltic Air Policing v Estonsku získaly v únoru 2022 Gripeny aktualizaci na edici MS20 Block 2, která primárně  vylepšila určování přesné polohy díky nové satelitní a inerciální navigační jednotce H-764 EGI od americké společnosti Honeywell Aerospace, a zároveň aktivovala systém tzv. navigačního přistání, díky kterému je Gripen schopen svými palubními systémy přivést pilota do určitého bodu na sestupové ose během přistání a to bez potřeby jakéhokoliv pozemního radio-technického zabezpečení.

V srpnu 2024 pak následovala další aktualizace Block 2.1B, která se týkala obnovení funkce aliančního datového přenosu Link 16 s vyšší úrovní zabezpečení ve verzi Block upgrade 2, dále umožnění provozu vojenského módu 5 systému identifikace IFF a příjmu šifrovaného signálu navigačního systému Military GPS. Do konce aktuálního pronájmu se ještě plánuje aktualizace Block 2.2, která má navíc obsahovat nový systém šifrované komunikace odolné vůči rušení SATURN. Výrobce zároveň připravuje v rámci rozsáhlého MLU další modernizace, které výrazně navýší operační schopnosti starší generace Gripenu C/D. Už od roku 2026 by měl úřad FMV začít distribuovat softwarovou edici Block 3 a od roku 2028 i finální upgrade Block 4, které přinesou zásadní modernizace pohonné jednotky RM12, radaru, avioniky, datalinku či jednotky EWS, včetně integrace nové výzbroje AIM-120C-8, KEPD 350 Taurus a systému aktivních protiopatření BriteCloud.

Zároveň bez ohledu na aktuální průběh jednání mezi českou a švédskou stranou výcvik českých pilotů Gripenů nestagnuje, ale po malých krůčcích se posouvá neustále vpřed. Koncem letošního dubna zahájili čeští stíhači výcvik v nočním tankování AAR a ze všech uživatelů platformy JAS-39 jsou vůbec první, kdo se do tohoto mimořádně složitého procesu na operační úrovni pustil. Noční procedura AAR metodou „Probe and Drogue“ totiž patří mezi jedny z nejnáročnějších úkolů, které pravidelně cvičí pouze ta nejvyspělejší letectva. České Gripeny z tohoto důvodu prošly poměrně nedávno drobnou modernizací, během které jim bylo instalováno nové osvětlení na teleskopickém nástavci, které má celou operaci usnadňovat.

K dalšímu navýšení operačních schopností českých Gripenů by mělo dojít někdy okolo roku 2028, kdy do ČR dorazí nové střely AIM-120C-8, jejichž akvizice má sice přímou souvislost s pořízením letounů F-35A, tyto střely však budou moci po plánovaném upgradu používat i piloti Gripenů. Ke švédským letounům by se dále měly pořídit NATO Standard pylony pro závěsné body číslo 3 a 5, na něž tak bude možné zavěsit nejen protizemní munici, ale především nové přídavné palivové nádrže (drop tanky) s aliančním úchytem, které chce AČR taktéž objednat kvůli jejich chronickému nedostatku. Zda ovšem dojde k naplnění všech plánovaných záměrů se teprve uvidí.

Úplným závěrem je možné říci, že přestože letouny JAS-39 slouží v českém letectvu už dvě desetiletí a armáda k nim nikdy nepořídila veškeré možné vybavení či schopnosti, díky pravidelným upgradům jsou stále relevantní bojovou platformou v středoevropském regionu, a s pomocí dalších plánovaných modernizací jí snad zůstanou i v třetím desetiletí jejích služby.

Zdroj: Czechairforce.com, Ministerstvo obrany ČR